Blockchain – o co se jedná a jak funguje (3. díl)

V prvních dvou dílech seriálu o blockchainu je popsáno, jak tato databáze funguje. Aby však informace byla úplná, je zapotřebí pochopit, co se skrývá pod pojmem databáze, jaké mohou existovat druhy databází, jak je nastaveno potvrzování transakcí a hlavně, jak je řešen problém možné dvojité útraty, který se může při špatném nastavení objevit. 

Databáze se podle toho, jak vznikají, dělí na centralizované, decentralizované a distribuované.

Rozdíly mezi základními druhy databází

1. Centralizovaná databáze – jedná se o databázi, která se nachází na jednom (centrálním) místě a kdokoliv, kdo chce taková data získat, či vidět, přistupuje jen k jednomu uzlu. Když si chcete prohlédnout např. svůj účet v bance, nebo na facebooku, popřípadě nakoupit na některém z mnoha eshopů, vždy musíte navštívit webovou stránku, jejíž data jsou uložená na jednom serveru a několika pevných discích. Soustava pevných disků je na jednom fyzickém místě, např. v datovém centru. Taková databáze se sice lépe udržuje, ale jen za cenu větší zranitelnosti. V případě poruchy pevného disku tak majitel přichází o všechna data uložená na tomto disku. Navíc na centrální databázi má vliv její správce. Ten může údaje měnit, mazat, přepisovat, prostě si s nimi může dělat, co chce. Zřejmě nikdo by nechtěl, aby se po přihlášení do internetbankingu dozvěděl, že všechny naspořené finanční prostředky jsou pryč.

2. Decentralizovaná databáze – tento druh databáze se naopak od centralizované nachází na několika místech. Data se tak mohou nacházet na různých místech naší planety a vyřazení jednoho uzlu neznamená, že se nedostanete k datům, o které máte zájem. Stačí, aby vás nějaký směrovač navedl na volný uzel, ze kterého se dostanete ke svým datům. Lze si to představit jako několik počítačů v síti, na kterých se nachází stejný obsah a podle toho, jak jsou počítače vytížené, tak jste nasměrováni zrovna na ten nejméně vytížený. Tím, že se databáze nachází na několika místech současně, je těžší takovou databázi pozměňovat. Přesto i v případě této databáze může hrozit riziko, že ji provozuje jen jedna centrální autorita. Správa decentralizované databáze je náročnější a vyžaduje větší náklady, což snižuje riziko správy jednou autoritou, ale již dnes jsme svědky, že se tak děje. Na jaře Čína v podstatě vytlačila ze svého trhu všechny aktivity spojené s kryptoměnami a vytvořila si tak prostor pro spuštění své digitální měny. Přesto, že tato měna využívá všechny výhody známé ze světa kryptoměn, dává tamní vládnoucí garnituře v podstatě neomezenou kontrolu nad všemi, kdo digitální měnu budou využívat. Díky centrální správě bude přesně vědět, co dotyčný koupil, kde si nakoupil a za kolik. Bude moct snadno spárovat i uhrazené daně obchodem z takové transakce atd. Přesto, že se tedy jedná o dobrý nástroj, ve špatných rukách může snadno dojít k jeho zneužití. Decentralizovaná databáze bude zřejmě využita také v bankovním sektoru.

3. Distribuovaná databáze – tento druh databáze vychází z decentralizované databáze. K základu, který tvoří decentralizovaná databáze, přidává nástavbu vzájemné distribuce dat mezi všemi uživateli, a to v reálném čase. Takový druh databází je naprosto soběstačný a v podstatě nepotřebuje žádnou péči. Do takové databáze přispívají samotní uživatelé a tím pádem zde nenajdete jednu hlavní autoritu, která by jakkoliv tuto databázi moderovala. A právě na principu tohoto druhu databáze funguje v podstatě 99 % kryptoměn včetně dvou hlavních kryptoměn bitcoin a ethereum. O její chod se starají těžaři, kteří těží kryptoměny na svých zařízeních a data jsou sdílená v šifrované formě, kterou zajišťuje hashovací algoritmus. Abyste tyto data mohli pozměnit, museli byste disponovat alespoň 51% výpočetním výkonem. Čím více minerů se tak podílí na chodu databáze, tím je databáze bezpečnější. 

Pro lepší představu uvádíme druhy databází v grafickém zobrazení: 

Druhy databází (upraveno autorem) | zdroj 123rf.com

Blockchain je tedy formou decentralizované distribuované databáze. Na jejím chodu se podílejí všichni uživatelé za předem stanovených pravidel, případně se může jednat o vzájemnou dohodu uživatelů. Blockchain tak je jako celek rozdělován sítí na sobě navzájem nezávislých počítačích jednotlivých uživatelů.