Sedmiprocentní inflaci dnes budou v Polsku krotit zvýšením sazeb (3.11.2021)

Polská národní banka na předchozím zasedání přiznala, že již nelze přehlížet raketově zrychlující růst cen a poprvé zvýšila úrokové sazby. Fakt, že za vysokou inflací nestojí pouze přechodné faktory, bude na NBP nadále vyvíjet tlak k utahování měnověpolitických podmínek. Dnes očekáváme druhé po sobě jdoucí zvýšení sazeb.

Vysoká inflace je momentálně všudypřítomným tématem a naši severovýchodní sousedé by se měli mít obzvlášť na pozoru. Říjnová inflace vystoupala na 6,8 %, což je vysoko nad horní hranicí tolerančního pásma NBP. Za vysokou inflací v Polsku stojí rostoucí ceny pohonných hmot, potravin, energií, ale také rostoucí mzdy, které se zvyšují rychlejším tempem než inflace. Mimo tyto faktory k vyšší inflaci oproti zbytku zemí EU přidává i solidní domácí poptávka.

Co se týče poptávkových tlaků, je zřejmé, že polská ekonomika těží z menší závislosti na automobilovém průmyslu a větší rozmanitosti výrobních podniků, které reportovaly pokračující růst produkce a objednávek. Včerejší výsledek výrobního PMI indikátoru byl pozitivním překvapením a reflektuje větší odolnost polské ekonomiky vůči problémům v dodavatelských řetězcích. Jeho hodnota za říjen skončila na úrovni 53,8 b., když trhy očekávaly zpomalení o 0,4 b. ze zářijového výsledku 53,4 b.

Dalším proinflačním faktorem je štědrá fiskální politika, která by v příštím roce měla společně s vysokým mzdovým růstem a silnou domácí poptávkou patřit mezi faktory, které budou držet inflaci nad horní hranicí tolerančního pásma NBP. Pokud tedy tranzitorní faktory spojené s problémy v dodavatelských řetězcích a růstem cen energií odezní v první polovině příštího roku, Polsko se bude nadále potýkat s vyšším cenovým růstem, ač ho bude v průběhu roku postupně krotit i bazický efekt.

To jsou hlavní důvody, proč očekáváme, že Polská národní banka bude dnes i na dalších měnověpolitických zasedáních pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. Zajímavý bude také vývoj v rámci osazenstva bankovní rady v příštím roce, kdy značné části centrálních bankéřů končí jejich mandát. Co se týče vývoje tržních očekávání, FRA sazby počítají s růstem hlavní úrokové sazby o jeden procentní bod do konce roku. Z tohoto hlediska je jasné, že je tento fakt již zaceněn a případné zvyšování sazeb by nemělo mít zásadní fundamentální dopad na kurz zlotého, naopak pozvolnější zvyšování sazeb by mohlo zlotý oslabit.

Ten se i přes zacenění úrokových hiků v průběhu října posouval na slabší úrovně zpět nad 4,60 EURPLN. Hlavním důvodem pro tento posun je horší tržní nálada a posilující dolar, který v průběhu října ke slabším úrovním stáhl všechny měny regionu včetně koruny. Na dnešním zasedání se zároveň dočkáme aktualizované prognózy, a tak lze čekat i zajímavou tiskovou konferenci, která je na programu zítra. Po klidnějším obchodování na zlotém v průběhu minulých týdnů tak očekáváme zvýšenou volatilitu z důvodu nejistoty ohledně razance zvýšení sazeb, nové prognózy a těžko předvídatelné rétoriky guvernéra Glapinského na tiskové konferenci.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost. 

David Jansa

Vystudoval obor finance na Fakultě financí a účetnictví VŠE. V rámci zahraničních pobytů studoval rok a půl v USA na Arizona State University a ve Wisconsinu. Jako proprietary trader se specializuje na obchodování na devizovém trhu, investice do komodit, akcií a ETF. Mezi jeho záliby patří cestování, sport, a kresba.

 

Roklen

Investiční skupina Roklen propojuje finanční svět s moderními technologiemi. Provozuje ekonomický portál Roklen24, online směnárnu měn RoklenFx a crowdfundingovou platformu Fundlift spojující rostoucí firmy s investory.

Více informací na https://www.roklen.cz/roklenfx/.