Konec minulého týdne byl ve znamení prvních odhadů indexů nákupních manažerů v eurozóně za měsíc říjen. - Ranní glosa: Do nového čtvrtletí vstupuje evropská ekonomika v horší kondici

Konec minulého týdne byl ve znamení prvních odhadů indexů nákupních manažerů v eurozóně za měsíc říjen.

Konec minulého týdne byl ve znamení prvních odhadů indexů nákupních manažerů v eurozóně za měsíc říjen. Celkový PMI podle očekávání mírně poklesl v důsledku nepříznivé situace v evropském průmyslu. Nejde však jen o problém pomalejšího růstu odvětví, jak by napovídal celkový index, ale také o slabší příliv nových zakázek, rostoucí zásoby nedokončených výrobků, a především o prudce rostoucí ceny vstupů, které se odrážejí i v rekordních cenách finální produkce. Pohled na služby, které by část ztracené dynamiky průmyslu měly dorovnat, není rovněž nijak dechberoucí, neboť jejich celkový výsledek klesá na šestiměsíční minimum. I když poptávka v jejich případě vyznívá přece jen slibněji i odvětví služeb zažívá rekordní růst nákladů, a proto zdražuje nejrychleji od roku 2000. Obdobné (i když vzhledem k charakteru ekonomiky zesílené) trendy lze vidět přímo v německých výsledcích, které jsou pro průmyslovou ČR přece jen relevantnější. Tamní celkový PMI je na osmiměsíčním minimu, index produkce v průmyslu dokonce na minimu šestnáctiměsíčním. Slábnou zakázky zejména v oborech navázaných na automobilový průmysl, chybí některé výrobní vstupy, rychle narůstají náklady (zejména na energie) i ceny, nicméně dál silně narůstá zaměstnanost. Zajímavým momentem je kontrast mezi šířením pesimistických očekávání v průmyslu a stále se zvyšujícího optimismu ve službách, který ovšem asi nic nezmění na faktu celkově se zhoršující kondice německého hospodářství. Ostatně už dnes tyto závěry může potvrdit i Ifo, které přijde na řadu v deset hodin. Do čtvrtečního zasedání ECB trhy čeká ještě další sada dat nálad v jednotlivých zemích eurozóny, které nejspíše už jen potvrdí to, co naznačily předběžné indexy nákupních manažerů. Od ECB se sice žádná akce nečeká, nicméně zajímavý může být postoj její šéfky k inflaci, vývoji ekonomiky i nastavení tržních očekávání a jasněji by mohlo být ohledně dalšího postupu v QE. Hlavní čísla tohoto týdne přijdou na řadu až v pátek, kdy budou zveřejněny odhady HDP za eurozónu a také její některé velké členské země a vedle toho mimochodem i ČR. Očekávání jsou nasazena poměrně vysoko, takže nelze vyloučit ani následné zklamání. A trhy také čeká první odhad říjnové inflace v eurozóně, u které lze předpokládat další růst z předchozích 3,4 %. Pro úplnost lze jen dodat, že americký HDP přijde na řadu už ve čtvrtek odpoledne.