Růst ekonomické aktivity v eurozóně zpomaluje

Růst ekonomické aktivity v eurozóně zpomaluje, zejména v důsledku slabšího růstu v sektoru služeb, kde se projevují obavy z pandemie COVID-19.

Problémy se ale rýsují také ve zpracovatelském průmyslu, který již řadu měsíců zápolí s výpadky či zpožďováním dodávek potřebných surovin a dílů, což v říjnu v rámci PMI průzkumu vedlo k poklesu indikátoru výroby ve zpracovatelském sektoru na šestnáctiměsíční minimum.

Vše je zároveň doprovázeno růstem cenových tlaků, jak ve smyslu růstu nákladů ve zpracovatelském průmyslu a službách, tak ve smyslu zrychlení růstu prodejních cen v obou sektorech.

Celkově lze konstatovat, že růst ekonomické aktivity v eurozóně sice zůstává solidní, nicméně i tak říjnový průzkum naznačuje, že letošní závěrečné čtvrtletí bude ve znamení viditelného zpomalení tempa hospodářského růstu.

Zároveň se v eurozóně kumulují inflační rizika a je otázkou, nakolik dlouho bude ECB v této situaci ochotna udržovat velmi uvolněnou měnovou politiku, jejíž stávající nastavení odpovídá krizové situaci a obavám z velmi nízké inflace či dokonce z deflace .

Složený (kompozitní) indikátor PMI, jenž mapuje celkovou ekonomickou aktivitu v eurozóně, v říjnu dle předběžných výsledků klesl z úrovně 56,2 na 54,3, což je nejnižší hodnota od letošního dubna.

Finanční trh očekával pokles souhrnného PMI indikátoru na úroveň 55,2.

Úroveň padesáti bodů v tomto průzkumu představuje hranici mezi růstem a poklesem ekonomické aktivity.

Souhrnný PMI indikátor za letošní říjen naznačuje, že oživení ekonomiky pokračuje, v porovnání s letošním druhým a třetím čtvrtletím ale závěrečné čtvrtletí letošního roku bude ve znamení viditelnějšího zpomalení tempa hospodářského růstu.

Zpomalení růstu aktivity hlásí především sektor služeb, na který opětovně dopadají obavy související s pandemií a s ní spojené komplikace v cestování, turistice a rekreaci.

Celkový PMI indikátor pro sektor služeb v říjnu klesl z 56,4 na 54,7, což je nejnižší úroveň za uplynulých 6 měsíců a horší výsledek, než čekal trh (55,4).

PMI ve zpracovatelském průmyslu v říjnu sice klesl jen nepatrně, z úrovně 58,6 na 58,5, což je lepší výsledek, než se čekalo (tržní medián: 57,1), prudce ale klesl indikátor výroby, z 55,6 na 53,2, což je nejnižší úroveň za uplynulých 16 měsíců.

Na zpracovatelský průmysl i nadále dopadají výpadky či prodlevy v dodávkách potřebných komponent a surovin a průzkum PMI naznačuje, že výrobci v tomto smyslu pociťují obavy i do dalších měsíců.

Průzkum PMI zároveň naznačuje kumulaci inflačních tlaků v ekonomice eurozóny: ve zpracovatelském průmyslu hlásí říjnový průzkum rekordní tempo růstu nákladů i prodejních cen, co se historie průzkumu PMI týče, a v případě služeb rostly náklady a služby nejrychleji za uplynulých 21 let.

Průzkum PMI tak podporuje předpoklad, že cenové tlaky v ekonomice eurozóny porostou přinejmenším ve zbytku letošního roku a lze očekávat, že z ECB budou na toto téma přicházet komentáře deklarující obavy z vyšší než původně očekávané inflace i v roce 2022.

Průzkumu PMI za eurozónu naznačuje zpomalení růstu aktivity ve službách v souvislosti s pandemií a perspektivu dalšího zpomalení růstu aktivity ve zpracovatelském průmyslu v důsledku nedostatku potřebných dílů či surovin.

Zároveň je patrná kumulace inflačních tlaků jak v průmyslu, tak ve službách, když říjen přinesl zrychlení růstu nákladů i prodejních cen v obou zmíněných sektorech.

Výpadky v dodávkách pro zpracovatelský průmysl jsou patrné i ve středoevropském regionu, což se i zde projevuje na jedné straně coby brzda růstu průmyslové výroby a zároveň coby faktor, jenž tlačí výrobní náklady nahoru.

Středoevropský region se potýká s podobnými problémy jako ekonomiky západní Evropy a zejména otázka zásobování v průmyslu a vývoj na poli pandemie zůstávají do dalších měsíců klíčové i pro středoevropské ekonomiky.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.