V Izraeli se rýsuje zemědělská reforma, země uzná evropské normy pro ovoce a zeleninu

Pětiletý plán by měl v souladu s doporučeními OECD zahrnovat postupné snižování dovozních cel a odstranění omezení na dovoz ovoce, zeleniny a vajec z Evropy. Postupně by tak mělo dojít ke snížení cen a ročním úsporám ve výši 2,7 mld. NIS (18 mld. Kč) izraelským domácnostem. V prvním kroku by se mělo uvolňování dovozních kvót týkat vajec, avokáda, česneku, hrachu, fazolí, datlí, ananasů a artyčoků. Reforma rovněž slibuje zvýšení dostupnosti sezónních zemědělských produktů po většinu roku, uvedla ministerstva ve společném prohlášení. Zrušení bariér obchodu s čerstvými produkty tak představuje příležitost pro české exportně orientované producenty těchto komodit.

Plán rovněž zahrnuje investici ve výši přesahující 2 mld. NIS (13,4 mld. Kč) na inovace a zvýšení produktivity v místním zemědělském sektoru. Nová legislativa rovněž počítá s udělením investičních a inovačních grantů zemědělcům, jež poslouží na nákup inovativního vybavení a strojů či na rozvinutí spolupráce s místními ag-tech start-upy. Zemědělci rovněž dostanou finanční podporu v závislosti na ploše obdělávané plochy půdy a další daňové výhody. Producenti vajec pak získají přímé dotace na každé vyprodukované vejce.

I přes avizované investice do zefektivnění zemědělství a další formy státní podpory se reforma setkala s velmi negativní reakcí pracovníků v tomto sektoru. Ti již uspořádali mnoho protestů napříč celou zemí a snaží se za pomocí lobby v Knesetu přijetí reformy odvrátit. Zemědělci obviňují z vysokých cen prostředníky a obchodní řetězce, díky jejichž marži zaplatí spotřebitel za čerstvé produkty někdy i více než desetinásobek výkupní ceny. Ze zveřejněných údajů obchodních řetězců vyplívá, že největší hrubé zisky – převyšující 25% – plynou supermarketům právě z oddělení ovoce a zeleniny. Zemědělci tvrdí, že reforma cílí místo na jádro problému na nejslabší článek řetězce a ke snížení spotřebitelských cen čerstvých produktů nepřispěje.

Ozývají se i hlasy upozorňující na některé další nedostatky chystané reformy. Tím je například cena vody, kterou se reforma vůbec nezaobírá, ačkoliv se jedná o jeden z faktorů, který zemědělskou produkci v Izraeli výrazně prodražuje. Kupí se rovněž obavy týkající se potravinové soběstačnosti země. V národně-bezpečnostním kontextu Izraele může být závislost na dovozech ovoce, zeleniny a vajec riziková, neboť zvyšuje náchylnost země k bojkotům a dalším represivním opatřením. Další rizika vyplívají také z klimatické krize – Izrael se nachází v oblasti s převážně polosuchým a suchým podnebím, jež se otepluje rychleji než celosvětový průměr.

Pokud bude tato reforma přijata, dojde k určité změně konceptu podpory domácího zemědělství. Až doposud byli zemědělci chráněni protekcionistickými zákony a tarify, a to z několika důvodů. Prvním z nich jsou zhoršené podmínky, především sucha a nedostatek vody. Dalším důvodem pak byla skutečnost, že zemědělci se často nachází v periferních oblastech podél hranic s nepřátelskými státy a jsou proto vnímání jako „ochránci hranic“. Pokud by zemědělství v určitých hraničních oblastech (např. hranice s Libanonem) ustala, musela by toto vakuum s největší pravděpodobností vyplnit armáda.

O osudu chystané zemědělské reformy, jež má přesah i do národně-bezpečnostních zájmů státu, by mělo být rozhodnuto v příštích několika týdnech. Je totiž součástí tzv. Zákona o hospodářských ujednáních, jež je schvalován společně se státním rozpočtem. První čtení rozpočtového zákona na období 2021-2022 je plánováno na druhého září 2021.

Zdroje: Times of Israel, Jerusalem Post

Nela Brádleová, Obchodní specialistka, Ambasáda ČR v Tel Avivu