Tuzemská inflace zůstala i v červenci poblíž 3 % (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Tento týden bude patřit především ukazatelům růstu spotřebitelských cen za červenec. Inflace v ČR podle našeho odhadu nepatrně zrychlila z 2,8 % y/y na 2,9 % y/y. Americká inflace by měla naopak mírně zpomalit z předchozích 5,4 % y/y na 5,2 % y/y. Mimoto bude finanční trh tento týden sledovat také srpnové indikátory sentimentu. Zveřejněn totiž bude evropský Sentix a německý ZEW. Oba by měly setrvat poblíž vysokých hodnot a potvrdit převládající optimismus mezi investory a podnikateli.

Inflace v USA zůstane nad 5 %

Nejočekávanějšími ekonomickými ukazateli tohoto týdne, a to jak na korunovém, tak i globálním finančním trhu, jsou bezesporu míry inflace za červenec. Ta tuzemská se podle našeho odhadu o desetinu zvýšila, z meziročních 2,8 % na 2,9 %. To je v souladu s konsensem trhu, zatímco ČNB očekává ještě mírně vyšší inflaci ve výši 3,0 %. Ve stejném rozsahu podle nás zrychlil také meziměsíční růst spotřebitelských cen, a to z 0,5 % na 0,6 %. Oproti červnu zdražily pohonné hmoty, do nichž se promítl předchozí nárůst ceny surové ropy. Ta v průběhu června a července zdražila o necelých 10 dolarů za barel předtím, než se země vyvážející ropu dohodly na zvýšení její těžby. Meziročně byly pohonné hmoty dražší o přibližně pětinu a nadále zůstaly významným zdrojem růstu spotřebitelských cen. Po sezónním očištění se pravděpodobně zvýšily také ceny potravin, v meziročním srovnání z důvodu vysoké srovnávací základny loňského roku však zhruba stagnovaly. Efekt statistické základny zřejmě pomohl stlačit dolů také jádrovou inflaci, která podle našeho odhadu zpomalila z 3,5 % na 3,2 %. Poblíž tří procent podle nás inflace setrvá až do konce roku a za celý letošní rok ji očekáváme v průměru na 2,8 %. Centrální banka ve své nové prognóze, kterou zveřejnila minulý týden, očekává, že ve čtvrtém čtvrtletí inflace zrychlí dokonce až na průměrných 3,8 % a pro celý rok 2021 předpovídá průměrnou inflaci ve výši 3,0 %.

Inflace v USA v červenci podle našeho odhadu naopak mírně zpomalila v meziročním vyjádření z 5,4 % na 5,2 %, i tak však zůstala nejvyšší od počátku 90. let. Trh v průměru čeká zpomalení na 5,3 %. Americké inflaci pomohlo směrem vzhůru především předchozí výrazné zdražení ojetých automobilů, jejichž ceny vzrostly v posledních třech měsících zhruba o třetinu. Kvůli nedostatkovým součástkám totiž na trhu chybí nové automobily, což zvyšuje poptávku po ojetinách. I ceny nových automobilů se však kvůli tomu zvyšují a zdražuje i jejich půjčovné. Stejně jako v případě ČR také k americké inflaci nadále silně přispívají vyšší ceny pohonných hmot. Necháme-li stranou celou tuto oblast dopravy, tak spotřebitelské ceny rostly v předchozích měsících v USA tempy kolem 2 % y/y. Růst cen těchto položek spotřebního koše by se měl s návratem globální ekonomiky k normálnímu fungování, a v případě pohonných hmot s odezněním nízké srovnávací základny z loňska, postupně snižovat. Předstihové indikátory už například ukazují, že ceny ojetých automobilů již dosáhly svého vrcholu. I přesto však americká inflace v meziročním vyjádření setrvá poblíž 5 % alespoň do konce letošního roku. Přispěje k tomu zřejmě i sucho na západě USA, které se pravděpodobně podepíše na vyšších cenách potravin. U jádrové inflace odhadujeme pro červenec zpomalení z 4,5 % y/y na 4,3 % y/y, což je zároveň i tržní konsensus.

Růst americké zaměstnanosti pokračuje svižným tempem

Americká zaměstnanost rostla v červenci rychleji, než se čekalo. Podle v pátek zveřejněných údajů vzniklo v nezemědělském sektoru USA 943 tisíc nových pracovních míst, zatímco trh očekával 870 tis. Jedná se tak o nejrychlejší meziměsíční nárůst zaměstnanosti za zhruba poslední rok. Veřejný sektor se na něm podílel z jedné čtvrtiny. Zbytek připadá na soukromý sektor, především pak na oblast služeb a vzdělávání. Zde je patrný příznivý vliv rozvolněných protiepidemických restrikcí a návratu ekonomiky k normálu. To potvrzuje i ISM index aktivity z oblasti služeb, zveřejněný minulou středu, který za červenec dosáhl historicky nejvyšší hodnoty. Směrem vzhůru byl zároveň revidován údaj o počtu nových pracovních míst za červen, a to z 850 tis. na 938 tis. Pozitivně překvapila i americká míra nezaměstnanosti, která v červenci klesla z 5,9 % na 5,4 %. Trh sice pokles očekával, avšak pouze na 5,7 %.

Celkově lze tak hodnotit červencové údaje z amerického trhu práce velmi pozitivně a jeho oživení, zdá se, stojí na stále silnějších základech. To může být důležitý signál pro představitele Fedu, kteří uvádějí, že ke snižování objemu nákupů aktiv přistoupí až ve chvíli, kdy trh práce bude vykazovat dostatečné pokroky v návratu k plné zaměstnanosti. Cesta k tomu bude sice ještě dlouhá, když oproti předkrizovému období chybělo v červenci v USA stále ještě 5,7 milionu pracovních míst, ovšem pokroky už začínají být čím dál tím víc zjevné.

Na pozitivně vyhlížející čísla z trhu práce USA zareagoval i americký dolar, který vůči euru v pátek posílil o přibližně 0,5 %. Výnos amerického desetiletého dluhopisu se dostal mírně pod 1,30 %, zatímco ještě ve středu se nacházel místy i poblíž 1,15 %. Akciové trhy během pátečního evropského obchodování rostly tempem zhruba do půl procenta. Tuzemská měna po čtvrtečním posílení k 25,40 CZK/EUR už pouze kolem této úrovně oscilovala. K silnějším úrovním ji pomohla ČNB, která na svém zasedání zvýšila podle očekávání úrokové sazby o dalších 25 bb a uvedla, že je připravena pokračovat v postupné normalizaci měnové politiky na každém dalším zasedání. Nová prognóza ČNB očekává, že základní repo sazba se na konci roku dostane na 1,50 % ze současných 0,75 %. Více se výsledkům srpnového zasedání ČNB věnujeme v našem speciálním reportu, který je k dispozici zde https://bit.ly/37mCK8z. V pátek zveřejněné indikátory o červnovém vývoji tuzemského průmyslu, stavebnictví a zahraničního obchodu, které jsme komentovali zde https://bit.ly/3jmrQoU, na vývoj koruny významný vliv neměly.