mzcr.cz (MZ ČR)
Z domova  |  30.08.2021 17:55:13

Testování klientů v dlouhodobé péči a sociálních službách, s účinností od 1. 9. 2021 - Mimořádné opatření MZDR 32802/2021-1/MIN/KAN MZDRX01HCQ7R


MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ Palackého náměstí 375/4, 128 01 Praha 2 

Praha 30. srpna 2021 

Č. j.: MZDR 32802/2021-1/MIN/KAN 

MZDRX01HCQ7R 

M IM OŘ Á D NÉ O P AT Ř E N Í 

Ministerstvo zdravotnictví jako správní úřad příslušný podle § 80 odst. 1 písm. g) zákona  č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů,  ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 258/2000 Sb.“), nařizuje postupem podle § 69  odst. 1 písm. i) a odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. k ochraně obyvatelstva před dalším  rozšířením onemocnění covid-19 způsobeného novým koronavirem SARS-CoV-2  toto mimořádné opatření:  

I. 

1. Všem poskytovatelům zdravotních služeb poskytujícím dlouhodobou lůžkovou péči a všem  poskytovatelům sociálních služeb v zařízení domovů pro osoby se zdravotním postižením,  domovů pro seniory, domovů se zvláštním režimem, poskytovatelům sociálních služeb  v zařízení týdenního stacionáře a poskytovatelům sociálních služeb poskytujícím  odlehčovací služby v pobytové formě se nařizuje nejpozději do 7 dnů ode dne nabytí  účinnosti tohoto opatření a následně s frekvencí jedenkrát za 7 dní provést preventivní  vyšetření na stanovení přítomnosti antigenu viru SARS-CoV-2 prostřednictvím rychlých antigenních testů (RAT) provedených zaměstnancem, který je zdravotnickým pracovníkem,  nebo poskytovatelem zdravotních služeb, s nímž má uzavřenu smlouvu o poskytování  zdravotních služeb, u všech svých pacientů, kterým poskytuje dlouhodobou lůžkovou péči,  nebo uživatelů sociálních služeb. 

2. Vyšetření se neprovádí u osoby, která 

a) absolvovala nejdéle před 72 hodinami RT-PCR vyšetření na přítomnost viru  SARS-CoV-2 před termínem pravidelného preventivního vyšetření podle bodu 1 s negativním výsledkem, nebo 

b) byla očkována proti onemocnění covid-19 a doloží národním certifikátem  o provedeném očkování nebo certifikátem o provedeném vydávaným podle nařízení  Evropské unie o digitálním certifikátu EU COVID1, za podmínky, že uplynulo nejméně  14 dní od dokončeného očkovacího schématu; za národní certifikát o provedeném  

  

1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/953 ze dne 14. června 2021 o rámci pro vydávání, ověřování  a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19  (digitální certifikát EU COVID) za účelem usnadnění volného pohybu během pandemie COVID-19. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/954 ze dne 14. června 2021 o rámci pro vydávání, ověřování  a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19  (digitální certifikát EU COVID) ve vztahu ke státním příslušníkům třetích zemí s oprávněným pobytem nebo  bydlištěm na území členských států během pandemie COVID-19.

Str. 1 z

očkování se považuje písemné potvrzení vydané alespoň v anglickém jazyce  oprávněným subjektem působícím v třetí zemi, jehož vzor je zveřejněn v seznamu  uznaných národních certifikátů na internetových stránkách Ministerstva zdravotnictví  České republiky; písemné potvrzení musí obsahovat údaje o očkované osobě,  podanému typu vakcíny, datu podání vakcíny, identifikaci subjektu, který potvrzení  vydal, a tyto údaje musí být možné ověřit dálkovým přístupem přímo z písemného  potvrzení, za předpokladu, že očkování bylo provedeno 

i) léčivým přípravkem obsahujícím očkovací látku proti covid-19, kterému byla  udělena registrace podle nařízení (ES) č. 726/2004, nebo  

ii) léčivým přípravkem, jehož výroba je v souladu s patentem léčivého přípravku podle  bodu i), pokud je tento léčivý přípravek zároveň schválen Světovou zdravotnickou  organizací pro nouzové použití; nebo 

c) prodělala laboratorně potvrzené onemocnění covid-19, uplynula u ní doba izolace podle  platného mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví a od prvního pozitivního rychlého  antigenního testu (RAT) na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2 nebo RT-PCR testu na  přítomnost viru SARS-CoV-2 neuplynulo více než 180 dní, nebo 

d) je v terminálním stadiu onemocnění. 

