V centru zájmu studie společnosti Psyma byly dvě otázky – jaké je povědomí o kryptoměnách v populaci a jak je to s vlastnictvím kryptoměn mezi německým obyvatelstvem. V této souvislosti je důležitým faktem, že německá burza už také sází stále více na tuto měnu. Do budoucna poprvé nabídne nákup i prodej kryptoměn, jako jsou bitcoin a ethereum. On-line výzkum proběhl v květnu a červnu na reprezentativním vzorku 1 251 osob ve věku 18 až 69 let v Německu.
Důležité jsou pohlaví, věk a příjem
Ze studie společnosti Psyma vyšlo najevo, že 9 % všech respondentů už vlastní nějakou kryptoměnu a dalších 66 % oslovených kryptoměny přinejmenším znají. Naopak celá čtvrtina dotázaných připustila, že o kryptoměnách nemá žádné vědomosti. V této problematice lze vysledovat podstatnou souvislost s pohlavím respondenta, věkem a příjmem. Kryptoměny vlastní mnohem častěji muži než ženy. Čím je respondent mladší a čím má vyšší příjem, tím stoupá podíl osob vlastnících virtuální měny.
Například u vysokopříjmových skupin má nějakou kryptoměnu dokonce už téměř pětina respondentů (19 %). Ve věkové skupině nad 61 let vypovědělo 100 % oslovených, že žádnou kryptoměnu nemá, i když zároveň 73 % vědělo, o čem je řeč. Muži vlastní kryptoměnu ve 13 % hlasů v anketě, zatímco ženy jen ze 4 %. Ženy obecně také téměř ve třetině případů (32 %) připustily, že o kryptoměnách nemají ponětí.
A co říká na kryptoměny německá ekonomika?
Německé hospodářství je u tématu kryptoměn rozpolcené. Asi polovina podniků v nich vidí jen něco pro spekulanty (54 %) nebo příliš složitou problematiku (53 %). Dalších 46 % je dokonce přesvědčeno, že je to oblast pro kriminální podsvětí a k praní špinavých peněz či financování terorismu… Různé mezinárodní koncerny plánují přesto jejich integraci do svých platebních systémů, anebo do nich už ukládají část svých peněžních rezerv. Asi každá třetí společnost v Německu (37 %) počítá s tím, že kurzy kryptoměn budou v následujících letech značně padat. Podobný podíl (39 %) naopak míní, že se kryptoměny hodí jako dlouhodobá investice.
Nápadný je závěr, že odpovědní manažeři v bankách a dalších finančních institucích přijímají kryptoměny podstatně pozitivněji než celkové hospodářství obecně. V jejich řadách považuje jen 46 % kryptoměny za objekt spekulantů, zatímco 62 % v nich spatřuje bezpečnou alternativu k dlouhodobým vkladům kapitálu. Jen každý čtvrtý respondent ve finančních institucích očekává v nadcházejících letech masivní propady kurzu (28 %). A jen 3 z 10 dotázaných finančníků (31 %) vidí v kryptoměnách prostor pro kriminální jednání, zatímco bezmála polovina (46 %) považuje kryptoměny za alternativní investici a digitální zlato.
Takto nehomogenní výsledky přinesla na jaře anketa mezi 652 manažery odpovědnými za digitální technologie v podnicích o velikosti nad 50 zaměstnanců realizovaná oborovým sdružením Bitkom v Německu.