Katastrofická politika turecké centrální banky

Zatímco většina centrálních bank zpřísňuje měnovou politiku v boji proti inflaci, Turecko se vydalo opačnou cestou. Na dnešním zasedání turecká centrální banka snížila úrokové sazby o 200 bazických bodů na 16 %. Bankovní rada těžko mohla odolat tlaku prezidenta Erdogana, který před dvěma týdny odvolal dva její členy oponující uvolněné měnové politice. Zbytek bankovní rady se podřídil navzdory rostoucím inflačním tlakům a propadu liry.

Turecká centrální banka nevydržela tlak ze strany prezidenta Erdogana a opět snížila úrokové sazby navzdory inflaci v blízkosti 20 % a prudkému oslabení turecké liry. K snížení o 100 bazických bodů na minulém zasedání v září přidala dalších 200 bazických bodů a negativně překvapila investory. Klíčová úroková sazba se tak dostala pod úroveň celkové i jádrové inflace, která je tolik zdůrazňována bankou v komunikaci k investorům. Klíčovým faktorem je tlak prezidenta Erdogana, který opakovaně veřejně požadoval snížení sazeb. Předehru před dnešním zasedáním bylo odvolání tří členů bankovní rady, kteří s touto politikou nesouhlasili. Zbytek bankovní rady se rozhodl neodporovat a zachovat si raději „teplá místečka“ ve vedení centrální banky.

Sama centrální banka samozřejmě odůvodnění nabízí. Komentář k rozhodnutí zmiňuje dočasnost aktuální vysoké inflace, nabídkové faktory jako narušení dodavatelsko-odběratelských vztahů, postcovidovou úpravu cen v řadě odvětví služeb či sucho, které přispělo k prudkému růstu cen potravin. To vše je do značné míry pravda. Inflace v Turecku se patrně nalézá u svého vrcholu. Příští úroda může být lepší, restartování produkce v covidem postižených zemí Asie by mělo přispět k uhašení hladu po polovodičích a jiných vstupech a jednorázové postcovidové změny cen v řadě odvětvích služeb by měly brzy skončit. Nicméně Turecko není v pozici vyspělých zemí a nemůže si dovolit záporné reálné sazby. Na to jsou příliš velké vnější nerovnováhy i nedůvěra investorů a samotných Turků vůči liře. S aktuálním nastavením měnové politiky tak bude pokračovat sebenaplňující se spirála oslabující měny a vysoké inflace, která dříve či později zastaví i snižování úrokových sazeb ze strany turecké centrální banky. Toho si je určitě vědoma i centrální banka a ve svém komentáři zmiňuje jen „omezený prostor“ pro další snižování úrokových sazeb.

Cena za nekonvenční politiku bude velká. Očekáváme pokračování sebenaplňující se spirály vysoké inflace a oslabující liry. Neochota zchladit domácí poptávku a rostoucí ceny komodit brzy zvrátí pozitivní trend poklesu deficitu běžného účtu platební bilance a zvýší cenu kapitálu pro turecké firmy a vládu. Zároveň se turecká vláda a centrální banka nemůže divit  nedůvěře samotných Turků. Ti jako uchovatele hodnot preferují dolary, eura či zlato. Hlavním lákadlem Turecka a tureckých finančních aktiv zůstane jejich láce. Je otázkou, jestli tato strategie přinese ovoce ve formě politické podpory, jak si pravděpodobně představuje Erdogan. Supervolební rok 2023 se blíží a Turkům postupně dochází trpělivost s Erdoganem a vládnoucí stranou AKP i jejich přístupem ke klíčovým domácím i zahraničním výzvám.

Martin Pohl

makroekonomický analytik

Martin Pohl

Martin Pohl má za sebou osmnáct let na pozici makroekonomického analytika společnosti Generali Investments CEE, kde nese zodpovědnost za analýzu vývoje ekonomik a finančních trhů Spojených států amerických, Slovenska, Ruska a Turecka s důrazem na měny a dluhopisy. V rámci společnosti se dále podílí na tvorbě investičních strategií a poskytuje podporu při správě klíčových portfoliích. Vystudoval VŠE se zaměřením na hospodářskou politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Na stejné univerzitě získal i titul Ph.D. v oboru finance. Volný čas věnuje hlavně péči o dceru a mezi jeho zájmy patří četba a rekreační sporty jako běh, jóga či fitness.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.