muni.cz (Masarykova univerzita)
Z regionů  |  11.08.2021 00:00:00

Brno iD žije na myšlenkách ze soutěže MUNISS

Brno iD žije na myšlenkách ze soutěže MUNISS

Díky nápadu z Mezinárodní studentské soutěže MUNISS vznikl městský e-shop Brno iD. Ten elektronizací mnoha služeb usnadňuje život nejen Brňanům, ale i turistům.

Jan Žák z Katedry podnikového hospodářství Ekonomicko-správní fakulty MU městský e-shop neustále nejen rozvíjí, ale i projektově také vede. Sám je navíc velkým fanouškem her Larp, kdy nebyl jen jejich účastníkem, ale i organizátorem. A tento koníček možná do jisté míry ovlivnil i jeho styl výuky. Učí projektové řízení a management. Jeho specializací jsou simulační manažerské hry, při kterých mezi sebou soutěží týmy studentů ve fiktivním prostředí automobilového průmyslu. Proto nikoho nepřekvapí fakt, že právě on stál u zrodu Mezinárodní univerzitní studentské soutěže MUNISS.

Co byl ten impuls, díky kterému tento projekt vznikl?
Byl to pokus posunout se od manažerské hry Manahra o úroveň výš. To znamená od týmové spolupráce v rámci jedné fakulty na úroveň minimálně mezifakultní. Nápad se zrodil v roce 2010 a úplně první byla Masarykova univerzitní studentská soutěž. Tehdy jsem se snažil postavit týmy, ve kterých by bylo devět lidí, po jednom z každé fakulty. Podařilo se mi přesvědčit brněnský magistrát, že se to v nějaké pilotní podobě zkusí. V týmech bylo nakonec šest až sedm studentů, protože koordinace byla složitá. Nicméně hlavní myšlenka se osvědčila. Když dáte dohromady pár lidí z různých oborů, otevírá se vám úplně jiná úroveň možností inovací než na jedné fakultě, kde jsou si lidé hodně podobní. Navíc jsme chtěli učit i spolupráci napříč obory, já tomu říkám napříč jinými jazyky, protože, když se spolu bude bavit právník a ekonom, nemusí si vždy úplně rozumět.

A forma soutěže se zdála být pro takové cíle jako ideální?
Ano. Hledalo se prostředí, ve kterém by to mohlo fungovat. Já měl navíc zkušenosti už ze zmiňované Manahry. A tak mezi sebou tři týmy soupeřily o to, který zpracuje zadání nejlépe. Nejlogičtějším partnerem se zdál být magistrát, nebo spíš veřejná sféra. Právě ta má často velmi komplexní témata. Podniky musí své konkrétní problémy řešit zúženě, kdežto město, když s něčím přijde, tak to má hodně rovin a zde se právě zkušenosti mnoha fakult využijí maximálně.

Po úspěšném prvním ročníku jste zažádali o evropskou dotaci, kterou jste dostali a rozšířili tak pole působnosti. Kam dál směřoval vývoj?
Vznikla verze, ve které už nebyla jen Masarykova univerzita, ale i Mendelova univerzita a VUT. Stavěly se nejen mezifakultní, ale i meziuniverzitní týmy. Zpracovalo se poměrně velké množství témat a v prvních dvou ročnících se soutěže zúčastnilo několik set studentů. V současné době je nositelem dotační podpory od města Brna Ekonomicko-správní fakulta MU. Hlavní téma je nyní jen jedno. K němu jsou přiřazeny tři týmy a vedle toho se zpracovávají ještě takzvaná dodatková témata. To už jsou nesoutěžní studie, na kterých pracuje vybraný tým.

Přibližte nám, na co jsou vybíraná témata zaměřena? Podléhá výběr nějakému trendu?
Poslední dva tři roky jsou hodně směřována na územní rozvoj, takže lektory bývají často lidé z VUT, z architektury. Tedy ti, co vidí jak do architektury, tak do územního plánování. Často jsou také do týmů cíleně nabírání krajinářští architekti.

Pokud se řeší tak důležitá témata, byly projekty řešené v rámci MUNISS někdy zrealizovány? Inspirovaly město k dalším krokům?
V první ročníku velkého běhu bylo jedno z témat Brněnská karta, protože v té době média dost řešila pražskou Opencard. Říkali jsme si, jak to v Brně udělat lépe? Hlavní myšlenkou bylo přimět studenty se zkušeností s informačními systémy univerzit k tomu, aby se s tímto pohledem dívali i na tu kartu. Aby přemýšleli, jak by mohla fungovat. Primárně tam tehdy řešili prvky zaměřené vůči studentům. To, o čem psali, nebylo ve skutečnosti až tak důležité jako to, že a jak se o tom přemýšlelo. Především se využil prvek univerzálního účtu, ze kterého by šlo dělat mnoho věcí. Zapojili se i konzultanti z dopravního podniku a Kordisu. Došlo k přenosu myšlenek. A ty myšlenky zůstaly, pak se objevila vhodná chvíle a využily se.

To byl prvopočátek e-shopu Brno iD. Jak jste se vůbec k tomuto projektu dostal?
Lidé z dopravního podniku v roce 2012 uvažovali, že zavedou RFID čipové karty. To se ovšem nepovedlo. Já jsem pak v roce 2015 radil se Smart city a dozvěděl se, že se chystá další pokus o elektronizaci. Nakonec mi bylo během pár měsíců nabídnuto, abych tento projekt vedl. Na jaře 2016 se mi podařilo uspět s myšlenkou městského e-shopu s více funkcemi. A to bylo podstatné. Udržet toto směřování. Dělal se sice primárně e-shop na Šalinkarty, který měl už následující rok běžet, ale fakt, že se lidem řeklo: Časem to bude umět další věci, umožnil budoucí rozvoj. Kdyby to byl jen dopravní účet, těžko by se z právního i technického hlediska navazovaly další služby. Dnes už jich je napojených hodně. Některé služby, a to není vidět navenek, Brno iD ovládá nejenom v on-line prostoru, ale i naživo. Běží tak kompletní prodej na lodích a od jara tohoto roku i kompletní prodej v zoo. Elektronizace postoupila dokonce tak daleko, že se už v tomto roce postupně ruší i papírové Šalinkarty.

Komu je portál otevřený? Mohou Brno iD využívat i mimobrněnští?
Portál je otevřený komukoliv. A protože je nositelem bankovní karta, tak je otevřený celosvětově. Kdo má bezkontaktní bankovní kartu, může v systému fungovat. Máme buď přímou variantu, která funguje ve vozidlech, kdy člověk přijde, pípne a zaznamená se transakce. To jsou jednorázové lístky zaměřené na turisty a návštěvníky. A pak tu jsou předplatní lístky. Ty obsluhuje e-shop Brno iD, kde si zřídíte účet, vyplníte údaje a pořídíte Šalinkartu. Od dob koronaviru máte i možnost on-line ověření. Vyfotíte svou občanku, pošlete a do cca dvou dnů je vyřízeno. Nemusíte nikam chodit.

Vy jste zmiňoval, že portál není jen o prodeji jízdenek. Co dalšího umí?
Tak třeba, co se zoo týká, vedle vstupenek a permanentek se tu dá řešit i on-line adopce zvířete. V modulu Knihovna si zase můžete zřídit nebo napojit účet a pak řešit věci, jako je prodloužení čtenářské registrace, dobíjení kreditu, placení pokut. Turistická karta se zase jako produkt nabízí na jeden až tři dny. Najdete tu slevy, vstupy zdarma do různých institucí. MHD je k tomu připojena automaticky. V dalších modulech lze koupit lístky na městská sportoviště, hrazení parkování, odpadů a tak dále. Městské hřbitovy, to je jedna ze služeb, u kterých by mě nenapadlo, že to budeme dělat. Ale město s tímto návrhem přišlo a ukázalo se, že je to realizovatelné. Lidé mohou on-line prodloužit pronájem hrobu, nemusí kvůli tomu do Brna jezdit, nebo si mohou vybrat a zaplatit zahradnické služby týkající se úpravy hrobů.

I to patří k životu. Co třeba vstupenky do divadla? Plánuje se i něco takového?
První z kulturních institucí bude hvězdárna. Po ní by měla na řadu přijít i divadla. Ta ovšem už nějaký svůj systém mají, takže se po nás bude chtít, abychom udělali nějakou alternativu. A budeme na to muset jít postupně, protože divadel je větší počet. Plánujeme jít od menších k větším. Je potřeba jít od jednodušších věcí směrem k těm složitým.

Existuje něco jako Brno iD i v jiných městech? A teď nemyslím jen Českou republiku.
Ne. O něco podobného se pokoušela snad jen Plzeň. Většinu dopravních e-shopů dělá dopravní podnik toho konkrétního města. Další přilepování služeb má právní i technické problémy, pokud se na to předem nemyslí. Na Slovensku nic takového nemají, a dokonce bych řekl, že ani ve Vídni nic takového neřeší. Nám to přišlo zajímavé. Tohle je jeden z výstupů toho, čemu se kdysi říkalo Smart city. Žije na myšlenkách z projektu MUNISS, který je spoluprací akademického sektoru, využití studentů ve veřejné sféře, a vyvinul se do této poměrně nezvyklé podoby. Nám se podařilo elektronizovat i moduly služeb, u kterých to před tím nebylo možné. Například na zoo je nyní vidět, jak roste počet zakoupených vstupenek on-line. Záběr tohoto projektu dávno přerostl MHD.

Jak to, že neměly některé služby e-shop už dříve? Vedle zoo třeba knihovna.
Konkrétně knihovna se o něj pokoušela, ale nemá šanci ho mít, protože pro platební brány není se svým obratem a částkami zajímavá. Takže to, že využívá cestu přes nás, je pro ni ideální. Navíc všichni sdílí nízké provize. Většina nákladů v e-shopu, co se týká provedených plateb, je pod půl procentem. To je obrovská výhoda pro menší subjekty, protože všichni využívají jednu bránu společně s obratem ve stovkách miliónů korun za rok.

Brno iD je jednoznačně úžasný a úspěšný projekt. Získal i mezinárodní pozornost?
Ano. Město Brno získalo za projekt Brno iD prestižní ocenění v soutěži ITAPA V4 Award, které se uděluje nejlepším projektům Smart city a inovativních služeb pro občany a firmy v zemích Visegrádské čtyřky.



K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář







Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat     Mobil verze

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2022

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688