Růst ekonomické aktivity v eurozóně letos v září dle předběžných výsledků PMI průzkumu zpomalil druhý měsíc v řadě
Růst ekonomické aktivity v eurozóně letos v září dle předběžných výsledků PMI průzkumu zpomalil druhý měsíc v řadě, přičemž zpomalení oproti srpnu bylo poměrně výrazné.
Na úrovni 56,1 ale kompozitní PMI indikátor stále naznačuje, že tempo
hospodářského růstu zůstává z historického pohledu silné.
Složený PMI indikátor dosáhl letos v červenci nejvyšší
úroveň za uplynulých 15 let a hodnocení poklesů v srpnu a září je dobré
vnímat v tomto širším kontextu.
Růst nicméně zpomalil jak ve zpracovatelském průmyslu, jenž se i
nadále potýká s nedostatkem potřebných komponent a se zpožďováním
v jejích dodávkách, tak v sektoru služeb, na němž se zřejmě
podepisuje probíhající vlna pandemie.
Pokles hospodářského růstu je zároveň doprovázen růstem cenových
tlaků: růst nákladů byl letos v září obecně nejsilnější za uplynulých 21 let,
zatímco růst prodejních cen zrychlil na třetí nejvyšší úroveň za uplynulých 20
let.
Průmyslovým výrobcům a podnikatelům ve službách se tak stále
daří přenášet vyšší náklady do prodejních cen pro své odběratele a průzkum PMI
potvrzuje, že se v ekonomice eurozóny dále kumulují inflační rizika.
Složený (kompozitní) indikátor PMI, jenž mapuje celkovou
ekonomickou aktivitu v eurozóně, v září dle předběžných výsledků klesl
z úrovně 59,0 na 56,1, což je nejnižší hodnota od letošního dubna.
Finanční trh očekával pokles souhrnného PMI indikátoru na úroveň
58,5.
Vykázaný pokles PMI indikátoru tak byl prudší, než se čekalo a
byl výrazný i v absolutním smyslu, přesto ale PMI průzkum hlásí, že jak
zpracovatelský průmysl, tak služby si udržují velmi slušné tempo růstu.
Úroveň padesáti bodů v tomto průzkumu představuje hranici
mezi růstem a poklesem ekonomické aktivity a souhrnný PMI indikátor za letošní
září naznačuje, že oživení hospodářského růstu je i nadále výrazné, byť ne tak
silné, jako v předchozích měsících.
Zpomalení růstu aktivity hlásí jak zpracovatelský průmysl, tak
sektor služeb.
PMI ve zpracovatelském průmyslu v září klesl z úrovně
61,4 na 58,7, což je nejnižší úroveň od letošního února, zatímco trh očekával
pokles na úroveň 60,3.
Zpracovatelský průmysl hlásí jak pomalejší tempo růstu výroby,
tak zpomalení růstu nových objednávek a zaměstnanosti.
Sektor služeb vykázal pokles PMI indikátoru z 59,0 na 56,3,
což je nejslabší úroveň od letošního května a pod tržním očekáváním, jež
odhadovalo pokles PMI indikátoru na 58,5.
Průzkum ve službách hlásí jak zpomalení celkového výkonu tohoto
sektoru, tak nových objednávek, nicméně růst celkového výkonu a také
zaměstnanosti si v případě služeb zachovává slušné tempo.
Na sektor služeb nicméně nepříznivě dopadá stávající vlna
pandemie koronaviru a s ní spojené komplikace.
Průzkum PMI za letošní třetí čtvrtletí jako celek naznačuje, že
ekonomika eurozóny může za tento kvartál vykázat velmi silné tempo
hospodářského růstu, vyjádřeno mezičtvrtletní změnou HDP.
Výsledky PMI průzkumu za srpen a září ale zároveň naznačují, že
pro letošní závěrečné čtvrtletí lze očekávat zpomalení tempa růstu HDP.
Na ekonomickou aktivitu nepříznivě dopadají jak komplikace na
straně dodávek surovin a potřebných dílů v průmyslu, tak komplikace
spojené s pandemií, jež dopadají na sektor služeb.
Pro vývoj v dalších měsících a čtvrtletích bude klíčové
právě to, jak se bude vyvíjet situace v dodavatelských vztazích a nakolik
se podaří dostat pod kontrolu situaci na straně pandemie, čemuž mohou napomoci
i třetí dávky vakcinace, k nimž jednotlivé země postupně přistupují.
Průzkum PMI zároveň naznačuje kumulaci inflačních tlaků
v ekonomice eurozóny a toto konstatování jistě platí i pro Evropu obecně
včetně středoevropského regionu.
Tlaky směrem k růstu inflace tak lze očekávat i
v průběhu podzimních měsíců – jak v eurozóně, tak v našem
regionu.
Průzkumu PMI za eurozónu dává smíšené signály: pro letošní třetí
čtvrtletí lze čekat velmi slušný mezikvartální výkon HDP eurozóny, do
závěrečného čtvrtletí ovšem ekonomika eurozóny zřejmě vykročí se zpomalením
dynamiky svého růstu.
Zároveň je patrná kumulace inflačních tlaků jak v průmyslu,
tak ve službách.
Komplikace v dodávkách pro zpracovatelský průmysl jsou
patrné i ve středoevropském regionu, ať již hovoříme o české ekonomice anebo o
dalších regionálních ekonomikách, což se i zde projevuje na jedné straně coby
brzda růstu průmyslové výroby a zároveň coby faktor, jenž tlačí výrobní náklady
nahoru.
Středoevropský region se potýká s podobnými problémy jako
ekonomiky západní Evropy a zejména otázka dodavatelských vztahů v průmyslu
a vývoj na poli pandemie zůstávají do dalších měsíců klíčové i pro
středoevropské ekonomiky.
Radomír Jáč
hlavní ekonom
Radomír Jáč
Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.
Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.
nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.
Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.
Výsledky firem - tržby, zisk
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
28.03.2024 5 kroků pro pravidelnou údržbu vaší motorové pily
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz