Český účet za Afghánistán? Vyrovnaný, také díky půldruhému roku příprav

„Bez ohledu zda jde o Afghánistán, Mali, Pobaltí, v minulosti Irák či Balkán, armáda má pro tento úkol přesně definované operační postupy,“ říká plukovník gšt. David Schnábel, zástupce náčelníka štábu Velitelství pro operace.

Příprava už od února 2020

Na odvoz materiálu z Afghánistánu se začala připravovat už vloni v únoru, kdy USA a Tálibán podepsaly smlouvu o stažení spojeneckých vojsk. Na podzim se na místo vypravila skupina specialistů, kteří měli za úkol veškerý materiál posoudit a určit, co se přiveze zpět do ČR a co daruje místním silám.

„V Afghánistánu zůstalo jen minimální množství materiálu. Šlo hlavně o vybavení budov – kancelářský nábytek apod. Jednalo se zejména o majetek, u něhož cena přepravy převyšovala vlastní hodnotu majetku nebo by byl v ČR už nevyužitelný,“ vysvětluje Schnábel.

Zhruba dva měsíce před blížícím se (tehdy ještě květnovým) termínem stažení vojsk, začali armádní logistici s rezervací nákladních letadel. Přesné termíny letů pak spojili s ukončením české mise v Afghánistánu.

„Že jsme plánovali a objednávali s předstihem, nám pak velmi usnadnilo všechny následné kroky, které přišly s rozhodnutím o úplném stažení spojeneckých sil. Byli jsme na to připraveni,“ vzpomíná.

170 tun v jednom týdnu

Poslední týden v červnu se v Afghánistánu třikrát „otočil“ obří Antonov An-124 a Iljušin Il-76, pronajaté přes program SALIS, armáda rovněž využila vlastní letoun Airbus A-319. Pro přesuny materiálu mezi základnami si logistici půjčovali vrtulníky koaličních partnerů.

„Stahovaly se zejména zbraně, munice, náhradní díly na techniku, ale i vlastní technika – osobní pancéřovaná vozidla Toyota, autojeřáb, multilift, vysokozdvižný vozík, elektrocentrála,“ vypočítává Schnábel. Poslední jednotka v misi Resolute Support přivezla zpět do ČR celkem 170 tun materiálu.

Češi ale v Afghánistánu neměli jen auta a zbraně. Škála jejich úkolů byla široká, do Prahy tak pečlivě zabalené v přepravních kontejnerech putovalo i vybavení pyrotechniků a lékařů. Zajímavostí jsou i osobní věci vojáků, které darovali do sbírek Vojenskému historickému ústavu Praha.

Vyklízel se nejen Kábul, ale i Bagrám a další „české“ lokality

Podle Davida Schnábela se materiál z misí stahuje vždy s ukončením úkolu. A opět platí, že se vše řídí nastavenými operačními a technickými postupy. „Vloni skončila strážní rota BAF na základně Bagrám, předtím šlo o jednotky AAT, PRT, OMLT atd. Každá jednotka potřebuje specifické množství a druhy materiálu, který si do mise vyveze a pak odváží zpět. Všeobecný materiál a některou techniku si jednotky předávají mezi sebou a zůstává tak v místě nasazení.“

Po příjezdu do Čech se technika a materiál uloží v Centru podpory operací, které je součástí Velitelství pro operace. Dezinfikuje se, případně opraví a následně se buď vrací útvarům, přesouvá do armádních center logistiky, IT, zdravotnictví, používá k výcviku vojsk nebo uloží pro další zahraniční mise.

Obrovská zkušenost nejen pro nasazené

Pro armádní zásobovače jsou odsuny materiálu po ukončení misí obrovskou zkušeností. A je jedno, zda jde o Afghánistán, Mali, Irák či misi na Balkáně. Dvanáctiletá operace SFOR byla mimochodem co do velikosti a objemu přepravovaného materiálu srovnatelná s tou poslední.

„Jsou to prověrky všech našich schopností – od právních záležitostí, přes strategicko-diplomatická rozhodnutí a činnosti až po samotnou práci a plánování v rámci celé operace,“ hodnotí.

Velitelství pro operace těmito úkoly pověřuje zkušené odborníky na logistiku, kteří jednotky v místě nasazení z ČR dlouhodobě řídili, měli ve své odpovědnosti a perfektně znali všechny úkoly. „Tím byli připraveni na všemožné situace, které ta která operace přináší,“ uzavírá plukovník gšt. David Schnábel.