ČNB v listopadu opět výrazně zvýší úrokové sazby
Listopadové
zasedání bankovní rady ČNB nebude o tom, zda úrokové sazby zvyšovat či nikoliv,
ale o tom, jak moc sazby zvýšit. Trh je nyní nastaven na zvýšení úrokových
sazeb o 50 bazických bodů, ale vzhledem k aktuálně prudce rostoucí inflaci
nelze vůbec vyloučit, že bankovní rada zvýší sazby podruhé v řadě o 75
bazických bodů. Osobně vidím obě možnosti stejně pravděpodobně. Pro vyšší růst
sazeb hovoří silná dynamika vývoje spotřebitelské inflace, rostoucí inflační
očekávání a o něco slabší kurz koruny. Pro umírněnější růst sazeb „jen“ o 50
bazických bodů hovoří problémy v automobilovém průmyslu a tím pádem i přerušení
hospodářského oživení.
Rozhovory
s centrálními bankéři ukazují, že většina členů bankovní rady (pětice
Rusnok Mora, Nidetzký, Benda, Holub) je z aktuálního vývoje inflace a
nárůstu inflačních očekávání znepokojena a hodlají tak pokračovat v rychlé
normalizaci měnové politiky. Je pravdou, že aktuální růst inflace je velmi
prudký a netýká se to jen celkové inflace, ale i její jádrové složky a zároveň
i inflačních očekávání. Pokud vyjdeme z hlavního mandátu ČNB, kterým je
cenová stabilita, tak je rychlé zvyšování úrokových sazeb určitě obhajitelné.
Druhou stránkou věci je skutečnost, že bankovní rada toho se současným růstem
inflace stejně mnoho nezmůže a dopady vyšších sazeb budou ovlivňovat inflaci
teprve na horizontu měnové politiky, tj. primárně v období 4. čtvrtletí
roku 2022 a 1. čtvrtletí 2023. Výhled na inflaci pro příští rok je zároveň
velmi nejistý, a to především z toho důvodu, že významnou roli
v inflaci hraje nákladová složka.
Příznivci rychlého
zvyšování úrokových sazeb v bankovní radě argumentují tím, že se se zvyšující
inflační očekávání mohou začít ve větší míře přelévat do rostoucích mzdových
požadavků a roztočit tak mzdově inflační spirálu. Do určité míry je
s tímto argumentem nutné souhlasit, protože počet volných pracovních míst
výrazně převyšuje počet nezaměstnaných a pracovní trh je tzv. velmi utažený.
Zároveň si však nelze nevšimnout, že většina nabízených pracovních míst je pro
nekvalifikované či málo kvalifikované pracovníky a pokud se problémy
v automobilovém sektoru prodlouží i do příštího roku a přenesou na další
průmyslová odvětví, tak se začne nabídka volných pracovních míst snižovat. Rovněž
vyjednávací pozice odborů není podle mě natolik silná, aby došlo k trvalému
rozjezdu zmiňované mzdově inflační spirály. Dočasně větší tlak na růst mezd je
však pravděpodobný.
Opatrnější postup
ohledně dalšího zvyšování sazeb je podle mě namístě, protože centrální bankéři
momentálně balancují na hodně tenkém laně mezi inflaci a křehkostí
hospodářského oživení. Domnívám se, že pokud by bankovní rada v listopadu
zvýšila sazby pouze o 25 bazických bodů, tak by tím dala najevo, že nebere na
lehkou váhu prudký růst inflace, ale zároveň by signalizovala, že si je vědoma
rizik na straně hospodářského oživení. Kromě toho by pod tak silný tlak
nedostávala podnikový sektor, který v letošním roce bojuje s velmi rychle
rostoucími cenami vstupů.
Pokud jde o novou
makroekonomickou prognózu, tak ta bezpochyby dozná výrazných změn. Prognóza
spotřebitelské inflace pro letošní rok bude upravena významně nahoru, a to
pravděpodobně na 3,5 % či ještě výše. Velmi důležitý bude výhled na inflaci pro
příští rok, jestli ČNB ponechá prognózu inflaci beze změny či zda výhled na
inflaci neposune díky vyšší srovnávací základně v letošním roce lehce
dolů. Výraznější změna se dotkne i výhledu na růst HDP pro letošní rok, a to
především kvůli omezené produkci automobilů, což bude vykompenzováno vyšším
růstem HDP v roce 2022. A v neposlední řadě bude upraven i výhled na
vývoj úrokových sazeb (3M PRBOR) směrem nahoru.
A v neposlední
řadě bude zajímavé sledovat i to, zda guvernér J. Rusnok na tiskové konferenci
poskytne detailnější informace ohledně obnovení programu odprodeje části výnosů
z devizových rezerv od příštího roku.
Miroslav Novák
Vystudoval obor Finance na Vysoké škole ekonomické v Praze a Finance a finanční služby na Vysoké škole finanční a správní. Zkušenosti v oblasti bankovnictví načerpal v UniCredit Group, kde působil na oddělení Treasury. Od roku 2010 pracuje jako analytik ve společnosti AKCENTA. K oblastem jeho zájmu patří především problematika měnových kursů. Miroslav Novák není ortodoxním zastáncem žádné ekonomické školy, což mu umožňuje hodnotit objektivně nejenom dění na finančních trzích, ale i na poli globální ekonomiky. Je autorem řady odborných článků a expertních komentářů, které pravidelně využívají přední česká i polská média.
AKCENTA CZ je jedním z nejvýznamnějších obchodníků s devizami na českém trhu a ve střední Evropě s více než 20 letou tradicí. Kromě výhodných individuálních kurzů pro nákup a prodej deviz a minimálních poplatků za zahraniční platební styk, nabízí i zajištění proti kurzovým rizikům (forwardové obchody a opce). Společnost aktivně působí také v Polsku, Maďarsku, Slovensku, Rumunsku, Německu a Francii. Klientské portfolio tvoří více než 39 tisíc subjektů, převážně malých a středně velkých firem orientovaných na export nebo import. Je držitelem licence platební instituce a obchodníka s cennými papíry udělenou ČNB.
Více informací na: https://www.akcentacz.cz
Poslední zprávy z rubriky Okénko investora:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz