Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí stagnovala (Ranní zpráva z finančního trhu)

Dnešek přinese první odhady HDP za třetí čtvrtletí. Růst české ekonomiky se podle nás vlivem přetrvávajících problémů v automobilovém průmyslu zastavil, když očekáváme její mezičtvrtletní pokles o 0,1 %. V Německu dopady chybějících čipů tak silné nebyly a tamní ekonomika podle našeho odhadu vzrostla o 1,8 %. Podobným tempem se pak pravděpodobně zvyšoval také výstup ekonomiky celé eurozóny. Evropská inflace zřejmě v říjnu opět nabrala na tempu, když podle naší prognózy vzrostla z 3,4 % na 3,6 % y/y.

Inflace v eurozóně v říjnu vzrostla na 3,6 %

Česká ekonomika podle našeho odhadu ve třetím čtvrtletí poklesla mezičtvrtletně o 0,1 % po předchozím růstu o 1 %. V meziročním srovnání pak její růst pravděpodobně zpomalil z 8,1 % na 1,2 %. Hlavním důvodem víceméně stagnující ekonomiky byly zejména pokračující problémy s dodávkami výrobních vstupů v pro Česko velmi důležitém automobilovém průmyslu. Především z důvodu chybějících čipů byly někteří výrobci aut nuceni omezit či úplně přerušit produkci. Tento nepříznivý vliv navíc pravděpodobně přetrvá i po velkou část posledního letošního čtvrtletí. Za očekáváním však ve třetím čtvrtletí nejspíše zaostala také spotřeba domácností, která podle nás vzrostla mezičtvrtletně o 1,1 %. Pásmo tržních odhadů českého HDP je tentokrát velmi široké, když se pohybuje od stagnace ekonomiky až po její svižný mezičtvrtletní růst o 2,6 % a v podstatě tak odráží zvýšenou míru nejistoty. Můžeme být tak i svědky výraznější odezvy finančního trhu. Problémy v automobilovém průmyslu jsou hlavním důvodem, proč jsme výrazně snížili naši celoroční prognózu růstu tuzemského HDP z 4,2 % na 1,9 %. Pro příští rok pak očekáváme růst ekonomiky o 3,5 %.

Výsledky HDP za třetí čtvrtletí dnes budou zveřejněny také pro ostatní evropské ekonomiky. Ta německá podle nás vzrostla mezičtvrtletně o 1,8 %, když tamní automobilový sektor netrpěl tolik v důsledku chybějících součástek jako ten v ČR. V případě celé eurozóny pak očekáváme růst o 1,7 %.

Předběžný odhad inflace v eurozóně za říjen by měl podle nás ukázat na její další nárůst z 3,4 % na 3,6 % y/y. V meziměsíčním vyjádření pak očekáváme nepatrné zvolnění dynamiky spotřebitelských cen z 0,5 % na 0,4 %. Za vyšší meziroční inflací v říjnu stálo především zdražení energií (včetně pohonných hmot), zatímco jádrová inflace stagnovala na 1,9 %. Pro celý letošní rok očekáváme evropskou inflaci v průměru na 2,4 %, v roce příštím pak její zpomalení na 1 %.

Koruna zůstává poblíž 25,70 za euro

Středeční makroekonomický kalendář obsahoval spíše méně důležitá data, která neměla potenciál dění na finančním trhu významně ovlivnit. Zveřejněny byly ukazatele spotřebitelské důvěry v Německu a ve Francii. Německý údaj pro listopad ukázal na její překvapivý nárůst z 0,4 b. na 0,9 b., zatímco analytici očekávali snížení na -0,5 b. V negativním slova smyslu naopak překvapila francouzská spotřebitelská důvěra, když v říjnu klesla z 101 b. na 99 b., oproti očekávané stagnaci. Trend snižující se spotřebitelské důvěry bude pravděpodobně v druhé polovině letošního roku převládat ve většině zemí, a to zejména v souvislosti s obnoveným šířením koronaviru a rychle rostoucími spotřebitelskými cenami. V USA byl zveřejněn předběžný odhad vývoje objednávek zboží dlouhodobé spotřeby za září. Ty zaznamenaly mírnější meziměsíční pokles, než s jakým se počítalo (-0,4 % vs -1,1 %), a to především díky lepšímu vývoji v oblasti dopravy.

Obchodování na korunovém trhu ve středu již předznamenávalo příchod svátečního dne a pro část investorů pravděpodobně i prodlouženého víkendu. Kurz koruny vůči euru tak zaznamenal jen minimální výkyvy a nadále se pohyboval poblíž 25,70 CZK/EUR.

Mnohem zajímavější bylo dění na globálních finančních trzích včera, kdy se na korunovém trhu z důvodu státního svátku neobchodovalo. Zasedala ECB, která podle očekávání neměnila nic na své výrazně uvolněné měnové politice. Její šéfka Lagardeová se vymezila vůči aktuálním očekáváním finančního trhu, který již pro příští rok předpokládá počátek zvyšování úrokových sazeb. Ač by příští rok již měl přinést významnější snížení objemu nakupovaných aktiv, a to pravděpodobně od března, s růstem sazeb podle Lagardeové počítat nelze. ECB i nadále považuje současný vzestup inflace pouze za dočasný. Více bychom se o parametrech nastavení měnové politiky ECB pro příští rok měli dozvědět na prosincovém zasedání. Německá inflace podle předběžného odhadu v říjnu dále zrychlila z meziročních 4,1 % na 4,5 %, což však bylo zhruba v souladu očekáváními. Negativně překvapil výkon americké ekonomiky za třetí čtvrtletí. Její HDP totiž vzrostl v mezičtvrtletním anualizovaném vyjádření pouze o 2 %, zatímco se čekalo 2,6 %. V neanualizovaném vyjádření, ve kterém jsme zvyklí vídat statistiky HDP tady u nás v Evropě, tak americká ekonomika rostla o skromných 0,5 %. Není tak úplně překvapením, že americký dolar na tuto zprávu zareagoval výrazným oslabením vůči euru o 0,7 %.