mzcr.cz (MZ ČR)
Obchod a služby  |  05.11.2021 11:44:09, aktualizováno 16:07:20

Omezení maloobchodního prodeje, zboží a poskytování služeb s účinností od 22. 11. 2021 - Mimořádné opatření MZDR 14601/2021-27/MIN/KAN MZDRX01I44N8

Podívejte se také:
Opatření vydané MZČR 20.11.2021: Omezení maloobchodního prodeje zboží a poskytování služeb, s účinností od 22. 11. 2021 - Mimořádné opatření MZDR 14601/2021-28/MIN/KAN

 

MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ 

Palackého náměstí 375/4, 128 01 Praha 2 

Praha 5. listopadu 2021 

Č. j.: MZDR 14601/2021-27/MIN/KAN 

MZDRX01I44N8 

M I M O Ř Á D N É O P A T Ř E N Í 

Ministerstvo zdravotnictví jako správní úřad příslušný podle § 80 odst. 1 písm. g) zákona  č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů,  ve znění pozdějších předpisů, a § 2 odst. 1 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních  při epidemii onemocnění covid-19 a o změně některých souvisejících zákonů, nařizuje  postupem podle § 69 odst. 1 písm. i) a odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. a podle § 2 odst. 2  písm. b) až e) a i) zákona č. 94/2021 Sb. k ochraně obyvatelstva před dalším rozšířením  onemocnění covid-19 způsobeného novým koronavirem SARS-CoV-2 toto mimořádné  opatření

I. 

S účinností ode dne 22. listopadu 2021 od 00:00 hod. do odvolání tohoto mimořádného  opatření se: 

1. podle § 2 odst. 2 písm. b), c) a i) zákona č. 94/2021 Sb. a § 69 odst. 1 písm. i) zákona  č. 258/2000 Sb., jde-li o provoz v maloobchodních prodejnách zboží a služeb  a provozovnách těchto služeb, s výjimkou činností uvedených v bodu I/12 a vozidel  taxislužby nebo jiné individuální smluvní přepravy osob, a provoz knihoven, nařizuje  provozovateli dodržovat následující pravidla: 

a) v provozovně nepřipustí přítomnost více zákazníků, než je 1 zákazník na 10 m2 prodejní plochy; v případě provozovny s prodejní plochou menší než 10 m2 se toto  omezení nevztahuje na dítě mladší 15 let doprovázející zákazníka a na doprovod  zákazníka, který je držitelem průkazu osoby se zdravotním postižením; v případě  ostatních provozoven se toto omezení nevztahuje na dítě mladší 12 let doprovázející  zákazníka, 

b) aktivně brání tomu, aby se zákazníci zdržovali v kratších vzdálenostech, než jsou 1,5  metrů, nejde-li o členy domácnosti, 

c) zajistí řízení front čekajících zákazníků, a to jak uvnitř, tak před provozovnou, zejména  za pomoci označení prostoru pro čekání a umístění značek pro minimální rozestupy  mezi zákazníky (minimální rozestupy 1,5 metrů), přičemž zákazník, který je držitelem  průkazu osoby se zdravotním postižením, má právo přednostního nákupu, 

d) umístí dezinfekční prostředky u často dotýkaných předmětů (především kliky, zábradlí,  nákupní vozíky) tak, aby byly k dispozici pro zaměstnance i zákazníky provozoven  a mohly být využívány k pravidelné dezinfekci, 

e) zajistí informování zákazníků o výše uvedených pravidlech, a to zejména  prostřednictvím informačních plakátů u vstupu a v provozovně, popřípadě sdělováním  pravidel reproduktory v provozovně, 

f) zajistí ve vnitřním prostoru maximální možnou cirkulaci vzduchu s čerstvě nasávaným  venkovním vzduchem (přirozené větrání, vzduchotechnika nebo rekuperace) 

bez recirkulace vzduchu; v případě rekuperace zajistí, aby přes entalpické výměníky  vlhkosti nedocházelo ke kontaktu odcházejícího a vstupujícího vzduchu, s tím, že prodejní plochou se rozumí část provozovny, která je určena pro prodej  a vystavení zboží, tj. celková plocha, kam zákazníci mají přístup, včetně zkušebních  místností, plocha zabraná prodejními pulty a výklady, plocha za prodejními pulty, kterou  používají prodavači; do prodejní plochy se nezahrnují kanceláře, sklady a přípravny, dílny,  schodiště, šatny a jiné společenské prostory, 

2. podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 94/2021 Sb., jde-li o provoz holičství, kadeřnictví,  pedikúry, manikúry, solárií, kosmetických, masérských a obdobných regeneračních nebo  rekondičních služeb a provozování živnosti, při níž je porušována integrita kůže, a) nařizuje provozovateli, vedle dodržení podmínek uvedených v bodu I/1, zajistit mezi  

místy, kde jsou zákazníkům poskytovány služby (např. křesla v holičství a kadeřnictví),  vzdálenost alespoň 1,5 metru, 

b) zakazuje zákazníkovi využít uvedené služby, pokud vykazuje klinické příznaky  onemocnění covid-19 anebo, s výjimkou dětí do dovršení 12 let věku, nesplňuje  podmínky stanovené v bodu I/17, 

c) nařizuje provozovateli u zákazníka, který musí splňovat podmínky podle bodu I/17, před zahájením poskytování služby splnění těchto podmínek kontrolovat a zákazníkovi  se nařizuje mu splnění podmínek podle bodu I/17 prokázat; v případě, že zákazník  splnění podmínek podle bodu I/17 neprokáže, zakazuje se provozovateli takovému  zákazníkovi službu poskytnout, 

3. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. i) zákona č. 94/2021  Sb., jde-li o provoz provozovny stravovacích služeb, hudebních, tanečních, herních  a podobných společenských klubů a diskoték, heren a kasin, 

a) nařizuje provozovatelům uvedených provozoven dodržovat následující pravidla: i) zákazníci jsou vždy usazeni, a to tak, že je mezi nimi odstup alespoň 1,5 metru,  s výjimkou zákazníků sedících u jednoho stolu, 

ii) u jednoho stolu sedí nejvýše 6 osob, s výjimkou osob ze společné domácnosti;  jedná-li se o stůl s 10 a více místy k sezení, lze u něj usadit více osob, a to tak, že  mezi skupinami nejvýše 6 osob, s výjimkou osob ze společné domácnosti, je  rozestup alespoň 1,5 metru, 

iii) provozovatel nepřipustí v prostorech provozovny více osob, než je v prostorech  provozovny míst k sezení pro osoby, 

iv) provozovatel aktivně brání ve vnějších a vnitřních prostorech provozovny  shromažďování osob ve vzájemné vzdálenosti menší než 1,5 metru, včetně čekací  zóny provozovny,  

v) při vstupu do vnitřních i venkovních prostor provozovny je zajištěna možnost  dezinfekce rukou pro zákazníky a provozovatel zajistí dezinfekci povrchů stolů,  madel židlí po každém zákazníkovi a pravidelnou dezinfekci dotykových ploch, 

vi) tanec je umožněn pouze osobám, které splňují podmínky podle bodu I/17 písm. c)  nebo d) nebo které absolvovaly RT-PCR vyšetření na přítomnost viru SARS-CoV-2  nebo rychlý antigenní test (RAT) na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2  s negativním výsledkem, a to nejdéle 24 hodin před vstupem do uvedené  provozovny; to neplatí pro oslavy svatby, prohlášení osob o tom, že spolu vstupují  do registrovaného partnerství, a hostiny po pohřbu; v případě produkce živé hudby  musí být vzdálenost zákazníků od místa určeného pro vystupující nejméně 2 m, 

vii) provozovatel zajistí ve vnitřním prostoru maximální možnou cirkulaci vzduchu  s čerstvě nasávaným venkovním vzduchem (přirozené větrání, vzduchotechnika  nebo rekuperace) bez recirkulace vzduchu; v případě rekuperace zajistí, aby  přes entalpické výměníky vlhkosti nedocházelo ke kontaktu odcházejícího  a vstupujícího, 

viii)provozovatel zajistí informování zákazníků o podmínkách a pravidlech vstupu podle  písmene b) u vstupu a v provozovně, 

b) zakazuje zákazníkovi vstoupit do vnitřních a vnějších prostor provozovny, pokud  vykazuje klinické příznaky onemocnění covid-19 nebo, s výjimkou dítěte do dovršení 

12 let věku, nesplňuje podmínky stanovené v bodu I/17; provozovatelům uvedených  provozoven se nařizuje u osoby, která musí splňovat podmínky podle bodu I/17,  splnění těchto podmínek kontrolovat při vstupu do prostor nebo v případě, že kontrolu  při vstupu neumožňují provozní podmínky provozovatele, nejpozději před poskytnutím  služby; osobě se nařizuje provozovateli splnění podmínek podle bodu I/17 prokázat;  v případě, že osoba splnění podmínek podle bodu I/17 při vstupu neprokáže, zakazuje  se provozovateli takovou osobu vpustit do prostor provozovny; pokud ke kontrole  dochází před poskytnutím služby, provozovateli se zakazuje poskytnout takové osobě  službu; tyto podmínky se nevztahují na provozovny stravovacích služeb, které neslouží  pro veřejnost, a na prodej jídla s sebou s tím, že osobě se zakazuje takto zakoupené  jídlo konzumovat ve vnitřních i vnějších prostorech provozovny, 

4. podle § 2 odst. 2 písm. b) a i) zákona č. 94/2021 Sb. stanovují podmínky pro provoz  nákupních center s prodejní plochou přesahující 5 000 m2tak, že 

a) provozovatel zajistí viditelné označení pokynu k dodržování rozestupu 1,5 metru mezi  osobami na veřejně přístupných plochách v nákupním centru (např. formou infografiky,  spotů v rádiu centra, infografiky u vstupu do prodejen a jiných provozoven, infografiky  na podlaze veřejných prostor apod.), 

b) provozovatel zajistí ve vnitřním prostoru maximální možnou cirkulaci vzduchu s čerstvě  nasávaným venkovním vzduchem (přirozené větrání, vzduchotechnika nebo  rekuperace) bez recirkulace vzduchu; v případě rekuperace zajistí, aby přes entalpické  výměníky vlhkosti nedocházelo ke kontaktu odcházejícího a vstupujícího, 

c) zákazníkovi se zakazuje konzumovat potraviny v prostorech určených pro konzumaci  na místě zakoupených potravin (tzv. food-court), není-li, s výjimkou dítěte do dovršení  12 let věku, na místě schopen prokázat, že splňuje podmínky stanovené v bodu I/17

5. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. b) a i) zákona  č. 94/2021 Sb., jde-li o prodej na tržištích, v tržnicích a v mobilních provozovnách (prodej  ve stáncích, v pojízdných prodejnách a prodej z jiných mobilních zařízení), nařizuje  provozovatelům dodržovat následující pravidla: 

a) zajistit odstupy mezi stánky, stolky nebo jinými prodejními místy nejméně 2 metry, b) umístit nádoby s dezinfekčními prostředky u každého prodejního místa, c) v případě prodeje pokrmů včetně nápojů určených k bezprostřední konzumaci  

i) v případě, že jsou na místě stoly a místa k sezení, provozovatel zajistí, že jsou  osoby usazeny tak, že mezi nimi je odstup alespoň 1,5 metru, s výjimkou osob  sedících u jednoho stolu, přičemž u jednoho stolu sedí nejvýše 6 osob, s výjimkou  osob ze společné domácnosti; jedná-li se o stůl s 10 a více místy k sezení, lze u něj  usadit více osob tak, že mezi skupinami nejvýše 6 osob, s výjimkou osob  ze společné domácnosti, je rozestup alespoň 1,5 metru, 

ii) provozovatel aktivně brání shromažďování osob ve vzájemné vzdálenosti menší  než 1,5 metru, včetně čekací zóny, 

6. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. i) zákona č. 94/2021  Sb., jde-li o poskytování krátkodobých a rekreačních ubytovacích služeb, a) nařizuje poskytovatelům uvedených ubytovacích služeb zajistit při vstupu  

do provozoven ubytovacích služeb a ve vnitřních prostorech možnost dezinfekce rukou  a dále zajistit pravidelnou dezinfekci dotykových ploch (kliky, madla, zábradlí,  vypínače), 

b) zakazuje osobě využít uvedených ubytovacích služeb, pokud vykazuje klinické  příznaky onemocnění covid-19 nebo, s výjimkou dítěte do dovršení 12 let věku,  nesplňuje podmínky stanovené v bodu I/17, není-li dále uvedeno jinak, 

c) zakazuje poskytovatelům uvedené ubytovací služby poskytnout, není-li dále stanoveno  jinak, osobě, která, s výjimkou dítěte do dovršení 12 let věku, nesplňuje podmínky  stanovené v bodu I/17; splnění podmínek podle bodu I/17 se nevyžaduje, jsou-li ubytovací služby poskytovány v rámci vzdělávání výhradně dětem, žákům nebo  studentům jedné školy nebo je dozorujícím osobám nebo zajistí-li provozovatel  oddělení prostor tak, aby děti, žáci nebo studenti jedné školy používali jiné prostory než 

ostatní osoby využívající ubytovací služby

d) nařizuje poskytovatelům uvedených ubytovacích služeb u osoby, která musí splňovat  podmínky podle bodu I/17, před zahájením ubytování splnění těchto podmínek  kontrolovat a osobě se nařizuje mu splnění podmínek podle bodu I/17 prokázat; v  případě, že osoba splnění podmínek podle bodu I/17 neprokáže, zakazuje se  poskytovateli takové osobě ubytování poskytnout; tyto osoby lze ubytovat na nejdéle 7  dnů, pro prodloužení pobytu musí opětovně prokázat splnění podmínek podle bodu  I/17

e) bez splnění podmínek podle písmene b) a c) lze ubytovací služby poskytnout  v oddělených budovách: 

i) osobám, kterým byla nařízena izolace nebo karanténa

ii) osobám v bytové nouzi, kterým ubytování zprostředkoval územní samosprávný  celek, 

7. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb., jde-li o lázeňskou léčebně rehabilitační  péči, 

a) zakazuje pacientovi nastoupit hospitalizaci, pokud vykazuje klinické příznaky  onemocnění covid-19 nebo, s výjimkou dítěte do dovršení 12 let věku, nesplňuje  podmínky stanovené v bodu I/17

b) nařizuje hospitalizovanému pacientovi prokázat splnění podmínek stanovených v bodu  I/17 ve frekvenci každých 7 dní ode dne přijetí k hospitalizaci, 

c) nařizuje poskytovateli lázeňské léčebně rehabilitační péče kontrolovat při přijetí  pacienta k hospitalizaci splnění podmínek podle bodu I/17 a pacientovi se nařizuje mu  splnění podmínek podle bodu I/17 prokázat; v případě, že pacient splnění podmínek  podle bodu I/17 neprokáže, zakazuje se poskytovateli lázeňské léčebně rehabilitační  péče takového pacienta přijmout k hospitalizaci; v případě, že pacient neprokáže  splnění podmínek podle písmene b), nařizuje se poskytovateli lázeňské léčebně  rehabilitační péče jeho hospitalizaci ukončit, 

8. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. i) zákona č. 94/2021  Sb., jde-li o provoz a používání sportovišť ve vnitřních prostorech staveb (např. tělocvičny,  hřiště, kluziště, kurty, ringy, herny bowlingu nebo kulečníku, tréninková zařízení)  a tanečních studií, posiloven a fitness center, 

a) zakazuje vstup do uvedených prostor osobám, které vykazují klinické příznaky  onemocnění covid-19 nebo nesplňují, s výjimkou dětí do dovršení 12 let věku,  podmínky stanovené v bodu I/17; splnění podmínek podle bodu I/17 se nevyžaduje  v případě tělesné výchovy v rámci vzdělávání ve školách a školských zařízeních, 

b) nařizuje provozovateli u osoby, která musí splňovat podmínky podle bodu I/17, při  vstupu do prostor splnění těchto podmínek kontrolovat a osobě se nařizuje mu splnění  podmínek podle bodu I/17 prokázat; v případě, že osoba splnění podmínek podle bodu  I/17 neprokáže, zakazuje se provozovateli takovou osobu do uvedených prostor 

vpustit;  

c) nařizuje osobám v případě skupinových lekcí dodržovat mezi sebou rozestupy alespoň  1,5 metru, nejde-li o osoby z jedné domácnosti nebo žáky jedné školy nebo je  dozorující osoby, 

d) nařizuje provozovateli zajistit ve vnitřním prostoru maximální možnou cirkulaci vzduchu  s čerstvě nasávaným venkovním vzduchem (přirozené větrání, vzduchotechnika nebo  rekuperace) bez recirkulace vzduchu; v případě rekuperace zajistí, aby přes entalpické  výměníky vlhkosti nedocházelo ke kontaktu odcházejícího a vstupujícího, 

9. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. d) a i) zákona  č. 94/2021 Sb., jde-li o provoz a používání umělých koupališť (plavecký bazén, koupelový  bazén, bazén pro kojence a batolata, brouzdaliště), wellness zařízení, sauny a solné jeskyně, 

a) zakazuje vstup do uvedených prostor osobám, které vykazují klinické příznaky  onemocnění covid-19 nebo nesplňují, s výjimkou dětí do dovršení 12 let věku,  podmínky stanovené v bodu I/17; splnění podmínek podle bodu I/17 se nevyžaduje 

v případě plavání v rámci vzdělávání ve školách, kdy jsou v uvedených prostorách  přítomni pouze žáci jedné školy nebo je dozorující osoby nebo pokud provozovatel  zajistí oddělení prostor tak, aby žáci každé jedné školy používali jiné prostory, 

b) nařizuje provozovateli u osoby, která musí splňovat podmínky podle bodu I/17, při  vstupu do prostor splnění těchto podmínek kontrolovat a osobě se nařizuje mu splnění  podmínek podle bodu I/17 prokázat; v případě, že osoba splnění podmínek podle bodu  I/17 neprokáže, zakazuje se provozovateli takovou osobu do uvedených prostor  vpustit, 

c) nařizuje provozovatelům dodržovat následující pravidla:  

i) provozovatel zajistí ve vnitřním prostoru maximální možnou cirkulaci vzduchu  s čerstvě nasávaným venkovním vzduchem (přirozené větrání, vzduchotechnika  nebo rekuperace) bez recirkulace vzduchu; v případě rekuperace zajistí, aby  přes entalpické výměníky vlhkosti nedocházelo ke kontaktu odcházejícího  a vstupujícího vzduchu

ii) provozovatel aktivně brání ve vnitřních prostorech shromažďování osob  ve vzájemné vzdálenosti menší než 1,5 metru, včetně čekací zóny provozovny, d) nařizuje osobám udržovat rozestupy alespoň 1,5 metru ve společných prostorech  koupališť, mimo koupací plochy, a to nejde-li o osoby ze společné domácnosti nebo  žáky jedné školy nebo osoby je dozorující, 

10. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 94/2021  Sb., jde-li o provoz lyžařských vleků a lanových drah,  

a) zakazuje využít služeb přepravy na lanové dráze a lyžařském vleku osobám, které  vykazují klinické příznaky onemocnění covid-19 nebo nesplňují, s výjimkou dítěte do  dovršení 12 let věku, podmínky stanovené v bodě I/17 nebo nejsou schopny splnění  těchto podmínek na místě prokázat, 

b) nařizuje provozovateli u osoby, která musí splňovat podmínky podle bodu I/17,  při prodeji jízdenky (skipasu) splnění těchto podmínek kontrolovat (v případě prodeje prostřednictvím prostředku komunikace na dálku kontroluje provozovatel podle svých  technických a provozních možností) a osobě se nařizuje mu splnění podmínek podle  bodu I/17 prokázat; v případě, že osoba splnění podmínek podle bodu I/17 neprokáže,  zakazuje se provozovateli takové osobě jízdenku (skipas) prodat; provozovateli se dále  nařizuje kontrolovat splnění podmínek podle bodu I/17 u povinných osob v přepravních  prostorách lanových drah a lyžařských vleků před využitím služby, a to podle jeho 

aktuálních organizačních, provozních, personálních a technických možností alespoň  namátkově; v případě, že osoba splnění podmínek podle bodu I/17 neprokáže,  zakazuje se provozovateli takové osobě umožnit využití služby

c) nařizuje osobám udržovat rozestupy alespoň 1,5 metru ve vnitřních vymezených  přepravních prostorách lanových drah a lyžařských vleků, a to nejde-li o osoby ze  společné domácnosti nebo žáky jedné školy nebo osoby je dozorující, 

d) nařizuje provozovateli dodržovat následující pravidla: 

i) aktivně brání tomu, aby se osoby ve vnitřních vymezených přepravních prostorách  lanových drah a lyžařských vleků zdržovaly v kratších vzdálenostech, než je 1,5  metru, nejde-li o členy domácnosti nebo žáky jedné školy nebo osoby je dozorující, 

ii) umístí dezinfekční prostředky při vstupu do vymezených přepravních prostor  lanových drah a lyžařských vleků a v jejich zázemí, zejména v prostoru pokladen,  informačních center, sociálního zázemí apod., 

iii) zajistí pravidelnou dezinfekci nejčastěji dotýkaných ploch na přepravních  zařízeních a ve vymezených přepravních prostorách lanových drah a lyžařských  vleků a v jejich zázemí, zejména v prostoru pokladen, informačních center,  sociálního zázemí apod., 

iv) zajistí informování zákazníků o pravidlech podle písmen a) až c), a to zejména  prostřednictvím informačních plakátů u vstupu do přepravních prostor lanových  drah a lyžařských vleků, popřípadě sdělováním pravidel reproduktory,

v) zajistí maximální možnou cirkulaci vzduchu s čerstvě nasávaným vzduchem v  uzavřených prostorách vymezených přepravních prostor lanových drah a  lyžařských vleků, 

11. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. e) a i) zákona  č. 94/2021 Sb., jde-li o provoz zoologických zahrad a botanických zahrad, muzeí, galerií,  výstavních prostor, hradů, zámků a obdobných historických nebo kulturních objektů,  hvězdáren a planetárií a konání veletrhů a prodejních hospodářských výstav, 

a) nařizuje provozovateli prostor nebo organizátorovi akce umožnit pouze takové využití kapacity vnitřního prostoru, aby bylo umožněno účastníkům dodržovat rozestupy 1,5  metru a návštěvníkům se nařizuje tyto rozestupy dodržovat, nejde-li o osoby  ze společné domácnosti nebo děti, žáky nebo studenty jedné školy nebo je dozorující  osoby; stejná pravidla se použijí i pro návštěvy arboret a jiných zahrad nebo parků, do  kterých je vstup regulován, 

b) zakazuje účast na skupinové prohlídce uvedených prostor a akcí osobám, které  vykazují klinické příznaky onemocnění covid-19 nebo které v případě skupinové  prohlídky o celkovém počtu osob vyšším než 20 osob nesplňují, s výjimkou dětí  do dovršení 12 let věku, podmínky stanovené v bodu I/17; splnění podmínek podle  bodu I/17 se nevyžaduje, pokud se skupinové prohlídky v rámci vzdělávání účastní  výhradně děti, žáci nebo studenti jedné školy nebo je dozorující osoby, 

c) nařizuje organizátorovi skupinové prohlídky u osoby, která musí splňovat podmínky  podle bodu I/17, před zahájením prohlídky splnění těchto podmínek kontrolovat a  osobě se nařizuje mu splnění podmínek podle bodu I/17 prokázat; v případě, že osoba  splnění podmínek podle bodu I/17 neprokáže, zakazuje se organizátorovi takové osobě  umožnit účast na skupinové prohlídce, 

12. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. e) a i) zákona  č. 94/2021 Sb., jde-li o provoz zařízení nebo poskytování služeb osobám ve věku 6 až 18  let zaměřených na činnosti obdobné zájmovým vzděláváním podle § 2 vyhlášky č. 74/2005  Sb., jako jsou zejména zájmová, výchovná, rekreační nebo vzdělávací činnost včetně  přípravy na vyučování, poskytování obdobných služeb dětem ve věku do 6 let, včetně  péče o ně, jiné organizované volnočasové aktivity osob mladších 18 let, zotavovací akce  a jiné podobné akce pro osoby mladší 18 let

a) nařizuje provozovateli zařízení, poskytovateli služby nebo organizátorovi akce  neumožnit v jeden čas přítomnost více než 1 000 osob, 

b) nařizuje provozovateli zařízení, poskytovateli služby nebo organizátorovi akce vést evidenci účastnících se osob pro potřeby případného epidemiologického šetření, a to  v rozsahu identifikace účastníků a osob poskytujících služby nebo péči nebo jinak  vedoucí aktivitu (jméno, příjmení), jejich kontaktní údaje (nejlépe telefonní číslo)  a informace o čase poskytnutí služby apod. (od kdy, do kdy); tuto evidenci uchovává  po dobu 30 dnů ode dne poskytnutí služby

c) zakazuje účast na uvedených aktivitách osobám, které vykazují klinické příznaky  onemocnění covid-19 nebo které v případě, že má být v jeden čas přítomno více než  20 osob, nesplňují, s výjimkou dětí do dovršení 12 let věku, podmínky stanovené v  bodu I/17; uvedené podmínky se vztahují obdobně na osoby podílející se na  zabezpečení akce, pokud jsou současně přítomné na místě jejího konání; splnění  podmínek podle bodu I/17 se nevyžaduje, pokud se uvedených aktivit účastní výhradně  děti nebo žáci jedné školy nebo je dozorující osoby nebo jde-li o pravidelné aktivity v  neměnném kolektivu, 

d) nařizuje provozovateli zařízení, poskytovateli služby nebo organizátorovi akce u osoby, která musí splňovat podmínky podle bodu I/17, před zahájením uvedené aktivity  splnění těchto podmínek kontrolovat a osobě se nařizuje mu splnění podmínek podle  bodu I/17 prokázat; v případě, že osoba splnění podmínek podle bodu I/17 neprokáže,  zakazuje se provozovateli zařízení, poskytovateli služby nebo organizátorovi akce  takové osobě umožnit účast na uvedených aktivitách; trvá-li akce nepřetržitě déle než  1 den (dále jen „vícedenní akce“), prokazuje se splnění podmínek stanovených v bodu  I/17 ke dni nástupu na akci a dále ve frekvenci každých 7 dní,

e) nařizuje organizátorovi vícedenní akce v případě zjištění pozitivního výsledku  preventivního rychlého antigenního testu (RAT) nebo po oznámení pozitivního  výsledku RT-PCR testu na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2 provedených u  účastnící se nebo jinak přítomné osoby v rámci opakovaného prokazování splnění  podmínek podle bodu I/17 zajistit oddělení této osoby od ostatních osob účastnících se  vícedenní akce, osobě starší 18 let věku se nařizuje akci neprodleně opustit a v případě  osoby mladší 18 let se organizátorovi nařizuje bezodkladně kontaktovat jejího  zákonného zástupce, který zajistí její odvoz do domácího prostředí, a dále bezodkladně  kontaktovat orgán ochrany veřejného zdraví příslušný podle místa konání akce a  předat mu seznam účastníků vícedenní akce, včetně telefonních čísel zákonných  zástupců osob mladších 18 let nebo telefonních čísel účastnících se osob starších 18  let k provedení epidemiologického šetření. O dalším postupu rozhoduje orgán ochrany  veřejného zdraví příslušný podle místa konání akce, 

13. podle § 2 odst. 2 písm. e) zákona č. 94/2021 Sb. stanovují podmínky pro konání koncertů  a jiných hudebních, divadelních, filmových a jiných uměleckých představení včetně cirkusů  a varieté, sportovních utkání, zápasů, závodů apod. (dále jen „sportovní utkání“), kongresů,  vzdělávacích akcí a zkoušek v prezenční formě, s výjimkou vzdělávací akce a zkoušky,  které jsou součástí vzdělávání podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním,  středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších  předpisů, nebo zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších  zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, nejde-li o akademický  obřad, a to tak, že  

a) v případě akce konané v prostoru s kapacitou do 1 000 přítomných diváků, návštěvníků  nebo posluchačů (dále jen „diváci“), pokud má být v jeden čas přítomno více než 20  diváků, musí všichni diváci splňovat podmínky podle bodu I/17

b) v případě akce konané v prostoru s kapacitou nad 1 000 přítomných diváků musí  všichni diváci splňovat podmínky podle bodu I/17 s tím, že z počtu diváků nad 1 000  musí tito diváci splňovat podmínky podle bodu I/17 písm. a), c) nebo d), 

c) zakazuje účast na akci osobám, které vykazují klinické příznaky onemocnění covid-19  anebo které v případě, že má být v jeden čas přítomno na akci více než 20 diváků,  nesplňují, s výjimkou dětí do dovršení 12 let věku, podmínky stanovené v bodu I/17;  splnění podmínek podle bodu I/17 se nevyžaduje, pokud se dané akce v rámci  vzdělávání účastní výhradně děti, žáci nebo studenti jedné školy nebo je dozorující  osoby nebo pokud provozovatel zajistí oddělení prostor tak, aby děti, žáci nebo studenti  jedné školy používali jiné prostory než ostatní osoby účastnící se těchto akcí, 

d) nařizuje organizátorovi akce u osoby, která musí splňovat podmínky podle bodu I/17, při vstupu na akci splnění těchto podmínek kontrolovat a osoba je povinna mu splnění  podmínek podle bodu I/17 prokázat; v případě, že osoba splnění podmínek podle bodu  I/17 neprokáže, zakazuje se organizátorovi takovou osobu vpustit na tuto akci, 

e) vzdálenost diváků od jeviště nebo jiného místa určeného pro vystupující nebo sportovní  plochy musí být nejméně 2 m, 

14. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. e) zákona č. 94/2021  Sb. stanovují podmínky pro konání veřejných nebo soukromých akcí, při nichž dochází  ke kumulaci osob na jednom místě, jako jsou zejména spolkové, sportovní, kulturní jiné  než uvedené v bodu I/13, taneční, tradiční a jim podobné akce a jiná shromáždění,  slavnosti, poutě, přehlídky, ochutnávky a oslavy, nejde-li o schůze, zasedání a podobné  akce ústavních orgánů, orgánů veřejné moci, soudů a jiných veřejných osob, které se  konají na základě zákona, a shromáždění konaná podle zákona č. 84/1990 Sb., o právu  shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů, tak, že 

a) nařizuje organizátorovi akce neumožnit v jeden čas přítomnost více než 1 000 osob,  není-li dále stanoveno jinak, 

b) zakazuje účast na akci osobám, které vykazují klinické příznaky onemocnění covid-19  nebo které v případě, že má být v jeden čas přítomno na akci více než 20 osob,  nesplňují, s výjimkou dětí do dovršení 12 let věku, podmínky stanovené v bodu I/17

nebo nejsou schopny splnění těchto podmínek na místě prokázat; splnění podmínek  podle bodu I/17 se nevyžaduje,  

i) pokud se dané akce v rámci vzdělávání účastní výhradně žáci nebo studenti jedné  školy nebo je dozorující osoby nebo pokud organizátor zajistí oddělení prostor tak,  aby žáci nebo studenti jedné školy používali jiné prostory než ostatní osoby účastnící  se těchto akcí,  

ii) jde-li o pravidelné aktivity v neměnném kolektivu za podmínky, že organizátor těchto  aktivit vede evidenci účastnících se osob pro potřeby případného epidemiologického  šetření, a to v rozsahu identifikace účastnících se osob (jméno, příjmení) a jejich  kontaktní údaje (nejlépe telefonní číslo), a tuto evidenci uchovává po dobu 30 dnů  ode dne konání uvedené aktivity, není-li dále stanoveno jinak, 

iii) jde-li o účast na svatbě, prohlášení osob o tom, že spolu vstupují do registrovaného  partnerství, nebo pohřbu, pokud se jich neúčastní více než 30 osob, 

c) nařizuje organizátorovi akce u osoby, která musí splňovat podmínky podle bodu I/17,  před účastí na akci, na niž je regulován vstup, splnění těchto podmínek kontrolovat a osobě  se nařizuje mu splnění podmínek podle bodu I/17 prokázat; v případě, že osoba splnění  podmínek podle bodu I/17 neprokáže, zakazuje se organizátorovi akce takové osobě  umožnit účast na akci, 

d) v případě sportovní přípravy profesionálních sportovců, sportovní přípravy  amatérských sportovců organizované sportovními svazy a sportovního utkání v rámci  profesionální sportovní soutěže nebo sportovní soutěže organizované sportovními svazy nařizuje osobě organizující sportovní přípravu nebo sportovní utkání vést vždy evidenci  osob účastnících se sportovní přípravy nebo sportovního utkání pro potřeby případného  epidemiologického šetření orgánů ochrany veřejného zdraví, a to v rozsahu identifikace  účastníka (jméno, příjmení) a kontaktní údaje účastníka (nejlépe telefonní číslo) a tuto  evidenci uchovávat po dobu 30 dnů ode dne, v němž probíhala sportovní příprava nebo  sportovní utkání; jde-li o nepravidelné aktivity nebo pravidelné aktivity v proměnném  kolektivu (např. utkání), zakazuje se účast sportovců, rozhodčích a členů realizačního  týmu, pokud vykazují klinické příznaky onemocnění covid-19 anebo v případě, že má být  v jeden čas přítomno na sportovní přípravě nebo sportovním utkání více než 20 osob,  nesplňují, s výjimkou dětí do 12 let věku, podmínky stanovené v bodu I/17 s tím, že  negativní výsledek RT-PCR vyšetření na přítomnost viru SARS-CoV-2 a antigenního testu  (RAT) na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2 pouze pro účely těchto aktivit má platnost  7 dní; písmeno c) platí obdobně, 

e) organizovanou činnost pěveckých sborů lze organizovat za dodržení podmínek, že ve  skupině je nejvýše 50 osob, mezi osobami jsou dodržovány rozestupy minimálně 1,5 metru a zakazuje se účast osobám, které vykazují klinické příznaky onemocnění covid-19 anebo,  s výjimkou dětí do 12 let věku, nesplňují podmínky stanovené v bodu I/17; písmeno c) platí  obdobně; organizátorovi činnosti pěveckého sboru se nařizuje vést evidenci účastníků pro  potřeby případného epidemiologického šetření orgánů ochrany veřejného zdraví, a to  v rozsahu identifikace účastníka (jméno, příjmení) a kontaktní údaje účastníka (nejlépe  telefonní číslo) a tuto evidenci uchovávat po dobu 30 dnů ode dne účasti na této činnosti,  

15. podle § 2 odst. 2 písm. e) zákona č. 94/2021 Sb. stanovují následující podmínky pro výkon  práva pokojně se shromažďovat podle zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím,  ve znění pozdějších předpisů: 

a) koná-li se shromáždění mimo vnitřní prostory staveb, jeho účastníci se mohou  shromažďovat ve skupinách po nejvýše 20 účastnících a dodržují rozestupy mezi  skupinami účastníků alespoň 2 metry, 

b) koná-li se shromáždění ve vnitřních prostorech staveb, jeho účastníci musí dodržovat,  s výjimkou osob ze společné domácnosti, rozestupy alespoň 1,5 metru a před vstupem  do vnitřního prostoru si dezinfikují ruce, 

16. podle § 2 odst. 2 písm. e) zákona č. 94/2021 Sb. stanovují následující podmínky pro konání  voleb orgánu právnické osoby a zasedání orgánu právnické osoby s výjimkou orgánů  územních samosprávných celků v případě, že se jej účastní na jednom místě více než 20 osob:

a) zakazuje se účast účastníkovi, který vykazuje klinické příznaky onemocnění covid-19  anebo, s výjimkou dětí do dovršení 12 let věku, nesplňuje podmínky stanovené v bodu  I/17

b) nařizuje provozovateli u účastníka, který musí splňovat podmínky podle bodu I/17, při  vstupu do vnitřních prostor splnění těchto podmínek kontrolovat a účastníkovi se  nařizuje mu splnění podmínek podle bodu I/17 prokázat; v případě, že účastník splnění  podmínek podle bodu I/17 neprokáže, je provozovatel povinen takovému účastníkovi 

neumožnit vstup do vnitřních prostor, 

17. stanovují následující podmínky pro vstup osob do některých vnitřních a venkovních prostor  nebo pro účast na hromadných akcích nebo jiných činnostech, je-li to vyžadováno tímto  mimořádným opatřením

a) osoba absolvovala nejdéle před 72 hodinami RT-PCR vyšetření na přítomnost viru  SARS-CoV-2 s negativním výsledkem, nebo 

b) osoba absolvovala nejdéle před 24 hodinami rychlý antigenní test (RAT) na přítomnost  antigenu viru SARS-CoV-2 s negativním výsledkem, který provedl zdravotnický  pracovník, nebo 

c) osoba byla očkována proti onemocnění covid-19 a doloží národním certifikátem  o provedeném očkování nebo certifikátem o provedeném vydávaným podle nařízení  Evropské unie o digitálním certifikátu EU COVID1, za podmínky, že uplynulo nejméně  14 dní od dokončeného očkovacího schématu; za národní certifikát o provedeném  očkování se považuje písemné potvrzení vydané alespoň v anglickém jazyce  oprávněnou osobou působící v třetí zemi, jehož vzor je zveřejněn v seznamu uznaných  národních certifikátů na internetových stránkách Ministerstva zdravotnictví; písemné  potvrzení musí obsahovat údaje o očkované osobě, podanému typu vakcíny, datu  podání vakcíny, identifikaci osoby, která potvrzení vydala, a tyto údaje musí být možné  ověřit dálkovým přístupem přímo z písemného potvrzení, za předpokladu, že očkování  bylo provedeno 

i) léčivým přípravkem obsahujícím očkovací látku proti covid-19, kterému byla  udělena registrace podle nařízení (ES) č. 726/2004, nebo  

ii) léčivým přípravkem, jehož výroba je v souladu s patentem léčivého přípravku podle  bodu i), pokud je tento léčivý přípravek zároveň schválen Světovou zdravotnickou  organizací pro nouzové použití; nebo 

d) osoba prodělala laboratorně potvrzené onemocnění covid-19, uplynula u ní doba  nařízené izolace a od prvního pozitivního rychlého antigenního testu (RAT) na  přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2 nebo RT-PCR testu na přítomnost viru SARS CoV-2 neuplynulo více než 180 dní, nebo 

e) osoba na místě podstoupí rychlý antigenní test (RAT) na stanovení přítomnosti  antigenu viru SARS-CoV-2 určený pro sebetestování (použití laickou osobou), jehož  výsledek je negativní; obdobné platí, pokud osoba na místě prokáže, že podstoupila  rychlý antigenní test (RAT) za dozoru zdravotnického pracovníka prostřednictvím on 

line služby nejdéle před 24 hodinami a prokáže absolvování tohoto testu a jeho  negativní výsledek potvrzením poskytovatele zdravotních služeb

  

1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/953 ze dne 14. června 2021 o rámci pro vydávání, ověřování  a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19  (digitální certifikát EU COVID) za účelem usnadnění volného pohybu během pandemie COVID-19

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/954 ze dne 14. června 2021 o rámci pro vydávání, ověřování  a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19  (digitální certifikát EU COVID) ve vztahu ke státním příslušníkům třetích zemí s oprávněným pobytem nebo  bydlištěm na území členských států během pandemie COVID-19.

II. 

S účinností ode dne 22. listopadu 2021 od 00:00 hod. se ruší mimořádné opatření ze dne  27. září 2021, č.j. MZDR 14601/2021-25/MIN/KAN a mimořádné opatření ze dne 22. října 2021, č. j.: MZDR 14601/2021-26/MIN/KAN

Odůvodnění: 

I. Zhodnocení aktuální epidemické situace 

Trend a vývoj epidemické situace v zemích EU je charakterizován vysokým a narůstajícím  počtem nově pozitivních osob. Nárůst je pozorován ve více než 20 zemích EU, nejvýrazněji  pak zejména ve východní části. Tato situace je dle Evropského centra pro prevenci a kontrolu  nemocí (dále jen „ECDC“) dána primárně velmi nízkou proočkovaností, nezřídka kdy hluboko  pod 50% dospělé populace daných zemí. V návaznosti na nárůst počtu nových případů a na  vývoj ve skupině osob starších 65 let, tj. skupina osob, u kterých je dle amerického Centra pro  prevenci a kontrolu nemocí (dále jen „CDC“) [1] násobně vyšší riziko hospitalizace a úmrtí ve  srovnání s referenční populační skupinou (18-29). ECDC předpokládá, že tento negativní  trend vývoje epidemie onemocnění covid-19 bude pokračovat i v dalších týdnech. 

Současný trend a vývoj epidemické situace v České republice je i nadále charakterizován  kontinuálním nárůstem ve všech sledovaných ukazatelích pro hodnocení epidemie, velmi  významně pak zejména v počtech nově pozitivních osob. Přes mírné zpomalení tempa růstu  je dynamika nárůst stále vysoká, a to v desítkách procent v mezitýdenním srovnání. Tato  dynamika a současné počty ukazují na velmi vysokou virovou nálož v populaci a tím i vyšší  pravděpodobnost kontaktu s nakaženým jedincem, což dokladuje i rostoucí počet testů  s epidemiologickou indikací, tedy testů indikovaných epidemiologicky významným kontaktům,  tj. osobám v rizikové kontaktu s pozitivním případem.  

Významný nárůst v posledních dnech a týdnech je patrný i ve vysoce sledovaném ukazateli,  a to v počtu případů ve věkové kategorii osob starších 65 let, která je riziková z hlediska  závažnosti průběhu onemocnění s následným dopadem na zdravotní systém. Výrazný nárůst  počtu případů v této věkové kohortě představuje rizikový potenciál v počtu nových  hospitalizací v následujících týdnech. 

Současné počty hospitalizovaných (včetně těch na jednotkách intenzivní péče (JIP))  odpovídají hodnotám z května 2021 a i nadále platí, že většina nově přijatých pacientů  s těžkým průběhem onemocnění covid-19 je neočkovaných. Nové příjmy na oddělení JIP jsou  z více než 65 % ze skupiny neočkovaných osob, průměrný věk hospitalizovaných na JIP je 64  let. Obsazenost lůžek JIP z důvodu závažného klinického průběhu onemocnění covid-19 je na  9,4 % celkové kapacity tohoto segmentu zdravotní péče (data k 3. 11. 2021), což také  představuje kontinuální a rizikový nárůst, zejména pak v případě krajů, kde není dostatečný  lůžkový fond

Nárůst pozorujeme rovněž i u dalšího parametru, a to relativní pozitivity testů, která z  diagnostické a klinické indikace vykazuje pozitivitu více než 20 %. Testy provedené na  základě epidemiologické indikace mají pozitivitu 8 %.  

Negativní vývoj, jak už je výše popsáno, pozorujeme zejména v ukazateli celkového počtu  nově pozitivních osob. Aktuální 7denní klouzavý průměr přes 6 000 případů (data k 3. 11. 

10 

2021) a 7denní incidence přesahuje hodnotu 400 na 100 tisíc obyvatel. I když jsou aktuální  hodnoty ve srovnání s loňským rokem zhruba 2násobně nižší, tak se jedná o velmi vysoké  počty nově pozitivních, zejména s ohledem na vývoj ve věkové skupině osob starších 65 let,  kde rovněž pozorujeme významný a kontinuální nárůst počtu nově pozitivních. Klouzavý denní  průměr v této věkové kategorii je více než 500 případů a vzhledem k současnému vývoji je  nutné konstatovat, že populační zátěž ve věkové kategorii 65+ významně a rizikově narůstá a  již se začíná projevovat i v počtech nově hospitalizovaných osob, zejména v celkových  hospitalizacích, méně pak prozatím v počtech hospitalizací na JIP. Pokud však tento  nepříznivý trend bude i nadále pokračovat, projeví se tento stav i v počtech pacientů v těžkém  stavu. 

I když stále pokračuje poměrně rozdílný aktuální vývoj a trend epidemie mezi jednotlivými kraji,  kdy v pásmu severovýchodních a severozápadních Čech (Liberecko, Královéhradecko,  Ústecko, Karlovarsko) sledujeme významně nižší počty než na území Moravy, tak lze  očekávat, že i v těchto krajích dojde k významnějším nárůstům, jako jsme to pozorovali  v celém průběhu epidemie. 

Klíčovým parametrem pro hodnocení vývoje epidemie a jejích dopadů je stav kapacit  nemocniční péče. V tomto ukazateli zdravotního dopadu epidemie covid-19 v návaznosti na  zvyšující se počet nových případů dochází ke kontinuálnímu nárůstu počtu hospitalizovaných  osob. I když jsou stále počty hospitalizací významně nižší než v loňském roce ve stejném  období, tak musíme konstatovat, že dochází k významnějšímu nárůst počtu nově  hospitalizovaných a postupně začíná narůstat i počet osob hospitalizovaných v těžkém stavu  s potřebou vysoce intenzivní péče. Vzhledem k aktuálnímu vývoji je pak důvodný předpoklad,  že tento trend bude i nadále pokračovat a v některých krajích s nižším lůžkovým fondem může  dojít k vyčerpání alokovaných kapacit pro pacienty s onemocněním covid-19 a částečnému  omezení elektivní péče, jelikož toto následně způsobí tlak na zbývající lůžkovou kapacitu. 

Stavu, kdy nepozorujeme tak významný tlak na kapacity nemocniční péče jako v loňském  roce, výrazně napomáhá vakcinace, což mimo jiné dokládá i fakt, že většinu nově  hospitalizovaných pacientů s těžkým průběhem tvoří osoby neočkované (> 65 %). Tato  skutečnost je i odrazem celkového stavu epidemické situace, kdy okolo 70 % nově  diagnostikovaných případů onemocnění covid-19 připadá na neočkované osoby.  

Dalším již výše zmiňovaným hodnotícím ukazatelem vývoje epidemie je relativní pozitivita  testů. Aktuálně je relativní pozitivita PCR testů (prováděných z klinické a diagnostické  indikace) okolo 20 %, v loňském roce byla vyšší než 30 %, což také dokazuje rozdílný vývoj  epidemie. 

Pro další vývoj a průběh epidemie je vysoce důležité očkování u rizikových skupin i naočkování  třetí dávkou, která znamená posílení imunity proti onemocnění covid-19 a tím výrazné snížení  rizika nákazy, a především pak těžkého průběhu onemocnění nebo úmrtí v případě nákazy.  Proočkovanost populace, zejména pak vyšších věkových skupin, je nezbytná z důvodu  ochranného efektu očkování před závažným průběhem onemocnění, který je více  pravděpodobný u starších osob s chronickými onemocněními nebo u osob s oslabenou  imunitou. K datu 2. 11. 2021 mělo očkování dokončeno 6,1 milionu osob, což představuje 57 %  celkové populace, více než 250 tisícům osob pak byla podána posilující třetí dávka. V kohortě,  která může být v současné době očkována, tj. populace od 12 let věku, má dokončené  očkování necelých 66 %. Z hlediska rizika závažného průběhu nemoci v nejohroženější  skupině, tj. u osob starších 80 let, je kompletně naočkováno 82 %. V této skupině je tak i nadále 

11 

více než 40 tisíc osob potenciálně ohroženo vyšším rizikem závažného průběhu nemoci, což  představuje v případě dalšího nárůstu tempa komunitního šíření významné riziko pro zátěž  zdravotnického systému. Ve věkové skupině 60+ je pak stále více než 400 tisíc osob, které  neabsolvovaly očkování, a to ani jednou dávkou

Základním a klíčovým aspektem pro další vývoj epidemie je tak proočkovanost populace, která  stále není dostatečná a v populaci stále zůstává minimálně 30 % vnímavých osob. Stále je  tedy v populaci velký počet osob k nákaze vnímavých, z nichž je nemalý podíl těch, které jsou  v případě nákazy výrazně více ohroženy závažným průběhem onemocnění se všemi jeho  následky. Tato skutečnost stále znamená velký potenciál pro další šíření viru SARS-CoV-2.  Je proto zřejmé, že obezřetnost je v současné situaci stále na místě.  

Problematický však není jen vývoj v proočkovanosti u seniorní populace, ale také u osob  v produktivním věku, kde se pohybuje okolo 50 %, a vzhledem k faktu, že se jedná o osoby  nejvíce aktivní co do počtu vzájemných kontaktů, tak nadále trvá riziko pro významnější šíření  onemocnění covid-19 nejen při sociálních a volnočasových interakcích, ale i na pracovištích. 

Při celkovém pohledu na současný vývoj epidemické situace a nárůst nově diagnostikovaných  případů onemocnění covid-19 v ČR není tento vývoj odlišný od vývoje v ostatních zemích, jak  je popsáno výše. Obdobnou situaci, tj. trvající vysoký počet nově diagnostikovaných případů  pozorujeme v okolních zemích, tj. v Německu, Rakousku, Slovensku a postupný nárůst je  sledován také v Polsku a Maďarsku. 

Z hlediska monitoringu variant viru SARS-CoV-2 i nadále platí, že v Evropě je dominantní delta  varianta viru, která představuje více než 99 %.  

Dle tiskové zprávy Státního zdravotního ústavu ze dne 1. listopadu 2021 je situace v České  republice, co se týká variant viru SARS-CoV-2, de facto stabilní. Celkově varianta delta a její  subvarianty (označované AY.x) nadále ve vzorcích z diskriminační PCR představují téměř 95  procent. Co se týká chování viru, klinická praxe zatím nehlásí žádné zásadní změny  v průbězích onemocnění u sledovaných pacientů. [2] 

Denní přehled o počtu osob s nově prokázaným onemocněním covid-19 a dalších sledovaných  parametrů v ČR je pak pravidelně zveřejňován na webových stránkách https://onemocneni aktualne.mzcr.cz/covid-19, kde jsou rovněž dostupné různé datové sady pro hodnocení vývoje  onemocnění covid-19 v časové ose. 

Aktuální přehled očkování je dostupný na webových stránkách https://onemocneni aktualne.mzcr.cz/vakcinace-cr 

Týdenní reporty o trendech a vývoji, včetně proočkovanosti v EU/EHP jsou dostupné z  https://www.ecdc.europa.eu/en/covid-19/situation-updates 

II. Hodnocení rizika 

V souvislosti s rychlým rozšířením delta varianty viru SARS-CoV-2 v Evropě (99 % nově  diagnostikovaných případů) a s ohledem na její zvýšenou míru přenosu provedla v září 2021  ECDC zhodnocení rizika onemocnění covid-19 u osob očkovaných, neočkovaných nebo  částečně očkovaných.[3] V současné době hrají dostupné vakcíny klíčovou roli při omezování  šíření viru SARS-CoV-2, zejména jeho delta varianty. V EU/EHP má dokončené očkování 61,1 

12 

% (rozmezí 18,4 – 79,4 %) celkové populace. Existují značné mezistátní a subnárodní rozdíly  v proočkovanosti, což vede k tomu, že velká část obyvatel EU/EHP zůstává stále vnímavá  k nákaze virem SARS-CoV-2. Scénáře modelování, které zvažují proočkovanost, účinek  očkování, přirozenou imunitu a míru kontaktu obyvatel s nákazou covid-19, naznačují,  že potenciální riziko onemocnění covid-19 v EU/EHP je do konce listopadu 2021 vysoké,  pokud v příštích týdnech nedojde k rychlému zvýšení proočkovanosti populace. Riziko bylo  posuzováno na základě současné úrovně proočkovanosti, dominance delta varianty viru a také  bylo bráno v úvahu plánované uvolnění protiepidemických opatření oznámených zeměmi  EU/EHP. 

ECDC hodnotilo riziko v zemích EU/EHP na základě jejich současné a předpokládané úrovně  proočkovanosti celkové populace (nízká < 45% proočkovanost, průměrná 55–65%  proočkovanost; vysoká > 75% proočkovanost). Hodnocení bylo založeno na následujících  faktech: a) očkované osoby mají nižší pravděpodobnost nákazy, b) v případě nákazy je průběh  onemocnění u očkovaných osob mírnější než u neočkovaných, c) v případě nákazy osoby ze  zranitelné skupiny populace je vyšší pravděpodobnost závažného průběhu. Na základě těchto  modelových scénářů lze do konce listopadu 2021 očekávat, že země s proočkovaností covid 

19 na nebo pod současnou průměrnou úrovní EU, a které plánují uvolnit protiepidemická  opatření, mají vysoké riziko významného nárůstu počtu nových případů, hospitalizací a úmrtí.  V této situaci jsou vzhledem k vysoké virové zátěži v populaci ohroženy infekcí se závažným  průběhem i plně očkované osoby ze zranitelných skupin. Naproti tomu země s proočkovaností  nad současnou průměrnou úrovní EU, a zejména země s nejvyšší proočkovaností, mají nižší  riziko významného nárůstu nových případů, hospitalizací a úmrtnosti, pokud nedojde  k rychlému poklesu účinnosti vakcíny v důsledku klesající imunity. 

Jako hlavní úkol pro země EU/EHP vidí ECDC v pokračující snaze o zvýšení proočkovanosti  ve všech k očkování proti onemocnění covid-19 způsobilých věkových skupinách, aby  se na podzim omezilo riziko nákazy virem SARS-CoV-2. V této souvislosti by měl být kladen  důraz na oblast komunikace ve vztahu k očkování a jeho důležité úloze při ochraně osob před  závažným průběhem onemocnění covid-19. Před nástupem zimních měsíců ECDC spatřuje  zvýšení proočkovanosti jako zásadní věc ke snížení rizika pro systém zdravotní péče, který  může být kromě onemocnění covid-19 zasažen chřipkou a jinými respiračními viry. Podle  současné prognózy ECDC je minimálně do konce listopadu stále zapotřebí udržovat některá protiepidemická opatření, aby bylo možno kontroloval výskyt delta varianty a její dopad  na celkovou epidemickou situaci. 

III. Důvody, které vedly ministerstvo k vydání mimořádného opatření 

Rozhodujícím faktorem ve zvládání epidemie onemocnění covid-19 je podíl k nákaze  vnímavých osob v populaci. ECDC odhaduje, že stále velká část populace Evropské unie /  Evropského hospodářského prostoru (EU/EEA) zůstává vnímavá vůči SARS-CoV-2.[3] 

Co se týká doby imunitní ochrany po prodělaném onemocnění, je odhadováno, že ochranný  účinek předchozí infekce virem SARS-CoV-2 se pohybuje od 81 % do 100 % od 14. dne po  první infekci po dobu sledování pěti až sedmi měsíců. Přesná doba ochrany osoby, která  onemocnění již prodělala, před další nákazou (reinfekcí) dosud nebyla stanovena. Nižší titry  protilátek byly pozorovány u osob s asymptomatickým nebo klinicky mírným průběhem  onemocněním. Ochrana proti reinfekci je nižší také u osob ve věku 65 let a starších [4]. Tyto 

13 

studie však byly provedeny před výskytem nových rizikových variant SARS-CoV-2 (tzv.  varianty zvýšeného zájmu, variants of concern, VOCs). Neutralizační protilátky chrání před  reinfekcí homologním virem, ale jejich neutralizační schopnost je snížena proti některým  novým variantám SARS-CoV-2, zejména těm, které nesou mutaci E484K. Jedinci, kteří jsou  znovu infikováni, mohou být stále schopni přenést infekci SARS-CoV-2 na vnímavé kontakty  [4]. Protektivní hladina protilátek u jednotlivce ani délka protektivní ochrany po kompletním  očkování není doposud přesně stanovena. Očkování významně snižuje virovou nálož a výskyt  infekcí u očkovaných osob. Účinnost vakcíny se liší podle očkovací látky a cílové skupiny.  Ochrana před infekcí, rizikem přenosu nebo před závažným průběhem onemocnění však  může s časem uplynulým od očkování slábnout. Doba sledování očkovaných osob dosud  nebyla dostatečně dlouhá ke stanovení dlouhodobé ochrany po očkování a není tedy možné  jednoznačně její délku stanovit.[4] Pokles sérových protilátek v rekonvalescenci však nemusí  odrážet samotné slábnutí imunity, ale spíše stažení (contraction) imunitní odpovědi s vývojem  a přetrváváním virově specifických, dlouho žijících B buněk v kostní dřeni [4]. U nových mutací  viru může být protektivita po prodělaném onemocnění i po očkování nižší. Odhad vnímavé  populace v ČR je tedy v současné chvíli vzhledem k výše uvedeným faktorům obtížné stanovit,  a proto je nutné zachovávat obezřetnost v procesu rozvolňování a pravidelně vyhodnocovat  jeho dopady. 

Vzhledem k výše popsanému kontinuálnímu zvyšování počtu nově diagnostikovaných případů  onemocnění covid-19, stejně tak jako zvyšování počtu hospitalizovaných pacientů včetně těch  na odděleních JIP a stále vysokému počtu vnímavých osob v populaci, přistoupilo Ministerstvo  zdravotnictví k uvedeným změnám podmínek pro provoz činností a poskytování služeb  regulovaných předmětným mimořádným opatřením.  

S přihlédnutím k probíhajícímu podzimní období, které je obecně spojeno s vyšším výskytem  respiračních nákaz (mezi které patří i onemocnění covid-19) a zvýšeným pobytem osob ve  vnitřních prostorech, je proto především v situacích, kdy se v jeden čas na jednom místě  schází větší počet osob z různých sociálních skupin, nutné nadále pokračovat v nastavených  protiepidemických opatřeních, mezi která především patří povinnost prokazování tzv.  bezinfekčnosti ať už pomocí certifikátu o ukončeném očkování, dokladu o prodělání nemoci  nebo negativním výsledkem RT-PCR nebo antigenního testu tak, aby byly i nadále zachovány  mechanismy minimalizující riziko vzniku nových významných ohnisek nákazy s potenciálem  dalšího šíření a tím další zhoršení celkové situace. 

Nelze opomenout ani fakt, že i přes rostoucí počet osob s dokončeným očkováním stále  nedosahuje proočkovanost populace v ČR minimální hranice 80 %, nezbytné k dosažení  kolektivní imunity. V současnosti není stále téměř 380 000 osob starších 60 let očkováno, což  by při vyšší pravděpodobnosti závažného průběhu onemocnění, (která je dlouhodobě  pozorována u seniorů v rozmezí od 25 do 30 %), a v případě další eskalace počtu nových  případů a výraznému průniku nákazy do této zranitelné skupiny znamenalo vzrůstající zátěž  na zdravotní systém. Při výrazně negativním scénáři i opětovné omezení poskytování  standardní péče z důvodu překročení kapacit zdravotního systému. Toto podtrhuje skutečnost,  že u varianty delta dle studie publikované v časopise Lancet, vycházející z monitoringu  hospitalizací ve Skotsku, je vyšší pravděpodobnost závažného průběhu právě u osob s vyšším  počtem komorbidit, a to primárně u neočkovaných osob.[5] 

Cílem opatření stanovených tímto mimořádným opatřením je tak i zajištění mechanismů minimalizujících riziko těchto výše uvedených negativních scénářů vývoje epidemie a s nimi 

14 

souvisejícími opatřeními, kdy by reakcí na tento negativní vývoj bylo jejich výrazné  zpřísňování, což se v minulosti ukázalo jako problematické. Vedla sice ke kýženému cíli omezit  šíření epidemie onemocnění covid-19, avšak za značnou cenu a s významnými dopady na  společnost a ekonomiku. Proto se Ministerstvo zdravotnictví snaží vyvažovat potřebu  preventivního přístupu a kontroly vývoje epidemie onemocnění covid-19 tak, aby stanovená  protiepidemická opatření byla co možná nejúčinnější z hlediska efektivity řízení epidemie a  minimalizace potenciálních rizik pro veřejné zdraví v souvislosti s uvolněním některých  činností, a zároveň neznamenala zásadní ekonomické a společenské dopady. Pro nastavení  jednotlivých opatření je nezbytným aspektem vyhodnocování dopadů těchto opatření na  epidemickou situaci a její trend, a to v pravidelných intervalech, kdy Ministerstvo zdravotnictví  tak činí denně. Cílem je pak zejména zhodnocení jejich efektivity, tj. jejich účinnost a naplnění  stanoveného účelu, pro který byla přijímaná, tj. ke zpomalování šíření epidemie, popř. jejího  zastavení. 

Toto mimořádné opatření stanovuje specifická a efektivní protiepidemická opatření  zohledňující princip předběžné opatrnosti v souvislosti s dalším šířením onemocnění covid-19,  zejména s ohledem na činnosti, u nichž je na základě jejich charakteru předpokládána vyšší  míra rizika přenosu nákazy, a to například z důvodu bližšího a delšího kontaktu mezi  jednotlivými osobami, nemožnosti udržovat bezpečné rozestupy ve vnitřních prostorech,  nebo kde není možné v určitých případech z objektivních důvodů použít po celou dobu  ochranný prostředek dýchacích cest (služby péče o tělo, provozovny stravovacích služeb

sportovní činnost, bazény) nebo v místech, kde dochází k vyšší kumulaci osob na jednom  místě v jeden čas (hromadné akce apod.).  

Základním cílem mimořádného opatření a jím nastavených podmínek pro provoz  vyjmenovaných činností a poskytování služeb je umožnit jejich co možná nejvíce bezpečný  provoz s ohledem na specifické podmínky danných činností. Ministerstvo vychází z aktuální  epidemické situace a primárním smyslem protiepidemických opatření je předcházet zhoršení  epidemické situace v blízké budoucnosti. Stanovené podmínky tímto mimořádným opatřením  směřují k minimalizaci rizika přenosu onemocnění covid-19 jak mezi jedinci, tak zejména  snížení rizika zhoršení situace v populaci. Za účelem snížení míry rizika šíření nákazy při  provozování činností nebo služeb, které byly vyhodnoceny jako potenciálně rizikové v možném  šíření nákazy v případě přítomnosti infekční osoby, byl stanoven požadavek doložit doklad o  absolvování očkování nebo o negativním výsledku testu na přítomnost viru SARS-CoV-2 nebo  jeho antigenu, nebo o prodělaném onemocnění, a to za účelem minimalizace rizika vstupu ( či  využití služeb) potenciálně infekční ( i bezpříznakové) osoby, která by mohla být zdrojem  nákazy pro ostatní. Za splnění podmínek pro využití služeb v provozovnách nebo provozování  některých činností, je možné považovat a) certifikát o dokončeném očkování, b) doklad o  prodělání nemoci nebo c) negativní výsledek vyšetření na stanovení přítomnosti viru SARS Co-V-2 nebo jeho antigenu. Při předložení jednoho z těchto průkazů lze mít s vysokou mírou  pravděpodobnosti za to, že osoba není infekční. Stanovit výše uvedené podmínky  objektivizující tzv. bezinfekčnost pro určité situace je Ministerstvo zdravotnictví oprávněno na  základě zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých  souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kdy je lze svým charakterem a povahou  dopadu přirovnat k opatření podle § 69 odst. 1 písm. g) zákona, podle něhož lze jako  mimořádné opatření při epidemii uložit mimořádné očkování a preventivní podání jiných léčiv  (profylaxe).  

Oprávněnost podmínky testování vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne  6. května 2021 sp. Zn. 5 Ao 1/2021, ve kterém je konstatováno, že pomyslným předobrazem 

15 

pro povinnost podrobit se testování může být právě ustanovení § 69 odst. 1 písm. g) zákona  o ochraně veřejného zdraví, přičemž povinnost očkování lze nepochybně srovnat s povinností  testování, a to jak co do povahy této povinnosti a jejího vztahu k účelu právní úpravy, tak také  z hlediska intenzity zásahu do základních práv každého jednotlivce. Svou povahou je tak  očkování jistě srovnatelným (ne-li závažnějším) zásahem jako testování. Z hlediska vztahu k  účelu aplikované právní úpravy se v obou případech jedná o snahu eliminovat infekční  onemocnění a jejich hromadný výskyt, tedy epidemii – i když očkování působí v dlouhodobém  měřítku, zatímco testování, resp. jeho výsledky se vztahují pouze k aktuální situaci v daném  místě a čase. Ačkoli očkování, a zvláště pak povinné očkování, má své odpůrce, z vědeckých  poznatků jasně plyne, že je nejúčinnějším opatřením v oblasti veřejného zdraví, které je  zaměřeno na prevenci infekčních onemocnění a jejich následků. Obdobně je tomu i v případě  testování, které může v prevenci infekčních onemocnění významně napomoci mj. proto, že  jejich část probíhá bezpříznakově nebo s lehkými příznaky infikovaných, kteří se pak aktuálně  podílí na dalším šíření onemocnění. Jednoduše řečeno – může-li Ministerstvo zdravotnictví při  epidemii nařídit mimořádné očkování jednotlivce, může nařídit i jeho testování v souvislosti s  epidemií a prevencí jejího dalšího šíření. Povaha obou těchto opatření je obdobná a rovněž  tak intenzita jejich zásahu do základních práv jednotlivce, především práva na ochranu  soukromí v podobě garance nedotknutelnosti osoby (čl. 7 odst. 1, čl. 10 odst. 2 Listiny  základních práv a svobod). [Odstavce 31 až 33 rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn.  5 Ao 1/2021]. 

Obecně jsou k diagnostice onemocnění covid-19 používány antigenní testy nebo PCR testy.  Rozdíl těchto testů spočívá v principu jejich detekce viru SARS-CoV-2. V případě PCR testu  jde o průkaz přítomnosti viru, konkrétně jeho genetického materiálu (nukleové kyseliny) a díky  tomu je tento test schopen odhalit nakaženou osobu ještě před objevením se příznaků  onemocnění. Naproti tomu antigenní test detekuje antigen viru (virové bílkoviny) a spolehlivě  odhalí až nemocné osoby na vrcholu infekce a již s příznaky onemocnění, kdy je v těle nejvyšší  koncentrace těchto bílkovin. Není tedy zaručeno, že v době odběru není osoba nakažena.  Z rozdílného způsobu detekce onemocnění covid-19 se pak odvíjí citlivost těchto testů, tedy  schopnost odhalit pozitivní osobu, jinak řečeno schopnost poskytovat co nejméně falešně  negativních výsledků. Tato schopnost je ovlivněna řadou faktorů jako např. přítomností  příznaků onemocnění covid-19, způsobem odběru biologického materiálu apod. [6]  

Jak již bylo řečeno, PCR testy jsou citlivější a přesnější diagnostickou metodou (jsou  považovány za tzv. zlatý standard v průkazu viru SARS-CoV-2) ve srovnání s antigenními  testy. [7,8] V okamžiku, kdy v populaci významně stoupá virová nálož, což je jasně patrné  z několik týdnů trvajícího vzestupného trendu počtu nově pozitivních osob a zároveň  zvyšujícího se procenta pozitivity prováděných testů z diagnostické a epidemiologické  indikace, se významně zvyšuje riziko kontaktu s nakaženou osobou. Cílem stanovené doby  platnosti předmětných testů, tedy 72 hodin v případě PCR testu a 24 hodin v případě  antigenního testu, je snížení pravděpodobnosti přítomnosti infekční osoby v situacích, při nichž  je zvýšené riziko přenosu onemocnění covid-19 (místa s větší kumulací osob, úzký kontakt  bez ochrany dýchací cest atp.), a proto je u nich stanovena povinnost testování s negativním  výsledkem. Výrazně se tím omezí riziko šíření nákazy na další osoby při těchto činnostech, a  zároveň se tak snižuje riziko, že od vyšetření do samotného využití služby nebo účasti na dané  aktivitě či akci dojde k případné nákaze nebo jejímu propuknutí, a osoba se tak stane infekční.  Jinak řečeno, čím delší doba uplyne mezi provedením testu a návštěvou provozovny nebo  akce, tím vyšší je riziko, že výsledek tohoto vyšetření nemusí odrážet aktuální stav u dané  osoby, tedy že její negativita stále trvá. 

16 

Zároveň si je ale Ministerstvo zdravotnictví vědomo, že stanovená platnost testů může vést  k neúměrnému zatěžování dětí ve věkové skupině 6 – 12 let opakovaným testováním, pro  které není v tuto chvíli k dispozici očkovací látka. Jsou tedy odkázány pouze na testování,  které pro ně většinou představuje nepříjemný zdravotní výkon a zároveň je zátěží i pro rodiče.  Proto je stanovena pro osoby do 12 let věku výjimka z povinnosti prokázat tzv. bezinfekčnost  ať už prostřednictvím negativního výsledku testu nebo dokladem o prodělání nemoci. V této  souvislosti je třeba zmínit i efekt nepřímého testování, kdy u takto malých dětí lze předpokládat,  že většinu regulovaných aktivit provozují se svými rodiči, u kterých povinnost prokázat tzv.  bezinfekčnost zůstává v platnosti. V případě jejich negativity lze předpokládát i negativitu jejich  dětí.  

Také je tímto mimořádným opatřením stanovena povinnost pro osobu, která chce danou  službu využít nebo se dané činnosti zúčastnit, že nesmí vykazovat klinické příznaky  onemocnění covid-19, jakými mohou například být: teplota 37o C a více, suchý kašel, obtíže s  dýcháním, ztráta chuti a čichu, bolesti v krku, hlavy, zad, svalů nebo kloubů, únava, méně  často zažívací obtíže. Tato osobní zodpovědnost každého z nás by měla být samozřejmostí,  ale z mnoha zkušeností získaných během epidemiologických šetření je zřejmé, že tento  předpoklad je mylný, a proto je zde tato povinnost explicitně uvedena. Zároveň je třeba v této  souvislosti zmínit, že provozovatel nebo organizátor nekontroluje, zda osoba nevykazuje  klinické příznaky, neboť by to bylo v praxi velmi obtížně aplikovatelné (vyhodnocení příznaků  nemoci laikem, riziko sporu se zákazníkem apod.) a problematické, neboť organizátor a  provozovatel obvykle není osobou se zdravotnickým vzděláním, aby například rozlišil příznaky  alergie, které mohou vypadat zčásti podobně jako u onemocnění covid-19 apod., a není možné  to po něm spravedlivě požadovat. Avšak lze se domnívat, že stanovení povinnosti  potenciálnímu zákazníkovi či návštěvníkovi akce, aby ji nenavštěvoval v případě, že má  příznaky onemocnění covid-19, míří do sféry individuálního rozhodnutí člověka, který je  odpovědný za své jednání a jeho dopadů na něj a zejména jeho okolí. 

Při stanovování protiepidemických podmínek je třeba sledovat dva cíle. Zaprvé pokusit se  omezit riziko přítomnosti infekční osoby v místech větší kumulace osob, a za druhé v případě,  že se infekční osoba přes nastavená opatření v těchto místech vyskytne, tak minimalizovat  riziko šíření nákazy na další osoby. Osoba testovaná sice znamená významně menší riziko  z pohledu, že přijde na akci infekční, a tedy schopná onemocnění dále šířit, nicméně na rozdíl  od osoby očkované nemusí být dostatečně chráněna před infekcí v případě, že se bude  vyskytovat v okolí infekční osoby, zejména pokud onemocnění dosud neprodělala. Zde je  proto třeba zmínit, že význam očkování nelze zúžit pouze na prostředek k doložení tzv.  bezinfekčnosti při vstupu do provozovny nebo účasti na akci. Jeho hlavní přínos je v tom, že  pokud se naočkovaná osoba setká s nemocným člověk, je riziko nákazy několikanásobně nižší  (přibližně 5x) než u neočkovaného jedince, který onemocnění dosud neprodělal. V případě  závažného průběhu onemocnění nebo dokonce úmrtí je pak toto riziko ještě mnohem nižší  [9,10,11,12,13]. Zároveň je řadou studií doloženo, že v případě, pokud k nákaze očkované  osoby dojde, je pravděpodobně tato osoby méně infekční a současně se u očkovaných osob  zkracuje doba vylučování viru SARS-CoV-2. [13,14,15,16,17,18]. 

Toto mimořádné opatření dále stanovuje podmínky, za jakých se lze účastnit hromadných akcí  tak, aby bylo minimalizováno riziko přítomnosti infekční osoby a tím i minimalizováno riziko  přenosu onemocnění na další osoby přítomné na hromadné akci. Při jejich stanovení bylo 

17 

vycházeno i ze skutečnosti, že vnější prostory jsou z hlediska rizika přenosu onemocnění  covid-19 bezpečnější než vnitřní. [19,20]  

Regulace hromadných akcí a nastavení režimových opatření k snížení míry rizika vychází  z jednoduché premisy, že s velikostí skupiny se zvyšuje nejen pravděpodobnost přítomnosti  nakažené osoby, ale také i počet osob vnímavých k nákaze, a tím logicky narůstá i potenciál  dalšího šíření onemocnění. 

Rizikovost hromadných akcí dále spočívá ve faktu, že tyto akce přestavují ze své podstaty  kumulaci vyššího počtu osob na jednom místě po delší časový úsek a zároveň z hlediska jejich  rozsahu co do velikosti je u těchto akci složitější kontrola nastavených opatření, tj. rozestupů  a ochrany dýchacích cest, což také zvyšuje míru rizika.  

Hromadné akce jsou vzhledem k cestě a dynamice přenosu onemocnění covid-19 považovány  jak dle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí, tak i dle Světové zdravotnické  organizace obecně kategorizovány jako akce s vysokým rizikem. 

CDC ve svém materiálu dále uvádí další důvody, proč jsou velké hromadné akce vysoce  rizikové. Prvním takovým je předpoklad, že účastníci hromadných akcí mohou být z lokalit  s vysokou incidencí případů, tedy z oblastí „rizikových“, což zvyšuje riziko zavlečení nákazy  mezi účastníky. Dále vnitřní akce, zejména v místech se špatným/nedostatečným větráním,  představují větší riziko než venkovní akce, což je potencováno i současným obdobím roku,  kdy se většina hromadných akcích s ohledem na klimatické podmínky koná ve vnitřních  prostorech. Neméně důležitým faktorem je i délka trvání akce, tedy čím je akce delší z hlediska  času, tím se i zvyšuje míra rizika nákazy, pokud člověk přijde do kontaktu s infekční osobou  na kratší vzdálenost. A v neposlední řadě za zvýšenou mírou rizika je také i chování účastníků,  kteří se často zapojují do interakce s ostatními mimo vlastní domácnost, dochází ke zpěvu,  křiku, nedodržení fyzického odstupu nebo nenošení ochranných prostředků dýchacích cest,  všechny tyto uvedené činnosti mohou následně zvýšit riziko. [21] 

Míru rizika podle počtu účastníků a délky trvání akce hodnotí také příručka pro hodnocení  rizika vydaná Public Health England, která jasně definuje, že vnitřní akce s vyšším počtem  účastníků a trvající delší časový úsek jsou vysoce rizikové, zejména pokud nelze dodržovat  dostatečnou vzdálenost a ochranu dýchacích cest. [22] 

Domenech-Montoliu S, et al [23] uvádí ve své studii o dopadech hromadných akcí na vývoj  epidemické situace, že riziko přenosu měřené základním reprodukčním číslem (Ro), které  odráží míru rizika přenosu onemocnění a "je definováno jako očekávaný počet sekundárních  případů způsobených jedinou (typickou) infekcí ve zcela vnímavé populaci se pohybuje okolo  hodnoty 3,38±1,40 z rozmezí 1,90–6,49 pro pandemii covid-19

Je však také nutné připomenout, že zvýšené riziko nesouvisí pouze se samotnou akcí, ale  také s aktivitami spojenými s akcí, jelikož mnoha případech je účast na akci nedílně spojena  se skupinovými aktivitami kolem akce, jako je cestování na akci, setkání v restauračním  zařízením, vstupem a výstupem na akci atd. a je tak nutno hromadnou akci posuzovat jako  komplex více aktivit a událostí vzájemně propojených. 

Z výše uvedených důvodu a se zhoršující se epidemickou situací je nezbytné aplikovat  opatření pro minimalizaci rizika šíření nákazy na hromadných akcích, zejména s ohledem na  nedostatečnou proočkovanosti populace a výskyt variant viru částečně prolamujících očkování  (varianta Delta). 

V případě některých hromadných akcí (zejména pravidelných aktivit) je stanovena  organizátorovi akce povinnost vést evidenci účastnících se osob po dobu nezbytnou pro  provedení epidemiologického šetření orgánem ochrany veřejného zdraví, a to v nezbytném  rozsahu. Epidemiologické šetření, jež je ukotveno v § 62a zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně  veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je 

18 

prováděno nejčastěji formou cíleného pohovoru s nemocným, jehož cílem je zjištění co  největšího množství relevantních informací pro další postup orgánu ochrany veřejného zdraví,  mj. vymezit rozsah ohniska místem a časem. V jeho rámci je cílem vypátrání zdroje nákazy,  dalších potenciálně nakažených osob (epidemiologicky významné kontakty s nemocnou  osobou) a získat informace o možné cestě přenosu; v jeho průběhu se sbírají základní údaje  o nemocném a jeho kontaktech. Aby evidence mohla sloužit pro uvedený účel, měla by  obsahovat identifikaci účastníka (jméno, příjmení) a jeho kontaktní údaje (nejlépe telefonní  číslo). Tuto evidenci je organizátor povinen uchovávat 30 dnů ode dne, kdy došlo / docházelo  k dané aktivitě. Evidence osob má za cíl usnadnit trasování epidemiologicky významných  kontaktů v případě výskytu onemocnění mezi účastníky. V takové situaci, jak ukázala  dosavadní zkušenost z epidemie onemocnění covid-19 v ČR, tato evidence urychlí  epidemiologické šetření, nezřídka prováděné napříč několika kraji, a následné nastavení  adekvátních protiepidemických opatření. Evidence osobních údajů, která se nařizuje, je tak  vedena v minimálním rozsahu a uchovává se pouze po dobu 30 dnů ode dne konání dané  aktivity. Dochází tak k naplnění zásad minimalizace údajů a omezení uložení v souladu s čl. 5  odst. 1 písm. c) a e) GDPR. Účelem zpracování je disponovat údaji o osobách, které se v  rámci dané aktivity setkaly, pro potřebu epidemiologického šetření orgánu ochrany veřejného  zdraví ve smyslu § 62a zákona č. 258/2000 Sb., a to konkrétně pro účely tzv. trasování tedy  hledání kontaktů osob nakažených onemocněním covid-19. Zpracování je tak nezbytné pro  činnosti vedoucí k zamezení šíření epidemie onemocnění covid-19. Jedná se tak o zpracování  osobních údajů, které je nezbytné pro ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo  jiné fyzické osoby a které je zároveň nezbytné pro splnění úkolu prováděného ve veřejném  zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen správce, ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm.  d) a e) GDPR. V rámci evidence nedochází ke zpracování zvláštních kategorií osobních údajů  ve smyslu čl. 9 GDPR. Dochází tak k minimálnímu zásahu do práva subjektu údajů na ochranu  osobních údajů, který je vyvážen potřebností tohoto opatření pro ochranu života a zdraví. Navíc mnohdy organizátoři takových aktivit i bez této povinnosti standardně vedou „prezenční  listiny“, které zpravidla obsahují shodný výčet osobních údajů. 

V případě, že by nebyla realizována žádná mimořádná opatření a nebyly stanoveny příslušné  podmínky pro provozování vyjmenovaných činností a podmínky pro účastníky akcí,s  přihlédnutím k dosavadním zkušenostem z vývoje epidemie v České republice a v řadě dalších  zemí světa je velmi pravděpodobné, že by došlo ke vzniku nových významných ohnisek  nákazy s potenciálem dalšího šíření do populace, a tím k dalšímu zhoršení epidemické situace  v důsledku narůstajícího tempa komunitního šíření nákazy. Obdobná opatření, jaká byla a jsou  aktuálně přijata v České republice, byla a jsou realizována i v řadě dalších států nejen v rámci  Evropské unie, ale také ve světě. V některých státech EU došlo dokonce k ještě razantnějším  opatřením, jako například Itálie, Rakousko či Německo, kde využívání některých služeb není  umožněno osobám bez průkazu o absolvování očkování nebo prodělání nemoci. 

Zavedená specifická protiepidemická opatření pro jednotlivé činnosti jsou doplňkem  režimových opatření, která jsou uplatňována od počátku pandemie, jakými jsou: rozestupy,  dezinfekce, větrání a ochrana dýchacích cest.  

Rozestupy (minimálně jeden, ideálně dva metry či více) jsou důležité, aby se minimalizovalo  riziko kapénkové infekce.[24] Minimalizace úzkého kontaktu s ostatními a udržování rozestupu  1 – 2 metry je v případě onemocnění covid-19 považováno za klíčové protiepidemické  opatření. [21] Systematický přehled a metaanalýza [25] 172 observačních studií jak ve 

19 

zdravotnických zařízeních, tak v komunitě, které se zabývaly vlivem vzdálenosti od zdrojového  pacienta a použitím ochrany dýchacích cest a očí na riziko přenosu SARS-CoV, MERS- CoV  a SARS-CoV-2 dospěly k závěru, že dodržení fyzické vzdálenosti alespoň jednoho metru,  používání obličejových masek a ochrany očí jsou spojeny s mnohem nižším rizikem přenosu. 

Dezinfekce rukou a často dotýkaných ploch (kliky, vypínače, zábradlí, madla, stoly, židle  apod.) směřuje k přerušení cesty přenosu prostřednictvím kontaminovaných povrchů nebo  předmětů, která se může také uplatnit v přenosu onemocnění covid-19. Tyto povrchy nebo  předměty mohou být kontaminované respiračními sekrety nebo kapénkami vylučovanými  infikovaným jedincem a k přenosu může dojít nepřímo dotykem těchto povrchů nebo předmětů  a následně dotykem úst, nosu nebo očí. [24,26,27,28] Dezinfekce povrchů je jedním z  účinných způsobů při prevenci sekundárního přenosu SARS-CoV-2 mezi infikovanou osobou  a jinými lidmi. [29] Zajištění dezinfekčních prostředků a pravidelná dezinfekce dotýkaných  povrchů jsou proto vhodným a jednoduchým protiepidemickým opatřením. Provedené studie  dokladují, že schopnost viru SARS-CoV-2 přežít na porézních površích není velká a virus  přežívá jen několik minut až hodin, zatímco na neporézních površích lze životaschopný virus  detekovat dny až týdny. Lze očekávat 99% snížení infekčních SARS-CoV-2 a dalších  koronavirů za typických podmínek vnitřního prostředí do 3 dnů (72 hodin) na běžných  neporézních površích, jako je nerezová ocel, plast a sklo [30-35] 

Ze stanoviska ECDC jasně vyplývá, že nedostatečné větrání v uzavřených vnitřních  prostorech je spojeno se zvýšeným přenosem respiračních infekcí, včetně onemocnění covid 19. Kromě dostatečného přirozeného větrání těchto prostorů lze v případě využívání systémů  určených k vytápění, větrání a klimatizaci snížit přenos infekce ve vnitřních prostorech  zvýšením rychlosti výměny vzduchu, snížením recirkulace vzduchu a zvýšeným využíváním  venkovního vzduchu.[19,36] Samotná recirkulace vzduchu nebo použití klimatizačního  zařízení může mít za následek výraznější přenos patogenů vzduchem [37]. Při recirkulaci  vzduchu v místnosti hrozí akumulace nebezpečných kontaminant. Výměna všeho vzduchu  v místnosti, kde pobývá/al zdroj, jedenkrát za hodinu snižuje riziko onemocnění asi na  polovinu, výměna 6 krát za hodinu snižuje riziko onemocnění 4-13 krát, v závislosti na tom,  zda bylo riziko počítáno pro prosté dýchání, smrkání, kašlání nebo kýchání a zpívání [38] 

Používání ochranného prostředku dýchacích cest je dalším opatřením snižujícím přenos  nákazy ve vnitřních prostorech a přeplněných venkovních prostorech. [20] 

Cílem komplexu aplikovaných protiepidemických opatření, včetně probíhající očkovací  kampaně, je dosáhnout co nejdříve kolektivní imunity, kdy bude možné mít za to, že riziko  šíření onemocnění covid-19 a jeho negativní dopady ve formě masivní zátěže zdravotnického  systému, dopadů na zdraví jednotlivců a dopadů na ekonomiku a společnost jako celek budou  minimalizovány na co nejnižší úroveň tak, aby fakticky nebyla žádná regulace nad rámec  běžných protiepidemických režimů aplikována. 

Pokud bude pokračovat současný vzestupný trend tempa očkování, lze předpokládat, že se  stále se zvyšující mírou proočkovanosti populace a jejích jednotlivých věkových kohort bude  možné následně připravit rozvolnění opatření v případě, že se tato regulace ukáže být účinnou  a efektivní ve snaze bránit dalšímu šíření epidemie onemocnění covid-19, a to přiměřenými  prostředky, kdy nedochází, i díky stoupajícímu počtu očkovaných osob, k výraznému omezení  provozu podniků, služeb a jiných činností a možnosti je navštěvovat nebo využívat těmito  osobami. S rostoucím počtem očkovaných osob dochází ke snižování negativních dopadů do 

20 

podnikatelské sféry, jelikož osobám očkovaným (popř. s potvrzením o prodělání nemoci či  negativním výsledkem testu) je umožněno tyto služby využívat a provozovatelé těchto služeb  tak nejsou vystaveni riziku, že nebude možné jejich služby využívat. Naopak, se vzrůstající  mírou proočkovanosti populace tak bude stav regulace jejich provozů čím dál blíže  normálnímu stavu před propuknutím epidemie onemocnění covid-19

Jelikož pro průběh epidemie a její řešení je rozhodující faktor tzv. reprodukčního čísla, je třeba  obecně konstatovat, že jednotlivá plošná opatření mají různý efekt na omezení šíření nákazy  a navzájem se doplňují. Zjednodušeně je tento efekt vyjádřitelný jako redukce reprodukčního  čísla R. Různá opatření také přinášejí různé náklady a škody. Běžně využívanými měřítky ceny  v ochraně veřejného zdraví a demografii jsou například léta ztraceného života, v hodnocení  hospodářských ztrát HDP, a cenou opatření je i omezení práv občanů. Racionálním cílem sady  přijatých protiepidemických opatření u onemocnění covid-19 musí být redukce reprodukčního  čísla R pod 1, která zaručuje postupný ústup epidemie. Exponenciální charakter šíření  epidemie znamená, že stav s reprodukčním číslem nad 1 není dlouhodobě udržitelný.  

Při hodnocení účinku protiepidemických opatření je nutné zvážit dynamiku epidemie.  Přiměřenost opatření nelze hodnotit izolovaně v jednom časovém okamžiku, ale podle  výsledného účinku a jejich ceny za delší časové období. Při posuzování vhodnosti a  přiměřenosti protiepidemických opatření je vždy nutné jedno opatření hodnotit v kontextu celé  sady opatření. Nejprostším, ale přesto validním způsobem, jak uvažovat nad vhodností,  účinností a přiměřeností opatření, je uvažovat efekt opatření jako redukci reprodukčního čísla  R, a porovnávat efekt opatření s tím, jaké škody způsobují, případně jak moc zasahují do  různých práv a svobod. Přiměřenost opatření je v maximálním zjednodušení podílem  zmenšení R a ceny opatření (kde cenou je v širokém smyslu míněno i omezení práv a svobod)  a je třeba ji hodnotit v kontextu situace, ve které jsou opatření zaváděna. Faktory snižující R  jsou například vzrůstající počet vakcinovaných osob, rostoucí počet uzdravených po prodělané  nemoci, dobrovolné změny v chování populace směrem k dodržování preventivních opatření  (ochrana dýchacích cest, hygiena rukou, rozestupy, minimalizace rizikových kontaktů),  testování, včasná izolace pozitivních osob a do jisté míry nejspíše i sezónní vlivy. Faktory  zvyšující R jsou pokles protektivního chování populace, nárůst počtu kontaktů, šíření „rizikové“  varianty viru, nedostatečné a pozdní trasování rizikových kontaktů. Za situace, kdy postupně  stoupá míra proočkovanosti populace a šíření onemocnění (počty nových případů, počty  hospitalizací a závažných průběhů onemocnění) se pohybují v rozumné míře, je evidentní, že  stávající režim opatření se osvědčil a je třeba udržovat jejich preventivní charakter a predikovat  možnosti případného dalšího rozvolnění. 

Ministerstvo si je vědomo dopadů pokračujících protiepidemických opatření na všechny sféry  veřejného života obyvatel v České republice, avšak v návaznosti na současný vývoj  epidemické situace a predikci dalšího vývoje s ohledem na zvyšující se počty nově  diagnostikovaných případů onemocnění covid-19 v seniorní skupině obyvatel ukazující na  potenciál omezení elektivní péče a významnější dopad na systém zdravotní péče a vzhledem  k současné poměrně nízké proočkovanosti populace, považuje tato nastavená opatření jako  adekvátní a vyvažující práva veřejnosti, včetně těch ústavně chráněných, ve srovnání s mírou  rizika dopadu na zdravotní systém a péči jako celek se všemi jeho následky na veřejné zdraví  i zdraví jednotlivce.

21 

Ministerstvo zdravotnictví zároveň plně respektuje práva garantovaná Listinou základních práv  a svobod zahrnující zejména svobodu náboženského vyznání, svědomí, myšlení, projevu či  umělecké tvorby, stejně tak jako svobodu pokojného shromažďování a sdružování.  

K bodu I/1  

Stanovují se hygienická pravidla pro provoz v maloobchodních prodejnách zboží a služeb a  provozovnách těchto služeb, a to s výjimkou činností, které jsou uvedeny v bodě I/11 (služby  péče o děti) a na službu vozidel taxislužby nebo další individuální smluvní přepravy osob. Dále  se tato hygienická pravidla vztahují na provoz knihoven. Cílem těchto opatření je, aby  nedocházelo ke shlukování osob a rizikovým kontaktům mezi nimi, a aby byl zajištěn jejich co  nejbezpečnější provoz s ohledem na riziko přenosu onemocnění covid-19. Z toho důvodu  provozovatel v provozovně nesmí připustit více zákazníků, než je 1 zákazník na 10 m2 prodejní  plochy (což fakticky odpovídá potřebě zachovat rozestupy minimálně 1,5 metru mezi  osobami); v případě provozovny s prodejní plochou menší než 10 m2 se toto omezení  nevztahuje na dítě mladší 15 let doprovázející zákazníka a na doprovod zákazníka, který je  držitelem průkazu osoby se zdravotním postižením; v případě ostatních provozoven se toto  omezení nevztahuje na dítě mladší 12 let doprovázející zákazníka. Prodejní plochou se přitom  rozumí část provozovny, která je určena pro prodej a vystavení zboží, tj. celková plocha, kam  zákazníci mají volný přístup, včetně zkušebních místností, plocha zabraná prodejními pulty a  výklady, plocha za prodejními pulty, kterou používají prodavači; do prodejní plochy se  nezahrnují kanceláře, sklady a přípravny, dílny, schodiště, šatny a jiné společenské prostory.  Prostor 10 m2 na osobu je stanoven z důvodu, že tento protor by odpovídal kruhu o poloměru  1,8 m kolem osoby, přičemž v prostoru kolem kružnic zůstává zbytkový prostor, tedy lze  uvažovat o vzdálenosti 1,5 metru mezi osobami na uváděných 10 m2. WHO ve svých  doporučeních z roku 2020 tuto prostorovou kapacitu rovněž uvádí [39]. Kolik metrů čtverečních  vymezených pro jednu osobu ve vnitřním prostoru slouží jako dostatečná ochrana proti šíření  covid-19 je také předmětem zkoumání a není jednoznačně stanoveno, ale na základě  zkušeností z probíhající pandemie je zřejmé, že dodržování minimálního odstupu 1,5 metru  mezi osobami prokazatelně vede ke snížení přenosu viru. Opatření typu omezení vzdálenosti  mezi lidmi či snížení kapacity obsazenosti prostoru jsou u vnímavé populace na místě.  Poskytnutí většího prostoru a zvětšení vzdálenosti mezi lidmi snižuje míru přenosu [40]. 

Provozovatel je dále povinen aktivně bránit tomu, aby se zákazníci zdržovali v kratších  vzdálenostech, než je 1,5 metru, nejde-li o členy domácnosti. Musí dále zajistit řízení front  čekajících zákazníků, a to jak uvnitř, tak před provozovnou, zejména za pomoci označení  prostoru pro čekání a umístění značek pro minimální rozestupy mezi zákazníky (minimální  rozestupy 1,5 metru), přičemž zákazník, který je držitelem průkazu osoby se zdravotním  postižením, má právo přednostního nákupu. Velmi významným prostředkem proti šíření  epidemie je dezinfekce, proto je provozovatel povinen umístit dezinfekční prostředky u často  dotýkaných předmětů (především kliky, zábradlí, nákupní vozíky, madla) tak, aby byly k  dispozici pro zaměstnance i zákazníky provozoven a mohly být využívány k pravidelné  dezinfekci. V zájmu dodržování shora uvedených pravidel je provozovatel povinen zajistit  informování zákazníků o těchto pravidlech, a to zejména prostřednictvím informačních plakátů  u vstupu a v provozovně, popřípadě sdělováním pravidel reproduktory v provozovně. Dále má  provozovatel povinnost zajistit maximální možnou cirkulaci vzduchu s nasáváním venkovního  vzduchu (větrání nebo klimatizace) bez recirkulace vzduchu v objektu. 

22 

K bodu I/2  

Stanovují se další hygienická pravidla pro provoz a provozování některých činností  epidemiologicky závažných, a to provoz holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, solárií,  kosmetických, masérských a obdobných regeneračních nebo rekondičních služeb a  provozování živnosti, při níž je porušována integrita kůže. Podmínka poskytování služby je  dodržování rozestupů více než 1,5 metru mezi jednotlivými místy, která je stanovena  s ohledem na stanovenou bezpečnou vzdálenost z pohledu rizika přenosu nákazy v případě,  že v jeden čas bude v provozovně poskytována služba více osobám. Zákazníkovi je stanovena  povinnost využít těchto služeb pouze v případě, pokud nevykazuje klinické příznaky  onemocnění covid-19. Provozovatel musí zajistit, aby služba byla poskytnuta pouze  zákazníkovi, který doloží negativní výsledek vyšetření na onemocnění covid-19, doklad o  očkování nebo prodělání nemoci. Podmínka absence klinických příznaků onemocnění,  testování, očkování nebo doložení potvrzení o prodělání laboratorně potvrzeného onemocnění  covid-19 je nezbytná pro bezpečný provoz a poskytování služeb v těchto provozovnách, neboť  zde dochází k velmi úzkému fyzickému kontaktu mezi poskytovatelem a zákazníkem, přičemž  u některých těchto služeb často ani není možné v průběhu samotného poskytování služby  používat ochranný prostředek dýchacích cest.  

K bodu I/3  

Důvody pro regulaci provozu provozoven stravovacích služeb, hudebních, tanečních, herních  a podobných společenských klubů a diskoték, heren a kasin jsou ty, že se jedná o místa, kde  se v uzavřeném prostoru potkává velké množství osob, které jinak spolu běžně nepřicházejí  do styku, a navíc s ohledem na konzumaci potravin, pokrmů a nápojů není možné po nich  požadovat používání ochranných prostředků dýchacích cest po celou dobu přítomnosti v  provozovně tak, jako je tomu v případě jiných provozoven. Svou roli zde sehrává i faktor času,  kdy osoba v těchto provozovnách stráví většinou mnohem delší dobu než např. v obchodě.  Takové prostředí podporuje další šíření onemocnění covid-19. V případě běžného provozu  těchto provozoven pak k uvedenému přistupuje i faktor konzumace alkoholu, po jehož požití  lidé často ztrácí zábrany, resp. jednají jinak, než by jednali, pokud by alkoholické nápoje  nepožili. S ohledem na nepříznivý vývoj epidemie lze umožnit přítomnost veřejnosti ve  vnitřních a venkovních prostorách provozoven stravovacích služeb za podmínky, že služby  dané provozovny mohou využít pouze osoby nevykazující klinické příznaky onemocnění covid 19 a zároveň na místě doloží doklad o negativním výsledku testu na přítomnost viru  SARS-CoV-2 nebo jeho antigenu, o prodělaném onemocnění covid-19 nebo o očkování proti  tomuto onemocnění. Pro provozovatele provozoven regulovaných tímto bodem je zavedena  povinnost kontrolovat splnění podmínek podle bodu I/17 (negativní výsledek testu, dokončené  očkování, prodělání nemoci) při vstupu zákazníka do provozovny, resp. před poskytnutím  služeb a umožnit vstup (resp. poskytnout služby) pouze osobám, které splnění těchto  podmínek prokáží. Tato povinnost uložená provozovateli přispěje k ochraně a podpoře  veřejného zdraví a chrání třetí osoby nacházející se v provozovně spolu se zákazníkem, které  oprávněně v dobré víře předpokládají a očekávají, že všechny osoby nacházející se v  provozovně splnily povinnosti stanovené pro osoby přítomné v provozovně. Zavedením této  kontrolní povinnosti pro provozovatele navíc došlo k narovnání právních podmínek ve vztahu  k ostatním oblastem činností (jejich provozovatelů nebo organizátorů), na které toto  mimořádné opatření dopadá a jejichž výkon toto mimořádné opatření podmiňuje splněním  obdobných povinností. Tato povinnost však neznamená významný dopad na provoz těchto  služeb, protože do této změny již byla v platnosti povinnost pro zákazníka vstoupit do  uvedených provozoven pouze v případě, pokud je schopen prokázat splnění podmínek podle 

23 

bodu I/17. Jde tedy pouze o zavedení kontroly již několik měsíců platné povinnosti. V případě,  že se osoba neprokáže splněním podmínek podle bodu I/17, nemohou tyto osoby konzumovat  potraviny, pokrmy a nápoje na místě v prostorech provozovny. Tyto osoby mohou využít odnos  jídla s sebou (službu tzv. take-away). 

Výjimka z povinnosti zákazníka doložit negativní výsledek testu nebo doklad o očkování nebo  prodělání nemoci se vztahuje na provozovny stravovacích služeb, které neslouží veřejnosti,  protože jde o místa určená pro homogenní skupinu osob ať už v rámci zaměstnání, školy  apod., a dále z pochopitelných důvodů není splnění této podmínky nutné pro prodej jídla  s sebou, kdy ke konzumaci dochází mimo provozovnu. 

Na základě kontrol dodržování podmínek stanovených mimořádným opatřením v  provozovnách stravovacích služeb bylo krajskými hygienickými stanicemi zjištěno, že řada  pochybení byla způsobena nedostatečnou informovaností o stanovených podmínkách pro  vstup do venkovních a vnitřních prostor provozoven stravovacích a obdobných služeb, proto  se ukládá provozovateli povinnost informovat zákazníka o podmínkách vstupu do provozovny.  I z důvodu nemožnosti použití ochrany dýchacích cest při konzumaci se s cílem minimalizace  rizika přenosu nákazy stanovují maximální možné počty osob u jednoho stolu a rozestupy  jednotlivých skupin zákazníků. Jako prevence nežádoucího shlukování osob je stanovena  podmínka, že každý host musí být usazen a provozovatel má zároveň stanovenu povinnost  aktivně bránit shromažďování osob ve vnějších a vnitřních prostorech provozovny s tím, že  nesmí připustit v prostorech provozovny více zákazníků, než je v provozovně míst k sezení  pro zákazníky. Požadavek usazení hostů má za cíl, mimo již zmiňovanou minimalizaci  shlukování osob, zajistit dodržování rozestupů a rovnoměrného rozložení osob v provozovně  a snížení mobility osob v provozovně především v době konzumace pokrmů a nápojů, tedy  v situaci, kdy nepoužívají ochranný prostředek dýchacích cest. Provozovatel je povinen při  vstupu do dotčených provozoven zajistit možnost dezinfekce rukou pro zákazníky. Dále má  povinnost zajistit ve všech dotčených provozovnách dezinfekci povrchů stolů a madel židlí po  každém zákazníkovi a pravidelnou dezinfekci často dotýkaných ploch, a zajistit ve vnitřním  prostoru maximální možnou cirkulaci vzduchu bez cirkulace vzduchu v provozovně. Produkce  živé hudby je povolena za podmínky dodržení vzdálenosti zákazníků od místa určeného pro  vystupující minimálně 2 metry a to z důvodu, že při hlubokém nádechu a výdechu, který je  fyziologicky se zpěvem spojen, dochází ke zvýšenému vylučování kapének z dýchacích cest.  Z hlediska zdravotních rizik patří zpěv už svou podstatou (intenzivní práce s dechem a  artikulací) k rizikovým aktivitám. Riziko nákazy při této činnosti se dále zvětšuje v případě,  pokud je tato činnost vykonávána ve vnitřních prostorách.[19] Tanec v provozovnách  regulovaných tímto bodem je umožněn pouze osobám, které se prokáží certifikátem o  ukončeném očkování, dokladem o prodělané nemoci nebo negativním výsledkem RT-PCR  nebo RAT antigenního testu, který byl proveden nejdéle 24 hodin před vstupem do  provozovny, popř. negativním výsledek tzv. samotestu“ provedeného na místě. Toto vymezení  okruhu osob, které mohou tančit, vychází ze skutečnosti, že při tanci dochází většinou k velmi  těsnému kontaktu mezi osobami a zároveň jde o činnost spojenou s fyzickou aktivitou, a tedy  i zvýšenými nároky na dýchání. Riziko přenosu onemocnění covid-19 také vzrůstá proto, že  většinou je tanec v daném typu provozoven doprovázen hlasitou hudbou, která nutí  návštěvníky při komunikaci zvyšovat hlas a tím dochází ke zvýšenému riziku přenosu  infekčního aerosolu než je tomu při běžné komunikaci. Všechny tyto faktory ve spojení  s provozováním tance většinou ve vnitřních prostorech zvyšují riziko přenosu nákazy.  V případě očkovaných osob a osob v době do 180 dní od záchytu onemocnění je riziko nákazy  několikanásobně nižší než u neočkovaného jedince nebo takového, který onemocnění dosud  neprodělal.[9,41] Platnost výsledku vyšetření je stanoveno na 24 hodin z toho důvodu, že tato 

24 

lhůta maximálně snižuje riziko, že od vyšetření do samotné návštěvy dané provozovny dojde  k případné nákaze nebo jejímu propuknutí, a osoba se tak stane infekční.  Podobný přístup k danému typu provozoven, popř. tanci, uplatňuje velká část evropských zemí  a v některých jde o opatření přísnější, než je tomu v ČR. Povinnost se prokazovat tzv.  bezinfekčností je podmínka v téměř všech zemích EU. V Lotyšsku jsou tyto provozovny zcela  uzavřeny, v Řecku a některých regionech Rakouska nebo Německa je umožněn vstup pouze  osobám očkovaným nebo po prodělání nemoci. Stejně tak ve Španělsku, Itálii, Švýcarsku jsou tyto typy provozoven nějakým způsoben regulovány (omezením kapacity, povinnou registrací  hostů apod.).  

Z obecného pohledu hodnotí většina států noční/taneční kluby jako vysoce rizikové, např.  Australian Health Protection Principal Committee (AHPPC) [42] hodnotí tato místa jako vysoce  riziková, a to z důvodu vyššího počtu osob na jednom místě v jeden čas, nemožnosti dodržení  dostatečných rozestupů, promíchaností lidí, kteří se navzájem neznají (tzn. nejedná se o  homogenní skupiny), provozování aktivit, jako je zpěv nebo tanec často v uzavřených  prostorách s nedostatečnou ventilací, a v neposlední řadě je pobyt zde většinou spojen  s konzumací alkoholu.  

Podmínka stanovená pro tanec se nevztahuje na oslavy svatby, prohlášení osob o tom, že  spolu vstupují do registrovaného partnerství, a hostiny po pohřbu. Tato výjimka je stanovena  z důvodu významnosti těchto událostí v životě člověka, a navíc jde o omezenou skupinu osob,  které jsou spolu vždy v nějakém vztahu, vzájemně se znají a jejich trasování v případě  kontaktu s pozitivní osobou by tak bylo mnohem jednodušším. Naproti tomu v provozovnách  typu restaurace, baru, tanečního klubu, diskotéky apod. se setkávají osoby z různých míst bez  jakékoliv vzájemné vazby a bez jakékoliv evidence a trasování kontaktů v tomto případě je  velmi složité. Což se mimo jiné prokázalo v ohnisku nákazy šetřeném v létě 2020. Trasování  v tomto případě naráželo na skutečnost, že docházelo především při tanci a konzumaci  alkoholických nápojů k náhodnému kontaktu zde přítomných osob, které pak nebyly v případě  potvrzení své pozitivity při epidemiologickém šetření schopny identifikovat své kontakty.  

K bodu I/4  

Stanovují se hygienická pravidla pro činnost nákupních center s prodejní plochou přesahující  5 000 m2tak, aby nedocházelo ke shlukování osob a rizikovým kontaktům mezi nimi.  Provozovatel je povinen zajistit viditelné označení pokynu k dodržování rozestupu 1,5 metru  mezi osobami na veřejně přístupných plochách v nákupním centru (např. formou infografiky,  spotů v rádiu centra, infografiky u vstupu do prodejen a jiných provozoven, infografiky na  podlaze veřejných prostor apod.), a tak zamezit shlukování osob zejména ve všech místech,  kde to lze očekávat, např. vstupy z podzemních garáží, prostor před výtahy, eskalátory,  záchody apod.  

V případě provozování stravovacích služeb v tzv. food courtech v nákupních cetrech se osoby  na místě konzumující potraviny, pokrmy nebo nápoje musí být schopny prokázat, že splňují  podmínky stanovené dle bodu I/17. Tato modifikace je stanovena především z důvodu, že jde  většinou o otevřené a průchozí prostory, které zpravidla neslouží pouze ke konzumaci  potravin, pokrmů a nápojů tam zakoupených, ale například i k setkávání osob v rámci návštěvy  nákupního centra, a kontrola splnění podmínek podle bodu I/17 by byla komplikovaná. 

Cílem všech shora uvedených opatření je zajištění bezpečného provozu nákupních center,  která jsou spojena s návštěvou velkého množství osob často z různých krajů a tyto osoby  obvykle v uzavřených prostorech centra tráví dlouhou dobu. Z důvodu snižení rizika přenosu  nákazy ve vnitřním prostoru nákupního centra je provozovatel povinen zajistit maximální 

25 

možnou cirkulaci vzduchu s nasáváním venkovního vzduchu (větrání nebo klimatizace) bez  recirkulace vzduchu v objektu.  

K bodu I/5 

Stanovují se specifická protiepidemická opatření pro provozování prodeje na trzích, tržištích a  v mobilních provozovnách. Provoz těchto činností je uskutečňován většinou pod širým nebem,  ale zároveň jde o místa, kde se často na malém a omezeném prostoru potkává velký počet  osob, které jinak spolu nepřicházejí do styku, a takové prostředí může přispívat k šíření  onemocnění covid-19. Z toho důvodu se stanovují specifické podmínky provozu ve formě  odstupů osob mezi sebou a jednotlivých stánků mezi sebou, a to i z důvodu časté konzumace jídla a nápojů, která je většinou spojena s pobytem na těchto místech, a tedy pohybu na těchto  místech i bez ochranného prostředku dýchacích cest. Provozovatel má také stanovenu  povinnost aktivně bránit shromažďování osob, a to včetně čekacích zón, což je dalším  faktorem minimalizujícím riziko přenosu nákazy. V případě konzumace pokrmů včetně nápojů  přímo na místě jsou stanoveny obdobné podmínky jako u provozoven stravovacích služeb a  to, aby u jednoho stolu sedělo nejvýše 6 osob, s výjimkou osob ze společné domácnosti.  Pokud by se jednalo o stůl s 10 a více místy k sezení, lze u něj usadit více osob, a to tak, že  mezi skupinami nejvýše 6 osob, s výjimkou osob ze společné domácnosti, je rozestup alespoň  1,5 metru. K zajištění dezinfekce rukou je provozovateli stanovena povinnost umístit nádoby s  dezinfekčními prostředky u každého prodejního místa.  

K bodu I/6  

Reguluje se poskytování ubytovacích služeb v nezbytně nutné míře tak, že ubytovací služby  nemůže využít osoba, která vykazuje klinické příznaky onemocnění covid-19, a dále pokud  poskytovateli ubytování nedoloží negativní výsledek testu nebo doklad o očkování nebo  potvrzení o prodělání laboratorně potvrzeného onemocnění covid-19. Velmi významným  prostředkem proti šíření epidemie je dezinfekce, proto je provozovatel povinen zajistit při  vstupu do provozovny ubytovacích služeb a ve vnitřních prostorech možnost dezinfekce rukou  a dále zajistí pravidelnou dezinfekci dotykových ploch ve společných prostorách (kliky, madla,  zábradlí, vypínače apod.). Vzhledem k průměrné inkubační době onemocnění covid-19 je v  případě pobytu v ubytovacích službách déle než 7 dní povinností zákazníka absolvovat  opětovně vyšetření na přítomnost viru SARS-CoV-2 nebo jeho antigenu s negativním  výsledkem (nejde-li o osobu očkovanou nebo po prodělání onemocnění – ta jen prokazuje, že  splnění podmínky trvá, vzhledem k tomu, že i splnění této podmínky je časově omezeno). Test  je tedy třeba s frekvencí ne déle než jedenkrát za 7 dní opakovat, proto se umožňuje ubytování  pouze na 7 dní s tím, že po doložení negativního výsledku testu může být opět na dobu 7 dní  prodlouženo. Tato podmínka opakování testu je stanovena i z toho důvodu, že se během  pobytu nedá vyloučit kontakt s infekcí. V případě, že by se toto testování neprovádělo, je  zvýšené riziko rychlého šíření infekce mezi ostatní hosty a zaměstnance ubytovacích zařízení,  neboť se jedná o vnitřní prostory, často spojené s provozovnou stravovacích služeb, kde se  během konzumace stravy nepoužívá ochranný prostředek dýchacích cest. Opomenout nelze  ani skutečnost, že se jedná o dočasnou ubytovací službu, u které lze předpokládat vysokou  fluktuaci osob z různých míst včetně zahraničí. Z tohoto důvodu je požadováno splnění  podmínek podle bodu I/17 i přes evidenci ubytovaných osob, kterou provozovatelé těchto  služeb běžně provádějí. V případě výskytu onemocnění je i přes tuto evidenci téměř nemožné  trasovat rizikové kontakty, protože jde o cizí osoby, které se nijak neznají, a tedy si většinou  ani vzájemného kontaktu při pobytu ve společných prostorech ubytovacího zařízení nejsou  vědomé. 

26 

Výjimka z povinnosti splnění podmínek podle bodu I/17 je stanovena v případě, pokud je  ubytovací služba poskytována v rámci vzdělávání výhradně dětem, žáků nebo studentům  jedné školy nebo je dozorujícím osobám, nebo pokud provozovatel zajistí oddělení prostor tak,  aby děti, žáci nebo studenti jedné školy používali jiné prostory než ostatní osoby využívající  ubytovací služby. Důvodem je, že samo vzdělávání není v současné době ničím podmíněno a  navíc jde o přesně definovanou homogenní skupinu osob, které se spolu běžně potkávají ve  škole a v případě výskytu onemocnění covid-19 je v této skupině výrazně usnadněno  dohledání a trasování všech rizikových kontaktů.  

Touto vyjímkou je dále zjednodušeno pořádání škol v přírodě, adaptačních pobytů a  podobných akcí pořádaných jakou součást vzdělávání mimo budovu školy. Z uvedených pravidel jsou také stanoveny výjimky pro určité skupiny osob, kdy by jejich  dodržení bylo v zásadě rozporné s účelem ubytování (osoby ubytovávané za účelem izolace  nebo karantény, popř. osoby v bytové nouzi).  

K bodu I/7  

Obecnou kontraindikací pro poskytnutí lázeňské léčebně rehabilitační péče je i podle vyhlášky  č. 2/2015 Sb. infekční onemocnění přenosné z člověka na člověka, kterým covid-19 je.  Omezuje se proto poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče tak, že ji lze poskytovat jen  za určitých podmínek, aby se v co největší míře předešlo šíření nákazy v rámci lázeňských  zařízení. Obecně pro poskytování lázeňské péče jsou nastavena protiepidemická opatření  tvořící tzv. vstupní bariéru do lázeňského zařízení. Nezbytnou podmínkou je negativní  výsledek testu na přítomnost viru SARS-CoV-2 nebo jeho antigenu, popřípadě doklad o  prodělání onemocnění covid-19 či doklad o očkování a zároveň osoba při nástupu do  lázeňského zařízení nesmí vykazovat klinické příznaky onemocnění covid-19. I zde je, shodně  jako u ubytovacích služeb, povinnost provádět testování, popř. opětovně doložit splnění  podmínky očkování nebo prodělání nemoci, každých 7 dní. Nutnost stanovení výše uvedených  podmínek pro poskytnutí lázeňské léčebné rehabilitační péče je na místě již z důvodu  předpokládaného složení klientů těchto zařízení. Z velké části jde o osoby vyššího věku  s přidruženými onemocněními, u kterých je výrazně vyšší riziko závažného průběhu v případě  nákazy onemocněním covid-19

K bodu I/8  

S ohledem na skutečnost, že sportovní aktivitu lze z pochopitelných důvodů většinou  provozovat pouze bez použití ochranného prostředku dýchacích cest a zároveň v průběhu  řady sportovních aktiv dochází k těsnému kontaktu mezi osobami, musí provozovatel zajistit,  že vnitřní sportoviště využije pouze osoba, která mu doloží negativní výsledek testu na  přítomnost viru SARS-CoV-2 nebo jeho antigenu, popřípadě doklad o prodělání onemocnění  covid-19 nebo o očkování, a do uvedených prostor může vstoupit pouze osoba, která  nevykazuje klinické příznaky onemocnění covid-19.  

Výjimka z povinnosti splnění podmínek podle bodu I/17 pro tělesnou výchovu v rámci  vzdělávání ve školách a školských zařízeních je stanovena z důvodu, že tělesná výchova je  nedílnou součástí vzdělávání na školách. Školy využívají pro účely tělesné výchovy jak své  vlastní prostory, tak veřejná sportoviště, a proto s ohledem na skutečnost, že samotné  vzdělávání na školách není ničím podmíněno, není důvod trvat na splnění podmínek podle  bodu I/17 v případě, pokud sportoviště využívají školy pro účely tělesné výchovy. Obdobné  pak platí i v případě školských zařízení, jako jsou například školní družiny či školní kluby apod.,  které při jejich činnosti v rámci vzdělávání mohou využívat také sportoviště. Navíc se této  aktivity účastní přesně definovaná homogenní skupina s velmi omezeným počtem osob.

27 

V případě skupinových lekcí musí být mezi jednotlivými účastníky dodržován bezpečný  rozestup alespoň 1,5 metru, který minimalizuje případné riziko přenosu nákazy. To neplatí pro  členy společné domácnosti a dále pro žáky jedné školy a je dozorující osoby. Z důvodu zvýšených nároků na dýchání, které jsou většinou se sportovní aktivitou spojené, je  provozovateli stanovena podmínka zajistit ve vnitřním prostoru provozovny maximální možnou  cirkulaci vzduchu s nasáváním venkovního vzduchu. Za dodržení všech výše uvedených  podmínek je předpoklad výrazného snížení rizika přenosu nákazy při provozu vnitřních  sportovišť.  

K bodu I/9  

Z důvodu minimalizace rizika přenosu onemocnění covid-19 při činnosti, u které nelze použít  ochranný prostředek dýchacích cest, jako je provoz umělých koupališť (plavecký bazén,  koupelový bazén, bazén pro kojence a batolata, brouzdaliště), wellness zařízení včetně saun  a solných jeskyní a s ohledem na možnost využití maximální kapacity návštěvníků dané  provozovny, je stanovena podmínka, že osoba, která danou provozovnu navštíví, nesmí  vykazovat klinické příznaky onemocnění covid-19 a zároveň se musí prokázat negativním  výsledkem vyšetření na onemocnění covid-19, nebo dokladem o očkování nebo prodělání  onemocnění. Provozovatel je povinen do uvedených prostor vpustit pouze osobu, která se  uvedeným dokladem prokáže. Osoby dále musí dodržovat od ostatních osob rozestup  minimálně 1,5 metru (nejde-li o členy společné domácnosti nebo žáky jedné školy a je  dozorující osoby).  

Je stanovena výjimka z povinnosti splnění podmínek podle bodu I/17 pro žáky školy, a to z  důvodu, že na základní škole je plavání (plavecký výcvik) povinnou součástí rámcového  vzdělávacího programu, což znamená, že je plavání povinnou součástí vzdělávání a zároveň  se ho účastní přesně definovaná homogenní skupina s velmi omezeným počtem osob.  S ohledem na skutečnost, že samotné vzdělávání na školách není v současné době ničím  podmíněno, je pro účely povinného plavání v rámci vzdělávání postupováno stejně. Totéž se  týká plavání na dalších druzích škol (především na sportovních gymnáziích), které mají výuku  plavání uskutečňovanou v rámci vzdělávání. Na druhou stranu je však nutné, aby pravidla pro  plavání, které je součástí vzdělávání, byla nastavena s ohledem na minimalizaci rizika šíření  nákazy. Z toho důvodu jsou podmínky nastaveny tak, že není potřeba dokládat splnění  podmínek podle bodu I/17 v případě, pokud se v jeden okamžik plavání účastní žáci pouze  jedné školy, nebo pokud je možné v jeden čas prostorově oddělit žáky jednotlivých škol tak,  aby se mezi sebou nepotkávali.  

Podmínka zajistit maximální možnou cirkulaci vzduchu s nasáváním venkovního vzduchu  (větrání nebo klimatizace) bez recirkulace vzduchu v provozovně dále snižuje riziko nákazy.  Provozovatel má také stanovenu povinnost aktivně bránit shromažďování osob, a to včetně  čekacích zón a tím dále snižovat riziko přenosu onemocnění.  

K bodu I/10 

Tímto bodem je regulován provoz lyžařských vleků a lanových drah. Vzhledem k tomu, že se  zde potkávají osoby z celé republiky, často i ze zahraničí, a i s ohledem na současné  významné regionální rozdíly průběhu epidemie onemocnění covid-19, je stejně jako v případě  jiných aktivit s podobnou charakteristikou zavedena povinnost pro osoby využívající tyto  služby nevykazovat klinické známky onemocnění covid-19 a být schopny prokázat splnění  podmínek podle bodu I/17. Provozovatelům těchto zařízení se stanovuje povinnost splnění  těchto podmínek kontrolovat při prodeji jízdenky (skipasu), v případě prodeje prostřednictvím  prostředku komunikace na dálku (online) kontroluje provozovatel její splnění podle svých 

28 

technických a provozních možností. Splnění výše uvedených podmínek je dále provozovatel  povinen kontrolovat v přepravních prostorech lanových drah a lyžařských vleků před využitím  služby, a to podle svých aktuálních organizačních, provozních, personálních a technických  možností alespoň namátkově. V případě, že osoba není schopna splnění podmínek podle  bodu I/17 doložit, zakazuje se provozovateli mu jízdenku prodat nebo umožnit využít službu.  Dále je pro osoby stanovena povinnost dodržovat vzdálenost od ostatních osob (s výjimkou  osob ze společné domácnosti nebo žáky jedné školy nebo osoby je dozorující) minimálně 1,5  metru ve vnitřních přepravních prostorech, neboť se tak sníží riziko přenosu případného  onemocnění. Důvod stanovení povinnosti zajištění základních protiepidemických opatření,  jakými jsou dezinfekce rukou a často dotýkaných ploch a dostatečná ventilace uzavřených  prostor je zmíněn výše.  

K bodu I/11 

Provoz zoologických zahrad a botanických zahrad, muzeí, galerií, výstavních prostor, hradů,  zámků a obdobných historických nebo kulturních objektů, hvězdáren a planetárií a konání  veletrhů a prodejních hospodářských výstav je regulován, pokud jde o pobyt osob v jejich  vnitřních prostorech, a to tak, aby bylo umožněno návštěvníkům těchto prostorů doržovat  rozestupy alespoň 1,5 metru, pokud nejde o členy společné domácnosti nebo děti, žáky nebo  studenty jedné školy nebo je dozorující osoby, a zároveň jsou návštěvníci povinni tyto  rozestupy dodržovat. Cílem této regulace je zajistit mezi osobami bezpečnou vzdálenost a tím  minimalizovat riziko přenosu onemocnění.  

Skupinové prohlídky se mohou zúčastnit pouze osoby, které nevykazují klinické známky  onemocnění covid-19. V případě skupinové prohlídky s účastí více jak 20 osob je stanovena  povinnost pro všechny účastníky takové prohlídky prokázat se před jejím zahájením  negativním výsledkem testu na přítomnost viru SARS-CoV-2 nebo jeho antigenu, popřípadě  dokladem o prodělání onemocnění covid-19 nebo o očkování a organizátor má povinnost  splnění této podmínky kontrolovat a osobě, která splnění podmínky nedoloží, neumožnit účast.  Velikost skupiny je stanovena z toho důvodu, že se vzrůstajícím počtem osob ve skupině je i  snížená možnost dodržovat bezpečné rozestupy a tak vzrůstá riziko nákazy. Zároveň je  smyslem tohoto vymezení usnadnit činnost provozovatelům tím, že mohou organizovat  skupinové prohlídky i pro osoby bez dokladu o negativním testu, očkování nebo prodělání  nemoci, byť jde o skupiny s omezeným počtem osob. 

Výjimka z povinnosti splnění podmínek podle bodu I/17 pro skupinové prohlídky, pokud se jí  účastní v rámci vzdělávání výhradně děti, žáci nebo studenti jedné školy nebo je dozorující  osoby, je stanovena z důvodu, že jde o přesně definovaný homogenní kolektiv osob, které jsou  spolu v kontaku v rámci školy a všichni účastníci této prohlídky jsou jednoduše  identifikovatelní. V případě výskytu onemocnění covid-19 to vede k rychlému dohledání a  trasování všech rizikových kontaktů.  

K bodu I/12  

Za stanovených podmínek se umožňuje provoz zařízení nebo poskytování služeb osobám ve  věku 6 až 18 let zaměřených na činnosti obdobné zájmovým vzděláváním podle § 2 vyhlášky  č. 74/2005 Sb., jako jsou zejména zájmová, výchovná, rekreační nebo vzdělávací činnost  včetně přípravy na vyučování, poskytování obdobných služeb dětem ve věku do 6 let, včetně  péče o ně, jiné organizované volnočasové aktivity osob mladších 18 let, zotavovací akce a jiné  podobné akce pro osoby mladší 18 let, a to v návaznosti na aktuální epidemickou situaci ve  výskytu onemocnění covid-19. Službu je možné poskytovat (nebo akci konat) v jeden okamžik 

29 

maximálně pro 1000 osob bez ohledu na prostory, v jakých bude poskytována. Důvodem  zpřísnění je výše popsaný vývoj epidemické situace.  

Pro účastníky akce je stanovena povinnost, že nesmí vykazovat klinické příznaky onemocnění  covid-19. Provozovatel zařízení, poskytovatel služby nebo organizátor má povinnost zajistit,  aby se dané akce nebo činnosti neúčastnila osoba, která v případě, že se má účastnit více jak  20 osob, nedoloží negativní výsledek testu na přítomnost viru SARS-CoV-2 nebo jeho  antigenu, popřípadě doklad o prodělání onemocnění covid-19 nebo o očkování. Povinnost  splnění podmínek podle bodu I/17 v případě účasti více než 20 osob je z důvodu, že se  vzrůstajícím počtem osob ve skupině vzrůstá riziko přenosu nákazy. Navíc je v takto omezené  skupině s nutnou evidencí účastníků v případě výskytu onemocnění umožněno urychlené  trasování rizikových kontaktů a z toho vyplývající včasné nařízení karantény pro tyto osoby.  Zároveň je tím umožněno organizátorům pořádat tyto činnosti i bez dokládání tzv.  bezinfekčnosti, byť ve velmi omezeném počtu osob.  

Výjimku z povinnosti splnění podmínek podle bodu I/17 mají tímto bodem regulované aktivity,  pokud se jich účastní výhradně děti nebo žáci jedné školy nebo je dozorující osoby nebo jde li o pravidelné aktivity v neměnném kolektivu. Tato výjimka byla stanovena s ohledem na shora  uváděné výsledky screeningového testování ve školách, které bylo ukončeno. V této  souvislosti bylo dále zohledněno, že se jedná o homogenní skupiny dětí, které jsou spolu v  kontaktu i během vyučování, pokud aktivity pořádá škola. Pokud aktivity pořádá jiný subjekt  než škola, lze též akceptovat výjimku z dokladování tzv. bezinfekčnosti s ohledem na  skutečnost, že se opět jedná o stále stejné homogenní kolektivy dětí. Navíc mají organizátoři  těchto aktivit povinnost vést evidenci účastníků, která vede k rychlému dohledání a trasování  všech rizikových kontaktů. Zároveň je třeba uvést, že ve skutečnosti kolektivy v rámci  volnočasových aktivit většinou nepřesahují 30 osob a v reálu i tak půjde převážně o malý  kolektiv osob.  

V případě vícedenních akcí, při kterých jsou účastníci zpravidla ve velmi úzkém a  dlouhodobém kontaktu, byla dále zohledněna při nastavení povinnosti pro osoby doložit  negativní výsledek vyšetření na onemocnění covid-19, event. doklad o prodělaném  onemocnění nebo dokončeném očkování, reálná možnost zvládnutí uložených povinností, a  to jak rodiči, tak organizátory akcí. Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto, že účastníci vícedenních  akcí předkládají doklad o negativním testu, očkování nebo prodělání nemoci pouze první den  akce. V případě poskytování ubytovacích služeb v rámci vícedenních akcí je prokazování  splnění podmínek podle bodu I/17 shodné s poskytováním krátkodobých ubytovacích služeb  (bod I/6 písm. d)), tj. k poskytnutí služby stačí s frekvencí jedenkrát týdně předložit doklad o  provedeném očkování, nebo prodělaném onemocnění, nebo negativní výsledek RAT či RT PCR testu.  

K zamezení dalšího šíření onemocnění covid-19 je v případě zjištění pozitivního výsledku  vyšetření stanovena povinnost organizátora zajistit izolaci této pozitivní osoby od ostatních  osob, bezodkladně kontaktovat orgán ochrany veřejného zdraví (krajská hygienická stanice)  příslušný podle místa konání akce a předat mu tímto mimořádným opatření stanovený rozsah  informace o účastnících dané akce, a dále zajistit, aby osoba s pozitivním výsledkem vyšetření  akci neprodleně opustila s ohledem na svůj věk sama nebo v doprovodu svého zákonného  zástupce.  

Poskytovatel služby / organizátor akce má povinnost vést evidenci osob po dobu nezbytnou  pro provedení epidemiologického šetření orgánem ochrany veřejného zdraví, a to v nezbytném  rozsahu. Aby evidence mohla sloužit pro uvedený účel, měla by obsahovat identifikaci  účastníka (jméno, příjmení), jeho kontaktní údaje (nejlépe telefonní číslo), informaci o čase  poskytnutí služby / konání akce (od kdy, do kdy) a informaci, který zaměstnanec poskytoval 

30 

služby (nebo osoba vedoucí danou aktivitu). Tuto evidenci je poskytovatel / organizátor  povinen uchovávat 30 dnů ode dne poskytnutí služby. V případě vícedenní akce se tím rozumí  den jejího skončení. Evidence osob má za cíl usnadnit trasování epidemiologicky významných  kontaktů v případě výskytu onemocnění mezi účastníky.  

K bodu I/13  

Regulace konání koncertů a jiných hudebních, divadelních, filmových a jiných uměleckých  představení včetně cirkusů a varieté, sportovních utkání, zápasů, závodů apod., kongresů,  vzdělávacích akcí a zkoušek v prezenční formě spočívá především v požadavku na účastníky,  kteří se mohou dané akce zúčastnit pouze v případě, že nevykazují klinické příznaky  onemocnění covid-19, a pokud jsou schopni doložit doklad o negativním výsledku testuočkování nebo prodělání nemoci. Organizátorovi akce se pak stanovuje povinnost kontroly  tohoto dokladu a nesmí umožnit vstup osobám, které tuto podmínku nesplňují. 

Další omezení spočívá ve stanovení podmínek v návaznosti na počet přítomných osob. V  případě, že se akce účastní více než 20 osob a koná se v prostoru s kapacitou do 1 000 osob,  musí všechny osoby splňovat podmínku negativního výsledku testu nebo dokončeného  očkování nebo prodělání nemoci do 180 dní. Povinnost dokládat splnění podmínek podle bodu  I/17 v případě účasti více než 20 osob je z důvodu, že se vzrůstajícím počtem osob ve skupině  vzrůstá riziko přenosu nákazy, ale zároveň je tak organizátorům těchto akcí umožněno je  pořádat, byť pro omezený počet osob. V případě, že se akce koná v prostoru s kapacitou větší  než 1000 osob, je přípustné maximální počet přítomných diváků navýšit na 100 % kapacity  s tím, že všechny tyto osoby nad limit 1000 osob se musí prokázat certifikátem o ukončeném  očkování nebo dokladem o prodělané nemoci nebo negativním výsledkem RT-PCR testu.  

V případě hromadných akcí je pak nutné zmínit, že jde většinou o akce trvající desítky minut  až pár hodin, kde se v jeden čas na jednom místě shromažďují osoby mnohdy z několika  regionů, potažmo z celé ČR, které se vzájemně neznají. Proto bylo, ve snaze zachovat při  zhoršující se epidemické situaci stávající kapacitu hromadných akcí, přistoupeno k modifikaci  podmínek účasti více než 1000 osob na těchto akcích ve smyslu uznávání pouze negativního  výsledku PCR testu, dokladu o dokončeném očkování nebo prodělání nemoci ve lhůtě do 180  dní od prvního pozitivního výsledku vyšetření. Se vzrůstajícím počtem osob lze předpokládat  i zvyšující se počet účastníků, kteří se budou prokazovat negativním výsledek rychlého  antigenního testu a tím možnosti falešně negativního výsledku vyšetření, který ve svém  důsledku znamená pro vnímavé účastníky akce, tedy ty, kteří se prokázali negativním výsledek  testu (RAT i PCR test), jak již bylo výše zmíněno násobně vyšší riziko, že se nakazí než pro  osoby očkované nebo po prodělání nemoci do 180 dní od prvního pozitivního výsledku vyšetření. Vzhledem k nižší citlivosti antigenních testů je použití PCR metody diagnostickou  metodou volby pro detekci infekce virem SARS-CoV-2, zejména pokud je pravděpodobnost  infekce před testem střední až vysoká (tj. ≥ 5 %) nebo pokud je významný dopad v případě  získání falešně negativního výsledku vyšetření. [45] Proto Ministerstvo zdravotnictví přistoupilo  k této změně podmínek v případě účasti na hromadných akcí. Je si však také vědomo  možného ekonomického dopadu v případě umožnění účasti pouze osobám s negativním RT PCR testem, a proto ve snaze vybalancovat tento možný dopad se zajištěním relativně  bezpečné účasti zvolilo cestu regulace počtu osob, při kterých se bude možno prokázat i  negativním výsledkem antigenního testu.  

Ministerstvo zdravotnictví touto změnou nepřistupuje k omezení hromadných akcí ve smyslu  kapacity těchto akcí, tj. neaplikuje velmi časté opatření obvyklé v ostatních státech, nýbrž  vyvažuje hodnoty ekonomické, společenské a zdravotní tak, aby míra rizika konání těchto akcí  byla přijatelná a dopady na epidemickou situaci co nejmenší. 

31 

Dále je stanovena podmínka minimální vzdálenosti diváků od jeviště, sportovní plochy nebo  jiného místa určeného pro vystupující, která musí být nejméně 2 metry, a to z toho důvodu, že  účinkující při vlastní produkci nepoužívají ochranných prostředek dýchacích cest a zároveň  tato produkce může být spojena se zpěvem nebo jinými zvýšenými hlasovými projevy (hlasitá  mluva, křik, zpěv), které samy o sobě představují nárůst rizika přenosu onemocnění. 

Je stanovena výjimka na vzdělávací akce a zkoušky (mimo vlastní kontinuální vzdělávání v  podobě například výuky a přednášek, které není považováno za „vzdělávací akci“), které jsou  součástí vzdělávání podle školského nebo vysokoškolského zákona, a to z důvodu, že v  současné době není samotné vzdělávání na školách a vysokých školách nijak podmíněno a  tyto akce a zkoušky jsou jeho součástí. Nadále v tomto případě postačí zajištění dodržování  nastavených základních protiepidemických opatření (jako jsou ochrana dýchacích cest nebo  testování na kolejích vysokých škol). Za uplynulý rok a půl školy a vysoké školy prokázaly, že  jsou schopny v rámci svých kompetencí zajistit takovou organizaci vzdělávání, aby bylo  omezeno šíření onemocnění covid-19 i vedle dodržování krizových nebo mimořádných  opatření. Pravidla bodu I/12 se však uplatní pro akademické obřady (pokud se jich v jeden čas  účastní více než 20 osob, stejně jako u všech ostatních akcí). Výslovné uvedení akademických  obřadů je dáno tím, že tyto akce se svým charakterem spíše podobají společenským akcím  než samotnému vzdělávání na vysoké škole. Potkávají se zde nejen samotní studenti, ale také  jejich rodinní příslušníci a další osoby. Z tohoto důvodu se nastavují pro konání akademických  obřadů stejná pravidla jako pro kulturní akce. 

Dále byla stanovena výjimka z povinnosti splnění podmínek podle bodu I/17 pro akce, kterých  se zúčastní výhradně děti, žáci nebo studenti jedné školy nebo je dozorující osoby, nebo pokud  provozovatel zajistí oddělení prostor tak, aby děti, žáci nebo studenti jedné školy používali jiné  prostory než ostatní osoby účastnící se této akce, a to z obdobného důvodu definovaného pro  skupinové prohlídky v bodě I/10

K bodu I/14  

Omezují se veřejné nebo soukromé akce, při nichž dochází ke kumulaci osob na jednom místě,  jako jsou zejména spolkové, sportovní, kulturní jiné než uvedené v bodu I/12, taneční, tradiční  a jim podobné akce a jiná shromáždění, slavnosti, poutě, přehlídky, ochutnávky a oslavy.  Z pravidel stanovených tímto bodem se však vyjímají schůze, zasedání a podobné akce  ústavních orgánů, orgánů veřejné moci, soudů a jiných veřejných osob, které se konají na  základě zákona, a shromáždění konaná podle zákona č. 84/1990 Sb., o právu  shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů. Tyto akce jsou regulovány zvlášť, byť  obdobnými principy, v bodech I/15 a I/16

Vyjmenovaných akcí se mohou zúčastnit pouze osoby, které nevykazují klinické příznaky  onemocnění covid-19. V případě, že má být v jeden okamžiku přítomno na akci více než 20  osob, mohou se jí účastnit pouze osoby, které se mohou prokázat negativním výsledkem testu  na přítomnost viru SARS-CoV-2 nebo jeho antigenu či dokladem o prodělání onemocnění  covid-19 nebo dokladem o očkování, přitom však lze připustit přítomnost nejvýše 1000 osob  bez ohledu na to, zda se konají ve vnitřních nebo vnějších prostorech. Důvodem je zhoršující  se epidemická situace. 

Velikost skupiny je stanovena z toho důvodu, že se vzrůstajícím počtem osob ve skupině je i  snížená možnost dodržovat bezpečné rozestupy a také vzrůstá riziko přenosu nákazy.  Zároveň je smyslem tohoto vymezení usnadnit činnost organizátorům těchto akcí tím, že  mohou organizovat akce i pro osoby bez uvedného dokladu, byť jde o skupinu o velmi  omezeném počtu osob.

32 

V případě, že je vstup na akci regulován (typicky vstupenkou), má osoba povinnost prokázat  splnění podmínek organizátorovi akce stejně jako v jiných případech, kdy je vstup vázán na  splnění těchto podmínek, přičemž organizátor má stejně jako v ostatních obdobných případech  povinnost toto prokázání vyžadovat a bez doložení osobu na akci nevpustit. Pokud vstup  regulován není, musí být osoba připravena na místě prokázat splnění podmínek alespoň  orgánu kontroly (orgánu ochrany veřejného zdraví), obdobně jako je tomu u provozoven  stravovacích služeb.  

Splnění podmínek podle bodu I/17 se nevyžaduje, pokud se uvedených akcí v rámci  vzdělávání účastní výhradně žáci nebo studenti jedné školy nebo je dozorující osoby nebo  pokud provozovatel zajistí oddělení prostor tak, aby žáci nebo studenti jedné školy používali  jiné prostory než ostatní osoby účastnící se těchto akcí, a to z obdobného důvodu  definovaného v bodě I/10. Stejně tak je stanovena výjimka pro tyto akce, pokud jde o  pravidelně probíhající aktivity v neměnném kolektivu v případě, pokud bude v požadovaném  rozsahu vedena evidence osob účastnících se této akce, a to z důvodu, že se jedná o  homogenní kolektiv osob. Povinnost vést evidenci účastníků vede k rychlému dohledání a  trasování všech rizikových kontaktů v případě výskytu nákazy v daném kolektivu.  

Další výjimka je stanovena pro svatby, prohlášení osob o vstupu do registrovaného partnerství  a pohřby, jichž se může účastnit maximálně 30 osob bez nutnosti splnění výše uvedených  podmínek. Tato výjimka je stanovena z důvodu umožnění konání těchto významných událostí  v životě člověka i bez nutnosti pro účastniky prokázat se dokladem o negativním výsledku  testu, očkování nebo prodělání nemoci, a to za splnění podmínky velmi omezeného počtu  účastnících se osob, který zaručuje v případě potřeby vytrasování všech kontaktů, a kdy lze  předpokládat, že při tomto malém počtu osob půjde většinou pouze o členy rodiny, popř. osoby  velmi blízké.  

Specifická úprava je stanovena pro sportovní přípravu organizovanou sportovními svazy a  sportovní utkání, kdy se organizátorovi ukládá povinnost vést evidenci osob, které se dané  sportovní aktivity účastní, bez ohledu na počet účastníků či charakter (pravidelná /  jednorázová) akce, což usnadní epidemiologické šetření a vede k rychlému dohledání a  trasování rizikových (epidemiologicky významných) kontaktů v případě výskytu onemocnění  v tomto kolektivu, a tím včasné podchycení případného ohniska nákazy. Povinnost vést vždy  evidenci účastníků je uložena z důvodu, že sportovní aktivity jsou zpravidla provozovány bez  ochrany dýchacích cest a zároveň se zvýšenými nároky na dýchání, což zvyšuje riziko přenosu  nákazy, a proto je nutné v případě výskytu onemocnění v daném kolektivu rychle vytrasovat  rizikové kontakty, čemuž tato evidence jednoznačně napomáhá. 

Ponechání nutnosti splnění podmínek podle bodu I/17 v případě účasti více než 20 osob na  sportovních utkáních a dalších aktivitách, jichž se neúčastní pouze „stálý“ kolektiv (jeden tým),  je z důvodu, že v rámci těchto aktivit již dochází k setkávání různých skupin osob, často i z  několika krajů a nelze tedy mluvit o homogenitě daného kolektivu. Nicméně vzhledem k tomu,  že tyto aktivity mívají pravidelný ráz (konají se zpravidla nejméně jednou týdně) a lze  předpokládat, že u účastníků uvedených akcí tak bude docházet k pravidelnému,  každotýdennímu testování, stanovila se zvláštní „platnost“ RT-PCR testu a antigenního RAT  testu, kdy se ze stanovených 72 hodin, resp. 24 hodin prodloužila na 7 dnů.  

Specifická úprava pro organizovanou činnost pěveckých sborů je stanovena z důvodu, že zpěv  je z hlediska šíření a přenosu onemocnění covid-19 považován za jednu z nejrizikovějších  aktivit, při které navíc nelze použít ochranný prostředek dýchacích cest, je proto nutné pro  činnost pěveckých sborů stanovit přísnější podmínky, jakými jsou skupina maximálně 50 osob  za dodržení rozestupů alespoň 1,5 metru mezi jednotlivými osobami a dále nezbytná  podmínka nepřítomnosti klinických známek onemocnění covid-19 a povinnost prokázat se 

33 

negativním výsledkem testu nebo doložení dokladu o očkování nebo potvrzení o prodělání  onemocnění. Organizátorovi činnosti pěveckých sborů je stanovena povinnost vést evidenci  osob pro potřeby případného epidemiologické šetření. Tato evidence usnadní následné  trasování rizikových kontaktů v případě výskytu onemocnění v rámci této činnosti.  

K bodu I/15 

Stanovují se pravidla pro shromáždění konaná podle zákona č. 84/1990 Sb., o právu  shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů a to tak, aby nebylo dotčeno právo osob  pokojně se shromažďovat, ale zároveň bylo sníženo riziko přenosu nákazy. Z důvodu  minimalizace zásahu do tohoto práva byla v případě těchto shromáždění stanovena pouze  základní protiepidemická opatření (dodržování rozestupů a dezinfekce rukou).  

K bodu I/16 

Obdobně se stanovují podmínky pro konání voleb orgánu právnické osoby a zasedání orgánu  právnické osoby s výjimkou orgánů územních samosprávných celků v případě, že se jej  účastní na jednom místě více než 20 osob z důvodu, že se vzrůstajícím počtem osob  shromážděných v jeden čas na jednom místě stoupá riziko přenosu nákazy, a proto je v rámci  zachování bezpečné organizace a průběhu stanovena povinnost dokladu o negativním  výsledku testu, dokončeném očkování nebo prodělání nemoci.  

K bodu I/17  

Vymezuje se okruh osob, kterým se na základě stávajících vědeckých poznatků o získané  imunitě a šíření onemocnění covid-19 umožňuje vstup do některých vnitřních a vnějších  prostorů nebo účast na hromadných akcích nebo jiných činnostech v případě, že nemají  žádné klinické příznaky onemocnění covid-19, a buď chorobu již prodělaly, a předpokládá se,  že dle stávajících mezinárodních doporučení Evropského centra pro prevenci a kontrolu  nemocí a amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí mají v době do 180 dní od  záchytu onemocnění dostatečnou hladinu protilátek, která ve většině případů ochrání před  reinfekcí, anebo od dokončeného očkování podle SPC dané očkovací látky uběhlo nejméně  14 dní. Alternativou k doložení s velkou pravděpodobností získané imunity po prodělané  nemoci nebo očkování je pro účely umožnění vstupu do některých vnitřních a vnějších prostorů  doložení negativního výsledku RT-PCR testu na přítomnost viru SARS-CoV-2, který není  starší než 72 hodin, nebo negativního výsledku antigenního testu na přítomnost antigenu viru  SARS CoV-2 provedeného zdravotnickým pracovníkem, který nesmí být starší než 24 hodin  od odběru biologického materiálu. Důvody stanovení této doby platnosti jsou zmiňovány  v textu výše uvedeném. Vstup do některých vnitřních a vnějších prostorů a účast na  hromadných akcích nebo jiných činnostech je také umožněn osobě, která přímo na místě  podstoupí preventivní antigenní test na stanovení přítomnosti antigenu viru SARS-CoV-2,  který je určen pro sebetestování, s negativním výsledkem.  

V případě on-line provedeného antigenního testu je doba platnosti tohoto testu stanovena na  24 hodin a to z důvodu, že jde o test určený pro sebetestování (k použití laickou osobou)  provedený v domácím prostředí a nejde o antigenní test provedený zdravotnickým  pracovníkem.  

Mimořádným opatřením se dále definuje národní certifikát o provedeném očkování. Jedná se  o písemné potvrzení vydané alespoň v anglickém jazyce oprávněným subjektem působícím v  České republice, v jiném členském státě Evropské unie nebo třetí zemi, jehož vzor je zveřejněn  v seznamu uznaných národních certifikátů na internetových stránkách Ministerstva  zdravotnictví České republiky, které obsahuje údaje o očkované osobě, podaném typu 

34 

vakcíny, datu podání vakcíny, identifikaci subjektu, který potvrzení vydal, nebo certifikát o  očkování vydávaný podle nařízení Evropské unie o digitálním certifikátu EU COVID. Vstup do  vybraných vnějších a vnitřních prostorů se dále umožňuje osobě, která byla očkována proti  onemocnění covid-19 a tuto skutečnost doloží národním certifikátem o dokončeném očkování,  za který se považuje písemné potvrzení vydané alespoň v anglickém jazyce oprávněným  subjektem působícím v třetí zemi občanovi České republiky nebo občanovi Evropské unie s  vydaným potvrzením k přechodnému pobytu nebo povolením k trvalému pobytu Českou  republikou, o tom, že očkování látkou schválenou Evropskou lékovou agenturou bylo plně  dokončeno, a jeho vzor je zveřejněn v seznamu uznaných národních certifikátů na  internetových stránkách Ministerstva zdravotnictví České republiky (písemné potvrzení musí  obsahovat údaje o očkované osobě, podanému typu vakcíny, datu podání vakcíny, identifikaci  subjektu, který potvrzení vydal a tyto údaje musí být možné ověřit dálkovým přístupem přímo  z písemného potvrzení), a že od dokončení očkování uplynulo nejméně 14 dní. 

Níže jsou uvedeny současné důvody Ministerstva zdravotnictví, proč nelze uznat přítomost  protilátek proti viru SARS-CoV-2 jako doklad pro vstup do některých vnitřních a vnějších  prostorů nebo účast na hromadných akcích nebo jiných činnostech, kdy je vyžadováno  doložení tzv. beinfekčnosti.  

Ministerstvo zdravotnictví si je vědomo judikatury Nejvyššího správního soudu, který  rozsudkem ze dne 9. července 2021, sp. zn. 6 Ao 21/2021 shledal v rozporu se zákonem  ustanovení čl. I bodu 18 mimořádného opatření MZ ze dne 14. května 2021 čj. MZDR  14601/2021-12/MIN/KAN, přičemž se v tomto rozsudku vyjádřil k otázce osob, které sice  neprodělaly laboratorně potvrzené onemocnění covid-19 (neměly pozitivní výsledek RT-PCR  testu na přítomnost viru SARS-CoV-2), nicméně vyšetřením u nich byla zjištěna přítomnost  protilátek proti viru SARS-CoV-2. Stejně tak je nutno říci, že Ministerstvo zdravotnictví  nezpochybňuje a nikdy nezpochybňovalo imunitu proti onemocnění covid-19 vzniklou na  základě prodělaného onemocnění. Jde pouze o to, že v současnosti rutinně používané  laboratorní metody, které aspirují na hodnocení imunity proti nákaze covid-19, nejsou  dostatečně standardizované. Tudíž je velmi diskutabilní, zda mohou být použity jako podklad  pro rozhodování, zda je jedinec tzv. bezinfekční pouze na základě toho, že mu byly prokázány  protilátky proti onemocnění covid-19, ale není důkaz o tom, že by v minulosti toto onemocnění  prodělal. 

