Medu bude opět málo a cena poroste. Letošní českou produkci odhadujeme na 5 000 tun

Objem letošního českého medu bude opět podprůměrný s podobnou produkcí jako v loňském roce, kdy čeští včelaři dodali 5 000 tun medu. Na vině je chladné počasí a slabá jarní snůška z kvetoucích stromů a řepky, která je v Česku v současné době hlavní medonosnou plodinou. Druhý med z lip a z lesa nebyl skoro žádný. Podle odhadu společnosti Medokomerc čeští včelaři letos z jarní snůšky vytočili 10 kilogramů medu na jedno včelstvo a z druhé jen 5 kilogramů, protože část medu bylo nutné ponechat včelám.

Podle Českého statistického úřadu objem vyrobeného medu v Česku v roce 2020 meziročně klesl zhruba o 40 % na 4 997 tun, což je nejnižší roční produkce od roku 2002, od kdy ČSÚ publikuje časové řady. Podle starších dat ministerstva zemědělství šlo o nejhorší výsledek minimálně od vzniku České republiky v roce 1993. Spotřeba medu v Česku na jednu osobu předloni činila zhruba 0,9 kilogramu, meziročně klesla o 2,2 %. V roce 2010 byla 0,7 kg. Data za rok 2020 ještě nejsou známá.

Pro české včelaře je za současného stavu vegetace rozhodující jarní snůška medu, která probíhá kolem května. Letos jí však předcházelo dlouhé období s chladným, deštivým a větrným počasím. „Velkému množství českých včelstev proto docházely glycidové a pylové zásoby, pokud je včelaři včas nedoplnili. Včelstva tak místo potřebného zesílení stagnovala a nebyla dostatečně připravena na snůšku,“ uvádí Milan Špaček, jednatel Medokomercu.

Nejdůležitější snůška medu začíná v období kvetoucích stromů a na to navazuje snůška z řepky, která je hlavní medonosnou plodinou v Česku. V tomto období včelstva intenzivně sbírají řídký nektar, který poté v úlu zahustí na hustotu medu a zároveň do medu přidají enzymy přítomné v trávicím traktu včel. Vzniká tak zralý med, který včelaři vytáčejí. „Bohužel letos bylo pro tuto snůšku příznivé počasí jen několik dní na začátku května a poté až zhruba týden na konci tohoto měsíce. To bylo na bohatou květovou snůšku málo. Proto se průměrně vytočilo zhruba jen do 10 kilogramů medu z jednoho včelstva,“ vysvětluje Milan Špaček.

Po hlavním snůškovém období nastává krátké období bez snůšky. Dříve po odkvětu řepky pokračovala medovicová snůška z puklic smrků. V posledních letech z důvodu špatného zdravotního stavu našich lesů je však tato snůška spíše výjimečná. V červnu je pro včely období, kdy v české krajině již není výrazná snůška z jednoho zdroje nektaru. Nastupují nektarodárné rostliny, které nejsou v české krajině rovnoměrně rozmístěny. Jedná se o lokální snůšky podmíněné vegetací dané oblasti. Je to snůška z akátu, hořčice, lesních malin, svazenky, jetele, lípy, slunečnice a nakonec lesní medovicová snůška. „V letošním roce bohužel žádná z těchto snůšek neměla povahu silného zdroje nektaru, jako je tomu na jaře, kdy denní přínosy sladiny do jednoho včelstva dosahují několik kilogramů denně,“ dodává Milan Špaček.