Nezaměstnanost v Královéhradeckém kraji v červenci mírně klesla

V průběhu měsíce července 2021 zaznamenaly úřady práce meziměsíční pokles počtu uchazečů o zaměstnání o 0,3 % na 10 310 uchazečů, meziročně o 7,9 %. Počet volných pracovních míst se proti červnu zvýšil o 1,3 %. Podíl nezaměstnaných osob činil 2,76 % a v mezikrajském srovnání byl druhý nejnižší.

Úřady práce Královéhradeckého kraje evidovaly k 31. 7. 2021 celkem 10 310 uchazečů o zaměstnání, tj. meziměsíční pokles o 26 osob, relativně o 0,3 %. Počet uchazečů o zaměstnání klesl v okresech Jičín a Trutnov, ve kterých byl zaznamenán pokles o 3,7 %, resp. 1,5 %. Naopak v okresech Hradec Králové, Náchod a Rychnov nad Kněžnou byl zaznamenán mírný nárůst.

V porovnání s červencem loňského roku se počet uchazečů o zaměstnání v kraji snížil o 7,9 %. Meziroční pokles byl zaznamenán ve všech okresech kraje. Nejvýraznější pokles počtu uchazečů o zaměstnání byl v absolutním i relativním vyjádření zaznamenán v okresech Jičín o 23,9 %, tj. o 330 osob a Náchod o 8,5 %, tj. o 229 osob.

V červenci v Královéhradeckém kraji mezi uchazeči o zaměstnání převažovaly ženy, které se na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání podílely 53,8 %. Nejvyšší podíl nezaměstnaných žen byl evidován v okresech Rychnov nad Kněžnou (59,7 %) a Jičín (58,6 %). Počet žen hledajících práci meziměsíčně vzrostl o 141 osob, tj. o 2,6 %, na 5 544 žen. Z celkového počtu uchazečů bylo 4,0 % absolventů a mladistvých a 18,0 % osob se zdravotním postižením. Meziročně se počet absolventů a mladistvých i počet osob se zdravotním postižením mezi uchazeči o zaměstnání snížil shodně o 0,5 %.

Ze statistických údajů vyplývá, že během července bylo na úřadech práce Královéhradeckého kraje nově hlášeno celkem 1 475 uchazečů o zaměstnání, nejvíce v okresech Hradec Králové a Náchod (452, resp. 369 osob). Noví uchazeči o zaměstnání tvořili 14,3 % z celkového počtu uchazečů v kraji. Celkem 1 501 uchazečům byla evidence ukončena, případně z ní byli vyřazeni.

Dosažitelní uchazeči o zaměstnání, tedy ti, kteří mohli bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tvořili 91,7 % z celkového počtu nezaměstnaných osob.

Nárok na čerpání podpory v nezaměstnanosti mělo 3 582 uchazečů evidovaných na úřadu práce, tj. 34,7 %. Její průměrná výše činila 8 656 Kč. Celkem 27,5 % uchazečů mělo přiznanou podporu v nezaměstnanosti do 5,5 tis. Kč, naopak 28,6 % uchazečů pobíralo měsíčně více než 10,5 tis. Kč. V rámci kraje byl nejvyšší průměrný nárok v nezaměstnanosti vyplácen v okrese Rychnov nad Kněžnou (9 214 Kč) a nejnižší v okrese Trutnov (8 223 Kč).

Mezi uchazeči o zaměstnání převažovaly ke konci července osoby ve věku 55-59 let, které se na celkovém počtu podílely 14,3 %. Nejméně osob, které v červnu evidovaly úřady práce, bylo ve věkové kategorii do 19 let (3,0 %). Průměrný věk uchazečů o zaměstnání byl v Královéhradeckém kraji 43,1 let. Podle vzdělanostní struktury bylo mezi uchazeči o zaměstnání nejvíce osob s výučním listem, a to celkem 3 480 osob, tj. 33,8 %. Naopak nejmenší podíl uchazečů o zaměstnání byl vysokoškolsky vzdělaných (7,2 %).

Podíl nezaměstnaných osob v Královéhradeckém kraji meziměsíčně stagnoval a dosáhl hodnoty 2,76 %. Ve srovnání s průměrem celé ČR byl o 0,95 procentního bodu nižší. Z genderového pohledu tento ukazatel zaznamenal vyšší nezaměstnanost u žen než mužů, podíl nezaměstnaných osob u žen měl hodnotu 3,06 % a u mužů 2,47 %.

V mezikrajském srovnání patří Královéhradecký kraj dlouhodobě mezi regiony s nejnižší nezaměstnaností. Mezi všemi kraji se kraj v červenci umístil na 2. místě a dlouhodobě zůstává podíl nezaměstnaných osob pod celorepublikovým průměrem. Nejnižší podíl nezaměstnaných osob byl zaznamenán opět v Pardubickém kraji (2,35 %), který se na pozici s nejnižší nezaměstnaností drží od května 2020. Třetí nejnižší nezaměstnanost byla v Jihočeském kraji (2,77 %). Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných vykazovaly kraje Ústecký (5,47 %) a Moravskoslezský (5,46 %), třetí nejvyšší nezaměstnanost byla evidována v Karlovarském kraji (5,00 %). V porovnání s červencem 2020 nezaměstnanost nejvíce stoupla v Karlovarském kraji (o 0,95 p. b.) a hl. městě Praze (o 0,20 p. b.). Nejvýraznější meziroční pokles podílu nezaměstnaných osob byl evidován v kraji Libereckém (o 1,46 p. b.) a Plzeňském (o 0,46 p. b.) V Královéhradeckém kraji nezaměstnanost klesla o 0,26 p. b.

Z pohledu okresů Královéhradeckého kraje dosáhly nejvyššího podílu nezaměstnaných osob okresy Náchod (3,44 %) a Trutnov (3,16 %). Okres Rychnov nad Kněžnou se dlouhodobě řadí mezi okresy s nejnižší nezaměstnaností v rámci kraje i celé České republiky, v meziokresním žebříčku s podílem nezaměstnaných 1,71 % obsadil druhé místo. Nižší podíl nezaměstnaných mezi všemi 77 okresy (vč. hl. města Prahy) byl zaznamenán v okrese Pelhřimov, a to 1,65 %.

Nabídka volných pracovních míst na konci července v Královéhradeckém kraji představovala 13 030 míst, meziměsíčně jejich počet klesl o 177 pracovních míst, tj. o 1,3 %. Při porovnání s červencem 2020 se jejich počet zvýšil o 10,2 %. Z celkového úhrnu bylo 20,8 % míst určeno pro absolventy a mladistvé a 4,4 % míst pro osoby se zdravotním postižením.

Na jedno volné pracovní místo připadalo k 31. červenci v Královéhradeckém kraji 0,8 uchazeče, meziročně se počet uchazečů na jedno volné pracovní místo snížil o 0,2 p. b. Nejpříznivější situace byla v okresech Rychnov nad Kněžnou a Jičín, kde na 1 pracovní místo připadalo 0,4, resp. 0,6 uchazeče. Naopak v okresech Trutnov a Náchod na jedno volné pracovní místo připadlo 1,46, resp. 1,3 uchazeče. Republikový průměr činil 0,9 uchazeče na 1 volné pracovní místo.

V průběhu července bylo na úřadech práce v kraji nově hlášeno celkem 1 922 pracovních míst, nejvíce jich nově přibylo v nejlidnatějším okrese Hradec Králové, a to 631 míst, tj. 32,8 % z celkového počtu nově hlášených míst v kraji. Naopak nejméně jich bylo nově evidováno v okrese Trutnov (301 míst).