Plzeň: Avik mapuje už tři desítky let nejen regionální hudební scénu. A je u toho i grafik Petr Vrobel

Avik mapuje už tři desítky let nejen regionální hudební scénu. A je u toho i grafik Petr Vrobel

Fotografie: H. Josefová

Čtyři a půl tisíce vydaných písniček. To je číslo, kterým se chlubí plzeňské vydavatelství AVIK. Za tři desítky let jeho existence je v AVIKu nahráli muzikanti nejen z regionu. Ovšem to není všechno. AVIK vydává i mluvené slovo, nahrával zvukové spoty pro rádia či televize nebo se věnoval dabingu filmů a televizních seriálů.

Třicet let existence AVIKu mapuje výstava umístěná do konce srpna v prvním patře plzeňské radnice na náměstí Republiky. Již z jejího celého názvu Užitá grafika Petra Vrobela a 30 let AVIKu je patrné, že také ukazuje tvorbu plzeňského grafika, který s AVIKem dlouhodobě a úzce spolupracuje.

Prostřednictvím informativních panelů si návštěvníci mohou přečíst vzpomínky Petra Vrobela na setkání s kapelami a na debaty o tom, jak má obal jejich alba vypadat. Uvidí také i konečnou verzi, která, jak Petr Vrobel upozorňuje, je často kompromisem. „Myslím, že pojednání o albu je důležitou složkou a nemělo by se odbývat. Navíc je to bonus, který při pirátském kopírování zmizí. Tím vlastně obaly, tak trocho bojují proti nelegálnímu kopírování,“ uvedl Petr Vrobel, který se mimo užité grafiky a pedagogické činnosti na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni věnuje také hře na madolínu. AVIK je jeho mateřským vydavatelstvím.

Výstava dále ukazuje některé z mnoha stovek titulů, které AVIK za tři desítky let vydal, a na informativních panelech si návštěvník může přečíst ty nejdůležitější momenty z jeho historie. Více přináší kniha A vzlétly i kameny aneb Příběh AVIKu, kterou se spisovatelem Janem Drnkem napsal zakladatel a majitel AVIKu Jiří Sláma.

„To ohlédnutí za historií nebylo nijak těžké, mám většinu dokumentů o událostech, které jsou s historií AVIKu spjaty,“ uvedl Jiří Sláma. První nosič vydal AVIK v lednu 1991 a své písničky na ně nahrálo Duo Komáři, které tvořili Béďa 'Šedifka' Röhrich a jeho syn Michal. Od té doby vydavatelství mapuje nejen hudební dění v plzeňském regionu – soustavně se věnuje také vydávání nahrávek začínajících kapel z celé České republiky, které jsou pro velká vydavatelství ‚malé ryby‘. AVIK se zaměřuje také na mluvené slovo. Jeho kmenovými herci jsou Antonín Kaška a Martin Stránský. „Martin u nás začínal hned po škole,“ usmál se Jiří Sláma.

Za třicet let má AVIK na svém kontě téměř pět stovek titulů. „Vydáváme zhruba patnáct nových titulů do roka," konstatoval Jiří Sláma. „Nejprve jsme muziku i mluvené slovo vydávali na LP a kazetách, pak na cédéčkách. Kapely teď upřednostňují online prodej, tedy to, že si hudbu za určitý poplatek může zájemce stáhnout do počítače, nebo streamování, což je jakási online knihovna, kterou může za poplatek zájemce navštěvovat a poslouchat muziku, kterou si vybere, nemůže ji však stahovat. Vracíme se nyní ale i zpět k výrobě vinylu. Kapely mají zájem vydávat svou hudbu na tomto nosiči,“ popsal Jiří Sláma činnost vydavatelství. Archiv AVIKu obsahuje přes pět set hodin nahrávek, na nichž je uloženo 10 tisíc písniček.

Výstava Užitá grafika Petra Vrobela a 30 let AVIKu je součástí doprovodného programu Festivalu na ulici, který se koná od 20. do 28. srpna.

Text: Hana Josefová