Meziroční růst spotřebitelských cen v české ekonomice v srpnu vyskočil výrazně nad očekávání a na nejvyšší úroveň od listopadu 2008

Meziroční růst spotřebitelských cen v české ekonomice v srpnu vyskočil z 3,4 % na 4,1 %: výrazně nad očekávání a na nejvyšší úroveň od listopadu 2008.

Nárůst celkové meziroční inflace byl tažen naprostou většinou hlavních skupin ve spotřebním koši včetně cen potravin, nákladů na bydlení, cen v dopravě a též včetně cen spadajících do jádrové inflace, jako například rekreace a kultura, stravování a ubytování, odívání a obuv anebo bytové vybavení.

Meziroční inflace na úrovni 4,1 % je o plný procentní bod nad prognózou ČNB a na finančním trhu povedou inflační data ke spekulacím, že by bankovní rada mohla na některém ze svých zasedání zvýšit úrokové sazby o půl procentního bodu, zatímco dosud se centrální banka držela tempa zvyšování úroků o čtvrt procentního bodu v jednom kroku.

Meziroční inflace v srpnu vzrostla z 3,4 % na 4,1 %, což pro tento ukazatel meziročního cenového vývoje představuje nejvyšší úroveň od listopadu 2008.

Finanční trh očekával meziroční inflaci na úrovni 3,6 %, odhad ČNB prezentovaný ve čtvrtletní prognóze na počátku srpna činil 3,1 %.

Inflace tak vzrostla plný jeden procentní bod nad prognózu ČNB a je výrazně nad inflačním cílem centrální banky, jenž je stanoven na úrovni dvou procent.

Nárůst celkové meziroční inflace byl v srpnu tažen naprostou většinou hlavních položek spotřebního koše včetně cen potravin, pohonných hmot, nákladů na bydlení a položkami spadajícími do tzv. jádrové inflace, jako jsou ceny obuvi a odívání, stravování a ubytování, ceny volnočasových aktivit (rekreace a kultura) anebo bytového vybavení.

Jádrová meziroční inflace jako celek za srpen nepochybně vykáže nárůst z červencové úrovně, jež činila 3,8 %.

Data o jádrové inflaci za červenec ČNB teprve zveřejní v průběhu dneška.

Jádrová inflace je ukazatel, jenž nejlépe mapuje domácí cenové tlaky a od loňského května se nepřetržitě drží nad tříprocentní úrovní.

Počátkem srpna zveřejněná prognóza ČNB očekávala, že jádrová inflace v letošním třetím čtvrtletí bude činit 3,5 % poté, co ve druhém čtvrtletí dosáhla úroveň 3,3 %.

Cenové tlaky související s otevíráním ekonomiky po pandemických omezeních a též tlaky související s problémy na straně dodávek v průmyslu budou vytvářet tlaky směrem k růstu jádrové inflace i v dalších měsících.

Celková meziroční inflace v české ekonomice může v nejbližších měsících dále růst, tlačit nahoru ji budou jak naakumulované cenové tlaky v tuzemské ekonomice, tak statistické efekty v podobě relativně nízké srovnávací základny ve smyslu cenového vývoje pozorovaného loni na podzim.

Ke konci letošního roku může meziroční inflace vystoupat nad úroveň 4,5 %.

Růst spotřebitelských cen včetně jádrové inflace se drží výrazně nad inflačním cílem i nad aktuální prognózou ČNB.

Vývoj a výhled inflace hovoří pro další zvyšování úrokových sazeb a bankovní rada může na některém z nejbližších zasedání vážně uvažovat zvýšení repo sazby o půl procentního bodu v jednom kroku.

Nejbližší měnově-politické zasedání bankovní rady se koná 30. září a trh bude ohledně možnosti růstu úroků o půl procentního bodu nervózní, což povede k tlaku na růst tržních úrokových sazeb a také k posílení kurzu koruny vůči euru.

I pokud ČNB zvýší na zářijovém zasedání svou repo sazbu opět v tradičním rozsahu o čtvrt procentního bodu, tak trhy budou nervózní i před zasedáním stanoveným na počátek listopadu, kdy ČNB bude mít k dispozici novou inflační prognózu, jež může vybízet k výraznějšímu tempu zvyšování úroků než dosud.

Za celý rok 2021 může celoroční průměrná inflace dosáhnout úrovně až 3,4 % poté, co v roce 2020 činila průměrná inflace 3,2 %.

V roce 2022 by celoroční průměr měl klesnout do oblasti okolo 3 % anebo mírně pod tuto úroveň, relativně na dohled dvěma procentům se inflace přiblíží zřejmě až ve druhé polovině roku 2022, pravděpodobně ale i v závěru příštího roku meziroční inflace setrvá mírně nad úrovní inflačního cíle.

Vyšší inflace logicky vede ke spekulacím na možnost výraznějšího zvýšení úroků ČNB, než se dosud čekalo, což je reflektováno posílením kurzu koruny, k němuž došlo bezprostředně po zveřejnění dat o srpnové inflaci.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.