Podíl Čechů ohrožených chudobou během pandemie poklesl, v EU se naopak zvýšil. V ČR byl loni tento podíl nejnižší jak v historii země, tak v rámci EU

Češi jsou v rámci všech zemí EU nejméně ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Eurostat (zde). V roce 2020 bylo chudobou nebo sociálním vyloučením ohroženo 11,5 procenta obyvatel České republiky, což je nejnižší podíl ze všech zemí EU a také nejnižší podíl v historii ČR. Česko tak v tomto ukazateli překonává i skandinávské země typu Finska (15,9 procenta) nebo Dánska (16,8 procenta), které představují učebnicový příklad poměrně rovnostářských a zároveň hospodářsky výkonných, sociálně-tržních ekonomik.

V Evropské unii jako celku přitom ukazatel narostl, a to z hodnoty 21,1 procenta na 21,9 procenta. Nejvíce jsou chudobou a sociálním vyloučením ohrožení v Rumunsku a Bulharsku, kde se jedná o více než třetinu populace, přesněji 35,8, resp. i 33,6 procenta.

Česko si velmi dobře stojí také v ukazateli materiální deprivace, který je mezinárodně lépe srovnatelný než ukazatel ohrožení chudobou, neboť udává podíl lidí, kteří si při dané příjmové a cenové hladině v konkrétní zemi nemohou dovolit základní materiální zajištění (viz vysvětlivka níže). V ČR byla v roce 2019 těžce materiálně deprivována pouze 5,3 procenta obyvatel, zatímco údaj za celou EU činil 12,1 procenta. Méně materiálně deprivovaných lidí bylo předloni v EU už jen v Lucembursku, ve Švédsku, ve Finsku a v Nizozemsku. Nejvíce materiálně deprivovaných lidí je opět v Bulharsku a v Rumunsku.

Zmíněná data svědčí o tom, že Česko je rovnostářskou zemí, a to i na poměry EU, přičemž jeho sociální systém účinně krotí možné excesivní sociální vyloučení. Ukazatel těžké materiálně deprivace je dobře mezinárodně srovnatelný, protože vyjadřuje, co reálně si lidé mohou za svůj příjem pořídit, přičemž se jedná v podstatě o stejné zboží napříč EU – a i v tomto ukazateli ČR obstojí.

Podíl lidí ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením zachycuje tu část obyvatel dané země EU, kteří jsou buď ohrožení chudobou, nebo těžce materiálně deprivováni, nebo žijí v domácnosti s nízkou úrovní pracovní intenzity.

Podíl lidí ohrožených chudobou pak zachycuje tu část obyvatel dané země EU, jejichž čistý příjem (tedy hrubý příjem po odečtení daní a případném přičtení sociálních dávek) je nižší než 60 procent mediánového čistého příjmu v dané zemi. Těžká materiální deprivace značí stav, kdy si daná osoba nemůže dovolit zaplatit alespoň čtyři z následujících devíti položek: nájem (nebo splátka hypotéky či účet za energie), dostatečně vytápěný byt, nečekaný výdaj, pravidelná konzumace masa nebo bílkovin, dovolená, televizor, pračka, automobil, telefon.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity Bank