Růst cen průmyslových výrobců ve třetím čtvrtletí zatím výrazně překonává očekávání

Meziroční růst výrobních cen v tuzemské ekonomice pokračuje ve zrychlování, což platí jak o průmyslu, tak o cenách zemědělských výrobců a o stavebnictví.

Meziroční růst cen průmyslových výrobců se v srpnu vyhoupl na 9,3 %, což představuje nejsilnější dynamiku růstu cen v průmyslu od dubna 1993.

Zrychlení meziročního růstu cen je patrné napříč většinou odvětví zpracovatelského průmyslu, za zmínku stojí zrychlení růstu cen základních kovů a dřeva a papíru, jež bylo v srpnu markantní.

Růst cen průmyslových výrobců ve třetím čtvrtletí zatím výrazně překonává očekávání ČNB a je faktorem hovořícím ve prospěch scénáře zrychlení tempa zvyšování úrokových sazeb české centrální banky.

Výrobní ceny v tuzemském průmyslu v srpnu zrychlily meziroční růst ze 7,8 % na 9,3 %, zatímco trh čekal růst na úrovni 8,7 %.

ČNB ve své prognóze z počátku srpna očekávala, že ceny průmyslových výrobců ve třetím čtvrtletí vzrostou v průměru o 6,9 %, skutečně vykázaný cenový růst za červenec a srpen činí v průměru 8,6 %.

Na úrovni 9,3 % je meziroční růst výrobních cen v tuzemském průmyslu nejsilnější od dubna 1993.

V případě zemědělských výrobců meziroční růst výrobních cen v srpnu zrychlil z 5,2 % na 7,9 %.

Tahounem srpnového zrychlení meziročního růstu výrobních cen v zemědělství byly především ceny v rostlinné výrobě, zrychlení cenového růstu však hlásí i živočišná výroba.

Ve výhledu do dalších měsíců a do dalších čtvrtletí stále platí konstatování, že se růst cen v rostlinné výrobě může přelít také do růstu cen v živočišné výrobě a v potravinářském průmyslu, což může posílit tlaky směrem ke zrychlení růstu cen potravin pro konečné spotřebitele.

ČNB ve své srpnové prognóze počítala pro letošní třetí čtvrtletí s meziročním růstem cen v zemědělství o 10,2 %, průměrný růst vykázaný za červenec a srpen na úrovni 6,6 % je tam zatím výrazně pod očekáváním centrální banky, tlak směrem ke zrychlení růstu cen zemědělských výrobců ale bude dle všeho pokračovat i v dalších měsících.

Růst cen průmyslových výrobců v srpnu akceleroval na úroveň nejsilnější za více než 28 uplynulých let a zrychlení lze pozorovat ve většině odvětví zpracovatelského průmyslu.

Průmysloví výrobci čelí jak rostoucím cenám surovin, tak výpadkům v dodávkách potřebných dílů, což zvyšuje jejich náklady, vzhledem k silné poptávce odběratelů ale mohou výrobci své vyšší náklady snáze promítnout do prodejních cen.

Zrychlení růstu hlásí také výrobní ceny v zemědělství a stejné konstatování platí také o výrobních cenách ve stavebnictví, jejichž meziroční růst v srpnu zrychlil i 5,6 % na 6,6 %.

Vývoj cen výrobců je pro ČNB jasným signálem, aby pokračovala ve zvyšování svých úrokových sazeb a zrychlující se dynamika růstu výrobních cen je argumentem pro možnost výraznějšího zvýšení repo sazby ČNB, tedy o půl procentního bodu v jednom kroku.

Nejbližší měnově-politické zasedání bankovní rady se bude konat 30. září a jako velmi pravděpodobná se jeví možnost, že ČNB po zvýšení úroků o čtvrt procentního bodu na předchozích zasedáních v červnu a srpnu nyní přeřadí na vyšší stupeň a repo sazbu zvýší o půl procentního bodu.

Debatu o výraznějším růstu úrokových sazeb pak může přinést také nová čtvrtletní prognóza z dílny ČNB, jež bude zveřejněna počátkem listopadu.

Trh může spekulovat na zvýšení úrokových sazeb o půl procentního bodu jak na zářijovém zasedání bankovní rady, tak na zasedání počátkem listopadu.

Cenové tlaky v české ekonomice bují a pokud se má inflace během následujících dvou let zmírnit a vrátit se do oblasti dvouprocentního inflačního cíle, je třeba přitvrdit měnové podmínky v české ekonomice jak skrze růst úrokových sazeb centrální banky, tak případně skrze posílení kurzu koruny.

Repo sazba ČNB činí aktuálně 0,75 %, ke konci letošního roku se ale může vyšplhat na úroveň 1,75 % anebo až na 2,00 % s výhledem na další, již mírnější, růst v roce 2022.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.