A jaké jsou výsledky? Nejvíce budou zasaženy asijské ekonomiky s tím, že Čína je ohrožena ztrátou ve výši téměř 24 % HDP v případě „drsného“ scénáře. USA jako největší světová ekonomika by mohly ztratit okolo 10 % a Evropa téměř 11 %. Očekávaný dopad na globální hrubý domácí produkt (HDP) do roku 2050 při různých scénářích komparovaný se světem bez klimatické změny bude vypadat takto:
- minus 18 %, jestliže nebudou realizovány žádné zmírňující akce (vzestup teploty o 3,2°C),
- minus 14 %, pokud budou realizována některá zmírňující opatření (vzestup teploty o 2.6°C),
- minus 11 %, jestliže budou realizována další zmírňující opatření (vzestup teploty o 2°C),
- minus 4 %, jestliže budou naplněny cíle Pařížské dohody.
Podle SRI představuje klimatická změna největší dlouhodobé ohrožení pro světové hospodářství. Jestliže nebudou podniknuta žádná zmírňující opatření, tak globální teplota by mohla vzrůst o více než 3 % a světové hospodářství by se mohlo zmenšit v příštích 30 letech o 18 %. Ale dopad může být snížen, pokud budou podniknuty rozhodné akce, aby se splnily cíle Pařížské dohody. To bude vyžadovat mnohem více, než je přislíbeno dnes. V každém případě veřejný a soukromý sektor budou hrát kruciální roli při urychlování přechodu na nulovou čistou spotřebu energie.
Je možná vhodné ještě upřesnit, že SRI provedl zátěžový test, aby zjistil, jaké by mohly být při pokračujících účincích klimatické změny dopady na 48 vybraných zemí, a to při čtyřech scénářích, jež se liší potenciálním vzestupem teploty. SRI dále uvádí, že globální oteplování způsobuje tvrdší dopady přírodních katastrof ovlivněných počasím, což může časem vést k podstatným ztrátám v příjmech a produktivitě. Například zvyšující se hladina moří má za následek ztrátu půdy, jež by jinak mohla být produktivně využita. Tepelný stres může zase vést k neúrodě. Rostoucí teplotou by mohly být nejvíce postiženy nově se rozvíjející země v oblastech kolem rovníku.
_w60h45_w76h50.png)
RSS
Přebírání zpráv
