Struktura mezd zaměstnanců v Praze v letech 2012–2020. průměrná mzda dosáhla hodnoty 47 924 Kč, mzdový medián dosáhl 39 233 Kč a byl o 18 % vyšší než republikový.

Z údajů strukturální mzdové statistiky lze zjistit jak průměrnou hrubou měsíční mzdu (dále jen průměrná mzda), tak také medián hrubých mezd[1]. Tedy hodnotu, která mzdy, pokud bychom je seřadili vedle sebe podle jejich výše, dělí na dvě stejně velké skupiny. Medián mezd lépe vypovídá o skutečné mzdové úrovni, než průměrná mzda. Téměř dvě třetiny zaměstnanců nepobírají průměrnou mzdu, která je vychýlena mzdami lidí s vysokými platy. Ve strukturální mzdové statistice lze mzdy sledovat jak podle pohlaví, tak podle vykonávaného zaměstnání (Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO) a také dalších znaků.

Medián hrubých mezd a průměrná hrubá mzda v krajích v roce 2020

Průměrná hrubá mzda v Praze podle strukturální mzdové statistiky dosáhla v roce 2020 hodnoty 47 924 Kč. Převýšila republikový průměr o 24 %. Druhou nejvyšší mzdu měl Jihomoravský (37 683 Kč) a na třetím místě v pomyslném žebříčku krajů se umístil Plzeňský kraj (37 397 Kč). Naopak nejnižší mzdu měl kraj Karlovarský (33 617 Kč) a Zlínský kraj (34 565 Kč). Od roku 2012 průměrná mzda v Praze vzrostla o téměř 36 %, což bylo o 12 procentních bodů méně než v ČR celkem (zde byl růst téměř 48 %).

Medián mezd byl v roce 2020 taktéž nejvyšší v Praze (39 233 Kč), druhou nejvyšší hodnotu mezi kraji měl Středočeský kraj (34 229 Kč). Pražský medián převýšil republikový o 18 %. Nejnižší úroveň mzdového mediánu měl také opět Karlovarský (30 714 Kč) a Zlínský kraj (30 863 Kč). Také medián mezd od roku 2012 vzrostl více v ČR než v Praze. V Praze byl růst mediánu 44 % a v celé ČR téměř 52 %.

Medián hrubých mezd dosáhl v Praze v roce 2020 zhruba 82 % hodnoty mzdového průměru. Průměrná mzda v Praze byla tak o 18,1 % vyšší než mzdový medián. Druhý největší rozdíl mezi průměrnou mzdou a mediánem mezd byl hned po Praze v kraji Jihomoravském (12,6 %). Nejmenší rozdíl mezi mediánem a průměrem byl v kraji Karlovarském (8,6 %), Pardubickém (8,9 %) a Moravskoslezském (9,0 %). To ukazuje na větší mzdové rozdíly v Praze než je tomu v ostatních krajích.

Průměrná hrubá měsíční mzda podle pohlaví v hl. m. Praze v letech 2012–2020

Průměrná hrubá mzda i mzdový medián byly u mužů vyšší než u žen. Průměrná hrubá mzda mužů dosáhla v Praze úrovně 53 156 Kč a průměrná hrubá mzda žen byla 41 981 Kč. Průměrná hrubá mzda žen byla tedy o 21 % nižší, než mzda mužů. Medián hrubých mezd mužů dosáhl v Praze 42 300 Kč, zatímco medián žen 36 351 Kč. Mzdový medián žen byl tak o 14 % nižší než mzdový medián mužů[2]. V celé ČR je mzdový rozdíl mezi muži a ženami mírně nižší než je tomu v Praze.

Medián hrubých mezd podle pohlaví v hl. m. Praze v letech 2012–2020

Výhodou strukturální mzdové statistiky je fakt, že můžeme sledovat mzdy nejen v členění podle pohlaví, ale také podle vykonávaného zaměstnání – tedy podle skupin Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO.

Z hlediska vykonávaného zaměstnání jsou v Praze i v ČR nejlépe ohodnoceni řídící pracovníci a specialisté. Skupina řídící pracovníci zahrnuje jak řídící pracovníky na úrovni státu či velkých obchodních firem, IT firem, tak řídící pracovníky v oblasti sociální či ve vzdělávání. Mezi specialisty patří například lékaři, strojní inženýři, učitelé nebo například vývojář softwaru.

Průměrná mzda řídících pracovníků dosáhla v Praze 107,7 tisíc Kč. Jejich mzda byla 2,2 krát vyšší než byl pražský průměr všech zaměstnanců.Specialisté dosáhli v Praze na průměrnou mzdu 63,3 tisíc Kč a jejich mzda tak byla o 32 % vyšší než pražský průměr. Osoby, které vykonávaly jiná zaměstnání již na průměrnou pražskou mzdu nedosáhly.

Techničtí a odborní pracovníci měli v Praze průměrnou mzdu 46,6 tisíc Kč. Do této skupiny patří například elektrotechnici, letečtí operátoři nebo odborní pracovníci v oblasti účetnictví, a právě mzdová úroveň této skupiny zaměstnanců se nejvíce blíží celkové průměrné mzdě v Praze (47 924 Kč).Na mzdu mezi 30 a 40 tisíci Kč dosáhli ještě zaměstnanci ve skupinách Úředníci, Řemeslníci a opraváři a Obsluha strojů a zařízení a montéři.

Druhou nejnižší mzdu měli v Praze pracovníci ve službách a prodeji - dosáhli na 28,5 tisíc a jejich mzda byla o téměř 41 % nižší než pražský průměr.

Nejhůře na tom v Praze byli osoby zaměstnané jako pomocní a nekvalifikovaní dělníci. Ti dosáhli na průměrnou hrubou mzdu 21,8 tisíc Kč a jejich mzda byla dokonce o více než polovinu nižší (o - 54,4 %) než byl pražský průměr hrubých mezd.

Průměrná hrubá mzda v Praze v roce 2020 podle klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO)

Od roku 2012 do roku 2020 v Praze nejvíce vzrostla průměrná mzda pracovníkům ve službách a prodeji (o + 54 %). Podobný růst mzdy byl zaznamenán u pomocných a nekvalifikovaných dělníků (růst o více než 42 %), řemeslníků a opravářů a u osob v kategorii obsluha strojů a zařízení, montéři (o téměř 42 %).

Pokud porovnáme pražské údaje se situací v ČR, tak u všech skupin zaměstnání byl mezi lety 2012 až 2020 růst mezd v ČR vyšší než v Praze. Nejvyšší růst mezd byl taktéž u pracovníků ve službách a prodeji (růst o 69 %) a u pomocných a nekvalifikovaných dělníků (+ 52 %). Třetí nejvyšší růst mezd v ČR byl u specialistů (+ 50 %), čímž ČR mírně dohání náskok specialistů pracujících v Praze, u nichž byl růst mezd menší (o + 37 %).

Údaje ze strukturální mzdové statistiky vychází z databází výběrového šetření Informační systém o průměrném výdělku MPSV (ISPV), které pokrývá mzdovou sféru, a z administrativního zdroje Informační systém o platu a služebním příjmu (ISP) Ministerstva financí, který plošně pokrývá platovou sféru. Průměrná mzda zaměstnance v daném roce je vypočtena poměřením s jeho placenou dobou, tedy počtem měsíců, za které mzdu či náhradu mzdy skutečně pobíral, odečtena je doba nemocí a dalších neplacených nepřítomností v práci za daný rok.  Vzhledem ke způsobu zjišťování podávají údaje ze strukturální mzdové statistiky informace jak o průměrných mzdách tak o mediánu mezd. Údaje jsou zjišťovány podle pohlaví a jsou tříděny podle povahy vykonávaného zaměstnání zařazené v klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO).

Údaje nelze srovnávat s výsledky statistických šetření ČSÚ v podnicích, kde se zjišťuje celkový objem mzdových prostředků a ten je poměřován evidenčním počtem zaměstnanců podniku, v němž jsou však zahrnuti i zaměstnanci nemocní nebo s neplacenou nepřítomností kratší než 4 týdny.

Více k metodice lze nalézt v publikaci Struktura mezd zaměstnanců v části „Úvod“.

Kontakt:

Jana Podhorská

Oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ v hl. m. Praze

Tel.: 737 280 502

E-mail: jana.podhorska@czso.cz