mzcr.cz (MZ ČR)
Cestování  |  27.10.2021 11:25:54, aktualizováno 31.10.2021 08:03:15

Ochrana dýchacích cest, s účinností od 1. 11. 2021 do odvolání - Mimořádné opatření MZDR 15757/2020-61/MIN/KAN MZDRX01I0BO6

MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ 

Palackého náměstí 375/4, 128 01 Praha 2 

Praha 27. října 2021 

Č. j.: MZDR 15757/2020-61/MIN/KAN 

MZDRX01I0BO6 

M I M O Ř Á D N É O P A T Ř E N Í 

Ministerstvo zdravotnictví jako správní úřad příslušný podle § 80 odst. 1 písm. g) zákona  č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve  znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 258/2000 Sb.“), nařizuje postupem podle § 69  odst. 1 písm. i) a odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí  vzniku a rozšíření onemocnění covid-19 způsobeného novým koronavirem SARS-CoV-2 toto  mimořádné opatření:  

I. 

1. Všem osobám se s účinností ode dne 1. listopadu 2021 od 00:00 hod. do odvolání tohoto  mimořádného opatření zakazuje pohyb a pobyt bez ochranných prostředků dýchacích cest  (nos, ústa), kterými jsou respirátor nebo obdobný prostředek (vždy bez výdechového  ventilu) naplňující minimálně všechny technické podmínky a požadavky (pro výrobek),  včetně filtrační účinnosti alespoň 94 % dle příslušných norem, které brání šíření kapének 

(dále jen „respirátor“), a to:  

a) ve vnitřních prostorech staveb, které slouží jako: 

i) prodejna, 

ii) provozovna služeb

iii) zdravotnické zařízení,  

iv) zařízení sociálních služeb, kterými jsou týdenní stacionáře, domovy pro osoby  se zdravotním postižením, domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem,  a zařízení poskytující odlehčovací sociální služby v pobytové formě, 

v) mezinárodní letiště, 

vi) vysoká škola, škola nebo školské zařízení, s výjimkou žáků základní školy  při vzdělávání v základní škole, školní družině nebo školním klubu, žáků nižšího  stupně šestiletého a osmiletého gymnázia při vzdělávání na gymnáziu, žáků  prvních čtyř ročníků osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře  při vzdělávání na konzervatoři pokud používají zdravotnickou obličejovou masku  nebo obdobný prostředek naplňující minimálně všechny technické podmínky a  požadavky (pro výrobek) normy ČSN EN 14683+AC, které brání šíření kapének, 

vii) muzeum, galerie, výstavní prostor, veřejnosti přístupný památkový nebo kulturní  objekt (hrad, zámek a obdobný historický objekt apod.), hvězdárna a planetárium  nebo místo, kde se koná veletrh nebo prodejní hospodářská výstava,

viii) herna, kasino, hudební, taneční, herní a podobný společenský klub nebo diskotéka, b) ve všech ostatních v písmenu a) neuvedených vnitřních prostorech staveb, mimo  bydliště nebo místo ubytování (např. hotelový pokoj), kde dochází na stejném místě a  ve stejný čas k přítomnosti alespoň 2 osob vzdálených od sebe méně než 1,5 metru,  nejedná-li se výlučně o členy domácnosti, 

c) v prostředcích veřejné dopravy, včetně prostředků silniční dopravy pro cizí potřebu,  jejímž předmětem je přeprava osob (zejména taxislužba), 

d) jde-li o diváky přítomné na koncertech a jiných hudebních, divadelních, filmových  a jiných uměleckých přestaveních, v cirkusech a varieté a na sportovních utkáních, e) při účasti na kongresech, vzdělávacích akcích a zkouškách v prezenční formě, f) při účasti na veřejné nebo soukromé akci, včetně shromáždění podle zákona  č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů, při níž  dochází ke kumulaci osob, nejedná-li se výlučně o členy domácnosti, na jednom místě  ve vnějších prostorech v případě, že se akce účastní ve stejném čase 30 nebo více  osob, které mezi sebou nedodržují rozestupy nejméně 1,5 metru, 

s výjimkou dětí do 15 let věku, které na těchto místech mohou nosit i jiné ochranné  prostředky, kterými jsou zdravotnická obličejová maska nebo obdobný prostředek  naplňující minimálně všechny technické podmínky a požadavky (pro výrobek) normy ČSN  EN 14683+AC, které brání šíření kapének, pokud se na ně nevztahuje výjimka podle bodu  2. Ve výjimečných případech, kdy je nezbytné, aby dítě, žák nebo student při výuce viděl  na ústa učitele, je možné, aby učitel použil jako ochranný prostředek dýchacích cest  ochranný štít, a to za podmínky, že dodržuje vzdálenost alespoň 1,5 metru od dětí, žáků  nebo studentů. Žáci nebo studenti, kteří konají praxi, praktické vyučování nebo praktickou  přípravu na pracovišti právnických či fyzických osob, se řídí pravidly uplatňovanými  pro zaměstnance na tomto pracovišti. 

2. Zákaz podle bodu 1 se nevztahuje na: 

a) děti, které dosud nezahájily povinnou školní docházku; to se nevztahuje na děti v  přípravné třídě základní školy a děti v přípravném stupni základní školy speciální, b) děti, žáky a studenty v rámci vzdělávací aktivity, jejíž charakter neumožňuje nošení  ochranného prostředku (zejména tělocvik, zpěv, hra na dechové nástroje), c) pedagogické pracovníky nebo akademické pracovníky v rámci vzdělávací aktivity, jejíž  charakter neumožňuje nošení ochranného prostředku (zejména tělocvik, zpěv, hra na  dechové nástroje), pokud tito udržují od ostatních vzdálenost alespoň 1,5 metru, d) děti v přípravné třídě základní školy, děti v přípravném stupni základní školy speciální,  žáky a studenty při vzdělávání, kteří sedí v lavici nebo jsou jinak usazeni,  e) pedagogické pracovníky nebo akademické pracovníky, kteří byli očkováni proti  onemocnění covid-19 a od dokončeného očkovacího schématu podle souhrnu údajů o  přípravku uplynulo nejméně 14 dní, při poskytování vzdělávání, 

f) pečující osoby v dětské skupině, které byly očkovány proti onemocnění covid-19 a od  dokončeného očkovacího schématu podle souhrnu údajů o přípravku uplynulo  nejméně 14 dní, při poskytování péče podle zákona č. 47/2014 Sb., o poskytování  služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění  pozdějších předpisů, 

g) zkoušené a zkoušející při zkoušce ve škole nebo vysoké škole, pokud všechny osoby  udržují vzdálenost alespoň 1,5 metru,

Str. 2 z 26 

h) ubytované děti, žáky nebo studenty při pobytu v pokoji (tj. mimo společné prostory)  v internátě a domově mládeže a při pobytu na škole v přírodě, 

i) děti a zaměstnance ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné  výchovy a ve školách zřízených při nich a ve střediscích výchovné péče při  poskytování služeb internátní formou, 

j) školy zřízené Ministerstvem spravedlnosti, 

k) děti a zaměstnance v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc, l) osoby s poruchou intelektu, s poruchou autistického spektra, a kognitivní poruchou  nebo se závažnou alterací duševního stavu, jejichž mentální schopnosti či aktuální  duševní stav neumožňují dodržování tohoto zákazu, 

m) pacienty, jsou-li hospitalizovaní ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče, nebo je-li  to potřebné pro poskytování zdravotních služeb

n) zdravotnické pracovníky po dobu nezbytně nutnou, je-li to potřebné pro poskytování  zdravotních služeb

o) uživatele sociálních služeb v zařízeních sociálních služeb, kterými jsou týdenní  stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory  a domovy se zvláštním režimem, a v zařízeních poskytujících odlehčovací sociální  služby v pobytové formě, 

p) další případy zřetele hodné, které stanoví poskytovatel zdravotních nebo sociálních  služeb nebo ošetřující lékař pro pohyb a pobyt ve zdravotnických zařízení  a v zařízeních sociálních služeb

q) osoby v době výkonu práce na pracovišti nebo v době výkonu jiné obdobné činnosti po  dobu, kdy vykonávají tuto činnost na jednom místě bez přítomnosti jiné osoby, r) osoby v době výkonu práce na pracovišti nebo v době výkonu jiné obdobné činnosti  v souladu s přijatými a prováděnými hygienickými, technickými, organizačními a jinými  opatřeními k prevenci rizik stanovenými zaměstnavatelem podle § 102 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, za předpokladu, že jsou  vybaveny alespoň jinými ochrannými prostředky, kterými jsou zdravotnická obličejová  maska nebo obdobný prostředek naplňující minimálně všechny technické podmínky a  požadavky (pro výrobek) normy ČSN EN 14683+AC, které brání šíření kapének, s) osoby řídící vozidlo veřejné dopravy, kdy nejsou v přímém kontaktu s cestujícím  při jeho odbavení, 

t) soudce, přísedící, státní zástupce, obviněné a jejich obhájce, účastníky civilních,  správních a ústavních soudních řízení a jejich zástupce, svědky, znalce, tlumočníky  a další osoby, o kterých tak rozhodne soud, a to v místě a době soudního řízení, 

u) osoby při provádění autorského díla (např. divadelního, tanečního nebo hudebního  představení), osoby přednášející a osoby účinkující při tvorbě a výrobě audiovizuálního  díla nebo pořadu,  

v) moderátory, redaktory a další osoby vystupující v rozhlasových, televizních a dalších  pořadech,  

w) osoby, které vykonávají práci zařazenou rozhodnutím příslušného orgánu ochrany  veřejného zdraví do kategorie třetí nebo čtvrté pro rizikový faktor pracovních podmínek  zátěž teplem, a dále osoby, jež vykonávají práci, která dosud nebyla kategorizována  a u které lze předpokládat, že po provedení kategorizace bude z důvodu přítomnosti  rizikového faktoru pracovních podmínek zátěž teplem spadat do kategorie třetí nebo  čtvrté, 

Str. 3 z 26 

x) zákazníky provozoven stravovacích služeb v době konzumace potravin a pokrmů  včetně nápojů, a to za podmínky, že zákazník sedí u stolu,  

y) osoby mimo provozovny stravovacích služeb po dobu nezbytně nutnou ke konzumaci  potravin a pokrmů včetně nápojů, 

z) snoubence v průběhu sňatečného obřadu a další osoby tomuto obřadu přítomné  a osoby činící prohlášení o tom, že spolu vstupují do registrovaného partnerství, a další  osoby tomuto prohlášení přítomné,  

aa) osoby po dobu nezbytně nutnou pro pořízení jejich portrétní fotografie, popř. fotografie  novomanželů, včetně společné fotografie s členy domácnosti a dalšími blízkými  osobami, a osoby po dobu nezbytně nutnou pro pořízení fotografie při fotografování  organizovaném školou nebo školským zařízením, 

bb) sportovce nebo cvičící osoby v době tréninku, cvičení, zápasu, soutěže apod. včetně  běhu a jízdy na kole, a dále na trenéry, další členy týmu v rámci kolektivních sportů  a rozhodčí při účasti na sportovní činnosti nebo přípravy na ni konané v rámci soutěží  organizovaných sportovními svazy nebo zastřešujícími sportovními organizacemi,  

cc) osoby v prostorech umělých koupališť, plaveckých bazénů, koupelových bazénů,  bazénů pro kojence a batolata a brouzdališť, lázeňských a léčebných bazénů, saun,  wellness zařízení a solných jeskyní, 

dd) osoby po dobu nezbytně nutnou pro poskytnutí služeb, které jsou osobě poskytovány  v oblasti hlavy a krku a použití ochranného prostředku by bránilo poskytnutí této služby,  jako je holičství, kadeřnictví, solárium, kosmetické, masérské a obdobné regenerační  nebo rekondiční služby nebo jiné obdobné služby, při nichž je porušována integrita  kůže, 

ee) osoby v rámci organizované činnosti pěveckých sborů, a to pouze na místě výkonu  vlastní činnosti (zpěv) a po dobu této činnosti, 

ff) osoby účastné zotavovací akce nebo jiné podobné, pobytové i nepobytové, akce  pro osoby mladší 18 let v době pobytu a pohybu ve vnějších i vnitřních prostorech  konání akce (například v areálu tábora) a v přírodě, nekoná-li se v daném místě  současně jiná hromadná akce, 

gg) příslušníky a zaměstnance základních složek integrovaného záchranného systému,  pokud používají masku nebo polomasku splňující všechny technické podmínky  a požadavky (pro výrobek) normy ČSN EN 140 +A1, 

hh) osoby, které nemohou mít ze závažných zdravotních důvodů nasazen respirátor nebo  zdravotnickou obličejovou masku nebo obdobný prostředek naplňující minimálně  všechny technické podmínky a požadavky (pro výrobek) normy ČSN EN 14683+AC,  které brání šíření kapének, a jsou schopny tuto skutečnost prokázat lékařským  potvrzením; tyto osoby jsou však povinny mít nasazen jiný ochranný prostředek  dýchacích cest podle tohoto opatření, který je v lékařském potvrzení specifikován,  vyjma případů, kdy je v lékařském potvrzení výslovně uvedeno, že dotyčná osoba  nemůže mít nasazen jakýkoli ochranný prostředek dýchacích cest

3. Všem zaměstnavatelům se s účinností ode dne 1. listopadu 2021 od 00:00 hod.  do odvolání tohoto mimořádného opatření nařizuje vybavit zaměstnance respirátory v  dostatečném počtu na každou pracovní směnu; toto neplatí, pokud zaměstnanec v době  výkonu práce a v souvislosti s výkonem práce nepřichází do fyzického kontaktu s jinými  osobami (např. výkon práce na dálku mimo pracoviště zaměstnavatele).

Str. 4 z 26 

4. Všem poskytovatelům zdravotních služeb se s účinností ode dne 1. listopadu 2021 od  00:00 hod. do odvolání tohoto mimořádného opatření nařizuje vydat potvrzení podle bodu 2 písm. hh) pouze osobám, kterým v používání ochranných prostředků dýchacích  cest podle tohoto opatření brání závažné zdravotní důvody, a dále se jim nařizuje učinit  o této skutečnosti a jejích důvodech, včetně uvedení diagnózy, záznam do zdravotnické  dokumentace této osoby, a to včetně toho, že fyzická osoba byla poučena o rizicích  souvisejících s nepoužíváním ochranného prostředku dýchacích cest podle tohoto  opatření

II. 

Tímto mimořádným opatřením se s účinností ode dne 1. listopadu 2021 od 00:00 hod. zrušuje  mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 22. října 2021, č. j. MZDR 15757/2020- 60/MIN/KAN. 

Odůvodnění: 

I. 

Aktuální analýza epidemické situace onemocnění covid-19 

Současný trend a vývoj epidemické situace v České republice je charakterizován kontinuálním  nárůstem ve všech sledovaných ukazatelích pro hodnocení epidemie, velmi významně pak  zejména v počtech nově pozitivních, kde pozorujeme více než 100 % mezitýdenní nárůst. Tato  dynamika a současné počty tak ukazují na velmi vysokou virovou nálož v populaci a tím i vyšší  pravděpodobnost kontaktu s nakaženým jedincem.  

Významný nárůst v posledních dnech je patrný i ve vysoce sledovaném ukazateli, a to v počtu  případů ve věkové kategorii osob starších 65 let, která je riziková z hlediska závažnosti  průběhu onemocnění s následným dopadem na zdravotní systém. Výrazný nárůst počtu  případů v této věkové kohortě představuje zvýšený potenciál v počtu nových hospitalizací  v následujících týdnech. 

Současné počty hospitalizovaných (včetně těch na jednotkách intenzivní péče (JIP)) odpovídají hodnotám z druhé poloviny května 2021 a i nadále platí, že většina pacientů s  těžkým průběhem onemocnění covid-19 je neočkovaných. Nové příjmy na oddělení JIP jsou  z více než 65 % ze skupiny neočkovaných osob, průměrný věk hospitalizovaných na JIP je 65 let. Obsazenost lůžek JIP z důvodu závažného klinického průběhu onemocnění covid-19 je na  3,8 % celkové kapacity tohoto segmentu zdravotní péče (data k 22. 10. 2021). Za posledních  7 dní bylo nově přijato k hospitalizaci více než 700 pacientů, z toho více než 100 pacientů bylo  z důvodu závažného zdravotního stavu přijato na JIP.  

Nárůst pozorujeme rovněž i u dalšího parametru, a to relativní pozitivity testů, která z  diagnostické a klinické indikace vykazuje pozitivitu 11,8 %. Testy provedené na  základě epidemiologické indikace mají pozitivitu 6,2 %, a i když i tento ukazatel roste, ve  srovnání v rámci EU/EHP se stále jedná o hodnoty nižší, což je dáno i vysokým počtem 

Str. 5 z 26 

prováděných testů. Z diagnostické a epidemiologické indikace je v České republice prováděno  téměř 1 500 testů na 100 tisíc obyvatel, z toho více než 30 % je prováděno na základě  diagnostické indikace. 

Negativní vývoj, jak už je výše popsáno, pozorujeme zejména v ukazateli celkového počtu  nově diagnostikovaných případů onemocnění covid-19. Aktuální 7denní klouzavý průměr je  2 700 případů (data k 22. 10. 2021) a 7denní incidence ke stejnému datu má hodnotu 176 případů na 100 tisíc obyvatel. I když jsou tyto hodnoty ve srovnání s loňským rokem významně  nižší, přesto ukazují na rostoucí trend virové nálože v populaci. V ukazateli průměrného počtu  nových případů jsou aktuální hodnoty více než 3násobně nižší, neboť ve srovnatelném období  loňského roku byl denní průměr 10 500 případů a 7denní incidence měla hodnotu 692 případů  na 100 tisíc obyvatel. Pokud bychom se více zaměřili na srovnání s loňským podzimem, tak  aktuální hodnoty nejvíce odpovídají prvnímu říjnovému týdnu. Obdobný vývoj jako v obecné  populaci, ve smyslu kontinuálního nárůstu nově pozitivních je již zmiňovaný nárůst ve věkové  skupině osob starších 65 let. Klouzavý denní průměr v této věkové kategorii je 230 případů a  7denní incidence 76 případů na 100 tisíc. I když jsou oba tyto parametry stále významně nižší  ve srovnání s loňským rokem (zhruba 7násobně), kdy byl k 22. 10. 2020 7denní klouzavý  průměr 1 500 nových případů a 7denní incidence 480 případů na 100 tisíc, přesto, vzhledem  k současnému vývoji, je nutné konstatovat, že populační zátěž ve věkové kategorii 65+  kontinuálně a postupně narůstá a již se začíná projevovat i v počtech nově hospitalizovaných  osob, zatím však bez významnějšího dopadu na oddělení JIP. Pokud však tento nepříznivý  trend bude i nadále pokračovat, projeví se tento stav i v počtech pacientů v těžkém stavu. 

Rozdílný aktuální vývoj a trend epidemie pozorujeme mezi jednotlivými kraji, což dokládá  rozmezí hodnot 7denní incidence v jednotlivých krajích. V pásmu severovýchodních Čech  (Liberecko, Královéhradecko, Ústecko, Karlovarsko) se hodnota 7denní incidence pohybuje  okolo 60 - 70 případů na 100 tisíc obyvatel (k 22. 10. 2021), v MoravskoslezskémOlomouckém a Jihočeském kraji pak okolo hodnoty 250 případů na 100 tisíc obyvatel. Vývoj  v jednotlivých krajích je tak velmi rozdílný a velmi dynamický i co se týče mezitýdenního  srovnání, které se pohybuje v růstu od 70 do 200 %. 

Stejně jako na úrovni EU platí, že nejvýznamněji je zasažena věková skupina 6 až 15 let, kde  se 7denní incidence pohybuje okolo hodnoty 450 případů na 100 tisíc obyvatel, a v této věkové  kategorii jsme na rozdíl od obecné populace na hodnotách ve srovnání s loňským obdobím  vyšší. V loňském roce v témže období byla 7denní incidence ve věkové skupině 6 až 15 let  430 případů. Tento rozdíl je však s velkou pravděpodobností způsoben tím, že v tomto období  loňského roku byly školy již 2 týdny uzavřené. Naopak na významně nižší hodnotách jsme ve  věkové kategorii 16 až 19 let. Loni touto dobou byla hodnota vyšší než 550 případů na 100  tisíc obyvatel, aktuální 7denní incidence je 330 případů, což i v této kohortě ukazuje opět na  vysoký efekt očkování

Klíčovým parametrem pro hodnocení vývoje epidemie a jejích dopadů je stav kapacit  nemocniční péče. V tomto ukazateli zdravotního dopadu epidemie covid-19 v návaznosti na  zvyšující se počet nových případů dochází ke kontinuálnímu nárůstu počtu hospitalizovaných  osob. A i když stále jsou počty hospitalizací významně nižší než v loňském roce, což dokladují  následující data, kdy k 22. 10. 2021 je hlášeno přibližně 830 hospitalizací, v loňském roce ve  stejném období bylo v nemocnicích hospitalizováno již více než 5 000 pacientů  s onemocněním covid-19 a u 750 pacientů vyžadoval jejich zdravotní stav nutnost 

Str. 6 z 26 

hospitalizace na JIP. K 22. 10. 2021 je na oddělení JIP hospitalizováno okolo 130 pacientů, a  tak vzhledem k současnému významnému nárůstu počtu nově pozitivních, zejména pak  v rizikových skupinách, tj. neočkovaných seniorů, lze důvodně předpokládat postupný nárůst  počtu nových hospitalizací. V současné době je průměrně denně nově hospitalizováno více  než 80 pacientů. 

Stavu, kdy nepozorujeme tak významný tlak na kapacity nemocniční péče jako v loňském  roce, výrazně napomáhá i vakcinace, což mimo jiné dokládá i fakt, že většinu  hospitalizovaných pacientů s těžkým průběhem tvoří osoby neočkované (> 65 %). Tato  skutečnost je i odrazem celkového stavu epidemické situace, kdy okolo 75 % nově  diagnostikovaných případů onemocnění covid-19 připadá na neočkované osoby.  

Dalším již výše zmiňovaným hodnotícím ukazatelem vývoje epidemie je relativní pozitivita  testů. Aktuálně je relativní pozitivita PCR testů (prováděných z klinické a diagnostické  indikace) okolo 12 %, v loňském roce byla vyšší než 25 %, což také dokazuje významně  rozdílný vývoj epidemie. 

Pro další vývoj a průběh epidemie je vysoce důležité očkování, u rizikových skupin i  proočkování třetí dávkou, která znamená posílení imunity proti onemocnění covid-19 a tím  výrazné snížení rizika nákazy, a především pak těžkého průběhu onemocnění nebo úmrtí  v případě nákazy. Proočkovanost populace, zejména pak vyšších věkových skupin, je  nezbytná z důvodu ochranného efektu očkování před závažným průběhem onemocnění, který  je více pravděpodobný u starších osob s chronickými onemocněními nebo u osob s oslabenou  imunitou. K datu 22. 10. 2021 mělo očkování dokončeno více než 6,1 milionu osob, což  představuje 57,5 % celkové populace. V kohortě, která může být v současné době očkována,  tj. populace od 12 let věku, má dokončené očkování necelých 66 %. Z hlediska rizika  závažného průběhu nemoci v nejohroženější skupině, tj. u osob starších 80 let, je kompletně  naočkováno 81,5 %. V této skupině je tak i nadále více než 45 tisíc osob potenciálně  ohroženo vyšším rizikem závažného průběhu nemoci, což představuje v případě dalšího nárůstu tempa komunitního šíření významné riziko pro zátěž zdravotnického systému. Ve  věkové skupině 60+ je pak stále více než 400 tisíc osob, které neabsolvovaly očkování, a to  ani jednou dávkou

Základním a klíčovým aspektem pro další vývoj epidemie je tak proočkovanost populace, která  stále není dostatečná a v populaci existuje minimálně 30 % vnímavých osob. Stále je tedy  v populaci velký počet osob k nákaze vnímavých, z nichž je nemalý podíl těch, které jsou  v případě nákazy výrazně více ohroženy závažným průběhem onemocnění se všemi jeho  následky. Tato skutečnost stále znamená velký potenciál pro další šíření viru SARS-CoV-2.  Je proto zřejmé, že obezřetnost je v aktuální situaci stále na místě.  

Problematický však není jen vývoj v proočkovanosti u seniorní populace, ale také u osob  v produktivním věku, kde se pohybuje okolo 50 %, a vzhledem k faktu, že se jedná o osoby  nejvíce aktivní co do počtu vzájemných kontaktů, tak nadále trvá riziko pro významnější šíření  onemocnění covid-19 nejen při sociálních a volnočasových interakcích, ale i na pracovištích. 

Při celkového pohledu na současný vývoj epidemické situace a nárůst nově diagnostikovaných  případů onemocnění covid-19 v ČR není tento vývoj odlišný od vývoje v ostatních zemích, jak 

Str. 7 z 26 

je popsáno výše. Obdobnou situaci, tj. trvající vysoký počet nově diagnostikovaných případů  pozorujeme v okolních zemích, tj. v Německu, Rakousku, Slovensku a postupný nárůst je  sledován také v Polsku

Z hlediska monitoringu variant viru SARS-CoV-2 i nadále platí, že v Evropě je dominantní delta  varianta viru, která představuje více než 99 %.  

Dle tiskové zprávy Státního zdravotního ústavu ze dne 18. října 2021 je situace v České  republice, co se týká variant viru SARS-CoV-2, de facto stabilní. Varianta delta a její  subvarianty stále dominují v pozitivních vzorcích, které procházejí vyšetřeními metodou  diskriminační PCR. V podrobné celogenomové sekvenaci pak u celkem 520 vzorků podíl  původní delta varianty klesl na 31,5 % na úkor subvariant delty. Ačkoli přibývá nakažených,  klinická praxe zatím nehlásí změny v průbězích či projevech nemoci [2]. 

Denní přehled o počtu osob s nově prokázaným onemocněním covid-19 a dalších sledovaných  parametrů v ČR je pak pravidelně zveřejňován na webových stránkách https://onemocneni aktualne.mzcr.cz/covid-19, kde jsou rovněž dostupné různé datové sady pro hodnocení vývoje  onemocnění covid-19 v časové ose. 

Aktuální přehled očkování je dostupný na webových stránkách https://onemocneni aktualne.mzcr.cz/vakcinace-cr. 

Týdenní reporty o trendech a vývoji, včetně proočkovanosti v EU/EHP jsou dostupné z  https://www.ecdc.europa.eu/en/covid-19/situation-updates . 

II. 

Důvody, které vedly ministerstvo k vydání mimořádného opatření 

Ministerstvo zdravotnictví považuje s ohledem na výše uvedenou aktuální analýzu  současného nepříznivého trendu a predikce dalšího pravděpodobného vývoje epidemické  situace, který předpokládá nejen další růst počtu nových případů onemocnění covid-19, ale  také i hospitalizací, včetně hospitalizací v těžkém stavu, za nezbytné provést úpravu  stávajících protiepidemických opatření. Cílem úpravy je minimalizovat riziko přenosu nákazy 

a zastavit současný nepříznivý trend vývoje a situaci celkově postupně stabilizovat. Použití  adekvátního ochranného prostředku dýchacích cest, který brání šíření kapének, je i  mezinárodně hodnoceno jako jedno z významných a zásadních protiepidemických opatření,  kterým lze dosáhnout omezení šíření nákazy v populaci. 

Zároveň Ministerstvo zdravotnictví spatřuje důležitost úpravy stávajících opatření v oblasti  nošení ochrany dýchacích cest i z důvodu aktuální sezóny respiračních onemocnění a s tím  spojeným i očekávaným vyšším výskytem chřipky. Souběh těchto onemocnění, tj. covid-19,  sezonní chřipky a chřipce podobných infekcí (ILI) může výrazně zatížit zdravotní systém, a to  primárně z důvodu, že obě onemocnění jsou závažným onemocněním pro osoby vyššího věku  a osoby s výraznými komorbiditami, tj. osoby léčenými s více chronickými onemocněními současně. Akcent na vyšší riziko dává i pohled na proočkovanost proti chřipce v České  republice, jelikož proti chřipce je očkováno pouze asi 5-6 % populace.

Str. 8 z 26 

Důkazy o zásadním vlivu ochrany dýchacích cest na prevenci přenosu SARS-CoV-2 jsou  publikovány v řadě vědeckých studií a ochranu nosu a úst doporučují na jejich základě  veřejnosti i významné mezinárodní organizace, včetně Světové zdravotnické organizace  (WHO), Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) nebo Střediska pro  kontrolu a prevenci nemocí Spojených států amerických (CDC). 

V průměru dochází k více než pětinásobnému snížení rizika přenosu (v recentním  systematickém přehledu ze 17,4 % bez zdravotnické obličejové masky na 3,1 % se  zdravotnickou obličejovou maskou, např. N95, chirurgická nebo 12-16 vrstvová bavlněná  rouška). Účinnost tohoto opatření na úrovni jednotlivce i na úrovni populace kromě toho  prokázalo i několik dalších studií o používání zdravotnických nebo nezdravotnických  obličejových masek. Správně nošená obličejová maska (tj. zakrývající nos a ústa) je nejen  účinná při snižování šíření viru pomocí respiračních sekretů (tj. kontrola zdroje nákazy), ale  také při ochraně jednotlivců před onemocněním covid-19. Zdravotnické obličejové masky  představují jednoduchou bariéru, která zabraňuje šíření kapének respiračních sekretů  vzduchem na jiné lidi, především při mluvení, kašlání nebo kýchání. Blíže např. studie:  GÖPFERTOVÁ, Dana a FABIÁNOVÁ, Kateřina. Epidemiologická charakteristika onemocnění  covid 19: úvaha nad současnými poznatky o onemocnění. Farmakoterapetická revue: Nový  koronavirus SARS-CoV-2 a onemocnění covid-19. 2020, 5(Suppl 1), 30-36. Dostupné z:  https://farmakoterapeutickarevue.cz/Resources/Upload/farmakoterapie/casopisy/supplement 

um01-2020//fr_2020_suppl1_covid-19.pdf

Kapénky větší než 10 µm (velké kapky) jsou často generovány kašlem nebo kýcháním, ale  i křičením, smíchem či běžnou mluvou, a dochází k jejich uvolňování někdy velkou rychlostí  (50 m/s při kýchání, 10 m/s při kašli). Díky svým rozměrům a velké rychlosti se tyto velké kapky  dostávají na daleko větší vzdálenosti než malé kapky. Velké kapky mohou bez bariéry doletět  až do vzdálenosti více jak 2 metry (kašel) a více jak 6 metrů (kýchání). Samotné dodržování  obvyklé distanční vzdálenosti nemusí zabránit přenosu těchto velkých kapek, které mohou  obsahovat virus.  

Ochrana použitím minimálně zdravotnické obličejové masky může zásadně snižovat  pravděpodobnost přenosu viru v komunitě a v kombinaci s dodržováním odstupu od ostatních  osob jednoznačně vede ke snížení pravděpodobnosti nákazy. Současně je možné  zdravotnickou obličejovou masku použít jako alternativu, když na základě vyhodnocení rizika  a přínosu není možné používání respirátorů. Zdravotnická obličejová maska je v tomto případě  považována za alternativu mezi použitím respirátoru a nepoužití žádného ochranného  prostředku dýchacích cest.  

Efekt opatření typu ochrany dýchacích cest je předmětem zkoumání řady studií.  Například studie Mitze, Timo, et al. "Face masks considerably reduce covid-19 cases in  Germany." Proceedings of the National Academy of Sciences 117.51 (2020): 32293-32301  využila regionální údaje o počtu potvrzených případů v sousedním Německu. Vzhledem  k tomu, že ochrana dýchacích cest byla v různých německých regionech povinná v různých  časových obdobích, autoři mohli porovnat nárůst infekcí v regionech s povinnou ochranou  dýchacích cest a v regionech bez povinnosti používat ochranu dýchacích cest. Po zvážení  různých odhadů dospěli k závěru, že 20 dní po zavedení povinné ochrany dýchacích cest se 

Str. 9 z 26 

počet nových infekcí snížil přibližně o 45 %. Autoři podotýkají i to, že vzhledem k tomu, že  ekonomické náklady se ve srovnání s jinými opatřeními v oblasti veřejného zdraví blíží nule,  zdá se, že masky jsou nákladově efektivním prostředkem boje proti covid-19

Z podobných výzkumů například autoři Karaivanov, Alexander, et al. "Face masks, public  policies and slowing the spread of covid-19: evidence from Canada." Journal of Health  Economics (2021): 102475. odhadují dopad nařízení o používání ochrany dýchacích cest  uvnitř budov a dalších nefarmakologických intervencí (NPI) na nárůst počtu případů covid-19  v Kanadě. Zavedení povinnosti ochrany dýchacích cest bylo rozloženo od poloviny června do  poloviny srpna 2020 ve 34 regionech veřejného zdraví v Ontariu, největší kanadské provincii  podle počtu obyvatel. Na základě variability v zavedení povinné ochrany autoři zjistili, že  povinnost použití ochrany je spojena s 22 % týdenním snížením počtu nových případů  covid-19 ve srovnání s obdobím absence této povinnosti. Autoři přitom očišťují trendy o  mobilitu. Dodatečná analýza ukazuje, že povinnost ochrany vedla k nárůstu četnosti nošení  roušek na veřejnosti podle vlastního vyjádření o přibližně 27 procentních bodů. 

Jsou dostupné též systematické recenzní práce a meta-analýzy, shrnující dostupnou literaturu.  Jejich závěry potvrzují účinnost ochrany dýchacích cest. Například práce Li, Yanni, et al. "Face  masks to prevent transmission of covid-19: A systematic review and meta-analysis." American  Journal of Infection Control (2020) provedli systematický přehled a metaanalýzu s cílem  vyhodnotit účinnost používání ochrany dýchacích cest k prevenci šíření viru SARS-CoV-2.  Relevantní články byly vyhledány v databázích PubMed, Web of Science, ScienceDirect,  Cochrane Library a Chinese National Knowledge Infrastructure, VIP (Chinese). Nebyla  stanovena žádná jazyková omezení. Po vyhledání celkem 5 178 vhodných článků v  databázích a referencích bylo zahrnuto celkem 6 studií zahrnujících 4 země. Obecně bylo  nošení masky spojeno s významně sníženým rizikem infekce covid-19 (OR = 0,38, 95 % CI:  0,21-0,69, I2 = 54,1 %). U skupiny zdravotnických pracovníků bylo prokázáno, že obličejové  masky snižují riziko infekce téměř o 70 %. Výsledky tohoto systematického přehledu a  metaanalýzy podporují závěr, že ochrana dýchacích cest může snížit riziko infekce covid-19.  Podobně též Ford, Nathan and Holmer, Haley K. and Chou, Roger and Villeneuve, Paul and  Baller, April and Van Kerkhove, Maria and Allegranzi, Benedetta, Mask Use in Community  Settings in the Context of covid-19: A Systematic Review of Ecological Data. SSRN:  https://ssrn.com/abstract=3848524 or http://dx.doi.org/10.2139/ssrn.3848524

Současný stav vědeckého poznání tedy ukazuje, že plošné zavedení ochrany dýchacích cest  významně snižuje přenos nákazy a efekt snížení reprodukčního čísla v různých kontextech  a podle různých pramenů může být nejspíše mezi 10 % a 45 %, jak například popisují data  z výše citované německé studie.  

Snížení přenosu virů v populaci prostřednictvím nošení ochranného prostředku dýchacích cest  je ve srovnání s přínosem relativně finančně nenákladná intervence, která může zabránit  zvýšení smrtnosti populace a vést ke snížení ekonomických ztrát souvisejících se zvýšenou  nemocností.

Str. 10 z 26 

K otázce, jak a zda je používání tímto opatřením stanoveného druhu ochrany dýchacích cest  způsobilé ohrozit zdraví fyzické osoby, a to při krátkodobém, ale i dlouhodobém používání  ministerstvo uvádí následující. 

Výzkum na téma zdravotních potíží z důvodu používání ochrany dýchacích cest, případně  jiného použití osobních ochranných prostředků, se převážně soustředí na pracovníky  ve zdravotnictví. Například přehledová práce Unoki, Takeshi, et al. "Adverse Effects of  Personal Protective Equipment Among Intensive Care Unit Healthcare Professionals During  the covid-19 Pandemic: A Scoping Review." SAGE Open Nursing 7 (2021):  23779608211026164 se zabývala nežádoucími účinky použití osobních ochranných  prostředků u zdravotníků na JIP, a na základě analýzy 25 článků identifikovala jako klíčová  témata: studie zaměřené na bolesti hlavy související s ochrannými prostředky, poruchy hlasu,  kožní projevy. Většina nežádoucích účinků u zdravotníků na jednotkách intenzivní péče byla  vyvolána používáním ochranných pomůcek po dlouhou dobu, a častější byly u sester, které  pravděpodobně vykonávaly namáhavé práce.  

Lze odhadovat, že nežádoucí efekty nošení ochranných pomůcek u zdravotníků na JIP  představují jakousi horní hranici představitelných potíží u veřejnosti - v kontextu zdravotnictví  jsou ochranné pomůcky používány precizně, jde o pomůcky s vysokou třídou ochrany (často  FFP3), zdravotníci je mají nasazené po dlouhou dobu „v kuse”, často bez možnosti si pomůcky  sundat, a přitom vykonávají velmi náročnou a vyčerpávající práci. I v tomto relativně extrémním  kontextu rešeršní práce neuvádí jako nežádoucí účinky žádné závažné poškození zdraví. 

Nepohodlí u laických uživatelů zkoumala studie Cheok, Gideon JW, et al. "Appropriate attitude  promotes mask wearing in spite of a significant experience of varying discomfort." Infection,  Disease & Health 26.2 (2021): 145-151. Ze 402 respondentů průzkumu si 78,4 % stěžovalo  na nepohodlí spojené s rouškou, nejčastějšími příčinami bylo obtížnější dýchání, komunikační  potíže a pocení, mladší nositelé roušek častěji uváděli dermatologické problémy a pocení. 

Podle některých expertů je možné, že významnější, než fyziologické nepohodlí spojené s  ochranou dýchacích cest jsou psychologické dopady a reakce, které mohou přispět  k vznikajícím kontroverzím. (Scheid, Jennifer L., et al. "Commentary: physiological and  psychological impact of face mask usage during the covid-19 pandemic." International journal  of environmental research and public health 17.18 (2020): 6655.). V návaznosti na širokou  vědeckou a akademickou diskusi, viz NOGRADY Bianca, Nature, Vol 598, 14 October 2021  lze připustit mnohostrannost vstupních studií, viz https://media.nature.com/original/magazine 

assets/d41586-021-02741-x/d41586-021-02741-x.pdf. Několik studií potvrdilo, že používání  zdravotnické obličejové masky nebrání průniku kyslíku ani u dospělých včetně seniorů starších  65 let věku viz např.:  

SHAW, Keely, Scotty BUTCHER, Jongbum KO, Gordon A. ZELLO a Philip D. CHILIBECK.  Wearing of Cloth or Disposable Surgical Face Masks has no Effect on Vigorous Exercise  Performance in Healthy Individuals. International Journal of Environmental Research and  Public Health [online]. 2020, 17(21) [cit. 2021-7-28]. ISSN 1660-4601. Dostupné  z: https://doi.org/10.3390/ijerph17218110 .

Str. 11 z 26 

Kromě citovaných pramenů publikovaný výzkum obsahuje řadu studií, které ukazují, že nošení  ochrany dýchacích cest nemá měřitelný efekt na fyziologické parametry. Například v malé  studii Chan, Noel C., Karen Li, and Jack Hirsh. "Peripheral oxygen saturation in older persons  wearing nonmedical face masks in community settings." JAMA 324.22 (2020): 2323-2324  nebylo nošení třívrstvé nemedicínské obličejové masky spojeno s poklesem saturace kyslíkem  u starších účastníků. Studie Shaw, Keely, et al. "Wearing of cloth or disposable surgical face  masks has no effect on vigorous exercise performance in healthy individuals." International  Journal of Environmental Research and Public Health 17.21 (2020): 8110 ukázala že nošení  ochrany dýchacích cest během intenzivního cvičení nemělo žádný zřetelný škodlivý účinek na  okysličení krve nebo svalů a na výkon při cvičení u mladých zdravých účastníků. 

Tým amerických a kanadských vědců publikoval metastudii, která shrnuje dosavadní poznatky  v této oblasti napříč zhruba 70 výzkumy. Ty se napříč lety zabývaly různými formami  obličejových ochran (od obyčejných roušek přes respirátory až po speciální chirurgické masky)  a mapovaly jejich vliv na fyziologii či vnímání. Mezi sledovanými faktory byly třeba namáhavost  dýchání, krevní tlak, fungování srdce, okysličování mozku, průtok krve ve svalech a další  metriky, na něž by mohlo mít nošení roušky vliv, a to se závěrem, že pro zdravého člověka  není nošení roušek či respirátorů fyziologicky jakkoli ohrožující, pouze nekomfortní (viz studie:  HOPKINS, Susan R., Paolo B. DOMINELLI, Christopher K. DAVIS, et al. Face Masks and the  Cardiorespiratory Response to Physical Activity in Health and Disease. Annals of the American  Thoracic Society [online]. 2021, 18(3), 399-407 [cit. 2021-7-29]. ISSN 2329-6933. Dostupné  z: doi:10.1513/AnnalsATS.202008-990CME). 

Dosavadní poznatky lze tedy shrnout tak, že i přes uvedené potenciální nepříznivé účinky  spojené s nošením ochrany dýchacích cest největší důsledek plošné povinnosti ochrany  dýchacích cest je pravděpodobně prosté nepohodlí uživatele. 

Benefit pro celkovou populaci z hlediska minimalizace rizik šíření viru a ochrany zranitelných  skupin nepochybně převažuje nad dopady na zdraví či diskomfort jednotlivce, avšak vnímáme,  že mohou existovat výjimečné případy, kdy nošení ochrany dýchacích cest může výjimečně  znamenat u některých pacientů komplikaci v návaznosti na jejich zdravotní stav, a proto  necháváme na posouzení lékaře, zda riziko převažuje nad přínosem ochrany před virovým  onemocněním. Máme však za to, že zejména osoby s komorbiditami a dýchacími obtížemi,  které se vyskytují nezávisle na nošení ochrany dýchacích cest, by měly být naopak chráněny  před nákazou co možná nejvíce, neboť jakékoli zhoršení jejich zdravotního stavu může mít pro  ně až fatální následky. Zároveň je třeba mít na paměti, že pokud nebudou nosit ochranu  dýchacích cest, v případě infekce budou znamenat riziko nákazy i pro osoby v jejich okolí. 

Z výše uvedených důvodů a v rámci předběžné opatrnosti zejména s ohledem na fakt vyšší  transmisibility u prevalující delta varianty viru SARS-CoV-2 je tak nutné zachovat povinnost  nošení adekvátních ochranných prostředků dýchacích cest všude tam, kde je z objektivních  důvodu dána vyšší míra rizika, tedy např. pokud zde dochází ke kumulaci vyššího počtu osob  na jednom místě v jeden čas nebo není možné trvale dodržovat další dostatečné rozestupy od  ostatních osob.

Str. 12 z 26 

Potřebnost nošení ochranných prostředků dýchacích cest ve vnitřních prostorách v případě  přetrvávajícího zvýšeného výskytu případů onemocnění covid-19 a v souvislosti se šířením  varianty delta i u plně očkovaných osob zmiňuje i poslední doporučení Střediska pro kontrolu  a prevenci nemocí Spojených států amerických (CDC), dostupné na  https://www.cdc.gov/coronavirus/2019-ncov/vaccines/fully-vaccinated.html, jelikož v případě  nákazy touto variantou může i plně očkovaný člověk onemocnění šířit dál.  

Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí Spojených států amerických (CDC) vydalo také  i pokyny pro pořádání hromadných akcí (bez ohledu na místo konání), kde rovněž zmiňuje  důležitost nošení ochranných prostředků dýchacích cest. Toto doporučení je dostupné na  https://www.cdc.gov/coronavirus/2019-ncov/community/large-events/considerations-for 

events-gatherings.html 

Na základě těchto skutečností považujeme za nezbytné i nadále používat ochranné prostředky  dýchacích cest jako prevenci před šířením nákazy na stanovených místech či za stanovených  situací. 

III. 

Jednotlivé druhy ochranných prostředků dýchacích cest a míra rizika spojená s jejich  nošením či nenošením ve vztahu k ochraně veřejného zdraví a zdraví jednotlivce 

Při rozhodování o vhodných technických parametrech ochrany dýchacích cest ve vybraných  vnitřních prostorech staveb, kde lze očekávat větší kumulaci osob, anebo setkání osob, které  se běžně nestýkají (bod č. 1 - např. nákupní centrum), bylo na základě zhodnocení rizika  přistoupeno i nadále k vyšší ochraně dýchacích cest, než představuje zdravotnická obličejová  maska. Z teoretických možností připadalo v úvahu zejména zvážení použití respirátorů,  obličejových masek nebo látkových roušek. Látkové roušky určené k opakovanému užití měly  své místo zejména v době absolutního nedostatku jednorázových ochranných pomůcek,  nicméně jejich vlastnosti (zejména filtrační účinnost) nejsou srovnatelné s respirátory či  obličejovou maskou (chirurgickou ústenkou), které jsou k ochraně dýchacích cest před  infekčními kapénkami vhodnější.  

Při rozhodování o tom, zda nařídit použití respirátoru nebo zdravotnické obličejové masky (tzv.  rouška) při srovnatelné filtrační účinnosti použitého materiálu, je třeba vzít v potaz zásadní  rozdíl mezi respirátorem a zdravotnickou obličejovou maskou spočívající v lepší přilnavosti  respirátoru k obličeji, kde nedochází při správném použití k úniku vydechovaného vzduchu,  který může být infekční, v prostoru mezi ochrannou pomůckou a tváří. Zrovna tak při správném  použití respirátoru nedochází k nasátí vzduchu mimo filtrační vrstvu v prostoru mezi  ochrannou pomůckou a tváří chráněné osoby. Je třeba vzít v potaz, že ochranná pomůcka má  chránit nejen před nadechnutím infikovaných kapének, ale zároveň i bránit před vydechováním  infikovaných kapének do okolí. Respirátor má tak z technických možností, které připadají  v úvahu, nejvhodnější vlastnosti k ochraně jak nositele pomůcky, tak i osob v jeho okolí. Není  tedy podstatné pouze to, že je použit při výrobě obličejové masky či respirátoru obdobně  účinný filtrační materiál, ale rovněž to, že při použití obličejové masky je z důvodu netěsnosti  část vzduchu vdechována i vydechována mimo filtrační vrstvu a snižuje tak účinnost ochrany  jak nositele, tak osob v jeho okolí. 

Str. 13 z 26 

V návaznosti na výše popsanou epidemiologickou situaci bylo přistoupeno k vyšší úrovni  předběžné opatrnosti, a to i za podmínek snížení komfortu uživatele ochranného prostředku  dýchacích cest. Zachováním možnosti používání jiného prostředku dýchacích cest, čímž je míněna například zdravotnická obličejová maska, nebude dosaženo požadované úrovně  ochrany uživatele korelující se stávající epidemiologickou situací. Zdravotnické obličejové  masky oproti respirátorům vykazují jisté nedostatky, kterými zejména je netěsnost,  nedostatečné přilnutí k obličeji atp., což může způsobit nedostatečnou ochranu uživatele.  Cílem stanovení vyšší ochrany dýchacích cest uživatele ve vnitřních prostorech stavby vychází  ze zhoršování epidemiologické situace. Dále je vycházeno z principu předběžné opatrnosti  snižující riziko před dalším nepříznivým trendem vývoje epidemie onemocnění covid-19.  Z daných důvodů ministerstvo přistoupilo k odstranění možnosti ve vnitřních prostorech  stavby, vyjma výjimek, používat zdravotnické obličejové masky nebo obdobný prostředek  naplňující minimálně všechny technické podmínky a požadavky (pro výrobek) normy ČSN EN  14683+AC, který brání šíření kapének.  

Zdravotnickou obličejovou masku je možné užít, a to z důvodu komfortu osobami mladšími 15  let. Jedná se o kohortu, kde je obtížné z důvodu nabídky na trhu zajistit validní ochranu  dýchacích cest prostřednictvím respirátoru. Aby byla zajištěna bariéra mezi dýchací zónou  osoby a zevním prostředím byla zvolena ochranným prostředkem dýchacích cest taktéž  zdravotnická obličejová maska nebo obdobný prostředek naplňující minimálně všechny  technické podmínky a požadavky (pro výrobek) normy ČSN EN 14683+AC, které brání šíření  kapének. I přes zjevné technické nedostatky filtrační účinnost zdravotnické obličejové masky  zajišťuje částečnou formu oddělení dýchací zóny osoby od zevního prostředí.  

Respirátor významným způsobem snižuje expozici uživatele velkým respiračním kapénkám  a aerosolům. U dobře přiléhajících a správně nasazených respirátorů dochází k minimálnímu  úniku vzduchu kolem okrajů respirátoru. Celková účinnost respirátoru např. FFP2 je > 94 %  viz Informace o ochraně dýchadel zpracovaná Výzkumným ústavem bezpečnosti práce,  v. v. i., dostupná zde: https://www.bozpinfo.cz/sites/default/files/obsah/super 

obsah/informace-o-ochrane-dychadel/soubory/ochranadychadelv4.pdf

Příznivější vlastnosti respirátoru jsou ovšem zohledněny jeho vyšší cenou v porovnání  s obličejovou maskou (chirurgickou rouškou), kterou je třeba brát v potaz s ohledem na  každodenní potřebu nové pomůcky pro běžného uživatele a potřebnou obměnu (výměnu)  pomůcky např. ve zdravotnických zařízení nebo u poskytovatele sociálních služeb, kde je třeba  za jednu pracovní směnu použít ochrannou pomůcku opakovaně, popř. ji vyměnit po uplynutí  stanovené doby použití výrobcem, což může představovat signifikantní finanční náklad. Stát  tento náklad zohlednil při stanovení výše DPH, jelikož se jedná o preferovanou variantu  ochrany dýchacích cest (v době vydání mimořádného opatření však lze pořídit 1 ks respirátoru  třídy FFP2 za cca 10,- ).  

Nicméně i přes nepopiratelné pozitivní vlastnosti tato ochrana není vhodná pro všechny, a to  zejména s ohledem na vyráběné velikosti, kdy dostupnost pro malé obličeje dětí na trhu není  optimální a zároveň dosažení potřebné těsnosti na obličeji je u malých dětí problematické  a použití se blíží spíše použití jako roušky. S ohledem na to se povinnost nosit respirátor  nevztahuje na osoby mladší 15 let věku, kde je možno povinnost ochránit dýchací cesty  realizovat pomocí zdravotnické obličejové masky (roušky). Je umožněno použití zdravotnické 

Str. 14 z 26 

obličejové masky nebo obdobného prostředku naplňující minimálně všechny technické  podmínky a požadavky (pro výrobek) normy ČSN EN 14683+AC, který brání šíření kapének.  Zároveň s ohledem na praktické konsekvence a aplikační problémy v praxi se stanovuje  výjimka z nošení povinné ochrany dýchacích cest pro děti mladší 15 let. Obdobně je možné  zdravotnické obličejové masky použít, pokud dané vyhodnocení, v rámci hodnocení rizik,  provedl zaměstnavatel na svém pracovišti, a to v souladu se všemi podmínkami dle  ustanovení § 102 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.  

Bod 1 výrokové části mimořádného opatření stanovuje, aby každá pomůcka ochrany  dýchacích cest naplňovala všechny technické podmínky a požadavky (pro výrobek), včetně  filtrační účinnosti alespoň 94 % dle příslušných norem. Jedná se tedy o obecnou deklaraci, co  vše musí daný ochranný prostředek splňovat, jelikož na území České republiky jsou používány  ochranné prostředky dýchacích cest, které naplňují požadavky různě ve světě uznávaných  normalizačních systémů. Nicméně tato formulace neznamená, že se výroková část zabývá  pouze filtrační účinností, nýbrž zahrnuje i všechny další „technické podmínky a požadavky“,  tak, aby ochranné prostředky dýchacích cest dosáhly jako celek požadované úrovně. Pro  běžného uživatele, který se rozhoduje, jaký ochranný prostředek dýchacích cest si má pořídit,  je však podstatný zejména údaj o filtrační účinnosti, neboť splnění ostatních podmínek  stanovených technickými normami musí zajistit jejich výrobce, dovozce či distributor.  Normalizační systémy, tj. jednotlivé níže uvedené normy, průřezově určují technické podmínky  a požadavky na ochranný prostředek dýchacích cest, kterými zejména jsou: dýchací odpor,  zanášení, upínací systém, koncentrace oxidu uhličitého ve vdechovaném vzduchu,  snášenlivost s pokožkou, průnik atp. Jedná se o technické podmínky stanovené normou,  kterými je výrobce vázán. Lze tedy říci, že každý výrobek musí naplňovat vyjma filtrační  účinnosti též výše zmíněné technické podmínky a požadavky.  

Vzhledem k dosud publikovaným odborným studiím se zaměřením na účinnost vakcín na „rizikové“ varianty viru SARS-CoV-2, kde lze předběžně konstatovat sníženou účinnost vakcín  na některé varianty viru, je v současné chvíli stále žádoucí náležitou ochranu dýchacích cest  jako prevenci před možným přenosem infekčního onemocnění v uvedených rizikových  situacích (vnitřní prostory, hromadné akce, nemožnost zajištění dostatečného rozestupu atd.)  vyžadovat. Obecně nicméně platí, že ač se na osobu, která prodělala laboratorně potvrzené  onemocnění covid-19 či na osobu, která absolvovala kompletní očkování, pohlíží jako na  chráněnou, neznamená to, že by tato osoba nemohla onemocnět opakovaně či i přes  absolvované očkování, nebo že by nemohla onemocnění přenášet. Je důležité si uvědomit, že  prodělání nemoci či očkování nechrání před infekcí virem SARS-CoV-2 absolutně, jak uvádějí  například i výše uvedené a citované zprávy Public Health England, nýbrž zejména před  závažným průběhem onemocnění. Dokončené očkování zásadně snižuje riziko nákazy  a zejména chrání naprostou většinu očkovaných osob před závažnou formou průběhu  onemocnění covid-19. Nelze ale vyloučit, že osoba, která prodělala onemocnění covid-19  (ať již laboratorně potvrzené, či nikoli), či osoba plně očkovaná, může být i nadále virem  SARS-CoV-2 infikována a být jeho přenašečem, jak i uvádí i výše citované stanovisko CDC.  Proto nejsou tyto osoby vyjmuty z povinnosti mít nasazený ochranný prostředek dýchacích  cest.

Str. 15 z 26 

Povinnost nosit ochranné prostředky dýchacích cest splňující stanovené technické podmínky  vyšší účinnosti platí ve vnitřních prostorech staveb, které slouží jako prodejny a provozovny  služeb, pracoviště zdravotnických zařízení, zařízení sociálních služeb, kterými jsou týdenní  stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory a domovy se  zvláštním režimem a zařízení poskytující odlehčovací sociální služby v pobytové formě,  a ve vnitřních prostorech staveb, které slouží jako mezinárodní letiště, vnitřní prostory muzeí,  galerií, výstavních prostor, dále vnitřní prostory hradu, zámku, hvězdárny, planetária  a obdobného historického nebo kulturního objektu a místa, kde se koná veletrh nebo prodejní  hospodářská výstava, a též v dalších vnitřních prostorech, tj. prostory, v nichž lze očekávat,  že ne vždy lze dodržet bezpečný rozestup od ostatních osob, který je potřebný k omezení  přenosu infekčního onemocnění kapénkami. Bod č. 1 zahrnuje vedle skupiny vnitřních prostor  staveb, prostředků veřejné hromadné dopravy, skupin diváků na koncertech a jiných  hudebních a podobných představení, účastníků kongresů, vzdělávacích a obdobných akcí a dalších hromadných akcí i skupinu ostatních vnitřních prostor staveb, které v daných  skupinách nebyly donedávna zahrnuty. Důvodem rozšíření tohoto okruhu je stávající  epidemická situace a možné očekávané nepříznivé trendy jejího vývoje. Bod č. 1 v písm. b)  nezahrnuje vnitřní prostory staveb, kterými jsou bydliště nebo místo ubytování, a to včetně  například hotelového pokoje. Dále je stanovena výjimka pro osoby, které se nacházejí ve  stejný čas a ve stejném místě, pokud je jejich vzdálenost od sebe nejméně 1,5 m. Při dodržení  minimálního rozestupu 1,5 m je riziko nákazy sníženo. 

U pacientů s covid-19 je podle publikovaných prací průběh nemoci v 80 % asymptomatický,  pouze 15 % má příznaky onemocnění a u 5 % případů může mít onemocnění závažný průběh.  Z opačné strany nelze opomenout fakt, že vědecké studie prokazují, že zdravotnické  obličejové masky snižují rozstřik a rozptyl infekčních kapének, pokud se nosí přes nos a ústa.  Je důležité nosit zdravotnickou obličejovou masku, i když osoba nevykazuje příznaky  onemocnění covid-19, neboť osoby s onemocněním covid-19, které jsou asymptomatické, a  ty, u nichž se příznaky dosud nevyskytují (předsymptomatické období), mohou virus šířit na  další osoby. Na riziko asymptomatických a presymptomatických případů a s tím i souvisejícím  rizikem přenosu upozorňuje i Furakawa a spol. (FURUKAWA, Nathan W., John T. BROOKS  a Jeremy SOBEL. Evidence Supporting Transmission of Severe Acute Respiratory Syndrome  Coronavirus 2 While Presymptomatic or Asymptomatic. Emerging Infectious Diseases [online].  2020, 26(7) [cit. 2021-7-28]. ISSN 1080-6040. Dostupné z:  https://doi.org/10.3201/eid2607.201595), podobně tak i Wei ve svém článku, kde popisuje  několik clusterů u presymptomatických případů (WEI, Wycliffe E., Zongbin LI, Calvin J.  CHIEW, Sarah E. YONG, Matthias P. TOH, Vernon J. LEE. Presymptomatic Transmission of  SARS-CoV-2 — Singapore, January 23–March 16, 2020. MMWR. Morbidity and Mortality  Weekly Report [online]. 2020, 69(14), 411-415 [cit. 2021-7-28]. ISSN 0149-2195. Dostupné z:  http://dx.doi.org/10.15585/mmwr.mm6914e1 ).  

Významným rizikem pak asymptomatické a presymptomatické případy jsou v případě výskytu  ve zdravotnickém zařízení, jak popisuje Arons (ARONS, Melissa M., Kelly M. HATFIELD,  Sujan C. REDDY, et al. Presymptomatic SARS-CoV-2 Infections and Transmission in a Skilled  Nursing Facility. New England Journal of Medicine [online]. 2020, 382(22), 2081-2090 [cit.  2021-7-28]. ISSN 0028-4793. Dostupné z: https://doi.org/10.1056/NEJMoa2008457), kde  poukazuje, že včas nerozpoznané případy mohou představovat vysoké riziko nejen z hlediska 

Str. 16 z 26 

dalšího šíření, ale také i dopadů, pokud dojde k nákaze hospitalizovaných osob, u nichž může  dojít k významnému zhoršení zdravotního stavu. 

Jiná studie zdůrazňuje, že je rouška velmi důležitým nefarmakologickým opatřením v procesu  zastavení šíření onemocnění covid-19: WANG, Jiao, Lijun PAN, Song TANG, John S. JI  a Xiaoming SHI. Mask use during covid-19: A risk adjusted strategy. Environmental Pollution [online]. 2020, 266(22) [cit. 2021-7-28]. ISSN 02697491. Dostupné  z: https://doi.org/10.1016/j.envpol.2020.115099

Jako významné preventivní opatření popisuje nošení ochranných prostředků dýchacích cest  Brooks a spol ve svém článku (BROOKS, John T., Jay C. BUTLER, Robert R. REDFIELD.  Universal Masking to Prevent SARS-CoV-2 Transmission—The Time Is Now. JAMA [online].  2020, 324(7) [cit. 2021-7-28]. ISSN 0098-7484. Dostupné  z: https://doi.org/10.1001/jama.2020.13107), kde hodnotí efektivitu tohoto opatření  v návaznosti na počty případů zjištěných v rámci pravidelného testování zdravotníků  a pacientů a uvádí, že po zavedení tohoto opatření, tj. povinnosti nošení ochranných  prostředků došlo k významnému snížení počtu symptomatických případů. 

Mimo vnitřní prostory staveb a hromadné akce je nutné dle střediska pro kontrolu a prevenci  nemocí Spojených států amerických (CDC) nošení ochranných prostředků dýchacích cest  v prostředcích hromadné dopravy https://www.cdc.gov/coronavirus/2019-ncov/travelers/face masks-public-transportation.html , jelikož zde pozoruje riziko v užším kontaktu mezi osobami,  delším časovým úsekem cestování a také v tom, že cestující se taktéž často dotýkají povrchů  a předmětů, které mohou byt potenciálně kontaminovány.  

S ohledem na koncentraci viru ve vnitřních prostorech a též v souvislosti s existencí  nakažlivějších variant viru (viz níže) než na počátku epidemie se pro určité prostory či situace  stanovuje povinnost používat pouze ochranné prostředky dýchacích cest s vyšší účinností, kterým je respirátor. K zajištění nejvyšší možné ochrany dýchacích cest byly určeny respirátory  (vždy bez výdechového ventilu) naplňující minimálně všechny technické podmínky a  požadavky (pro výrobek), včetně filtrační účinnosti 94 % dle příslušných norem. Vždy se jedná  o prostory, kde lze očekávat vyšší kumulaci osob. Ochranný prostředek dýchacích cest je  v daném případě bariérový prostředek chránící dýchací zóny (obličejovou část a část  dýchacích cest) a též je prvkem protiepidemického opatření.  

Normami v daném případě je myšleno zejména  

1. norma EN 149 (Evropská unie), označení FFP2, FFP3,  

2. norma GB 2626 (Čínská lidová republika), označení KN95, KN99, KN100, KP95,  KP100,  

3. norma NIOSH – 42CFR84 (USA, Kanada), označení N100, N99, N95, R100, R99, R95,  P100, P99, P95 

4. norma AS/NZS 1716:2012, AS/NZS 1715:2009 (Australské společenství/Nový  Zéland), označení P2, P3 

5. norma KMOEL – 2017-64 (KF94) (Jižní Korea), označení KF94, KF99  6. norma JMHLW – Notification 214, 2015 (Japonsko) označení DS2.

Str. 17 z 26 

Efektivitu používání ochranných prostředků dýchacích cest popisuje také ve svém článku  i Brooks (BROOKS, John T. a Jay C. BUTLER. Effectiveness of Mask Wearing to Control  Community Spread of SARS-CoV-2. JAMA [online]. 2021, 325(10) [cit. 2021-7-29]. ISSN  0098-7484, dostupné z: https://jamanetwork.com/journals/jama/fullarticle/2776536 ), který  uvádí, že současná dostupná data již jednoznačně demonstrují efekt nošení ochranných  prostředků dýchacích cest a hodnotí jej jako významné nefarmakologické opatření  napomáhající ke snížení rizika šíření nákazy

IV. 

Přiměřenost zásahu do práv a oprávněných zájmů právnických a fyzických osob 

Pokud jde o přiměřenost zásahu do práv a oprávněných zájmů právnických a v případě tohoto  mimořádného opatření zejména fyzických osob, tedy o test proporcionality stanovených  protiepidemických opatření, Ministerstvo zdravotnictví uvádí, že ve stanovení povinnosti mít  nasazen ochranný prostředek dýchacích cest podle bodu 1, myšleno respirátory nebo  zdravotnické obličejové masky podle tohoto mimořádného opatření, nelze spatřovat výrazný  zásah do základních lidských práv či svobod fyzických osob, a to zejména s ohledem na  sledovaný cíl, kterým je ochrana života a zdraví všech osob nacházejících se na území ČR,  tedy jinými slovy ochrana veřejného zdraví. Jak plyne i ze systematiky Listiny základních práv  a svobod, ale např. i Všeobecné deklarace lidských práv či Listiny základních práv Evropské  unie, ochrana života (a zdraví) je jedním ze základních lidských práv, jehož zachování by mělo  mít přednost před všemi jinými lidskými právy. Ministerstvo zdravotnictví uvádí, že jediným  sledovaným cílem tohoto mimořádného opatření je právě ochrana života a zdraví jak celé  společnosti, tak i přímo jednotlivých fyzických osob, kterým je tímto mimořádným opatření  stanovena povinnost mít na vyjmenovaných místech nasazen stanovený ochranný prostředek  dýchacích cest. Dodržování tohoto mimořádného opatření ze strany jeho adresátů, tj. občanů  ČR a dalších osob nacházejících se na území ČR by mělo vést k významnému pozitivnímu  efektu, jímž je 1) zpomalení či zastavení šíření viru SARS-CoV-2 na území ČR, 2) ochrana  osob, které dosud onemocnění covid-19 neprodělaly či se ze zdravotních důvodů nemohly  nechat očkovat (kontraindikace k očkování), 3) ochrana osob, které na prodělání onemocnění  či očkování neměly očekávanou odpověď imunitního systému. Ostatně používání ochrany  dýchacích cest je od počátku pandemie onemocnění covid-19 celosvětově uznáváno jako  jedno z nejvýznamnějších opatření v boji s touto nemocí (na připomínku lze uvést od počátku  pandemie zmiňované pravidlo „3R“ – tedy roušky, ruce, rozestupy). Smyslem tohoto  mimořádného opatření je minimalizace rizika přenosu nákazy. Výsledným efektem, k němuž  by toto opatření mělo výrazně přispět, je nejen zpomalení, či úplné zastavení šíření viru SARS CoV-2 v populaci, nýbrž i s tím související pozitivní efekt na zátěž poskytovatelů zdravotních  služeb při péči o pacienty s nemocí covid-19, neboť i s ohledem na stoupající proočkovanost  na území ČR existuje předpoklad menšího počtu případů vážného průběhu daného  onemocnění, a s tím související ekonomickou stránku péče o tyto pacienty, pokud jde o  náklady veřejného zdravotního pojištění. Za další zcela zásadní a pozitivní přínos tohoto  opatření pak Ministerstvo zdravotnictví považuje to, že se v důsledku zpomalení (či zastavení)  šíření viru díky kombinaci získané (dočasné) imunity s ohledem na prodělané onemocnění či  absolvování očkování a při dodržování jednotlivých mimořádných opatření (včetně tohoto) 

Str. 18 z 26 

vytváří reálný předpoklad k tomu, že v budoucnu již nebude třeba přistoupit k restriktivnějším  opatřením, která by bylo třeba přijímat v případě rychlého a významného nárůstu počtu  onemocnění a hospitalizací, zejména pak hospitalizací ve vážném stavu. Všechna tato  v minulosti přijatá řešení pandemie covid-19 zasahují do jednotlivých základních práv a  svobod fyzických i právnických osob zcela nepochybně výrazně více, než (dočasná) povinnost  mít nasazenu ochranu dýchacích cest ve vyjmenovaných situacích a provozech podle tohoto  mimořádného opatření. Ministerstvo zdravotnictví rovněž dodává, že pozitivního efektu  sledovaného tímto mimořádným opatřením, tj. potřebného stupně ochrany zdraví jeho  adresátů před zvýšeným rizikem přenosu viru SARS-CoV-2 v místech a (zejm. uzavřených  vnitřních) prostorách, kde není možné přerušit cestu přenosu jinými způsoby (např.  dostatečnými rozestupy mezi lidmi), není bohužel možno dosáhnout jiným (tj. pro uživatele  méně omezujícím) způsobem, než právě důsledným používáním stanovených bariérových  prostředků ochrany dýchacích cest

Pokud jde o konkrétní zásah do Ústavou garantovaných práv a svobod fyzických a právnických  osob v důsledku tohoto mimořádného opatření, ministerstvo má za to, že do nich  nepředstavuje jakýkoli výraznější zásah. Ministerstvo v prvé řadě uvádí, že nelze zapomínat  na skutečnost, že osobní svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda (a v tomto případě  i zdraví) druhého. Jestliže je cílem tohoto opatření chránit životy a zdraví všech lidí  nacházejících se na území ČR (a nikoli např. jen někoho), je zcela legitimní, aby se fyzické  osoby tomuto opatření podřídily a postupovaly podle něj, neboť tím chrání nejen sebe, ale  zejména ostatní.  

Je sice pravdou, že toto opatření jistým způsobem zasahuje do majetkové sféry adresátů, kteří  si musí na své náklady stanovené ochranné prostředky dýchacích cest pořídit, nicméně  náklady na jejich pořízení nejsou nikterak vysoké či dokonce likvidační (v době vydání tohoto  mimořádného opatření bylo např. možné pořídit 20 ks ochranné obličejové masky – respirátoru  třídy FFP2 za cenu =198,- , tj. cca 10,- za kus). S ohledem na přínos stanovené ochrany  dýchacích cest k zamezení šíření nemoci covid-19 nepovažuje Ministerstvo zdravotnictví tyto  náklady za nepřiměřené. V této souvislosti je třeba totiž vzít v úvahu i to, že pokud fyzická  osoba nemocí covid-19 onemocní, nebude v mnoha případech moci vykonávat své povolání  minimálně po dobu izolace (popř. karantény, pokud onemocnění někdo, s kým byla  v kontaktu), což bude mít za následek mnohem významnější zásah do její majetkové sféry. 

Toto mimořádné opatření je dále způsobilé do jisté míry omezit fyzické osoby v právu na  svobodu pohybu, nicméně ani v tomto případě nepovažuje Ministerstvo zdravotnictví tento  zásah za nepřiměřený. Ministerstvo zdravotnictví při tomto závěru vychází v prvé řadě ze  skutečnosti, že nejde o skutečné omezení pohybu, jako tomu bylo například v době nouzového  stavu v jarních měsících tohoto roku, kdy byl volný pohyb až na výjimky omezen na území  katastru obce, nýbrž fakticky jde pouze o konkretizaci a stanovení podmínek, za nichž se může  fyzická osoba volně pohybovat kdekoli na území ČR. Jinými slovy tedy platí, že pokud se bude  fyzická osoba tímto mimořádným opatřením řídit, nebude její pohyb na území ČR nikterak  omezen. Dále je pak zřejmé, že fyzická osoba, která nechce stanovenou ochranu dýchacích  cest používat, je na volném pohybu omezena zejména co se týče vnitřních prostor, v případě  vnějších prostor jde o několik málo vyjmenovaných případů (např. koncerty či jiné kulturní akce  pod širým nebem, sportovní utkání, při účasti na veřejné nebo soukromé akci venku), nicméně  i v případě vnitřních prostor existují odůvodněné výjimky ze stanovené povinnosti včetně  obecné výjimky pro osoby, které vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou stanovenou 

Str. 19 z 26 

ochranu dýchacích cest používat. Pokud jde o cestování, má navíc mnoho adresátů  mimořádného opatření (i když samozřejmě ne všichni) volbu mezi veřejnou hromadnou  dopravou a použitím vlastního soukromého dopravního prostředku, kde povinnost používat  ochranu dýchacích cest neplatí. Stejně tak lze dnes celou řadu záležitostí, zejména pak  obstarání základních životních potřeb (např. nákupy) či jednání s úřady, vyřídit na dálku  prostřednictvím internetu. Ministerstvo zdravotnictví si je samozřejmě vědomo, že to neplatí  paušálně na všechny a na vše (např. návštěvu zdravotnického zařízení takto vyřešit zcela jistě  nelze), nicméně i tato skutečnost přispívá k tomu, že v mnoha případech se nejedná prakticky  o významný zásah do svobody pohybu. 

Pokud jde o možný zásah do práva na zdraví, jak již uvedeno výše, je zavedena výjimka z nošení ochranných prostředků dýchacích cest pro osoby, které z vážných zdravotních  důvodů na základě indikace učiněné poskytovatelem zdravotních služeb stanovenou ochranu  nosit nemohou. Pokud jde o ostatní, tj. zdravé osoby, používání ochranných prostředků  dýchacích cest, a to i dlouhodobé, je neohrožuje na zdraví, jak bylo ostatně uvedeno již shora.  Naopak, jejich používání přispívá k ochraně zdraví těchto osob, neboť významně snižuje riziko  nákazy virem SARS-CoV-2. 

Ministerstvo zdravotnictví tedy uzavírá, že ve zvolených prostředcích a sledovaném cíli tohoto  mimořádného opatření neshledává ve vztahu k základním právům a svobodám fyzických či  právnických osob jakoukoli disproporci, naopak je hodnotí jako přiměřené. 

V. 

Povinnosti zaměstnavatelů 

Všem zaměstnavatelům se z důvodů shora vyložených stanoví povinnost vybavit  zaměstnance respirátory, a to v dostatečném počtu na každou pracovní směnu. Toto neplatí,  pokud zaměstnanec v době výkonu práce a v souvislosti s výkonem práce nepřichází  do fyzického kontaktu s jinými osobami, jako je např. výkon práce na dálku mimo pracoviště  zaměstavatele. 

VI. 

Výjimky 

Přes všechny uvedené důvody pro povinnost nosit v stanovených případech ochranný  prostředek dýchacích cest, existují důvody zřetele hodné, pro které lze stanovit výjimku  z daného pravidla. 

Výjimka podle bodu 2 písm. a) se vztahuje na „děti, které dosud nezahájily školní docházku“  vzhledem k tomu, že takto malé děti nejsou schopny trvale a efektivně dodržovat pokyny a  nelze zajistit, že ochranný prostředek budou nosit v době, kdy jej mají nosit, tedy nemá smysl  jim takovou povinnost ukládat. Taktéž nelze objektivně zajistit, aby ochrana dýchacích cest  byla udržována v čistotě a funkčním stavu.

Str. 20 z 26 

Výjimka podle bodu 2 písm. b) se vztahuje na „děti, žáky a studenty v rámci vzdělávací aktivity,  jejíž charakter neumožňuje nošení ochranného prostředku“, neboť bez výjimky z povinnosti  používání ochranného prostředku by takovouto aktivitu nebylo možno provádět a zároveň se  jedná o nezbytnou součást studia. 

Výjimka podle bodu 2 písm. c) se vztahuje na pedagogické pracovníky nebo akademické  pracovníky v rámci vzdělávací aktivity, jejíž charakter neumožňuje nošení ochranného  prostředku, obdobně jako je tomu u dětí podle písmene b), avšak za podmínky, že tito udržují  od ostatních vzdálenost alespoň 1,5 metru. Je zde zohledněna potřeba neznemožnit určité  vzdělávací aktivity a reflektovat jejich specifika, např. u hry na dechový hudební nástroj nebo  sportovní aktivity. Při dodržení minimálního rozestupu 1,5 m od ostatních osob je riziko nákazy  významně sníženo. 

Výjimka podle bodu 2 písm. d) se vztahuje na „žáky a studenty, kteří sedí v lavici nebo jsou  jinak usazeni“, neboť se jedná o homogenní skupinu osob, osoby jsou usazeny během výuky  v lavici a nepohybují se, při zachování dostatečných odstupů lavic je riziko event. nakažení  sníženo. 

Výjimka podle bodu 2 písm. e) se vztahuje na „pedagogické pracovníky nebo akademické  pracovníky, kteří byli očkováni proti onemocnění covid-19“. Podobně jako v případě výjimky  dle bodu 2 písm. c) je záměrem omezit na minimum případy, kdy je nezbytné použít ochranu  dýchacích cest pedagogického pracovníka a umožnit tak plnohodnotnou výuku. Zde je  primárně vycházeno z premise, že očkovaná osoba je do významné míry nižším zdrojem při  přenosu viru na další osobu, než je tomu u neočkovaných osob.  https://www.medrxiv.org/content/10.1101/2021.08.30.21262701v1 

Dále bylo níže uvedenou studií potvrzeno, že účinnost vakcíny proti dalšímu přenosu viru byla  statisticky signifikantní u očkovaných než u neočkovaných osoby. Účinnost plného očkování  proti přenosu na plně očkované kontakty byla 40 % (95% interval spolehlivosti (CI) 20-54 %).  Účinnost plné vakcinace proti přenosu na neočkované kontakty byla 63 % (95 % CI 46-75 %).  https://www.medrxiv.org/content/10.1101/2021.10.14.21264959v1. 

Výjimka podle bodu 2 písm. f) se vztahuje na „pečující osoby v dětské skupině, které byly očkovány proti onemocnění covid-19“. Zde platí totéž, co v případě písmene e). 

Výjimka podle bodu 2 písm. g) se vztahuje na „zkoušené a zkoušející při zkoušce ve škole  nebo vysoké škole, pokud všechny osoby udržují vzdálenost alespoň 1,5 metru“, neboť je  dodržen minimální rozestup 1,5 metru. Při dodržení minimálního rozestupu 1,5 m od ostatních  osob je riziko nákazy sníženo a je tak touto výjimkou zohledněna potřeba plnohodnotné  komunikace během ověřování znalostí zkoušeného a zajištění komfortu i jinými faktory  stresovaného zkoušeného 

Výjimka podle bodu 2 písm. h) se vztahuje na „ubytované děti, žáky nebo studenty při pobytu  v pokoji (tj. mimo společné prostory) v internátě a domově mládeže a při pobytu na škole v  přírodě“, neboť osoby ubytované na pokoji jsou v případě internátu trvalými spolubydlícími,  v jejichž případě nepoužívání ochranného prostředku v rámci takové velmi malé skupiny 

Str. 21 z 26 

mnohdy o velikosti dvou osob nepředstavuje vážné riziko, obdobně pak u školy v přírodě jde  zpravidla o homogenní kolektiv, který společně tráví několik dnů v kuse. 

Výjimka podle bodu 2 písm. i) se vztahuje na „děti a zaměstnance ve školských zařízeních pro  výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a ve školách zřízených při nich a ve střediscích  výchovné péče při poskytování služeb internátní formou“, neboť se jedná o ucelené a  neproměnlivé kolektivy stále stejných lidí, v jejichž případě nepoužívání ochranného  prostředku v rámci takového kolektivu nepředstavuje závažné riziko.  

Výjimka podle bodu 2 písm. j) se vztahuje na „školy zřízené Ministerstvem spravedlnosti“,  neboť se jedná o ucelené a neproměnlivé kolektivy stále stejných lidí, v jejichž případě  nepoužívání ochranného prostředku v rámci takového kolektivu nepředstavuje vážné riziko. 

Výjimka podle bodu 2 písm. k) se vztahuje na „děti a zaměstnance v zařízeních pro děti  vyžadující okamžitou pomoc“, neboť se jedná o ucelené a neproměnlivé kolektivy stále  stejných osob, v jejichž případě nepoužívání ochranného prostředku v rámci takového  kolektivu nepředstavuje vážné riziko.  

Výjimka podle bodu 2 písm. l) se vztahuje na „osoby s poruchou intelektu, s poruchou  autistického spektra, a kognitivní poruchou nebo se závažnou alterací duševního stavu, jejichž  mentální schopnosti či aktuální duševní stav neumožňují dodržování tohoto zákazu“ vzhledem  k tomu, že tyto osoby zpravidla nejsou schopny dodržovat pokyny a nelze zajistit, že ochranný  prostředek budou nosit v době, kdy jej mají nosit, tedy nemá smysl jim takovou povinnost  ukládat. 

Výjimka podle bodu 2 písm. m) se vztahuje na „pacienty, jsou-li hospitalizovaní ve  zdravotnických zařízeních lůžkové péče, nebo je-li to potřebné pro poskytování zdravotních  služeb“ vzhledem k tomu, že se zpravidla jedná o pacienty ležící na lůžku, a navíc ochranný  prostředek by mohl komplikovat jejich léčbu, resp. poskytování zdravotních služeb

Výjimka podle bodu 2 písm. n) se vztahuje na „zdravotnické pracovníky po dobu nezbytně  nutnou, je-li to potřebné pro poskytování zdravotních služeb“ vzhledem k tomu, že některé,  případy poskytování zdravotních služeb nelze realizovat s nasazeným ochranným  prostředkem, jako je např. ORL vyšetření, logopedická terapie atd. 

Výjimka podle bodu 2 písm. o) se vztahuje na „uživatele sociálních služeb v zařízeních  sociálních služeb, kterými jsou týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním  postižením, domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem, a v zařízeních poskytujících  odlehčovací sociální služby v pobytové formě“. Obvykle se jedná o homogenní kolektiv klientů  sociálních služeb, přičemž ochranný prostředek by mohl představovat nepřiměřenou zátěž pro  uživatele sociálních služeb i s ohledem na jejich věk a přidružená onemocnění. Zaměstnanci  a návštěvy těchto zařízení dokládají negativní test na přítomnost viru nebo antigenu viru  v případě, že nejsou očkováni nebo neprodělali v posledních 180 dnech onemocnění  covid -19. Na druhou stranu se jedná o vulnerabilní skupinu obyvatel a je třeba vyžadovat, aby  zaměstnanci a návštěvníci těchto zařízení dodržovali preventivní protiepidemická opatření 

Str. 22 z 26 

v nejvyšší možné míře a mohla by tak být umožněna tato výjimka klientům poskytovatelů  sociálních služeb

Výjimka podle bodu 2 písm. p) se vztahuje na „další případy zřetele hodné, které stanoví  poskytovatel zdravotních nebo sociálních služeb nebo ošetřující lékař pro pohyb a pobyt ve  zdravotnických zařízení a v zařízeních sociálních služeb“, aby bylo možné zohlednit různá  specifika provozu, bez čehož by mohlo docházet ke komplikacím v poskytování zdravotních  nebo sociálních služeb

Výjimka podle bodu 2 písm. q) se vztahuje na „osoby v době výkonu práce na pracovišti nebo  v době výkonu jiné obdobné činnosti po dobu, kdy vykonávají tuto činnost na jednom místě  bez přítomnosti jiné osoby “ vzhledem k tomu, že při dodržování těchto podmínek při stabilní  práci na pracovním místě je riziko přenosu onemocnění vzdušnou cestou nebo stykem  s povrchy/předměty pravděpodobně nižší. V návaznosti na současnou epidemiologickou  situaci a možný trend vývoje epidemiologické situace bylo přistoupeno k výjimce, kdy při  výkonu práce na pracovišti nebo v době výkonu jiné obdobné činnosti po dobu, kdy je  vykonávána tato činnost na jednom místě a bez přítomnosti další osoby, že zaměstnanec  nemusí mít ochranný prostředek dýchacích cest. Pro úplnost se uvádí, že pokud jsou  zaměstnanci od sebe vzdáleni minimálně 1,5 m, je možné postupovat dle čl. I bodu 1 písm.  b).  

Výjimka podle bodu 2 písm. r) se vztahuje k možnosti zaměstnavatele v souladu  s ustanovením § 102 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů,  provést hodnocení rizik a na jeho základě eventuelně nahradit respirátor zdravotnickou  obličejovou maskou. Výjimka v písmenu r) se opírá o princip prevence rizik a konkrétní znalosti  rizik a podmínek práce na pracovišti zaměstnavatelem. Zaměstnavatel provede hodnocení  rizik ve vztahu ke konkrétním vstupním údajům o práci, např. jedná se o fyzicky náročnou  práci, kdy používání ochranného prostředku dýchacích cest, nikoli osobního ochranného  pracovního prostředku, může zvyšovat energetický výdej zaměstnance, popřípadě zvyšovat  neúměrně tepovou frekvenci atp. Tato výjimka umožňuje přijímat a provádět technická,  organizační a jiná opatření k prevenci rizik. S tím, že tato výjimka vychází ze všeobecných  preventivních zásad a základní premise uložené čl. I bodem 1, a to používání ochranného  prostředku dýchacích cest, tj. respirátoru. Výjimka tedy umožní v návaznosti na vyhodnocení  zaměstnavatelem použít jiné ochranné prostředky, kterými jsou zdravotnická obličejová maska  nebo obdobný prostředek naplňující minimálně všechny technické podmínky a požadavky (pro  výrobek) normy ČSN EN 14683+AC, které brání šíření kapének. 

Výjimka podle bodu 2 písm. s) se vztahuje na „osoby řídící vozidlo veřejné dopravy, kdy nejsou  v přímém kontaktu s cestujícím při jeho odbavení“ vzhledem k tomu, že při dodržování této  podmínky nehrozí vážné riziko přenosu onemocnění a ochranný prostředek může stěžovat  činnost řidiče vozidla veřejné dopravy

Výjimka podle bodu 2 písm. t) se vztahuje na „soudce, přísedící, státní zástupce, obviněné a  jejich obhájce, účastníky civilních, správních a ústavních soudních řízení a jejich zástupce,  svědky, znalce, tlumočníky a další osoby, o kterých tak rozhodne soud, a to v místě a době  soudního řízení“ vzhledem k tomu, aby používání ochranných prostředků nenarušilo řádný  průběh soudního procesu, protože možnost sledovat výraz tváře osob zúčastněných na  soudním řízení přispívá k poznatkům důležitým pro soudní řízení.

Str. 23 z 26 

Výjimka podle bodu 2 písm. u) se vztahuje na „osoby při provádění autorského díla  (např. divadelního, tanečního nebo hudebního představení), osoby přednášející a osoby  účinkující při tvorbě a výrobě audiovizuálního díla nebo pořadu“ vzhledem k tomu, že  přítomnost ochranného prostředku na obličeji vystupujícího by zásadně narušila podávaný  výkon. 

Výjimka podle bodu 2 písm. v) se vztahuje na „moderátory, redaktory a další osoby vystupující  v rozhlasových, televizních a dalších pořadech“ vzhledem k tomu, že přítomnost ochranného  prostředku na obličeji vystupujícího by zásadně narušila podávaný výkon. 

Výjimka podle bodu 2 písm. w) se vztahuje na „osoby, které vykonávají práci zařazenou  rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví do kategorie třetí nebo čtvrté pro  rizikový faktor pracovních podmínek zátěž teplem, a dále osoby, jež vykonávají práci, která  dosud nebyla kategorizována a u které lze předpokládat, že po provedení kategorizace bude  z důvodu přítomnosti rizikového faktoru pracovních podmínek zátěž teplem spadat do  kategorie třetí nebo čtvrté“ vzhledem k tomu, že přítomnost ochranného prostředku na obličeji  takové osoby by ji mohla ohrozit na zdraví. 

Výjimka podle bodu 2 písm. x) se vztahuje na „zákazníky provozoven stravovacích služeb v  době konzumace potravin a pokrmů včetně nápojů, a to za podmínky, že zákazník sedí u stolu“  vzhledem k tomu, že jinak nelze konzumovat potraviny a pokrmy a zákazník se nachází  v stabilní pozici, kdy představuje pro své okolí menší riziko. 

Výjimka podle bodu 2 písm. y) se vztahuje na „osoby cestující v prostředcích veřejné dopravy  po dobu nezbytně nutnou ke konzumaci potravin a pokrmů včetně nápojů“ vzhledem k tomu,  že jinak nelze konzumovat potraviny a pokrmy, a i v případě cestování je třeba umožnit  konzumaci potravin a pokrmů po dobu nezbytně nutnou, neboť by jinak mohly být některé  osoby ohroženy na zdraví. 

Výjimka podle bodu 2 písm. z) se vztahuje na „snoubence v průběhu sňatečného obřadu a  další osoby tomuto obřadu přítomné a osoby činící prohlášení o tom, že spolu vstupují  do registrovaného partnerství, a další osoby tomuto prohlášení přítomné“ vzhledem k tomu,  že se jedná o výjimečnou a vzácnou příležitost s omezeným počtem osob, kdy by přítomnost  ochranného prostředku na obličeji narušila slavnostní ráz události. 

Výjimka podle bodu 2 písm. aa) se vztahuje na „osoby po dobu nezbytně nutnou pro pořízení  jejich portrétní fotografie, popř. fotografie novomanželů, včetně společné fotografie s členy  domácnosti a dalšími blízkými osobami“ vzhledem k tomu, že by přítomnost ochranného  prostředku na obličeji zamezila naplnění cíle pořízení fotografie. 

Výjimka podle bodu 2 písm. bb) se vztahuje sportovce nebo cvičící osoby v době tréninku,  cvičení, zápasu, soutěže apod. včetně běhu a jízdy na kole, a dále na trenéry, další členy týmu  v rámci kolektivních sportů a rozhodčí při účasti na sportovní činnosti nebo přípravy na ni  konané v rámci soutěží organizovaných sportovními svazy, a to vzhledem k tomu, že  přítomnost ochranného prostředku na obličeji zásadně komplikuje tuto činnost.

Str. 24 z 26 

Výjimka podle bodu 2 písm. cc) se vztahuje na „osoby v prostorech vnitřních umělých koupališť, kterými jsou plavecký bazén, koupelový bazén, bazén pro kojence a batolata a  brouzdaliště, lázeňských a léčebných bazénů a saun“ vzhledem k tomu, že by přítomnost  ochranného prostředku na obličeji zásadně komplikovala tuto činnost a mohla by znamenat i  ohrožení na zdraví osob na koupališti. 

Výjimka podle bodu 2 písm. dd) se vztahuje na osoby, kterým je poskytována služba v oblasti  hlavy a krku v provozovnách jako je holičství, kadeřnictví, solárium, kosmetické, masérské  a obdobné regenerační nebo rekondiční služby nebo jiné obdobné služby, při nichž je  porušována integrita kůže, a to z důvodu, že použití ochranného prostředku by tak bránilo  nebo dokonce znemožnilo poskytnutí této služby. 

Výjimka podle bodu 2 písm. ee) se vztahuje na osoby po dobu vlastního zpěvu v rámci  organizované činnosti pěveckých sborů, a to z důvodu výrazného omezení pěveckých  možností v případě použití ochranného prostředku dýchacích cest v jeho průběhu. 

Výjimka podle bodu 2 písm. ff) se vztahuje na „osoby, které se účastní zotavovací akce nebo  jiné podobné, pobytové i nepobytové akce pro osoby mladší 18 let, v době pobytu a pohybu  ve vnějších i vnitřních prostorech konání akce (například v areálu tábora) a v přírodě“. Tato  výjimka je stanovena z toho důvodu, že osoby účastnící této akce tvoří během účasti na dané  akci homogenní skupinu osob, které doložily před začátkem akce doklad o „bezinfekčnosti“,  popř. jsou dále opakovaně testovány v průběhu akce a tím je minimalizováno riziko výskytu  onemocnění mezi účastníky. Výjimka z ochrany dýchacích cest u těchto akcí také zohledňuje  aktivity, které probíhají v průběhu těchto akcí (celotáborové hry, sportovní, popř. noční  aktivity). Tato výjimka se vztahuje pouze na situace, kdy se současně v daném místě nekoná  jiná hromadná akce. 

Výjimka podle bodu 2 písm. gg) se vztahuje na „příslušníky a zaměstnance základních složek  integrovaného záchranného systému, pokud používají masku nebo polomasku splňující  všechny technické podmínky a požadavky (pro výrobek) normy ČSN EN 140 +A1“, neboť tyto  osobní ochranné pracovní prostředky lze alternativně akceptovat jako přiměřenou ochranu  dýchacích cest pro výše uvedené osoby. 

Výjimka podle bodu 2 písm. hh) se vztahuje na osoby, které ze závažných zdravotních důvodů  (viz níže) nemohou použít bodem 1 stanovený ochranný prostředek dýchacích cest, a to  respirátor, popřípadě jako ochranný prostředek další volby, tedy zdravotnickou obličejovou  masku. Výjimka podle písm. hh) vychází z principu, že osoba, která ze zdravotních důvodů  nemůže používat respirátor na základě lékařské potvrzení, bude využívat zdravotnické  obličejové masky nebo obdobného prostředku naplňující minimálně všechny technické  podmínky a požadavky (pro výrobek) normy ČSN EN 14683+AC, které brání šíření kapének. 

Tyto osoby však musí disponovat lékařským potvrzením o této skutečnosti a musí být schopné  se jím při případné kontrole dodržování stanovených povinností prokázat. V předmětném  potvrzení vydaném pro uvedený účel pak musí být nejen závěr o tom, že dotyčná osoba  nemůže mít nasazenu stanovenou ochranu dýchacích cest, ale musí z něj být i patrné, jaký  druh ochrany dýchacích cest je dotyčná osoba schopna používat, či že není schopna používat  žádnou ochranu. Ministerstvo zdravotnictví si je v této souvislosti vědomo, že předmětné 

Str. 25 z 26 

lékařské potvrzení bude v zásadě obsahovat informaci o zdravotním stavu spočívající v tom,  zda je dotčená osoba schopna stanovenou ochranu používat či nikoli, nicméně nevidí jinou  cestu, jak předmětnou skutečnost, tj. nemožnost z vážných zdravotních důvodů nosit  stanovený ochranný prostředek dýchacích cest, prokázat. S ohledem na přiměřený zásah do  práva na ochranu osobních důvodů však potvrzení nebude obsahovat žádné konkrétní údaje  o zdravotním stavu osoby, což plyne i ze samotné podstaty tohoto dokumentu (nejde  o lékařskou zprávu). Je na posouzení ošetřujícího lékaře, zda pacient může použít  předepsanou ochranu dýchacích cest, či zda riziko potenciálních zdravotních komplikací  spojených s nošením této ochrany je větší než riziko nákazy virovým onemocněním. Na  základě zhodnocení rizik následně doporučí nižší formu ochrany, popř. vyloučí použití jakékoli  ochrany dýchacích cest ze zdravotních důvodů. Pacienta o těchto rizicích náležitě poučí a  o poučení provede záznam do zdravotnické dokumentace. Pacientovi ošetřující lékař vydá  potvrzení o tom, jaký ochranný prostředek může s ohledem na svůj zdravotní stav používat  nebo že nemůže používat ochranný prostředek žádný. 

Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA, v. r

ministr zdravotnictví

Str. 26 z 26 











Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, nafta

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto, Spolehlivost Aut

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat     Mobil verze

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2021

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.