Co čekat od dnešního zveřejnění americké inflace?

Makroekonomické dění se dnes bude soustředit zejména na USA. Vyjde zářijová inflace a Fed zveřejní zápis z posledního zasedání. Důležité události se ale odehrají i v Evropě. Ve Vídni vydá OPEC, seskupení států vyvážejících ropu, měsíční zprávu o situaci na trhu. Ta bude pro investory s ohledem na růst cen ropy a dalších komodit, včetně zdražování energií, zajímavější než za normálních okolností. Jak se růst nákladů a celkově napjatá situace v dodavatelských řetězcích odráží na objemu výroby, nastíní dnes dopoledne údaj o průmyslové výrobě v eurozóně.

Očekáváme, že se průmyslová výroba v eurozóně oproti červenci snížila o 1,8 %. Dostala by se tak lehce pod předpandemickou úroveň. Za poklesem stojí především zádrhely v německém průmyslu. Ten v srpnu překvapil meziměsíčním poklesem o 4 %, přičemž medián odhadů činil -0,5 %. Na špatném výsledku se nejvíce podepsala výroba automobilů, jež poklesla o 15,7 % m/m. Průmysl zužuje nejen nedostatek výrobního materiálu, ale také upadající poptávka. Lze tak očekávat, že dosavadní vývoj zatíží nejbližší PMI indexy, které se nadále pohybují hluboko v pásmu expanze.

Americkou inflaci v září popohnaly vzhůru pravděpodobně především vyšší ceny energií, i přesto ale měla v meziročním srovnání pouze stagnovat na 5,3 %. Jádrová inflace, která energie nezahrnuje, patrně také jen udržela meziroční tempo 4 %. V září v USA zdražil především zemní plyn, ale také pohonné hmoty. Ceny v oddíle energií a dopravy se tak patrně významně podílely na růstu spotřebitelských cen. V dopravě se kromě vyšších cen u čerpacích stanic projeví také další zdražení ojetých automobilů, kterým díky sníženému objemu výroby těch nových stoupá hodnota. Z výše uvedeného tak vyplývá, že měsíční statistiku opět výrazně ovlivní, ať už přímo či nepřímo, s pandemií spjaté faktory. O dlouhodobém výhledu proto z měsíční statistky moc odvodit nepůjde. Jak to vidí finanční trh? Inflační swapy, měřící vnímané riziko vývoje inflace, vzrostly více v případě krátkodobé lhůty splatnosti nežli dlouhodobé. Například swapy s 1roční splatností od konce září vzrostly z 3,1 % na 3,4 %, zatímco ty s 5letou splatností z 2,7 % na necelých 2,9 %. To naznačuje, že finanční trh stále vnímá zvýšenou inflaci v USA jako přechodný fenomén. Pro nastávající měsíce ale zůstávají inflační rizika nakloněna směrem nahoru, především kvůli cenám energií, a tedy nákladům spojeným s bydlením, a dále pak s nejistým výhledem cen komodit. Fedu to vytváří nemilou situaci, kdy jedna část jeho mandátu, inflace, je zvýšená s potenciálem dále zesílit, zatímco druhá část mandátu, maximální zaměstnanost, je v nedohlednu kvůli pomalému oživení trhu práce, jež navíc stále zahaluje do nejistoty možné vzedmutí covidu a jeho variant.