Nebuďme bioroboty, jednejme silou ducha

Připomeňme si slova klasika: “Člověk, to zní hrdě”. Jednáme však tak, že lze v našem chování spatřovat hrdost? Možnosti lidského ducha jsou ohromné, každý má možnost tvořit a výsledky své tvořivé činnosti sdílet s ostatními. Každý má nadání k trochu jiné činnosti, a to je na tvorovi nazývaném člověk to krásné.

Jsme si však svých schopností dostatečně vědomi, jsme hrdí, aniž bychom byli domýšliví? Potřebujeme k hrdosti vysoké vzdělání, hodně peněz na účtě, atraktivní vzhled a pevné zdraví? Ne, nic z toho potřeba není. Stejně jako se slušně může chovat člověk nemocný, chudý a nevzdělaný, tak se i takový člověk může chovat hrdě jen díky tomu, že je člověkem.

Hrdým člověkem není člověk zotročený, člověk, který nemůže tvořit, který není svobodný na těle nebo na duchu. Hrdým člověkem není člověk, který se nechá manipulovat médii či jinými lidmi, nechá si do své mysli vpisovat nechtěné vzorce chování, které někdo vymyslel pro jeho ovlivnění nebo dokonce zotročení. Takový člověk je potom vnitřně nesvobodný a vnějškově vykazuje znaky biorobota, i když je formálně svobodný.

Ke skutečné svobodě člověka, je zapotřebí svoboda jeho ducha. Jeho duch musí být ten, který každou novou informaci posoudí a svobodně rozhodne, zda je v souladu s pro něj přirozeným řádem života. Tato činnost je však v rozporu s požadavkem na masovou produkci hmotných statků a jejich zpeněžování na trhu. Masová produkce vyžaduje robotickou práci na straně nabídky, ale i ovládání spotřebitelů na straně poptávky.

Do tohoto soukolí se přidává i stát, jehož aktuální vláda potřebuje masově produkovat vlastní voliče a proto řídí stát tak, aby jí masovou produkci voličů umožnil. Člověk je potom biorobotem pro svého zaměstnavatele, svůj stát, někteří též pro svou církev, jiní zase pro fanklub svého fotbalového týmu či jinou komunitu, o které chtějí, aby je přijala mezi sebe. Ženy jsou pak často i otrokem svých vlastních dětí a domácností.

Ačkoliv formálně žijeme ve svobodné společnosti, tak fakticky jsme z větší či menší části bioroboty, kteří otročí na jiné či na vlastní přehnané ambice, na vlastní ego.

Vyskočme, vyskočme z toho ven, bojujme silou ducha, svého vlastního ducha. Jsme přece svobodni, nenechme sebou manipulovat. Nepřijímejme automaticky žádné pravdy, aniž bychom je sami posoudili a rozhodli, zda a jak je zapojíme do mozaiky svého poznání. 

Nebuďme bioroboty pro stát, zaměstnavatele ani rodinu či jiné zájmové skupiny. Je vždy lepší pořídit si méně statků, ale zůstat svobodný, moci pracovat svobodně či svobodně tvořit a vidět, jak moje práce či tvorba přináší užitek.

Bojujme silou svého ducha, svou schopností tvořit a komunikovat s ostatními. Bojujme silou svého přirozeného smyslu pro spravedlnost a harmonické fungování společnosti. Bojujme proti parazitům, kteří se snaží z nás vysát naši životní energii, udělat z nás mdlá stvoření, neschopná odporu.

Bojujme. Člověk, to zní hrdě.

Autor je jednatel Kurzy.cz

Související: Anketa: Největší paraziti