Zemřelí dle příčin úmrtí v Ústeckém kraji v roce 2020 a jejich příčiny úmrtí

Meziročně došlo v Ústeckém kraji v loňském roce k nárůstu u většiny příčin úmrtí. Pokles byl mimo jiné zaznamenán u nemocí dýchacího soustavy, z dlouhodobého pohledu zemřel s touto příčinou třetí nejvyšší počet osob za posledních 10 let. Nemoc Covid-19, která je uvedena zvlášť pod kódy pro speciální účely, byla příčinou úmrtí v 902 případech.

V roce 2020 zemřelo v Ústeckém kraji 10 793 obyvatel, což je o 1 585 obyvatel více než v předchozím roce. Meziročně tak počet zemřelých vzrostl o 17,2 %. Od roku 1990 se jedná o nejvyšší počet zemřelých v našem kraji. Počet zemřelých na 1 tisíc obyvatel dosáhl hodnoty 13,2, meziročně se tak zvýšil o 1,9 zemřelých na 1 tis. osob. I tento ukazatel dosáhl nejvyšší hodnoty za posledních 31 let, rovněž i jeho meziroční nárůst byl nejvyšší od roku 1991.

Nejčastější příčinou úmrtí jsou dlouhodobě nemoci oběhové soustavy, na které v loňském roce zemřelo 4 119 osob. V porovnání s rokem 2019 došlo k nárůstu o 345 případů, tj. o 9,1 %. Meziroční nárůst případů jsme zaznamenali u většiny nemocí patřících do nemocí oběhové soustavy s výjimkou nemocí tepen, tepének a vlásečnic, kde došlo k v porovnání s předchozím obdobím k poklesu o 9 případů (o 4,1 %). Z dlouhodobého pohledu byl počet zemřelých na nemoci oběhové soustavy nejvyšší za posledních pět let a pátý nejvyšší od roku 2011.

Druhou nejčastější příčinou úmrtí byly novotvary. Počet zemřelých s touto příčinou smrti dosáhl hodnoty 2 505 osob, což znamenalo meziroční nárůst o 86 osob (o 3,6 %). Téměř 98 % úmrtí na novotvary byly způsobeny zhoubnými novotvary, u nichž jsme zaznamenali meziroční nárůst o 79 případů (o 3,3 %). V porovnání s rokem 2019 zemřelo v roce 2020 více osob na zhoubné nádory tlustého střeva, konečníku a řiti, slinivky břišní, ženských pohlavních orgánů a prostaty. Významnější pokles byl naopak zaznamenán u zhoubných nádorů prsu a také průdušnice, průdušky a plíce, a to o 12,4 resp. 8,0 %. Počet zemřelých na novotvary byl v loňském roce nejvyšší za posledních deset let.

Třetí nejčastější příčinou úmrtí v roce 2020 bylo infekční onemocnění Covid-19, které aktuálně spadá do kapitoly pro speciální účely – U. Toto onemocnění zapříčinilo v loňském roce v našem kraji 902 úmrtí. Vzhledem k tomu, že rok 2020 je prvním rokem, kdy byla tato příčina úmrtí vykázána, není k dispozici srovnání s předchozími roky.

Nemoci dýchací soustavy (vyjma onemocnění Covid-19) byly v loňském roce v kraji příčinou úmrtí v 607 případech. V porovnání s předchozím obdobím zemřelo v roce 2020 na tuto příčinu o 73 osob méně, tj. pokles o 10,7 %. Do nemocí dýchací soustavy patří mimo jiné chřipka, zánět plic (pneumonie) a chronické nemoci dolní části dýchacího ústrojí. Meziroční pokles byl zaznamenán u všech těchto nemocí. Počet zemřelých na nemoci dýchací soustavy byl v loňském roce třetí nejvyšší za sledované období 2011–2020.

V 572 případech byly v roce 2020 příčinou úmrtí nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek, jejichž počet meziročně vzrostl o 166 případů, tj. o 40,9 %. Více než 87 % úmrtí v této kategorii bylo zapříčiněno diabetem. V loňském roce v kraji zemřelo na diabetes mellitus 499 osob. Počet zemřelých na nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek z dlouhodobého pohledu převážně roste, vloni byl nejvyšší od roku 2011.

Vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti, které zahrnují zejména nehody (včetně dopravních), úmyslné sebepoškozování a utonutí, byly v loňském roce uvedeny ve 458 případech úmrtí. Meziročně jsme zaznamenali nárůst o 27 případů, tj. o 6,3 %. Nejvyššího podílu na vnějších příčinách nemocnosti a úmrtnosti dosahují nehody, které v loňském roce tvořily 63,1 %. Počet nehod meziročně vzrostl o 14 případů (o 5,1 %), počet dopravních nehod však meziročně poklesl o 3 případy (o 4,8 %). Pozitivní trend dlouhodobě zaznamenáváme u počtu zemřelých v souvislosti s úmyslným sebepoškozováním, jejichž počty od 2013 trvale klesají, v loňském roce byl pokles nejvyšší, a to o 17 případů (o 19,3 %).

V posledních dvou letech došlo k nárůstu počtu zemřelých na nemoci trávicí soustavy, jejichž počet meziročně vzrostl o 27 případů (o 6,6 %) a dosáhl počtu 434 zemřelých, což je nevyšší hodnota za posledních 10 let. Fibróza, cirhóza a chronický zánět jater, které patří do nemocí trávicí soustavy, byly v loňském roce v kraji příčinou úmrtí v 172 případech, meziročně došlo k nárůstu o 28 případů (o 19,4 %).

Příznaky, znaky a abnormální klinické a laboratorní nálezy nezařazené jinde byly příčinou úmrtí v 297 případech, meziročně jejich počet poklesl o 27 (o 8,3 %). Z dlouhodobého pohledu však evidujeme jejich postupný nárůst, počet zemřelých v loňském roce byl druhý nejvyšší za posledních deset let.

Počet zemřelých na infekční a parazitární nemoci (vyjma nemoci Covid-19) dosáhl v roce 2020 v kraji 155 osob, meziročně vzrostl o 2 případy (o 1,3 %). V 154 případech byly příčinou smrti nemoci močové a pohlavní soustavy, u nichž jsme zaznamenali meziroční nárůst o 11 případů (o 7,7 %). Selhání ledvin, které patří do nemocí močové a pohlavní soustavy, bylo jako příčina úmrtí uvedeno u 118 osob. Od roku 2014 (s výjimkou roku 2016) zaznamenáváme v souvislosti nemocí močové a pohlavní soustavy každoroční nárůst úmrtí, počet zemřelých v roce 2020 byl nejvyšší za sledované období 2011–2020.

Rostoucí trend sledujeme u nemocí nervové soustavy, které byly v loňském roce příčinou úmrtí v 361 případech. Meziročně jejich počet vzrostl o 84 případů (o 30,3 %), což je nejvyšší nárůst od roku 2012. Počet zemřelých s touto příčinou smrti byl v roce 2020 nejvyšší v posledních 10 letech. Meziroční nárůst případů byl ovlivněn nejvíce úmrtími na Alzheimerovu nemoc, u které došlo v porovnání s rokem 2019 ke zvýšení o 73 případů (o 46,8 %).

K meziročnímu nárůstu došlo rovněž u poruch duševních a poruch chování, v porovnání s předchozím obdobím došlo v roce 2020 ke zvýšení o 47 případů (o 44,3 %), což je nejvyšší zaznamenaný nárůst od roku 2012. Celkový počet případů dosáhl hodnoty 153 a byl tak nejvyšší od roku 2011. Počet těchto úmrtí je nejvíce ovlivněn úmrtími na vaskulární a neurčené demence, jež byly v loňském roce příčinou úmrtí v 130 případech.

Mezi nejméně četné příčiny úmrtí patří některé stavy vzniklé v perinatálním období. Tato příčina byla v loňském roce uvedena ve 14 případech úmrtí, meziročně se její počet nezměnil. Vrozené vady, deformace a chromozomální abnormality byly příčinou úmrtí ve 13 případech, meziročně jejich počet poklesl o 1 (o 7,1 %). V kategorii ostatních příčin jsou pak zahrnuty nemoci krve a krvetvorných orgánů, smyslových orgánů, kůže a podkožního vaziva, svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně a těhotenství, porod a šestinedělí; počet úmrtí s touto příčinou meziročně poklesl o 11 (o 18,3 %) na 49 případů.

Kontakt:

Bc. Iva Princová

Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem

email: infoservisul@czso.cz 

tel.: 472 706 106