Růst domácího deficitu zpomaluje
Za prvních osm měsíců letošního roku dosáhl deficit úrovně 298,1 mld. Kč. Z historického pohledu se jedná o rekordní číslo, nicméně z pohledu dynamiky v posledních několika málo měsících pozorujeme zlepšující se trend. Zatímco ještě v dubnu a květnu schodek meziměsíčně rostl o více než 60 mld. Kč, v červenci meziměsíční přírůstek činil 14 a v srpnu necelých 19 mld. Kč. Celkové příjmy jsou meziročně vyšší o 1,8 % (v červenci o 2,4 %), a celkové výdaje o meziročních 9,2 % (v červenci o 9,2 %). Celkové saldo hospodaření se v srpnu zhoršilo o 67,8 mld. Kč.
Na meziročním propadu hospodaření státního rozpočtu se podílely nižší daňové výnosy spojené s pandemií, kdy například došlo u vybraného zboží a služeb k prominutí daní, či přeřazení do snížené sazby daně.
Srpnová statistika potvrzuje trend zlepšujícího se průběhu na příjmové straně. Na DPH se letos již vybralo o 3,6 mld. Kč více než vloni, kdy během letních měsíců nebyla v platnosti přísná protipandemická opatření. Na pojistném na sociální zabezpečení již téměř 40 mld. Kč a na dani z příjmu právnických osob o 22,5 mld. Kč více. Naopak daňové příjmy bez pojistného poklesly o 10,3 mld. Kč, nicméně zde sehrály roli posuny v splatnosti v loňském roce. Se svižným oživením spotřeby domácností, které potvrdila struktura růstu ekonomiky během druhého čtvrtletí bychom v dalších měsících měli pozorovat rostoucí trend výběru DPH. S vyšší ekonomickou aktivitou platí to samé i pro daně z příjmu právnických osob.
Pozitivní vývoj lze pozorovat i na výdajové straně. Běžné výdaje rostly oproti červenci nižším tempem – přidaly 94,7 mld. Kč. oproti červencovým 102,2 mld. Kč. Největší podíl na tomto měly opět neinvestiční transfery podnikatelským subjektům (+34,3 mld. Kč oproti +33,9 mld. Kč v červenci). V závěsu poté znovu najdeme neinvestiční transfery fondům sociálního zabezpečení (+24,6 mld. Kč oproti 23,5 mld. Kč). Pozadu nadále zůstávají investiční výdaje, které si meziročně pohoršily o 10,2 mld. Kč (oproti meziročnímu snížení o 8,6 mld. Kč v červenci). Naopak neinvestiční transfery firmám (vesměs kovidové pomoci) už překonaly celoroční plán a překonaly hranici 100 mld. Kč (v červenci 90 mld).
Dosavadní letošní vývoj utvrzuje v názoru, že schválený deficit ve výši 500 mld. Kč nakonec nebude zdaleka zapotřebí. Za předpokladu, že podzim nepřinese vzedmutí další drtivé pandemické vlny spojené s nucenými ekonomickým uzavírkami, by se měl stav příjmové i výdajové strany státní pokladny na pozadí sílící mezičtvrtletní dynamiky HDP dále zlepšovat. Hlavně příjmová strana se vyvíjí podstatně lépe, než s čím rozpočet počítal. Podobně i schválený objem výdajů se ukazuje jako poněkud naddimenzovaný. Nadále tak předpokládáme, že konečný letošní deficit dosáhne maximálně 400 mld. Kč, přičemž aktualizovaná prognóza MFČR predikuje necelých 470 mld. Kč.
Autor: David Vagenknecht, analytik
Editor: Helena Horská, hlavní ekonomka
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz