cnb.cz (ČNB)
Investice  |  19.07.2021 13:10:14, aktualizováno 24.07.2021 09:02:42

Guvernér Rusnok – Cítím, že je potřeba a čas udělat další krůček a zvýšit opět sazby

Rozhovor s J. Rusnokem, guvernérem ČNB
Jakub Svoboda
(Právo 17. 7. 2021 strana 1)

Česká národní banka (ČNB) by měla znovu zvýšit úrokové sazby, aby odpovídaly normálnímu stavu ekonomiky, řekl Právu guvernér Jiří Rusnok. Hypoteční trh se podle něj nepřehřívá, ale nemovitosti zůstávají nadhodnocené a zlevňovat zřejmě jen tak nebudou.

* Před necelým měsícem jste uvedl, že měnová politika ČNB vstoupila do fáze zvyšování úrokových sazeb. Jsou kromě krocení inflace pro to i jiné důvody?

Primární důvod samozřejmě souvisí s vývojem cen, tedy s inflací, protože naším úkolem je pečovat o cenovou stabilitu. Tím se myslí mírný a předvídatelný vývoj cen v ekonomice ve střednědobém horizontu v řádu roku, roku a půl.

Důsledně plníme úkol, abychom se v tomto horizontu neustále limitně blížili hodnotě našeho inflačního cíle na úrovni dvou procent. To je považováno za standard cenové stability.

My dnes vyhodnocujeme situaci tak, že pokud bychom nezačali zpřísňovat velmi uvolněnou měnovou politiku, tak bychom se mohli po delší dobu ocitnout mimo náš cíl včetně tolerančního pásma, které máme plus minus jedno procento okolo cíle. To je hlavní.

Samozřejmě vedle toho se díváme na celkový vývoj ekonomiky. Ta zažila obrovský šok způsobený covidovými omezeními. Z toho šoku se rychle vrací zpět ke svému potenciálu, k normálnímu výkonu. Čili ona by už z tohoto pohledu v období, na které nastavujeme měnovou politiku, tedy rok, rok a půl dopředu, neměla potřebovat speciální stimulaci přes úrokové sazby.

* Zvýší tedy ČNB sazby také v srpnu? Jestli ano, o kolik? V červnu to bylo o čtvrt procentního bodu. Základní úroková sazba je teď 0,5 procenta.

My jsme avizovali, že většina bankovní rady to cítí tak, že je prostor a potřeba sazby postupně napravovat ve smyslu přiblížit je k normálnější úrovni, než jsou doposud. Myslím, že o tom bude velká debata, ale za sebe říkám, že nevidím příliš důvod nepokračovat postupným relativně pomalým narovnáváním sazeb. Takže já to tak cítím, že je potřeba a čas udělat další krůček a zvýšit opět sazby. Myslíme si, že je čas začít se vracet k normálnímu nastavení. Musíme si uvědomit, že sazby, které jsme měli v covidu, kdy jsme razantně kvůli externímu šoku uvolnili měnovou politiku, jsou v reálném vyjádření hluboce negativní. To ale dlouhodobě není normální, naše úrokové sazby neodpovídají normálnímu stavu ekonomiky, ke kterému bychom se měli podle našich předpovědí postupně blížit.

* Když hovoříte o postupných krůčcích, znamená to, že by se zvyšování sazeb mohlo poté letos ještě opakovat?

Mohlo, nedá se to vyloučit. Zatím jsme to viděli tak, že prostor tam je, ale uvidíme, co nám budou signalizovat nové prognózy, jak budou ukazovat konec našeho prognostického horizontu. Tam my cílíme a potom rozhodujeme de facto, co bude za rok, rok a půl.

* S úrokovými sazbami souvisí půjčky na bydlení. Dostupnost vlastního bydlení se přitom zhoršuje. Podle ČNB jsou nemovitosti nadhodnocené zhruba o pětinu. Jak jste k tomu došli?

Je to odhad, hypotetický výpočet za mnoha podmínek, který do značné míry ukazuje narůstající nesoulad nabídky a poptávky. Neříkáme, že ceny jsou nespravedlivé, nehodnotíme to normativně, ale říkáme, že z hlediska celkové finanční a makroekonomické rovnováhy v systému tyto ceny vybočují.

* Vzniká už na trhu nemovitostí bublina? A nepřehřívá se trh s hypotékami? Lidé si berou úvěry za mnoho milionů, které stěží budou splácet do konce produktivního života.

Možná že realitní bublina vzniká a vypadá to tak v mnoha směrech zejména v exponovaných lokalitách typu Praha či horská střediska, ale velká část nákupů je financována mimo hypotéky. Tito lidé to platí ze svých úspor nebo převádějí jiné investice do této formy.

My jsme při naší poslední analýze konstatovali, že sice je trh hypoték velmi svižný a nad naše očekávání zažil a zažívá určitý boom, ale neshledali jsme zásadní nárůst rizika z hlediska rizikovosti úvěrů, že by banky v průměru pomíjely svoje riziková pravidla, která mají interně samy předepsány a která jsme i my stanovili v našich doporučeních ještě před jejich vypnutím.

Míra nesouladu s těmito pravidly je minimální a jsou to výjimečné případy. Neřekl bych, že na hypotečním trhu vzniká bublina. Jiná věc je bublina cen nemovitostí, ale s tím si musí banky poradit ve smyslu toho, do jakého rizika či financování, pokud financují, jdou.

* Když říkáte, že ceny nemovitostí vybočují, lze tedy očekávat zlevňování?

Náprava může být pozvolná a nikdo si toho ani „nevšimne“. Samozřejmě že to nevylučuje ani korekce prudšího charakteru, které mohou teoreticky nastat, pokud by nastala velká nejistota nebo z nějakých důvodů, mně ne úplně jasných, by se na trh vrhla větší nabídka.

Hypoteticky si takovou situaci umíme představit: vzroste nezaměstnanost, začnou padat – částečně nebo ve větší míře, než jsme dnes zvyklí – třeba hypoteční úvěry, a na trh se může dostat mimořádná nabídka, která ceny může zkorigovat. Ale to nepředpokládám, nic takového nevidíme, nemáme nejmenší signály. Naopak kvalita hypotečních portfolií z hlediska spolehlivosti klientů se ani po covidu nezhoršila.

Chci zdůraznit, aby se nezakořeňovaly mylné dojmy, že my neřešíme otázku dostupnosti bydlení. To náš úkol není, nemáme na to mandát ani nástroje. Vzhledem k tomu, že velká část cenového vývoje jde evidentně na vrub poptávky, která je vyvolaná nikoliv ze strany hypotečních úvěrů, ale z potřeby najít alternativu pro investice pro movité lidi, tak nás to bezprostředně až tolik nezajímá. Ne že bychom to nebrali v potaz u analytických výpočtů, ale je to něco, co našimi kroky ovlivnit nemůžeme. Když se lidé rozhodnou, že velkou část svých úspor přesunou do investic do bydlení ve smyslu investic, a ne bydlení jako spotřeby, tak to ovlivní ceny nemovitostí. Ale my k tomu žádný přímý vztah nemáme.

* Takže ceny nemovitostí v příštích měsících či letech dolů nepůjdou?

Nevím. To neumím předpovědět. Zatím tomu nic nenasvědčuje, protože nabídka je, jaká je. To je největší a zásadní problém. Pokud jde o ceny nemovitostí, u nás podle mě není v průměru zase tak extrémní poptávka, jako je extrémně nenasycená nabídka. Málo se staví, málo se rekonstruuje, důvody jsou různé, zejména pravděpodobně administrativně regulatorní, protože to je největší problém v exponovaných lokalitách, sehnat povolení atd.

A to je, při poměrně svižné poptávce, která se tady etablovala, jádro problému. Také proč by ne, jednak mladší generace dorůstají, resp. ty které bydlely, tak si chtějí zlepšit bydlení, protože do jisté míry bohatnou. Doba je taková, že financování přes hypoteční úvěry bylo a je stále relativně velmi výhodné, protože jsou nízké úrokové sazby. Když se toto všechno dá dohromady, tak nabídka nestačí.

* Chystáte se zpřísňovat pravidla pro hypotéky? Z bankovní rady už zaznělo, že spoluúčast na hypotékách by mohla vzrůst z deseti na 15 až 20 procent…

Na jaře jsme došli většinově k závěru, že zatím nevidíme potřebu explicitně vyhlašovat nová doporučení nebo nové povinnosti. Banky se víceméně až na drobné výjimky, které si umíme vyřešit cestou dohledových kompetencí, chovají zodpovědně, takže nebyl důvod zasahovat.

Uvidíme, až přijde podzimní hodnocení dat, jak se trh vyvíjí, jestli se tam něco děje nového, jestli naopak nedochází k určitému zchlazení. V tuto chvíli rozhodně nic akutního nepociťujeme. Budeme rádi, když se banky budou regulovat v tomto směru samy.

* Ještě se vrátím k růstu cen. Loni v létě jste odhadoval, že inflace začne od podzimu klesat a letos už bude na dvou procentech. To vám ale nevyšlo. Přispělo k tomu i to, že nezaměstnanost nerostla tak, jak se očekávalo, a tudíž poptávka tolik neoslabila?

Ano, ochlazení na trhu práce nebylo hlavně díky programům Antivirus zdaleka tak silné, jak se očekávalo, a to je jedna z příčin, proč inflace neklesla tak, jak jsme si mysleli. V prvních měsících loňského roku sice začala klesat, rychle se začala vracet k 2,5 procenta a níže ke dvojce, ovšem pak se to zastavilo a k tomu přišly faktory, jako výrazný nárůst cen ropy, a další související s pandemií, které krátkodobě, resp. vůbec měnovou politikou neovlivníte.

* Kde tedy bude meziroční inflace koncem roku a o kolik porostou spotřebitelské ceny příští rok?

Koncem letošního roku asi bude někde, kde je teď. Myslím si, že bude pořád v pásmu mezi 2,5 až 3 procenty, když vezmu meziroční indexy, pořád tedy bude v našem tolerančním pásmu. Příští rok v prvním pololetí asi ještě pořád bude někde kolem plus minus 2,5 procenta oscilovat, tedy zase v horní části rozpětí, a postupně ve druhém pololetí by se měla vracet k našemu cíli.

* Veřejné finance dostaly kvůli pandemii na frak, podle ekonomů navíc vláda utrácí víc, než by měla. Zadlužení státu je rekordní, skoro 2,5 bilionu . Bude po volbách nutné zvýšit daně? A pokud by to bylo na vás, které by to byly?

To jsou složité otázky. Já se tím speciálně nezabývám, ale poslouchám, co říkají jiní, čtu si zprávy Národní rozpočtové rady. Kdybych vyšel z těchto informací, tak bych si myslel, že to potřeba bude, že směřujeme nezadržitelně rychle do smyčky tzv. dluhové brzdy (dluh ve výši 55 procent HDP, při překonání této hranice bude vláda muset předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu – pozn. red.), že se tomu nedá vyhnout.

Nedovedu si představit, že tady budeme mít ekonomický růst pět a více procent v dalším období. Nevypadá to na to, protože na to nevypadá Evropa a nevypadá na to do jisté míry celý svět. Takže my se asi nestaneme nějakým tygrem. A v této souvislosti, tak jak je nastaven systém, bilance veřejných rozpočtů, tak tam jsou deficity, které se neztratí jen tak, že si to někdo přeje.

Pokud musíte řešit tyto věci, tak je jasné, že mimo jiné z důvodu politické průchodnosti to nemůžete vyřešit jen na straně výdajů, ale musíte to řešit i na straně příjmů, a to jsou daně. Pokud to chcete zvládnout a dosáhnout výsledku v našem politickém systému, kde lze očekávat velmi fragmentovanou Sněmovnu i po volbách, tak budete muset použít vícero příjmových položek čili různých druhů daní, nebude to jedna daň. Obvykle to končí tak, že se potom zvýší skoro všechny trochu, aby byli všichni postiženi a všichni spokojeni.

Nevím, že by se na této logice najednou něco změnilo, protože i kdyby bylo třeba rozumné zvýšit jenom některé daně a ty třeba výrazněji, tak to neuděláte, protože tady nebude žádná dominantní politická strana, která by měla sílu to provést. A bude se těžko hledat kompromis.

* Úvahy o tom, zda bude muset příští vláda sáhnout ke zvyšování DPH nebo majetkových daní, jsou tedy podle vás předčasné?

Ano, naprosto předčasné. Snažil jsem se popsat mechanismus, logiku věci, a ta se neztratí. To, co říkají strany před volbami, je jedna věc, a druhá věc bude politická realita po volbách.

* Na co se tak mají lidi v nynější ekonomické situaci a při obřím státním dluhu připravit?

To samozřejmě nikdy nevíme, je v tom spousta nejistoty. Jestliže chceme v této zemi mít veřejné služby na úrovni, na kterou jsme si zvykli, dokonce i zlepšovat třeba úroveň školství, jestliže chceme mít důchody, které považujeme za důstojné, tak to nepůjde se současnou úrovní daňové kvóty.

* Byl jste premiérem úřednické vlády a předtím i ministrem financí za soc. dem. Jak hodnotíte nedávné kroky jako snižování daně z příjmů, navyšování penzí nad valorizaci či zvyšování slev na děti?

Je to vždycky o velkých kompromisech a hledání optimálního stavu nastavení priorit a s tím spojených položek rozpočtu, tzn. jak příjmové, tak výdajové strany. Udržitelnost je důležitá z důvodu toho, aby to, co dnes je dostupné pro stávající příjemce sociálních transferů, to znamená důchodce, rodiny s dětmi, příjemce služeb, které produkuje veřejné školství, veřejné zdravotnictví, aby tu úroveň měly taky budoucí generace.

O tom je udržitelnost. Nemám nic proti tomu, že se přidává důchodcům, určitě si to zaslouží, ale kategorie typu spravedlivý a zasloužený bohužel v ekonomii nemají moc smysl. Strašně těžko se dají změřit a já vím, že nějaký stav máme dnes, a já bych si přál, aby alespoň takový stav tady byl pro příští generace. Protože marná sláva, budoucí výdaje budou financovat budoucí daňoví poplatníci. A jestliže tady dnes nastavuji úroveň budoucích výdajů, tak se nikdo neptá budoucích daňových poplatníků. Rodiče a prarodiče by měli myslet na své děti a vnoučata. Je tu docela vážný fenomén tzv. mezigeneračního přerozdělování a to nelze pominout. Chápu, že to je fenomén, který je divergentní, resp. v nesouladu s horizontem politického cyklu.

* Pomůže ČNB kvantitativním uvolňováním vládě s obřím dluhem? Třeba ODS upozorňuje na to, že centrální banka nově může státní dluhopisy nakupovat oklikou přes komerční banky.

Od začátku to byla naprosto účelová manipulace. My můžeme nástroje, které máme – a máme velmi mocné nástroje – používat jenom za účelem dosahování cenové a finanční stability čili jenom k naplňování našeho mandátu. Nemůžeme na přání paní ministryně financí nebo pana premiéra jít a najednou kupovat státní dluhopisy. Za prvé můžeme státní dluhopisy kupovat jenom na sekundárním trhu a za druhé, proč bychom to dělali, když to cenová a finančně stabilitní situace nevyžaduje? To bychom porušovali zákon. Nemůžeme to účelově dělat, to je naprosto falešná obava.

* Lidé vyrážejí na dovolené. Kam se může přes léto posunout kurz koruny?

Krátkodobě vám to nikdo neřekne, protože koruna je poměrně volatilní měna tím, že je to relativně malá měna na velkém moři. Obecně očekáváme, že koruna by měla mírně posilovat i nadále, důvody jsou makroekonomické, fundamentální, ale nemělo by to být žádné prudké posilování.

* Co říkáte návrhu pirátů, aby prezident potřeboval souhlas Senátu ke jmenování členů bankovní rady ČNB?

Tomu neříkám nic, to je záležitost změny Ústavy. Jestli si to někdo dokáže prosadit, tak ať se stane. S tím nemám žádný problém.

* Mandát vám končí příští rok na konci června. Už víte, co budete dělat potom?

Půl roku nebudu dělat nic, myslím odborně, budu jen uklízet různé zahrádky, které mám v péči, sekat dřevo, brousit prkýnka a pak se uvidí.

* Politické ambice již nemáte? Neuvažujete o kandidatuře na prezidenta?

Ne, neuvažuji. Nemám žádné politické ambice, a rozhodně ne na funkci prezidenta.

* Viděl byste vašeho nástupce raději zevnitř ČNB, nebo někoho mimo centrální banku?

Raději zevnitř, protože si myslím, že určitá kontinuita je v této pozici na místě v tom smyslu, že je dobře, když člověk do jisté míry zná instituci její chod, její agendy. Je to velká instituce v našem případě s opravdu mimořádně širokým portfoliem.

* Spekuluje se o jménech členů bankovní rady – Tomáš Nidetzký, Marek Mora, Aleš Michl. Přece jen máte k prezidentovi Miloši Zemanovi historicky blízko. Bude guvernérem jeden z nich?

Musíte počkat a musíte se ptát na Pražském hradě. Rozhodne si to pan prezident.


Poslední zprávy z rubriky Investice:

Čt   9:57  Viceguvernér ČNB pomohl koruně na silnější úrovně David Jansa (Roklen)
Čt   9:45  Rozbor plánů Salvadoru na těžbu Bitcoinu pomocí sopečné činnosti cryptokingdom.tech (Crypto Kingdom)
Čt   9:42  FED ponechal úrokové sazby beze změn Research (Česká spořitelna)
Čt   9:38  Ranní přehled: Index PX překonal 1200 bodů Research (J&T BANKA)






Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, nafta

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto, Spolehlivost Aut

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat     Mobil verze

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2021

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.