Deficit státního rozpočtu činí za 10M 335 miliard korun
Za prvních deset měsíců letošního roku dosáhl deficit úrovně 335,0 mld. Kč. po zářijových 326,3 mld. Kč. Meziměsíční přírůstek se drží nízko v porovnání s covidovými měsíci, kdy docházelo k nárůstu až o 60 miliard. Celkové příjmy jsou meziročně vyšší o 2,1 %, téměř stejně jako v září (o 2,0 %). Na druhé straně se meziroční dynamika celkových výdajů snížila na 5,9 % ze zářijových 7,2 % (v srpnu o 9,2 %). Celkové saldo hospodaření v říjnu činilo -61 mld. Kč. oproti -73,6 mld. Kč. v září.
Dosavadní vývoj ukazuje předpokládanou dynamiku, kdy po odeznění akutního pandemického období spojeného s ekonomickým uzavírkami dochází ke snižování tempa výdajů. V meziročním srovnání se projevuje i loňská výplata mimořádných odměn zaměstnancům ve zdravotnictví. Na druhé straně vývoji příjmů jednoznačně napomáhá oživení ekonomické aktivity.
Výdajovou stranu nejvíce ovlivnily běžné výdaje, které přidaly +7,0 % meziročně, kde se nadále odráží protikrizová opatření. Naopak kapitálové výdaje meziročně poklesly o 5,8 %. Celkově běžné výdaje vzrostly meziročně o 92,6 mld. Kč, což je méně, než zářijový meziroční přírůstek o 100,6 mld. Kč. Největší podíl měly opět neinvestiční transfery podnikatelským subjektům (+27,9 mld. Kč oproti 33,1 mld. Kč v září a 34,3 mld. Kč v srpnu). V závěsu poté znovu najdeme neinvestiční transfery fondům sociálního zabezpečení o 26,8 mld. Kč oproti zářijovým 25,7 mld. Kč a 24,6 mld. Kč v srpnu. Pozadu nadále zůstávají investiční výdaje, které si meziročně pohoršily o 7 mld. Kč, což je větší meziroční pokles než o 6,3 mld. Kč v září. V procentuálním vyjádření se pak jedná téměř o stejný pokles: poblíž 6 %.
Na příjmové straně nejvíce přispělo inkaso pojistného a sociálního zabezpečení. Na pojistném a na sociální zabezpečení se vybralo o 49,1 mld. Kč více než vloni (v září 47,3 mld. Kč) a na dani z příjmu právnických osob o 23,1 mld. Kč více (v září o 24,2 mld. Kč). Za absence lockdownů se meziročně zlepšil výběr DPH – o 5,4 mld. Kč více než v říjnu 2020. Tento trend by měl přetrvávat do konce roku.
Říjnová statistika nás dále utvrzuje v názoru, že oněch schválených 500 mld. Kč je nakonec přeci jen nadhodnocením situace. Počítáme se schodkem spíše pod 400 mld. Kč. Plošné podzimní uzavírky ekonomiky se s progresem proočkovanosti populace jeví jako málo pravděpodobné a výdajová i příjmová strana by měly zaznamenávat postupné zlepšování.
Autor: David Vagenknecht, analytik
Editor: Helena Horská, hlavní ekonomka
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz