Ranní glosa: Rekordní přebytek běžného účtu platební bilance je neudržitelný

Hlavní pozornost finančních trhů sice v posledních týdnech směřuje k inflaci a s ní spojené reakci centrální banky, avšak v ekonomice probíhají i jiné zajímané trendy, které jsou zachyceny – a někdy docela ukryty – ve statistických výkazech, jimž se v lepších časech pozornost v podstatě nevěnuje. Jedním z nich je běžný účet platební bilance odrážející vnější (ne)rovnováhu té které ekonomiky. Za běžných okolností ukazuje, nakolik je daná země schopna generovat cizí měnu z běžných transakcí a výnosů z investic. Když v loňském roce běžný účet skončil nejvyšším přebytkem od roku 2004 odpovídajícím 3,6 % HDP, byl to pro trhy i ratingové agentury pozitivní signál. Při bližším pohledu však bylo jasné, že k tomu nedošlo kvůli zlepšení konkurenční pozice ČR v oblasti zahraničního obchodu se zbožím a službami, ale především v důsledku poklesu ziskovosti tuzemských firem pod zahraniční kontrolou, respektive díky zhruba čtyřicetiprocentnímu propadu dividend odcházejících ze země. V čase kovidové nejistoty se firmy soustředily na řešení provozních problémů, likvidita a ziskovost šla na chvíli stranou.

V posledních měsících je stále více patrné, že rekordní přebytek běžného účtu platební bilance – a tedy do jisté míry i příliv nové cizí měny do ČR – je neudržitelný. Nejenom že zadrhává oživení zahraničního obchodu v důsledku chybějících komponent pro exportně významné artikly, ale firmy začínají opět ve větší míře vyplácet dividendy. Roční kumulovaný přebytek běžného účtu se tak z dubnových 226 mld. postupně snížil už o 65 mld. Jde o logický „nový“ trend přicházející s oživením ekonomiky a musí s ním počítat i finanční trhy. Jestli je na něm něco skutečně zajímavého, tak je to míra ovlivnění celkové vnější rovnováhy ČR dalším vývojem exportu, jehož hlavním reprezentantem jsou automobily. A další avizované omezování produkce automobilů může tento trend ještě urychlit.