Ceny českých výrobců dramaticky rostou, v průmyslu nejvíce za skoro 30 let. Hrozí inflační spirála, zejména kvůli o 100 % dražší ropě – úrok na českém dluhu je nejvyšší od roku 2014
České výrobní ceny prudce rostou. Jejich dramatický růst
předznamenává, že brzy podstatnou část tohoto cenového nárůstu pocítí na svých
peněženkách běžní spotřebitelé v obchodech.
Ceny průmyslových výrobců stouply v září meziročně o 9,9
procenta, což představuje nevýraznější nárůst od března 1993. Nejvíce rostly
ceny v oboru koksu a ropných produktů, což značí, že růst způsobuje
zejména prudké zdražení ropy. Ropa Brent se dnes na světových trzích prodává až
za více než 86 dolarů za barel. To je nejvíce od roku 2014, nepočítáme-li jeden
jediný den v říjnu 2018, kdy byla ještě o několik desítek centů po krátký
čas vyšší. Za poslední rok zdražila ropa o zhruba sto procent. Takže je zřejmé,
že vydatně musí růst ceny také ropných produktů, včetně pohonných hmot, což se
pak promítá zásadním způsobem do enormního růstu výrobních cen v průmyslu
v ČR.
Razantně zdražují ovšem také třeba výrobky z kovů či chemické
látky. Důvodem je zejména mezinárodní přepravní a výrobní krize a také aktuální
zdražování energií v čele se zemním plynem.
Rapidně ovšem zdražují také zemědělští producenti. Jejich ceny
přidaly v září meziročně 8,4 procenta. Obiloviny navzdory mírně
nadprůměrné letošní úrodě zdražují o bezmála devatenáct procent. Růst cen
obilovin a mouky by se společně s růstem cen energií a vzestupem mezd mohl
projevit až třicetiprocentním růstem cen pečiva v obchodech.
Prudký letošní růst cen zemního plynu omezuje a prodražuje výrobu
hnojiv, neboť jejich producentům už se často výroba prostě nevyplácí. Dražší a
hůře dostupná hnojiva v příštím roce zadělají na pokračování, ba umocnění
růstu výrobních cen v zemědělství, a tedy také v potravinářství. Jde
o jeden příklad z mnoha, proč výraznější spotřebitelská inflace nakonec
nemusí být přechodná, ale trvalejší. Opravdu nyní hrozí určitá inflační
spirála.
Růst inflačních očekávání nutí Českou národní banku zvyšovat
základní úrokovou sazbu. Trh nyní sází na to, že za dvanáct měsíců bude
základní sazba až na úrovni tří procent, tedy nejvýše od roku 2008. Nyní sazba
činí 1,5 procenta, poté, co ji ČNB zvedla koncem září nejvýrazněji od konce 90.
let.
Růst základní úrokové sazby ČNB zásadně přispívá k růstu
úroku na dluhopisech vlády ČR. Dnes se tak poprvé od poloviny ledna 2014
vyhoupl úrok na desetiletém dluhopisu vlády ČR nad 2,5 procenta, plyne
z dat Bloombergu. Citelný růst úroku na vládním dluhu v posledních
týdnech znamená, že zamýšlené reformy pravděpodobné vlády premiéra Petra Fialy,
zejména pak výrazné zpomalení tempa veřejného zadlužování, budou muset být
sociálně ještě bolestivější.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity Bank
TRINITY BANK
Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má téměř 25 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 18 miliard Kč.
Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.
Více informaci na: www.trinitybank.cz
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
15.04.2024 Kam půjdou úrokové sazby? Aktuální přehled...
15.04.2024 Zabouchnuté dveře vyřeší zámečník od pojišťovny...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz