Rusko pokračuje v boji s inflací, covidem i sankcemi

Současné Rusko čelí mnoha výzvám a aktuálně poutá pozornost finančních investorů jeho boj s inflací a pandemií spolu s nekonečnou přetahovanou se západními mocnostmi o vliv ve světě.

Začněme inflací. Dnes ruská centrální banka zareagovala na nárůst inflačních tlaků zvýšením základní sazby o 100 bazických bodů na 6,5 % a indikovala možnost dalšího zvýšení nad 7 %. Není se čemu divit. Inflace se v červnu vyšplhala na 6,5 % a dosažení 4% cíle centrální banka očekává až v roce 2022. Růst inflace je dán zejména vlivem prudce rostoucích cen komodit v čele s ropou v kombinaci s efekty narušených dodavatelských distribučních vztahů a rozvolňování restrikcí, které v Rusku nastalo již v zimních měsících. Z hlediska budoucího vývoje úrokových sazeb vidíme několik důvodů, proč by centrální banka nemusela svou hrozbu dalšího zvyšování sazeb naplnit. Prvním důvodem je zpoždění mezi změnou měnové politiky a vlastním vývojem inflace, díky němuž bude mít současné utahování měnové politiky minimální vliv na inflaci v nejbližších měsících. Za druhé by mohly inflační tlaky začít ustupovat s tím, jak ztrácí oživení ruské ekonomiky na síle. Sama centrální banka očekává zpomalení růstu v roce 2022 z letošních 4,25 % na 2,5 %. Vidíme za tím vyprchání efektů rozvolňování a přísnou měnovou a fiskální politiku. Ruská vláda na rozdíl od většiny ostatních zemí upřednostnila v letošním a příštím roce konsolidaci rozpočtů před podporou růstu. Deficit federálního rozpočtu by letos měl poklesnout dle odhadu ministerstva financí pod 1 % HDP a v příštím roce není vyloučen ani přebytek. V nejbližších měsících by se zároveň měly negativně projevit negativní efekty aktuální vlny pandemie covid-19. Celkově pomalejší růst domácí poptávky tak spolu se stabilizací cen komodit vytváří podmínky k postupnému poklesu inflace směrem k 4% cíli.

Na poli covidu se Rusku příliš nedaří. Počty nových případů dosáhly v červenci nejvyšší úrovně od zimy a oficiálně vykazovaná úmrtí jsou na nejvyšší úrovni v historii, i když je nutné toto srovnání brát s rezervou, neboť oficiální statistiky doposud počty úmrtí výrazně podhodnocovaly, což ukázaly opakované revize covidových úmrtí za rok 2020 směrem nahoru a stále značný počet nadměrných úmrtí. Za letní nástup onemocnění covid-19 si Rusko může částečně samo předčasným rozvolněním restrikcí a nízkou mírou proočkovanosti populace. Ukončené očkování má dle posledních dat 15 % populace a dalších 8 % obdrželo první dávku, zatímco v České republice má ukončené očkování 41 % populace a dalších téměř 10 % má za sebou první dávku. Na současnou situaci Rusko zareagovalo zpřísněním restrikcí a snahami o urychlení očkovací kampaně. V řadě regionů mají dokonce některé skupiny zaměstnanců očkování povinné. Nicméně i přes první známky stabilizace nelze očekávat rychlé odeznění vlny. Ochota k zavedení přísných restrikcích je nízká a podíl osob s očkováním zůstane delší dobu relativně nízký navzdory halasné propagaci ruských vakcín.

V posledních týdnech ustoupila geopolitika do pozadí. Rusku a Spojeným státům se podařilo najít pragmatickou třetí cestu a již nedochází k eskalaci vzájemných sporů. Naopak se odehrála řada pozitivních kroků. Spojené státy zmírnily svůj odpor k plynovodu Nord Stream II a vyjmuly ze sankčního režimu firmu zastřešující jeho výstavbu. Tento týden byla navíc oznámena dohoda s Německem o plynovodu, která sice přináší finanční asistenci a deklaraci podpory Ukrajině, avšak nejsou v ní obsaženy žádné konkrétní kroky proti Rusku. Na druhou stranu Rusko vyslyšelo volání západních vlád a omezilo aktivity hackerů na svém území. Normalizaci vztahů s USA pak podtrhl návrat velvyslanců a obnovení zpracování víz. V neposlední řadě se uklidnily vztahy s Ukrajinou po téměř válečné situaci na jaře. Zlepšení vztahů se západními vládami je nutné ocenit i z důvodu blížících se voleb do ruského parlamentu, neboť nízké preference vládní strany Jednotné Rusko by spíše nahrávaly vyhrocenému populismu. Nicméně obezřetnost je nadále na místě a podobné „oteplení“ jsme již zažili několikrát.

Tento vývoj ocenili i investoři na finančních trzích a ruské měně, dluhopisům a akciím se v uplynulých týdnech relativně dařilo navzdory velkým výkyvům na globálních trzích. Blahodárně působí i vliv vysokých cen ropy a ostatních komodit, postupné uvolňování těžebních limitů dohodnutých v rámci OPEC+ a výjimečně nízká vládní a zahraniční zadluženost země. Pro investory Rusko nadále představuje atraktivní destinaci nabízející expozici na ceny komodit a atraktivní ocenění.

Martin Pohl

Martin Pohl má za sebou osmnáct let na pozici makroekonomického analytika společnosti Generali Investments CEE, kde nese zodpovědnost za analýzu vývoje ekonomik a finančních trhů Spojených států amerických, Slovenska, Ruska a Turecka s důrazem na měny a dluhopisy. V rámci společnosti se dále podílí na tvorbě investičních strategií a poskytuje podporu při správě klíčových portfoliích. Vystudoval VŠE se zaměřením na hospodářskou politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Na stejné univerzitě získal i titul Ph.D. v oboru finance. Volný čas věnuje hlavně péči o dceru a mezi jeho zájmy patří četba a rekreační sporty jako běh, jóga či fitness.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.