II. 

Všem pacientům nebo uživatelům sociálních služeb poskytovatelů uvedených v bodu I.1, nejde-li o osoby uvedené v bodu I.2, se nařizuje podrobit se vyšetření podle bodu I.1. 

III. 

Všem poskytovatelům uvedeným v bodu I se nařizuje postupovat následovně. V případě, že  výsledek preventivního vyšetření rychlým antigenním testem (RAT) provedeného podle bodu  I je 

a) pozitivní na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2 a osoba má klinické příznaky  onemocnění covid-19, je považována za osobu s probíhajícím onemocněním covid-19,  poskytovatel tuto osobu izoluje, 

b) pozitivní na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2 a osoba nemá klinické příznaky  onemocnění covid-19, poskytovatel do doby zjištění výsledku konfirmačního testu na  stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2 metodou RT-PCR osobu izoluje

IV. 

Toto mimořádné opatření nabývá účinnosti dnem 1. září 2021

Odůvodnění: 

I. Analýza epidemické situace 

Epidemická situace ve výskytu onemocnění covid-19 na území ČR je stabilizovaná, počty  nových případů dlouhodobě oscilují v denním průměru mezi hodnotami 180 až 190 případů, v  parametru 7denní incidence pak v rozmezí od 11 do 12,5 případů na 100 tisíc obyvatel. A ani  další parametry nevykazují rizikové indikace, např. průměrná pozitivita testů u diagnostické  indikace se pohybuje okolo 1,5 %. Stabilní situace je také v oblasti hospitalizací, aktuálně je 

Str. 2 z

hospitalizováno přes 60 pacientů, z toho v průměru 15 pacientů je léčeno na jednotce  intenzivní péče, logicky nejvíce zasaženo v tomto parametru je hlavní město Praha, což plně  odpovídá epidemické situaci v této části republiky. 

Při hodnocení krátkodobého trendu, tj. mezitýdenního vývoje počtu případů aktuální data  ukazují v posledním týdnu na mírný pokles počtu nových případů, a to o 5 %. Mírně narostl  pouze počet hospitalizací, avšak zde také nepozorujeme žádné rizikové indikace ukazující na  riziko možného významného nárůstu, jelikož se zde odráží i pozitivní vývoje ve věkové  kategorii starších osob (65+), u kterých je vyšší předpoklad těžšího průběhu onemocnění.  

Stagnaci epidemie dokladují a stabilizovaný vývoj ukazují i regionální ukazatele 7denní  incidence, nad hranicí 12,5 případů na krajské úrovni jsou aktuálně 3 kraje, a to hlavní město  Praha, kraj Jihočeský a kraj Středočeský. Na okresní úrovni je pak na touto hodnotou 14  okresů z celkového počtu 77 okresů. Nejvíce zasaženým regionem tak i nadále zůstává Praha,  která je dlouhodobě jediným krajem se 7denní incidencí nad hranicí 25 případů na 100 tisíc  obyvatel, situace zde však neeskaluje a v posledním týdnu je již stabilizovaná, což ukazují  průměrné denní počty případů, které v posledních 3 týdnech stagnují a aktuální hodnoty jsou  v podstatě totožné ve srovnání s minulým týdnem, to dokladuje i mezitýdenní nárůst, který je  pouze v jednotkách procent.  

Jako po celé léto, tak i v tomto období pozorujeme na republikové úrovni ukazuje trvající  zvýšený výskyt nákazy v populační skupině 16 až 29 let, která představuje jednu čtvrtinu všech  nových případů zjištěných v posledním týdnu. Významný je i podíl u mladší věkové kategorie,  a to jak ve věkové kategorii dětí 6 až 11 let, tak i v kategorii starších dětí ve věku 12 až 15 let.  Každá z těchto skupin se podílí zhruba 10 % na celkovém počtu nových případů. Trvale nízký  je naopak podíl případů ve věkové kategorii 65 a více let, který se dlouhodobě pohybuje okolo  5 % z celkového počtu, v přepočtu na počet případů se pak jedná o 10 případů v průměru  denně.  

Mimo rodinu a pracoviště se mezi nejčastější místa i nadále řadí dětské tábory, poměrně  významnou část případů tvoří importovaná onemocnění, tj. případy u kterých bylo v rámci  epidemiologického šetření zjištěna cestovatelské anamnéza v zahraničí, za posledních 14 dnů  bylo zjištěno více než 450 importovaných případů, za celé letní období, tj. od 1. července, pak  více než 1 500, nejčastěji se jedná případy spojené s cestováních do oblíbených turistických  destinací (Chorvatsko, Španělsko, Turecko, Bulharsko, Egypt). 

Aktuální data včetně datových sad pro hodnocení vývoje sledovaných parametrů jsou  přístupná na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví https://onemocneni aktualne.mzcr.cz/covid 

19?utm_source=general&utm_medium=widget&utm_campaign=covid-19 , datové sady  k očkování a aktuální statistiky jsou pak dostupné na webu https://onemocneni aktualne.mzcr.cz/vakcinace-cr 

II. Zhodnocení míry rizika  

Zařízení poskytovatelů sociálních služeb a zdravotnická zařízení jsou z hlediska posouzení  rizikovosti míst nákazy místem s nejvyšší mírou rizika a dopady na zdraví. Výskyt onemocnění  v zařízení poskytovatelů sociálních služeb a zdravotnických zařízení dlouhodobé lůžkové péče  vzhledem k vysokému zastoupení zranitelné skupiny (vysoký věk klientů, osoby s řadou  chronických onemocnění, imunitně oslabené osoby) může mít významný dopad na systém 

Str. 3 z

zdravotní péče a veřejné zdraví v případě rozšíření nákazy v zařízení, jelikož onemocnění  u klientů (pacientů) vzhledem k jejich zdravotní anamnéze velmi často progreduje do těžkého  stavu vyžadujícího hospitalizaci (v zařízení akutní lůžkové péče), nezřídka i na jednotce  intenzivní péče. Při onemocnění personálu pak může dojít k výraznému omezení péče o  klienty (pacienty). Samotný nemocný pracovník v sociálních nebo zdravotních službách je  významné riziko onemocnění klienta / pacienta v místě poskytovaných služeb. Toto dokladují  i data o výskytech v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb z průběhu epidemie covid-19  v ČR. Zařízení sociálních služeb představovala v říjnu a na počátku listopadu roku 2020  nejčastější ohniska nákazy s průměrnými počty nově nakažených přesahujících hodnotu 2 500  týdně a významně se tak i podílely na celkové epidemické situaci, zejména z hlediska dopadů  na systém nemocniční péče. Souhrnně v souvislosti s výskytem v zařízeních poskytovatelů  sociálních služeb bylo nakaženo více než 30 000 osob ve více než 800 zařízení poskytovatelů  sociálních služeb, a jak je patrno i z tohoto poměru nakažených a míst výskytu, tak se mnohdy  jednalo o ohniska s významným počtem případů, ve více než 200 zařízeních poskytovatelů  sociálních služeb bylo zjištěno více než 50 případů onemocnění covid-19, a hrozilo z důvodu  nedostatku kvalifikovaných zaměstnanců omezení poskytování služeb. U řady poskytovatelů  sociálních služeb musela vypomáhat Armáda ČR se zajištěním nezbytného provozu.  

Z pohledu vývoje nákazy v zařízení poskytovatelů služeb byl nejvyšší výskyt pozorován v říjnu  a první polovině listopadu roku 2020, v druhé polovině listopadu došlo k významnému poklesu  počtu ohnisek a zejména počtu nově nakažených osob v těchto zařízeních, následně v roce  2021 došlo na začátku ledna k opětovnému nárůstu, který však neeskaloval tak významně  jako v průběhu roku 2020, což dokladují i počty ohnisek, kterých bylo doposud v roce 2021  pouze čtvrtina ve srovnání s rokem 2020. Uvedený trend lze přičíst zejména postupnému  očkování klientů a zaměstnanců poskytovatelů sociálních služeb a také nastaveným  protiepidemickým opatřením, včetně plošného antigenního testování v těchto zařízení. Avšak  v souvislosti s vakcinací je nutno zmínit, že přes veškeré vyvinuté úsilí stále téměř 20 %  obyvatel v nejrizikovější populační kategorii (80+) z hlediska závažnosti průběhu onemocnění  není naočkováno ani jednou dávkou, tedy jde stále o významný počet z hlediska potenciálních  dopadů na nemocniční péči a proočkovanost tak stále v této kohortě není dostatečná. 

Konkrétní aktualizované informace o proočkovanosti dle jednotlivých věkových skupin jsou  pravidelně zveřejňovány na webových stránkách ministerstva. 

COVID-19: Přehled očkování | Onemocnění aktuálně od MZČR (mzcr.cz) 

Ani proočkovanost pracovníků zařízení poskytovatelů sociálních služeb není dostatečná.  Za doporučenou minimální proočkovanost lze dle britské pracovní skupiny sociální péče  považovat 80 % u pracovníků v sociálních službách a minimálně 90 % u klientů/residentů  zařízení poskytovatelů sociálních služeb.[1] 

III. Důvody, které vedly Ministerstvo zdravotnictví k vydání mimořádného  opatření 

S ohledem na výše uvedenou, zatím nedostatečnou, proočkovanost klientů / pacientů a  zaměstnanců vybraných poskytovatelů sociálních služeb a s ohledem na průběžné hodnocení  vývoje epidemie u poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb byly dle zhodnocení míry  rizika určeny okruhy poskytovatelů, kde se nařizuje provést preventivní vyšetření těch osob,  které dosud nemají dokončené očkování. Toto preventivní opatření spolu s ostatními  protiepidemickými opatřeními má za účel odhalit asymptomatické osoby, které mohou 

Str. 4 z

vzhledem k absenci příznaků nevědomky šířit onemocnění, a zabránit tak možnému šíření  onemocnění v této skupině osob, a to lokalizací ohniska v časné fázi, tj. zabránění dalšímu  šíření onemocnění v zařízení nastavením adekvátních opatření a v konečném důsledku tak i  ochraně dalších zaměstnanců a zejména pak klientů / pacientů v zařízení. Testování  představuje společně s očkováním a dalšími protiepidemickými opatřeními (např. ochrany  dýchacích cest) významný preventivní nástroj minimalizující rizika šíření onemocnění  v zařízeních poskytovatelů sociálních a zdravotních služeb [5].  

Ministerstvo zdravotnictví si je zároveň vědomo přirozeného efektu, že očkování neposkytuje  100% ochranu vůči nákaze. Je vycházeno z faktu, že očkování významně chrání před  závažným průběhem onemocnění a na základě zhodnocení míry rizika a dopadů na veřejné  zdraví považuje plně očkované osoby a osoby po prodělání nemoci v intervalu do 180 dnů od  prvního pozitivního testu jako dostatečně chráněné [2,3]. 

Cílem opatření je tak zamezit negativnímu scénáři vývoje epidemie, tj. významného průniku  do pobytových zařízení poskytovatelů sociálních služeb a zdravotnických zařízení dlouhodobé  lůžkové péče a vzniku ohnisek nákazy, což by s vysokou pravděpodobností mělo za následek  omezení poskytování služeb z důvodu nedostatku personálních kapacit v případě nákaz u  zaměstnanců, a v případě nákaz u klientů / pacientů pak významnější zátěž nemocniční péče  vzhledem k vyšší pravděpodobnosti závažného průběhu. Např. u varianty delta dle studie  publikované v časopise Lancet, vycházející z monitoringu hospitalizací ve Skotsku, je vyšší  pravděpodobnost závažného průběhu právě u osob s vyšším počtem komorbidit, a to primárně  u neočkovaných osob a osob vyššího věku [4]. 

Cílem opatření stanovených tímto mimořádným opatřením je tak primárně zajištění  mechanismů minimalizujících riziko těchto výše uvedených negativních scénářů vývoje  epidemie a s nimi souvisejícími opatřeními, která by na tento negativní vývoj musela reagovat  přísnějším způsobem, což se v minulosti ukázalo jako problematické, ačkoliv sice vedly  ke kýženému cíli omezit šíření epidemie onemocnění covid-19, avšak za značnou cenu  a s významnými dopady na společnost a ekonomiku. Proto se Ministerstvo zdravotnictví snaží  vyvažovat potřebu preventivního přístupu a kontroly vývoje onemocnění covid-19 tak,  aby stanovená protiepidemická opatření byla co možná nejúčinnější z hlediska efektivity řízení  

epidemie a minimalizace potenciálních rizik pro veřejné zdraví, a zároveň minimalizovat dopad  tohoto opatření na zvýšení provozních nákladů poskytovatelů sociálních služeb. Okruh těchto  služeb reflektuje jejich technické možnosti, tedy zajištění testování do 7 dnů od nabytí účinnosti  opatření. Současně toto opatření vyvažuje minimalizaci potencionálních rizik pro veřejné  zdraví s co možná nejmenším zásahem do integrity a důstojnosti osobnosti a práv uživatelů /  pacientů i zaměstnanců včetně minimalizace sociální izolace uživatelů / pacientů, kdy se  výrazně snižuje možnost uzavření zařízení při výskytu clusteru nákazy u poskytovatele.  

Pro nastavení jednotlivých opatření je nezbytným aspektem vyhodnocování dopadů těchto  opatření na epidemickou situaci a její trend, a to v pravidelných intervalech, kdy Ministerstvo  zdravotnictví tak činí denně. Cílem je pak zejména zhodnocení jejich efektivity, tj. jejich  účinnost a naplnění stanoveného účelu, pro který byla přijímaná, tj. ke zpomalování šíření  epidemie, popř. jejího zastavení. 

Toto mimořádné opatření stanovuje specifická a efektivní protiepidemická opatření  zohledňující princip předběžné opatrnosti v souvislosti s dalším šířením onemocnění covid-19  v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb a zařízeních dlouhodobé lůžkové péče.

Str. 5 z

1. Estimating the minimum level of vaccine coverage in care home settings. Social Care  Working Group consensus statement  

https://www.gov.uk/government/consultations/making-vaccination-a-condition-of deployment-in-older-adult-care-homes/social-care-working-group-consensus statement-march-2021 

2. Moline HL, Whitaker M, Deng L, et al. Effectiveness of COVID-19 Vaccines in  Preventing Hospitalization Among Adults Aged ≥65 Years — COVID-NET, 13 States,  February–April 2021. MMWR Morb Mortal Wkly Rep 2021;70:1088-1093. DOI:  http://dx.doi.org/10.15585/mmwr.mm7032e3external icon

3. Lopez Bernal J, Andrews N, Gower C, Gallagher E, Simmons R, Thelwall S, Stowe J,  Tessier E, Groves N, Dabrera G, Myers R, Campbell CNJ, Amirthalingam G,  Edmunds M, Zambon M, Brown KE, Hopkins S, Chand M, Ramsay M. Effectiveness  of Covid-19 Vaccines against the B.1.617.2 (Delta) Variant. N Engl J Med. 2021 Aug  12;385(7):585-594. doi: 10.1056/NEJMoa2108891. Epub 2021 Jul 21. PMID:  34289274; PMCID: PMC8314739. 

4. Sheikh A, McMenamin J, Taylor B, Robertson C; Public Health Scotland and the  EAVE II Collaborators. SARS-CoV-2 Delta VOC in Scotland: demographics, risk of  hospital admission, and vaccine effectiveness. Lancet. 2021 Jun  

26;397(10293):2461-2462. doi: 10.1016/S0140-6736(21)01358-1. Epub 2021 Jun 14.  PMID: 34139198; PMCID: PMC8201647. 

5. Nanduri S, Pilishvili T, Derado G, et al. Effectiveness of Pfizer-BioNTech and  Moderna Vaccines in Preventing SARS-CoV-2 Infection Among Nursing Home  Residents Before and During Widespread Circulation of the SARS-CoV-2 B.1.617.2  (Delta) Variant — National Healthcare Safety Network, March 1–August 1, 2021.  MMWR Morb Mortal Wkly Rep 2021;70:1163-1166.  

Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA, v.r.  

ministr zdravotnictví

Str. 6 z


Přílohy

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář

Vydaná opatření a zpravodajství


Poslední zprávy z rubriky Z domova:

Po 14:56  Výsledky jednání vlády 29. listopadu 2021 Vlada.cz (Vláda)
So 17:30  Vydatné sněžení v Česku (video) Ceskatelevize.cz (ČT)






Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, nafta

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto, Spolehlivost Aut

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat     Mobil verze

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2021

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.