Výrobní inflace na vzestupu

Ceny v tuzemském průmyslu rostou o 6,1 %.

Zatímco finanční trhy v současné době řeší otázku opětovného rozjetí pandemické vlny, firmy pohybující se v rámci tzv. reálné ekonomiky se musí vypořádávat s rychle rostoucími náklady na vstupy, některé s nedostatkem subdodávek a téměř všechny s chybějícími zaměstnanci. Výsledkem je nyní vzedmutí vlny výrobní inflace, která je stále viditelnější u nás i v řadě dalších evropských zemí. Růst cen v průmyslu, který již v předchozích měsících zrychloval a atakoval desetiletá maxima, pokračoval i v červnu. Tentokrát byly ceny v tomto největším tuzemském odvětví meziročně vyšší už o 6,1 %, a to nejen v důsledku zdražování ropných produktů a souvisejících výrobků chemického průmyslu, ale i kovů a dřeva. Firmy tak reagují především na vývoj cen na zahraničních trzích, kde došlo v předchozích měsících ke zdražování ropy a dalších pro tuzemské průmyslové podniky významných komodit. Jejich ceny jsou už daleko nad loňskou úrovní ovlivněnou recesí, ale jsou také výrazně dražší než třeba v roce 2019. Stačí se podívat na ceny železa, mědi, hliníku, kaučuku nebo třeba i v potravinářském průmyslu tolik oblíbeného palmového oleje. Když ještě přihlédneme k vývoji cen silové elektřiny v západní Evropě ovlivněné mj. zdražením emisních povolenek, tak asi nelze očekávat, že by v nejbližších měsících mohlo dojít ke zmírnění výrobní inflace či dokonce k viditelnějšímu zlevňování průmyslových výrobků. Kombinace prodlužujícího se negativního nabídkového šoku v časech oživené poptávky to zatím asi jen těžko umožní. Problémem však nejsou, jak je v úvodu naznačeno, jen ceny materiálových vstupů, ale i nedostatek dovážených komponent. Ten se už začal například propisovat do výsledků automobilového průmyslu. Červnová produkce tuzemských automobilek byla nejnižší za poslední tři měsíce, když se přiblížila na dohled stotisícové hranici. Na jedné straně tak vidíme rostoucí poptávku v podobě vysokých zakázek a naproti tomu snižující se výrobu této vlajkové lodi české ekonomiky. Třetí zmíněný problém – nedostatek zaměstnanců – asi netřeba příliš rozvádět. Rostoucí počty volných pracovních míst nebo v evropském měřítku dlouhodobě rekordní míra volných pracovních míst jsou toho docela dobrou ilustrací. Díky dobré kondici, která umožní v podnikové sféře restart investic, by se však časem i tento problém mohl stát relativním.