Krocení tržních očekávání pokračuje. Tentokrát úspěšně

Dnešním dnem odstartoval týden centrálních bank. Ta australská ráno oznámila ukončení cílení výnosové křivky u výnosu bondu se splatností v dubnu 2024. Tomu už nasvědčovala ochota nechat přestřelit výnos instrumentu nad původní cíl na 0,1 % o více než 60 bodů. Podle guvernéra Lowea se tento nástroj už pravděpodobně nevrátí.

Agentura Fitch píše o začátku měnověpolitické normalizace. To bude ale velmi pozvolná. Tempo nákupů australských státních dluhopisů zůstává beze změny na 4 miliardách australských dolarů minimálně do poloviny února, stejně se nemění ani hlavní sazba. Tržní očekávání v jejím případě ukazovala necelých pět kol navyšování během příštích 12 měsíců. Lowe jako krotitel ale uspěl, což potvrdil pokles 1Y1M forward swapu z hodnot nad 1,2 % pod 1 %. Podle jeho komentáře data ani predikce nenahrávají hiku už v roce 2022. To v roce 2023 už údajně možný je, stejně tak ale sazby mohou zůstat beze změny až do původního „cílového“ data v roce 2024, pakliže se inflace neukáže jako udržitelná na úrovni cíle 2-3 %.

Zásadní otázkou je, zda budeme svědky spillover efektu ovlivňujícího dalšího vyspělé trhy. Vývoj výnosů v Evropě i v USA zatím ukazuje pokles středních i delších splatností. Zacenění prvního zvýšení sazeb ECB o 10 bodů se pak přesunulo z července 2022 do září. Eurodolarové futures přitom stále naznačují tři hiky Fedu v příštím roce.

Zaměříme-li se na americké výnosy, opět se posouvají reálné tržní sazby měřené proti inflaci ochráněnými bondy, tzv. TIPSy, na delším konci – konkrétně u 10letého instrumentu zpátky nad -1 %. Klesající nominální výnosy ale potvrzují korekci inflační rizikové prémie, tedy breakeven inflace.

V krocení tržních očekávání bude zítra pokračovat guvernér Fedu Powell. Oznámení taperingu je podle nás stoprocentní, klíčová bude rychlost snižování tempa nákupů. Tu vztahujeme k predikci trhu ohledně začátku zvyšování sazeb, které se zřejmě nevyhneme i přesto, že to není z pohledu centrální banky správně.

Powell na tento rozdíl bude klást důraz, i tak ale předpokládáme, že se to s velkým úspěchem zřejmě nesetká. Podobně tomu bylo u ECB a argumentů o trvajícím předpokladu přechodné inflace. Na druhou stranu, v americké ekonomice jsou poptávkové proinflační faktory přece jen silnější než v eurozóně, což v pátek potvrdil například index nákladů na zaměstnanost rostoucí mezikvartálně o 1,3 %. I proto věříme, že americké sazby budou v příštím roce zvýšeny, avšak z aktuálního pohledu asi ne rovnou třikrát.

Další na řadě bude ve čtvrtek Bank of England. Agentura Bloomberg už na začátku týdne upozornila, že rozložení hlasů v radě je celkem vyrovnané. Trhy pracují s tím, že by sazby mohly vzrůst o 15 bodů, jejich stabilita by proto byla holubičím překvapením, avšak hodně by záleželo na doplňující rétorice. Britská ekonomika je na tom totiž podobně jako americká – potýká se nejen s nabídkovými inflačními tlaky, ale rovněž sílícími poptávkovými, kde hraje klíčovou roli stav trhu práce.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.