Polská měna je vůči koruně právě teď nejslabší v novodobé historii, Čechům tak nebývale zlevňují nákupy v Polsku. Berou útokem obchody s nábytkem či potravinami

Česká koruna se právě nyní obchoduje na nejsilnější úrovni vůči polskému zlotému v celé novodobé historii. Je vůči polské měně nejsilnější od v 90. let, kdy jak Česko, tak Polsko procházely transformačním období. V rámci transformace Česko přijalo režim volného plovoucího kursu v květnu 1997, Polsko pak v dubnu 2000.  

Za celé období, po něž obě země požívají plovoucí kurs, tedy do dubna 2000, je podle dat Bloombergu právě dnes polská měna vůči té české nejslabší. Kurs právě teď činí 5,48 koruny za jeden zlotý. Dosud nejslabší úroveň vůči koruně vykazovala polská měna v druhé polovině září 2011, kdy se propadla až na kurs 5,49.  

Pro srovnání, třeba v dubnu 2015 se ale prodával za bezmála sedm korun (viz graf níže).  

Slabá polská měna zvýhodňuje nákupy zejména Čechům v polském příhraničí, kteří tak právě díky extrémně výhodnému kursu vyrážejí k severnímu sousedovi na nákupy ještě houfněji než běžně.   

Oslabování polské měny plyne z několika příčin. Loni koncem roku proti ní začala intervenovat polská centrální banka. V podobném duchu, v jakém Česká národní banka během své intervence z let 2013 až 2017 znehodnocovala korunu. Polská centrální banka začala intervenovat proto, aby zamezila výraznějšímu posílení zlotého, které by podle ní ohrožovalo křehké post-pandemické zotavování polské ekonomiky.   

Uměle oslabené polské měně navíc nenahrává ani to, že globální ekonomické oživení bylo letos na jaře a v létě nakonec vydatnější, než se čekalo, zejména díky postupujícímu očkování. To trhy vede k předpokladu, že centrální banky typu té americké zahájí zpřísňování své měnové politiky také dříve, než se čekalo. Což zatraktivňuje dolar a dolarová aktiva, zatímco měny typu zlotého ztrácejí další část své lákavosti.   

Navíc polská centrální banka drží základní sazbu stále na historicky rekordně nízké úrovni, 0,1 procenta, kam ji srazila loni, když propukla pandemie. To pomáhá vysvětlit, proč zlotý ztrácí proti české koruně. Česká národní banka totiž už svoji základní sazbu zvedá. A letos ji ještě s největší pravděpodobností ještě razantně zvýší, z nynější úrovně 0,75 procenta.  

Základní sazba ČNB tak podle sázek trhu bude během tří měsíců činit 1,50 procenta. To by znamenalo, že bude o více než procentní bod vyšší než základní sazba polská. Trh nyní sází na to, že základní sazba polské centrální banky vystoupá během tří měsíců pouze na zhruba 0,3 procenta.  

Více než procentní bod rozdílu v úročení představuje natolik významné vyhlížené zatraktivnění české měny vůči polské, že mezinárodní investoři o to raději budou své finanční prostředky ukládat do korunových aktiv, namísto těch ve zlotém. Což jen korunu vůči zlotému déle zpevní. Další mírné posilování koruny vůči polské měně je tedy poměrně pravděpodobné.   

Slabý zlotý pochopitelně zatraktivňuje nákupy Čechů v polských obchodech. A to přesto, že polská inflace je nyní ještě výraznější než ta česká. Polská inflace nyní dosahuje úrovně pěti procent, a je tak nejvyšší za více než deset let. Dost pravděpodobně dále poroste. Česká inflace by neměla letos výrazněji překročit úroveň čtyř procent. I tak by ale byla nejvyšší od roku 2008.   

Zejména Češi ze severních částí naší země se tak nyní do Polska vydávají častěji než jindy za nákupy nejen potravin, ale třeba i oděvů, nebo dokonce nábytku.   

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Národní ekonomická rada vlády (NERV)

Hlavní ekonom, Trinity Bank