Dočasná pracovní neschopnost v Plzeňském kraji v roce 2020 kvůli pandemii vzrostla

Dočasná pracovní neschopnost v Plzeňském kraji v porovnání s minulým obdobím v důsledku pandemie COVID–19 výrazně vzrostla. V počtu nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti na 100 pojištěnců se Plzeňský kraj v porovnání s ostatními kraji umístil na šestém nejvyšším místě. Oproti roku 2019 se snížila průměrná doba trvání 1 případu dočasné pracovní neschopnosti. Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti bylo v období let 2015–2020 nejvyšší v roce 2020. Na zvýšeném průměrném procentu dočasné pracovní neschopnosti se především podílelo průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc.

Počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti na 100 nemocensky pojištěných dosáhl v roce 2020 v Plzeňském kraji hodnoty 56,11 a byl v rámci krajů šestý nejvyšší. Nejnižší hodnoty byly v tomto ukazateli zaznamenány v Hl. městě Praze (38,76) a v Jihomoravském kraji (48,57), naopak nejvyšší počet nově hlášených případů (63,73) měl Liberecký kraj. Oproti průměru ČR byl počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti na 100 nemocensky pojištěných v Plzeňském kraji vyšší o 5,13 případů. Hodnota tohoto ukazatele vzrostla meziročně ve všech krajích, ve 12 ze 14 krajů se pohybovala nad republikovým průměrem. Nejvyšší nárůst byl ve Zlínském kraji (o 43,4 %), nejnižší v Hl. městě Praze (o 15,8 %). V Plzeňském kraji se meziročně zvýšil počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti na 100 nemocensky pojištěných ze 46,44 na 53,11 (tj. o 20,8 %). Zvýšený počet nově hlášených případů byl ovlivněn především pandemií COVID–19. Zároveň byla od 1. 7. 2019 zrušena karenční doba, zaměstnanci tak začali dostávat náhradu mzdy i za první tři dny nemoci. Zrušení karenční doby se mohlo rovněž podílet na zvýšeném počtu nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti.

Průměrná doba trvání 1 případu dočasné pracovní neschopnosti činila v roce 2020 v Plzeňském kraji 38,30 kalendářního dne a v porovnání s ostatními kraji se dostala až na 10. místo. Nejkratší doba trvání 1 případu v počtu kalendářních dní byla zaznamenána v Královéhradeckém kraji (36,82) a v Hl. městě Praze (37,22), nejdelší dobu trvání měly kraje Zlínský (43,54) a Moravskoslezský (42,87). V porovnání s průměrnou dobou trvání 1 případu v ČR (39,42) byla doba trvání v Plzeňském kraji kratší o 1,11 kalendářního dne. Meziročně se tento ukazatel snížil o 3,2 %.

Průměrný denní stav práce neschopných dosáhl v roce 2020 v Plzeňském kraji 13 186 osob. Na celkovém průměrném denním stavu práce neschopných ČR (257 503) se podílel Plzeňský kraj 5,1 %. Průměrný denní stav práce neschopných se v Plzeňském kraji meziročně zvýšil o 1 715 osob, tj. o 15,0 %. Výrazné meziroční zvýšení průměrného denního stavu nemocných v kraji bylo i zde ovlivněno pandemií COVID–19 a v porovnání s předcházejícími lety byl tento meziroční nárůst nejvyšší.

Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti umožňuje sledovat, kolik ze 100 nemocensky pojištěných je v průměru každý den v pracovní neschopnosti. V roce 2020 dosáhlo průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti v Plzeňském kraji hodnoty 5,872 a Plzeňský kraj se umístil v porovnání s ostatními kraji na sedmém místě. Nejnižší průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti bylo zaznamenáno v Hl. městě Praze (3,942) a Jihomoravském kraji (5,437), naopak nejvyšší v krajích Zlínském (7,042) a Moravskoslezském (6,996). V České republice činila hodnota průměrného procenta dočasné pracovní neschopnosti 5,490 a Plzeňský kraj byl v porovnání s tímto průměrem vyšší o 0,382 procentního bodu (dále jen p. b.). Meziroční zvýšení průměrného procenta dočasné pracovní neschopnosti v Plzeňském kraji činilo 0,839 p. b.

