Nová vláda Zambie vzbuzuje vysoká očekávání u podnikatelů a zahraničních investorů

Dne 12. srpna 2021 se v Zambii uskutečnily všeobecné volby, v nichž se volil nový prezident, členové parlamentu i místních zastupitelstev. Po deseti letech vlády Vlastenecké fronty se k moci dostala opoziční strana UPND (United Party for National Development) a její lídr Hakainde Hichilema byl s výrazným náskokem více než 20 % hlasů zvolen prezidentem. Na výsledek voleb okamžitě zareagovaly mezinárodní finanční trhy; národní měna, zambijská kwacha (ZMW), během dvou týdnů posílila vůči americkému dolaru téměř o dvacet procent, z 19,30 ZWM za USD pod hranici 16 ZMW. Tržní cena zambijských eurobondů, splatných v roce 2024, se vyšplhala ze 63 centů na dolar na 80 centů. Na poslední srpnové aukci dluhopisů emitovaných centrální bankou v objemu 2,5 mld. ZMW byl zájem investorů pětinásobně vyšší (přitom v uplynulých měsících se často požadovaný objem upsat nepodařilo) a výnosy výrazně klesly, např. u dluhopisů s pětiletou splatností o téměř osm procentních bodů na 25 %.

Tento optimismus odráží naděje, které do nového prezidenta vkládají věřitelé a investoři. Devětapadesátiletý podnikatel a jeden z nejbohatších Zambijců Hichilema se v minulosti o prezidentský úřad ucházel již pětkrát. Má ekonomické vzdělání a dlouhodobě se prezentuje jako zastánce volného trhu. Přesvědčit většinu voličů se mu však podařilo až na šestý pokus v situaci, kdy se Zambie vinou nezodpovědného zadlužování, zejména u čínských subjektů za velmi netransparentních podmínek, dostala do platební neschopnosti, hodnota zambijské kwachy za rok a půl poklesla o dvě třetiny a roční míra inflace se dostala na úroveň 25 %.

Nový prezident ve svém inauguračním projevu označil za hlavní priority své vlády ozdravění veřejných financí, obnovení důvěry trhů a nekompromisní boj proti rozšířené korupci. Jako prvního člena vládního kabinetu jmenoval ministra financí. Stal se jím Situmbeko Musokotwane, ekonom se zkušenostmi ze Světové banky, Mezinárodního měnového fondu a Africké rozvojové banky, který tuto funkci zastával již v ekonomicky úspěšných letech 2008 – 2011. Jedním z jeho hlavních úkolů bude dosažení dohody s IMF o překlenovacím úvěru, o nějž Zambie usiluje již několik let, doposud se jí však nepodařilo fond přesvědčit o přijetí důvěryhodných opatření k posílení fiskální disciplíny a transparentnosti ohledně finančních závazků. Dosažení dohody s IMF je klíčové pro vyjednávání s ostatními zahraničními věřiteli o restrukturalizaci dluhů vůči nim. Zambie podle posledních oficiálních informací dluží v zahraničí 12,8 miliard dolarů, nový prezident však již naznačil, že skutečná výše dluhu je ještě vyšší. Zambie přestala své dluhy splácet v listopadu 2020, nejbližším splatným závazkem jsou eurobondy v hodnotě 750 milionů dolarů v září 2022.

Ekonomice Zambie v současné době nahrává skutečnost, že světové ceny mědi, která dlouhodobě tvoří přibližně tři čtvrtiny celkových exportních příjmů země, se v poslední době pohybují na historických maximech a neočekává se jejich zásadnější pokles. Zambie ovšem doposud nedokázala plně využít tohoto příznivého vývoje výrazným navýšením produkce. Vztahy minulé vlády se zahraničními investory v tomto klíčovém sektoru byly komplikované, a to zejména kvůli nepředvídatelným a často se měnícím podmínkám především v oblasti zdanění. Vláda podnikla i některé velmi kontroverzní kroky, jakými bylo mj. v roce 2019 odebrání licence jedné z největších těžařských firem, indické společnosti Vedanta, která se kvůli tomu dodnes s vládou soudí. Nový ministr financí již neformálně potvrdil, že nová vláda se bude snažit podmínky pro investory v tomto odvětví stabilizovat a racionalizovat. Podle některých zdrojů těžařské firmy, z nichž největší je aktuálně kanadská First Quantum Minerals, plánují realizovat nové investice do zařízení na těžbu a zpracování mědi a dalších kovů v řádu miliard dolarů. To může potenciálně představovat příležitosti pro uplatnění i českých dodavatelů zařízení pro těžební a hutnický průmysl. Lze očekávat zvýšení zájmu zahraničních investorů o Zambii i v dalších odvětvích.

Je zřejmé, že v zájmu konsolidace veřejných financí bude muset nová vláda přikročit i k politicky nepopulárním opatřením, jako jsou omezení dlouhodobě neudržitelných státních subvencí na pohonné hmoty či zemědělské vstupy, přiblížení tarifů za odběr elektřiny reálným tržním cenám nebo zeštíhlení státní správy. Nová administrativa, která disponuje silným mandátem od voličů, nicméně zatím působí velmi odhodlaně potřebné reformy prosadit. Prezident Hichilema se nechal slyšet, že považuje za potřebné nastolit ještě přísnější fiskální disciplínu, než jak požaduje IMF, a slíbil občanům Zambie výrazné oživení podnikatelské aktivity a hospodářský růst ve výši deset procent ročně do pěti let.

Václav Kuželka, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Lusace