Olympiáda potrápila japonskou ekonomiku, prodlouží uzavření země
Ačkoliv byly Letní olympijské hry 2020 v Tokiu pro Japonsko historicky medailově nejúspěšnějšími (celkem 27 zlatých medailí, nejvíc po USA a Číně), po ekonomické stránce se jednalo o mimořádně bolestivou prohru. Pořádání olympiády navíc umocnilo současnou opatrnost vůči zahraničním návštěvníkům, což pravděpodobně prodlouží současný stav, kdy většina z nich ani nemůže překročit hranice země. Platí to i pro drtivou většinu obchodníků.
Ilustrační foto: Shutterstock
Japonsko naposledy pořádalo Letní olympijské hry v Tokiu v roce 1964 a dodnes jsou vzpomínány jako velmi úspěšná událost, která představila hostitelskou zemi – stále zatíženou stigmatem druhé světové války – jako vyspělou, rychle bohatnoucí a přátelskou. Podobně se předpokládalo, že se Olympijské hry 2020 stanou nejen symbolem ekonomického oživení po letech stagnace a likvidace následků ničivého zemětřesení v roce 2011, ale že se také Japonsko opět předvede světu v tom nejlepším světle.
Tyto naděje vzaly vypuknutím pandemie covid-19 rychle za své. Japonsko se na jaře 2020 uzavřelo v naději, že se tím před pandemií nejlépe ochrání. To se nestalo a dnes panuje ve velké části země, včetně největších měst, čtvrtý nouzový stav, který omezuje společenský život i podnikání. Koronavirová epidemie navíc znamenala roční posunutí olympiády se všemi možnými negativními dopady.
NEJDRAŽŠÍ HRY V HISTORII
Zatímco pro rok 2020 byly náklady na pořádání her organizátory odhadovány na 12,6 miliardy amerických dolarů, o rok později to již bylo 15,4 miliardy. Roční odklad tak způsobil nárůst nákladů o 22 % a tokijské hry se tak staly podle nedávné studie Oxfordské univerzity nejdražšími v historii. Přitom v roce 2013 japonští organizátoři při udělení pořadatelství předpokládali náklady kolem 7,5 miliardy dolarů.
S uzavřením se Japonska před zahraničními návštěvníky od jara 2020 bylo dlouho dopředu jasné, že olympiáda nebude moci sloužit ani jako magnet pro turisty. Provozovatelé hotelů, restaurací, ale i samotní organizátoři se dlouho spoléhali alespoň na domácí návštěvníky, kteří dorazí do Tokia a dalších míst, kde se soutěžilo. I tyto naděje ale zůstaly nevyslyšeny, když pouhých pár týdnů před zahájením her japonská vláda z preventivních důvodů rozhodla, že se budou konat za zavřenými dveřmi.
To mělo mimo jiné drtivý dopad na předpokládané zisky z prodeje lístků, přibližně 90 % z nich v hodnotě 820 milionů dolarů se muselo vracet. Aktuálně začínají vyjednávání mezi tokijskou radnicí, japonskou vládou a olympijským výborem o tom, kdo ponese hlavní část všech dodatečných nákladů. Již nyní je ale jasné, že to bude především japonský daňový poplatník.
Ilustrační foto: Shutterstock
HOSPODÁŘSKÉ OŽIVENÍ SE ODKLÁDÁ
Negativní ekonomické dopady navíc nejsou počítány jen v nákladech na pořádání Olympijských her a ušlých ziscích. Zatímco „olympijská bublina“ celkem úspěšně ochránila sportovce a realizační týmy, ve zbytku japonské metropole se rychle rozšířila varianta delta. Během konání her dosáhl počet nakažených v Tokiu během jednoho dne pěti tisíc, což bylo v té době nejvyšší číslo od vypuknutí pandemie.
Aktuální šíření koronaviru má závažné dopady na celou japonskou ekonomiku, která v prvním pololetí roku 2021 stagnovala. Ještě v srpnu Japonská centrální banka přes vyhlášený nouzový stav v Tokiu a dalších prefekturách zachovávala mírný optimismus, když očekávala, že především oslabená domácí poptávka se bude postupně zvedat díky postupujícímu proočkování obyvatelstva (v této chvíli se pohybuje na hranici 50 %). Nicméně většina ekonomů se již nyní obává, že ve druhé polovině roku bude nakonec hrozit spíše další recese. Japonská ekonomika tak bude za rok 2021 spíše ztrácet za jinými zeměmi a výraznější oživení je odsunuto na další rok.
OBTÍŽE PŘI VSTUPU DO ZEMĚ
Olympiáda měla ještě jeden významný negativní efekt, kdy pravděpodobně oddálila opětovné otevření země zahraničním návštěvníkům, a to nejspíše do konce roku 2021. To má samozřejmě dopad i na všechna obchodní jednání, návštěvy veletrhů nebo podnikatelské mise. I proto japonská podnikatelská federace Keidanren nedávno vyzvala vládu ke zmírnění podmínek vstupu pro plně očkované osoby a zavedení vakcinačních pasů.
Než k tomu dojde, českým exportérům nezbývá než se spolehnout na moderní komunikační prostředky, k jejichž využívání jsou koronakrizí přinuceni i konzervativní Japonci. Část japonských veletrhů je také nucena přejít do online formy, nebo umožňuje vystavovatelům vzdálený přístup.
Velvyslanectví ČR v Tokiu v rámci ekonomické diplomacie podporuje i tyto formy účasti na veletrzích. V dubnu se tímto způsobem české firmy účastnily veletrhu virtuální reality VR/AR/MR World v Tokiu a nyní je vše připraveno pro online představení českých herních studií na Tokyo Game Show, které proběhne na přelomu září a října.
Ondřej Svoboda, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Tokiu
Moderní ekonomická diplomacie
Moderní ekonomická diplomacie je časopis, který vydává Ministerstvo zahraničních věcí ČR a který je určen především pro české exportéry. Jedná se o dvouměsíčník, ve kterém vývozní firmy najdou praktické informace o exportních trzích, o službách které jim nabízí Ministerstvo zahraničních věcí a síť ambasád spolu se zahraničními kancelářemi českých státních agentur a institucí. Čtenářům přináší také informace o našich seminářích a podnikatelských misích, o možnosti zapojení se do B2B aktivit České rozvojové agentury a financování exportu. Obsahuje také články, komentáře, analýzy a rozhovory o trendech v oblasti světové ekonomiky, perspektivních exportních oborech a úspěšných českých exportérech.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz