Rozbřesk: Aktuální vývoj české ekonomiky nelze považovat za zklamání

Konečně jsme se včera dočkali podrobných výsledků české ekonomiky za druhý kvartál. Nakonec se ukázalo, že si hospodářství vedlo přece jen o trochu lépe, než indikoval bleskový odhad (+1 % vs. 0,6 %), nicméně stále jde o výrazně slabší výsledek ve srovnání s většinou zemí Unie. Slabší bylo nicméně toto číslo ve srovnání s odhadem ČNB, která předpokládala 1,7 %.

Jak ale vyplynulo z následného komentáře, centrální banka si všímá mnohem silnějšího růstu spotřeby podporované vynucenými úsporami, takže fakticky se slabším číslem nejspíš nemá nejmenší problém. Navíc pro zbytek roku optimisticky předpokládá, že „přetížení globálních řetězců, které aktuálně brzdí produkční a exportní výkon českého průmyslu, bude ve zbytku letošního roku slábnout.“ Proto se nedá očekávat, že by ČNB chtěla korigovat svůj záměr pokračovat v rychlém zvyšování úrokových sazeb. Zvlášť když nepředpokládá, že by opětovný rozjezd pandemie neměl mít „hmatatelné hospodářské dopady“.

Ale zpátky k samotným výsledkům ekonomiky ve druhém kvartále. Rozhodně je nelze považovat za zklamání s ohledem na situaci, kdy teprve v průběhu čtvrtletí docházelo k rozvolňování restrikcí dopadajících na služby a kdy automobilový průmysl začínal mít stále větší problém s dodávkami komponent.

Na poptávkové straně růst obstarala především spotřeba domácností, která oproti prvnímu čtvrtletí vzrostla o 6,4 %. Výrazný skok zaznamenaly nákupy zboží střednědobé spotřeby (oblečení, obuv, domácí potřeby atp.). Více se utrácelo i za služby (+7,6 %), i když stále ještě asi o 10 % méně než ve stejném období roku 2019. Pozitivně se na vývoji HDP odrazily i investice (+4,2 %) zejména do dopravních prostředků a bydlení. Oživení je však patrné i u strojních a stavebních investic. Dá se tedy říct, že firmy realizují nejenom odložené nákupy aut, ale vrací se i k dříve zmrazeným či odloženým investicím a situace v privátní sféře se tak vrací k normálu.

Nabídkovou stranu ekonomiky podpořilo podle očekávání zejména „rozvolňované“ odvětví obchodu, ubytování, stravování, u kterého navíc panují velká očekávání i pro druhou polovinu roku. Mělo by totiž pomoci překlenout aktuální útlum průmyslu a dále zrychlit růst ekonomiky nad tři procenta.

TRHY
Koruna
Koruna v průběhu včerejšího odpoledního obchodování nabrala směr k silnějším úrovním a přiblížila se až těsně k hranici 25,40 EUR/CZK. Ranní příznivější výsledky HDP nechala bez povšimnutí, podobně jako odpolední optimistický komentář ČNB k nejnovějším podrobným číslům. Nakonec se svezla na vlně s některými dalšími měnami v regionu. V každém případě, i když byl růst HDP výrazně slabší, než si ve své srpnové prognóze představovala, na plánu ČNB zvyšovat úrokové sazby se nic nemění.

Zahraniční forex
Ani nejvyšší inflace v eurozóně za posledních deset let, ani slabší americká data včera nepřinesly nárůst volatility na eurodolarovém trhu.

Dnes přijdou na řadu americká čísla silnějšího kalibru - ADP report z trhu práce a index podnikatelské nálady v průmyslu ISM. V obou případech se obáváme, že s ohledem na šířící se delta variantu koronaviru v USA, mohou obě statistiky trh zklamat a dolar na čas oslabit.

Zlotý včera výrazně zpevnil, když za zisky polské měny byla tentokrát vysoká domácí inflace a s ní spojené pochybnosti, že centrální nebude schopna udržet oficiální úrokové sazby na nule až do první poloviny roku 2022 jak slibuje guvernér NBP Glapinsky. Meziroční polská inflace se totiž dostala na úroveň 5,4 %. To je nejen velmi vysoko nad koridorem cíleným NBP (1,5-3,5 %), ale navíc i bez znalosti detailní struktury se dá odhadnout, že i tzv. jádrová inflace zrychlila na úroveň 3,8-3,9 %. Peněžní trh ve Varšavě nyní sází na to, že by NBP mohla zvýšit úrokové sazby v tříměsíčním horizontu o přibližně 20 bazických bodů. Jinak řečeno trh spekuluje, že růst úrokových sazeb přišel společně s publikací nové makroekonomické prognózy NBP na listopadovém zasedání polského Výboru pro měnovou politiku. V něm mají prozatím jasnou převahu centrální bankéři s holubičími názory (v čele s guvernérem), ale pokud nová prognóza ukáže na to, že polská inflace se nedostane zpět k inflačnímu cíli až do roku 2023, pak dostanou jestřábi do rukou přesvědčivé argumenty (pro zvýšení úroků). Ještě předtím však může dojít k zásadní změně komunikace NBP, kterou by mohlo přinést již příští zasedání naplánované na 8. září.