V roce 2020 bylo Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti podle odvětví CZ-NACE v ČR (po vyloučení individuálních údajů) nejvyšší v těchto oddílech: Podpůrná činnost při těžbě (10,402 %), Výroba usní a souvisejících výrobků (9,730 %), Těžba a úprava černého uhlí (9,303 %) a Bezpečnostní a pátrací činnosti (9,075 %).

Nejdelší průměrná doba trvání 1 případu dočasné pracovní neschopnosti podle odvětví
CZ-NACE v ČR (po vyloučení individuálních údajů) byla v roce 2020 zaznamenána v oddílech: Bezpečnostní a pátrací činnost (63,16 kalendářního dne), Ubytování (59,48 kalendářního dne) a Stravování a pohostinství (56,37 kalendářního dne).

Na vyšším počtu nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti na 100 nemocensky pojištěných se v Plzeňském kraji v roce 2020 podílely hlavně okresy Tachov (63,81) a Rokycany (60,22). Nejnižší hodnoty dosáhl v tomto ukazateli okres Plzeň-město (52,97). Na 100 nemocensky pojištěných měl okres Tachov v porovnání s okresem Plzeň-město více o 10,84 nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti.

Průměrná doba trvání 1 případu dočasné pracovní neschopnosti v kalendářních dnech byla v roce 2020 nejvyšší v okresech Rokycany (44,21) a v okrese Tachov (42,70), naopak nejnižší byla v okrese
Plzeň-město (35,04). V porovnání s okresem Plzeň-město byla v okrese Rokycany průměrná doba trvání 1 případu dočasné pracovní neschopnosti delší o 9,17 kalendářního dne.

Nejvyšší průměrné procento pracovní neschopnosti bylo v roce 2020 zaznamenáno v okresech Tachov (7,444) a Rokycany (7,274). Nejnižší průměrné procento pracovní neschopnosti měl opět okres Plzeň-město (5,071). Rozdíl mezi okresy s nejvyšším a nejnižším průměrným procentem dočasné pracovní neschopnost (Tachovem a Plzeň-město) činil 2,373 p. b.

V období let 2015–2020 se zvýšil počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti na 100 nemocensky pojištěných ze 42,54 případů v roce 2015 na 56,11 případů v roce 2020, tj. zvýšení o 13,57 případů na 100 nemocensky pojištěných osob. Průměrná doba trvání 1 případu dočasné pracovní neschopnosti se ve sledované časové řadě zkrátila o 0,93 kalendářního dne. Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti vzrostlo v roce 2020 v porovnání s rokem 2015 o 1,300 p. b. Průměrný denní stav práce neschopných se zvýšil z 10 025 v roce 2015 na 13 186 případů v roce 2020, tj. zvýšení o 31,5 %.

Rozdíly v ukazatelích pracovní neschopnosti v jednotlivých okresech a krajích ovlivňuje celá řada faktorů, mezi které můžeme zahrnout legislativní úpravy (zrušení karenční doby), zdravotní prevenci, dostupnost lékařské péče, pracovní podmínky, životní prostředí a mimořádné události (pandemie COVID–19). Z demografického hlediska rovněž záleží na věkové a vzdělanostní struktuře nemocensky pojištěných, zpravidla však délku pracovní neschopnosti ovlivňuje i výše průměrného výdělku.

Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti podle pohlaví bylo vždy vyšší u žen než u mužů. Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti činilo v roce 2015 u žen 5,279 a u mužů 3,946, rozdíl mezi oběma pohlavími tak dosahoval 1,333 p. b. V roce 2020 dosahovalo průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti u žen 6,511 a u mužů 5,282 a rozdíl mezi oběma pohlavími 1,229 p. b. Mezi příčiny vytvářející rozdíly v pracovní neschopnosti mezi ženami a muži patří především rozdílný přístup k jejich zdravotnímu stavu a prevenci vůbec. Ženy dbají více o své zdraví než muži a častěji navštěvují lékaře, muži mají naopak větší tendenci svůj zdravotní stav podceňovat.