Proto Ministerstvo zdravotnictví s ohledem na současný stav vědeckého poznání ohledně  onemocnění covid-19 způsobeného virem SARS-CoV-2 i nadále zastává názor, že samotnou  skutečnost spočívající v přítomnosti protilátek proti viru SARS-CoV-2 v krvi jakékoli osoby, aniž  by u ní bylo zároveň laboratorně potvrzeno prodělání onemocnění covid-19, nelze postavit na  roveň laboratorně potvrzenému prodělání tohoto onemocnění. Ministerstvo zdravotnictví  vedou k tomuto závěru následující důvody: 

Z hlediska současného stavu vědeckého poznání o chování viru SARS-CoV-2 a lidské imunity  po prodělání onemocnění covid-19 způsobeného tímto virem je ve světě obecně přijímána  skutečnost [46], že po prodělání onemocnění covid-19 lze na fyzickou osobu po dobu 180 dnů  od prvního pozitivního testu (RT-PCR testu nebo antigenního testu (RAT) potvrzeného  konfirmačním RT-PCT testem) pohlížet jako na imunní a tedy chráněnou proti tomuto  onemocnění. V případech laboratorně potvrzeného onemocnění covid-19 pak zcela zřetelně  existuje výchozí bod, od něhož lze uvedenou 180denní lhůtu počítat – tímto výchozím bodem  je den prvního pozitivního testu. Po uplynutí 180denní lhůty se pak na danou osobu opět  pohlíží jako na osobu, která onemocnění covid-19 neprodělala (samozřejmě za předpokladu,  že v předmětné lhůtě neabsolvovala očkování nebo neprodělala onemocnění znovu). Přitom 

35 

však nehraje roli, zda dotyčná osoba má po prodělání tohoto onemocnění v krvi přítomné  protilátky (a v jaké míře) či nikoli. Jde tedy o jakousi fikci bezinfekčnosti, ze které ostatně  vychází i pro ČR závazné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/953  (odstavec 7) ze dne 14. června 2021, o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání  interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním  covid-19 (digitální certifikát EU COVID) za účelem usnadnění volného pohybu během  pandemie covid-19 (článek 3). 

Je třeba také poznamenat, že z hlediska mezinárodní definice [47] je diagnóza onemocnění  covid-19 definitivní pouze v případě průkazu přítomnosti viru SARS-CoV-2 prostřednictvím  PCR testu nebo jeho antigenu pomocí antigenního testu (RAT) (definice případu onemocnění  covid-19). Tedy pouhá pozitivita protilátek proti viru SARS-CoV-2 z krve pacienta, nedokazuje  z hlediska definice nemoci, že se jedná o stav po onemocnění covid-19

V případech osob, které sice mají v krvi určité množství protilátek proti viru SARS-CoV-2, popř.  prokázanou jejich pouhou přítomnost, a tedy onemocnění covid-19 zřejmě prodělaly  bezpříznakově nebo nebyly testovány (není přitom podstatné, proč test nepodstoupily), je však  situace jiná. V prvé řadě zde chybí shora zmíněný výchozí bod, od kterého je možné počítat  zmíněnou 180denní lhůtu. Uvedené v praxi znamená, že v době absolvování vyšetření na  přítomnost protilátek nelze zjistit, kdy přesně fyzická osoba onemocnění covid-19 ve  skutečnosti prodělala a zda je tedy na počátku, uprostřed či těsně před uplynutím zmíněné  180denní lhůty. Současný stav vědeckého poznání totiž neumožňuje toto datum zpětně  stanovit, a to zejména s ohledem na to, že stejně jako je průběh onemocnění covid-19  u každého jiný, je jiné i množství protilátek, které se v reakci na prodělání tohoto onemocnění  u různých osob vytvoří, a jiná je i doba, po kterou protilátky proti viru SARS-CoV-2 v krvi  přetrvávají. Jinými slovy platí, že u někoho může mít prodělání onemocnění covid-19  za následek velké množství protilátek v krvi i po velmi dlouhou dobu, u jiného může dojít  k tomu, že množství protilátek po prodělaném onemocnění bude malé a ty rychle vymizí.  Možné jsou však i kombinace uvedených možností, tedy velké množství protilátek po krátkou  dobu, či malé množství protilátek po dlouhou dobu. S ohledem na současný stav vědeckého  poznání platí, že samotný průběh onemocnění přitom nehraje roli, když i osoby s těžkým  průběhem mohou mít po prodělání onemocnění malé množství protilátek a osoby s lehkým či  bezpříznakovým průběhem mohou mít velké množství protilátek. Pokud jde o dobu, po kterou  protilátky přetrvávají v krvi, ani ta není na průběhu onemocnění závislá, a u každého jedince  je jiná a klesá jinou rychlostí – u někoho pomalu, u někoho naopak velmi rychle. Velmi  podstatnou skutečností pak je, že dosud nikde ve světě nebyla odbornými kruhy či uznávanými  autoritami (např. WHO, CDC, ECDC apod.) stanovena tzv. protektivní (ochranná) hladina  protilátek, tedy hladina, jejíž dosažení znamená, že danou osobu lze považovat za chráněnou  proti (re)infekci virem SARS-CoV-2. S ohledem na výše uvedené tak 1) není možné určit, zda  je test na přítomnost protilátek proti viru SARS-CoV-2 v posuzovanou dobu ještě validní, tedy  zda množství protilátek v krvi dané osoby bude stejně vysoké jako v době testu, výrazně nižší  či dokonce žádné, neboli, jak dlouho budou protilátky v krvi přetrvávat, a 2) zda je testem  prokázané množství protilátek dostatečně efektivní k ochraně dané fyzické osoby vůči  (re)infekci virem SARS-CoV-2. Samotným vyšetřením protilátek bez znalosti výchozího bodu  onemocnění, kterým je pozitivní výsledek RT-PCR nebo antigenního testu (RAT), nelze tedy  stanovit i při pravděpodobnosti, že nemocný mohl onemocnění covid-19 prodělat, jak dlouho  bude ještě pravděpodobně chráněn. 

Z imunologické hlediska je třeba zmínit, že je značným zjednodušením současný pohled na  protilátky proti koronaviru ve smyslu ano/ne. Imunita proti infekci způsobené virem SARS-CoV 2 je založena na kombinaci buněčné imunity a protilátek. Je známo, že imunitní odpověď není 

36 

zaměřena proti celým antigenům, ale proti vazebným místům, tzv. epitopům, kterých jsou na  povrchu viru stovky. Infekce koronaviru SARS-CoV-2 iniciuje humorální imunitní odpověď,  která vytváří protilátky proti specifickým virovým antigenům, jako je nukleokapsidový (N)  protein nebo protein spike (S).[48] S protein mají na povrchu všechny koronaviry a některé  epitopy SARS-CoV-2 jsou sdílené i s těmi běžnými koronaviry (např. s OC43). Ještě  významnější je zkřížená reaktivita v případě N proteinu. Důsledkem toho v sérech odebraných  v době před vznikem pandemie covid-19 např. z let 2017-18 vyjde s velkou pravděpodobností  určité procento sér pozitivních na SARS-Cov-2 testem zaměřeným na N protein nebo testem detekujícím S protein. Zdá se, že protilátky proti běžným koronavirům mají určitou omezenou  protektivní aktivitu i proti onemocnění covid-19, ale rozhodně ne dlouhodobou a část těchto  osob se s virem SARS-Cov-2 vůbec nemusela setkat. Pokud má tedy osoba pozitivní výsledek  testu na protilátku SARS-CoV-2, je možné, že nedávno nebo v minulosti prodělala  onemocnění covid-19. Existuje však možnost, že pozitivní výsledek je nesprávný, tedy falešně  pozitivní, a to z důvodu, že testy na protilátky mohou detekovat jiné koronaviry než SARS 

CoV-2, například ty, které způsobují běžné nachlazení.[49] 

Množství protilátek se mění v čase kvantitativně i kvalitativně, používají se různé testy proti  různým antigenům u jedinců, kteří mají každý různě nastavenou imunitu geneticky či kontakty  s infekčními agens a dalšími faktory. Je zřejmé, že imunologové ve světě naráží na podobné  problémy, a to je také důvodem, že zatím nejsou k dispozici jasné guidelines světově  uznávaných autorit (např. WHO, ECDC, CDC), které by stanovily jednoznačný postup v dané  věci. 

Imunitní ochrana proti koronaviru u většiny jedinců přetrvává 6 měsíců [47]. Sérologické testy  se zaměřují na specifické protilátky indukované SARS-CoV-2. Výsledky však poskytují pouze  částečný obrázek imunitní odpovědi proti viru, protože reakce zprostředkované T-buňkami  nejsou brány v úvahu. Indukce paměťových T a B-buněk specifických pro SARS-CoV-2 je  důležitá pro dlouhodobou ochranu a hraje v ní zásadní roli, ale rutinně tento typ imunity nelze  vyšetřovat. Paměťové T-buňky mohou být přítomné, i když není měřitelné množství protilátek  v séru. To dále komplikuje posouzení přítomnosti a trvání imunity na základě průkazu pouhé  detekce protilátek.  

Pozitivní výsledek testu na přítomnost protilátek může být důkazem minulé (včetně nedávné)  infekce, aniž by poskytl jakékoliv údaje o době infekce, a nemůže vyloučit ani současnou  probíhající infekci. Proto není absolutním důkazem, že osoba není infekční a/nebo je chráněna  před novou infekcí a nemůže virus dále přenášet. I když testy na přítomnost protilátek poskytují  určité důkazy o imunitní odpovědi, není známo, zda množství protilátek poskytuje dostatečnou  ochranu nebo jak dlouho bude taková ochrana trvat. Je tedy možné, že brzy po pozitivním  testu na přítomnost protilátek se protilátky stanou nezjistitelnými. Serologické testy detekující  protilátky nemohou určit přesnou dobu infekce, pokud není známa, tj. pokud není k dispozici  pozitivní výsledek RT-PCR nebo antigenního testu (RAT). Testy protilátek tedy nemohou  nahradit RT-PCR nebo antigenní testy, protože podstata detekovaného parametru se liší  (protilátka vs. přímá detekce genomu viru nebo virového proteinu).  

Navíc jsou v laboratorní praxi k dispozici různé testy k detekci protilátek a srovnání jejich  výsledků je velmi obtížné kvůli této jejich různorodosti a z chybějící standardizace. Testy  protilátek, které se v současné době používají v členských státech, nejsou harmonizovány /  standardizovány a jejich výsledky tak nejsou srovnatelné.  

V této souvislosti ECDC konstatuje, že osoby s certifikáty vydanými na základě pozitivní  sérologie mohou být mylně ujištěni, že mohou uvolnit své chování, které je důležité pro  omezení rizika nákazy a jejího přenosu, jako je dodržování rozestupů, používání ochranného  prostředku dýchacích cest a mytí a dezinfekce rukou. Jak bylo zmíněno výše, zatímco pozitivní 

37 

sérologický výsledek může naznačovat předchozí infekci, nemusí však zaručit ochranu před  reinfekcí nebo infekcí způsobenou nově se objevující variantou.[50] 

Složitost ve věci uznávání přítomnosti protilátek bez laboratorně potvrzeného onemocnění  covid-19 pomocí RT-PCR testu dokládá i skutečnost, že k tomuto kroku v rámci Evropy  přistoupilo pouze Rakousko, ostatní země zatím z výše zmiňovaných důvodů volí stejný  postup jako ČR. 

Ve všech shora uvedených skutečností spatřuje Ministerstvo zdravotnictví důvody, pro které  nelze potvrzení o absolvování testu na přítomnost protilátek postavit na roveň laboratorně  potvrzenému prodělání onemocnění covid-19 (ve 180 denní lhůtě po prodělání),  absolvovanému očkování, nebo negativnímu výsledku antigenního (RAT) či RT-PCR testu.  Ministerstvo však zdůrazňuje, že tento závěr nečiní na základě jakýchkoli snah o diskriminační  zacházení s osobami, které onemocnění covid-19 prodělaly, avšak nemají o tom laboratorní  potvrzení, nýbrž z důvodu veřejného zájmu na ochraně veřejného zdraví, protože, jak bylo  uvedeno výše, není zřejmé (ani stanovitelné), zda vůbec a případně po jakou dobu jsou tyto  osoby v rozhodném čase proti (re)infekci virem SARS-Cov-2 chráněny. 

Výzkum imunity proti infekci způsobené virem SARS-CoV-2 nadále pokračuje, ale stále ještě  neposkytl dostatek důkazů k tomu, aby se v krvi našel jednoduchý a spolehlivý parametr  určující úroveň imunity proti této infekci, od kterého by bylo možno odvinout protiepidemická  opatření u daného jedince a stupeň jeho ochrany. V současné době vychází praktické  doporučení pro implementaci a interpretaci serologického vyšetření protilátek [51], které odráží  stav poznání v oblasti vyšetřování protilátek proti onemocnění covid-19. Toto doporučení říká,  že indikace vyšetření protilátek proti tomuto onemocnění jsou pouze tyto: diferenciální  diagnostika onemocnění covid-19, popř. stav po onemocnění z indikace lékaře, vyšetření  dárců rekonvalescentní plasmy a seroprevalenční studie, tedy epidemiologické studie a  výzkum zejména pro potřeby stanovení účinnosti vakcín. Není doporučeno používat protilátky  pro hodnocení individuální imunity vyšetřovaného a pro rozhodnutí o vakcinaci. Medicínské  indikace vyšetření protilátek jsou tedy významně omezené a výsledek by neměl sloužit  k určení stupně imunity jedince proti onemocnění covid-19, ani k predikci, jak dlouho bude  chráněn, popř. k načasování k načasování očkování.  

1. https://www.cdc.gov/coronavirus/2019-ncov/covid-data/investigations discovery/hospitalization-death-by-age.html 

2. Situace ve výskytu variant covid-19 je v ČR prakticky beze změn, dále dominuje  subvarianta delty AY.4, SZÚ (szu.cz) 

3. Rapid Risk Assessment: Assessing SARS-CoV-2 circulation, variants of concern, non pharmaceutical interventions and vaccine rollout in the EU/EEA, 16th update (europa.eu) 4. Risk of SARS-CoV-2 transmission from newly-infected individuals with documented  previous infection or vaccination (europa.eu) 

5. https://www.thelancet.com/journals/lancet/article/PIIS0140-6736(21)01358-1/fulltext  

6. Factors that Influence the Reported Sensitivity of Rapid Antigen Testing for SARS-CoV-2  (nih.gov) 

7. Validation of a rapid antigen test as a screening tool for SARS-CoV-2 infection in  asymptomatic populations. Sensitivity, specificity and predictive values (nih.gov) 8. Epidemiologic Characteristics Associated With Severe Acute Respiratory Syndrome  Coronavirus 2 (SARS-CoV-2) Antigen-Based Test Results, Real-Time Reverse  Transcription Polymerase Chain Reaction (rRT-PCR) Cycle Threshold Values,  Subgenomic RNA, and Viral Culture Results From University Testing - PubMed (nih.gov)

38 

9. Monitoring Incidence of COVID-19 Cases, Hospitalizations, and Deaths, by Vaccination  Status — 13 U.S. Jurisdictions, April 4–July 17, 2021 | MMWR (cdc.gov) 10. Covid-19 : efficacité vaccinale - EPI-PHARE 

11. Vaccination reduces need for emergency care in breakthrough COVID-19 infections: A  multicenter cohort study - The Lancet Regional Health – Americas 

12. Laboratory-Confirmed COVID-19 Among Adults Hospitalized with COVID-19–Like Illness  with Infection-Induced or mRNA Vaccine-Induced SARS-CoV-2 Immunity— Nine States,  January–September 2021 (cdc.gov) 

13. Virological and serological kinetics of SARS-CoV-2 Delta variant vaccine-breakthrough  infections: a multi-center cohort study | medRxiv 

14. Virological characteristics of SARS-CoV-2 vaccine breakthrough infections in health care  workers | medRxiv 

15. Vaccine effectiveness against SARS-CoV-2 transmission to household contacts during  dominance of Delta variant (B.1.617.2), August-September 2021, the Netherlands |  medRxiv 

16. Longitudinal analysis of SARS-CoV-2 vaccine breakthrough infections reveal limited  infectious virus shedding and restricted tissue distribution | medRxiv 

17. Effect of Vaccination on Household Transmission of SARS-CoV-2 in England | NEJM 18. Vaccination with BNT162b2 reduces transmission of SARS-CoV-2 to household contacts  in Israel | medRxiv 

19. Topné, ventilační a klimatizační systémy v kontextu s onemocněním COVID-19 (ECDC).,  SZÚ (szu.cz) 

20. https://ec.europa.eu/culture/sites/default/files/2021-06/COM-2021-4838-covid_en.pdf 21. Considerations for Events and Gatherings | CDC 

22. Main heading (accessaa.co.uk) 

23. “Mass gathering events and COVID-19 transmission in Borriana (Spain): A retrospective  cohort study” (plos.org) 

24. zakladni_informace_covid_19_7_aktualizace_09_03_2021_2.pdf (szu.cz) 25. Physical distancing, face masks, and eye protection to prevent person-to-person transmission of SARS-CoV-2 and COVID-19: a systematic review and meta-analysis - The Lancet 

26. Nový koronavirus vydrží na povrchu několik hodin - aktualizace, SZÚ (szu.cz) 19 

27. Guidelines for the implementation of non-pharmaceutical interventions against COVID-19  (europa.eu) 

28. https://www.ecdc.europa.eu/en/publications-data/disinfection-environments-covid-19 29. Reduction of secondary transmission of SARS-CoV-2 in households by face mask use,  disinfection and social distancing: a cohort study in Beijing, China | BMJ Global Health 

30. Stability of SARS-CoV-2 in different environmental conditions - The Lancet Microbe 31. Inactivation of Severe Acute Respiratory Syndrome Coronavirus 2 by WHO Recommended Hand Rub Formulations and Alcohols - Volume 26, Number 7—July 2020  - Emerging Infectious Diseases journal - CDC 

32. Stability of SARS-CoV-2 on environmental surfaces and in human excreta | medRxiv 33. The effect of temperature on persistence of SARS-CoV-2 on common surfaces | Virology  Journal | Full Text (biomedcentral.com) 

34. Aerosol and Surface Stability of SARS-CoV-2 as Compared with SARS-CoV-1 | NEJM  (archive.org) 

35. Porous Materials Unfavorable for Coronavirus Survival - AIP Publishing LLC 36. REHVA_COVID-19_guidance_document_ver2_20200403_1.pdf 

37. The Fluid Dynamics of Disease Transmission (annualreviews.org)

39 

38. Quantitative Microbial Risk Assessment for Airborne Transmission of SARS-CoV-2 via Breathing, Speaking, Singing, Coughing, and Sneezing | Environmental Health  Perspectives | Vol. 129, No. 4 (nih.gov) 

39. who-2019-ncov-adjusting_ph_measures-workplaces-2020.1-eng.pdf (cities4health.org) 40. Computational fluid dynamic (CFD), air flow-droplet dispersion, and indoor CO2 analysis  for healthy public space configuration to comply with COVID 19 protocol | medRxiv 41. NERVTAG: Immunity certification update, 4 February 2021 - GOV.UK (www.gov.uk) 

42. https://www.health.gov.au/news/australian-health-protection-principal-committee-ahppc statement-on-very-high-risk-social-environments 

43. https://wwwnc.cdc.gov/eid/article/27/2/20-4443_article 

44. https://www.cdc.gov/mmwr/volumes/70/wr/mm7014e3.htm 

45. IDSA Guidelines on the Diagnosis of COVID-19: Antigen Testing (idsociety.org) 46. Immune responses and immunity to SARS-CoV-2 (europa.eu) 

47. Case definition for coronavirus disease 2019 (COVID-19), as of 3 December 2020  (europa.eu) 

48. Antibody Testing Is Not Currently Recommended to Assess Immunity After COVID-19  Vaccination: FDA Safety Communication | FDA 

49. Antibody (Serology) Testing for COVID-19: Information for Patients and Consumers |  FDA 

50. The use of antibody tests for SARS-COV-2 in the context of Digital Green Certificates  (europa.eu) 

51. https://academic.oup.com/clinchem/article/67/9/1188/6178192 

Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA, v. r

ministr zdravotnictví

40 

 

Přílohy


07.11. 15:46  Zatanci ci nezatanci (Já)
07.11. 14:16  Zatanci ci nezatanci (Svědek Covidův)
07.11. 13:33  Skoro jako STANNÉ PRAVO (Viliam Hobľák)
07.11. 08:10  Roušky na veletrhu (vlastimil)
06.11. 06:46  Zatanci ci nezatanci (Perv1)

Vydaná opatření a zpravodajství








Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, nafta

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto, Spolehlivost Aut

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat     Mobil verze

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2021

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.