Rozdíly v Evropě: strukturální, ne cyklické, domnívá se Artus

Hlavní ekonom francouzské investiční banky Natixis Patrick Artus se v jedné ze svých posledních analýz zamýšlí nad fungováním eurozóny a hospodářskými rozdíly mezi jejími členskými zeměmi. Podle ekonoma se o těchto rozdílech obvykle uvažuje ve vztahu k cyklu. On sám ale míní, že jde o strukturální téma, tudíž by mělo existovat i jiné řešení.

Podle Artuse se obvykle předpokládá, že rozdíly v ekonomické aktivitě jednotlivých evropských zemí pramení z různých šoků a následně načasování ekonomického cyklu. Řešením by pak byly přechodné transfery, které by vyrovnávaly rozdíly v cyklech a v delším období by se vyrovnávaly navzájem. Jinak řečeno, neustále by se měnil směr toku transferů z různých částí eurozóny do jiných podle toho, kde by právě nastal boom a kde naopak hospodářský útlum.

Ekonom ovšem míní, že realita takovému pohledu neodpovídá. Namísto rozdílného načasování cyklů totiž pozorujeme dlouhodobé strukturální rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Solidarita a snaha o vyrovnání těchto rozdílů by tedy nevedly ke krátkodobým transferům, které by se v delším období vzájemně vyrovnávaly. Znamenaly by transfery dlouhodobé a jen málo se měnící, které je podle Artuse těžší prosadit a zavést oproti těm, které byly popsány výše.

Analýza obsahuje i následující tabulku, která popisuje korelace ve vývoji ekonomické aktivity mezi velkými evropskými ekonomikami. Čísla jsou relativně vysoká, což ukazuje, že cyklus tu probíhá podobným způsobem. Eurozóna tak podle Artuse ve skutečnosti nečelí významnému problému ve formě asymetrických šoků, které by například působily značné problémy na straně společné monetární politiky (která by nebyla schopná reagovat na výrazně jiný průběh cyklu v rozdílných částech měnové unie).


Jak bylo uvedeno, ekonom považuje za jádro problému strukturální rozdíly. Mezi ně řadí zejména rozdílně fungující trh práce, rozdílnou váhu průmyslu a produktové specializace, rozdílnou míru inovací a snahy o modernizaci korporátního sektoru. Výsledkem jsou rozdíly v životním standardu, které popisuje následující graf (produkt na hlavu relativně k jeho výši v Německu):


Pokud by tedy popsané rozdíly měly řešit transfery, neměly by podle Artuse formu „pojištění“ proti ekonomickému útlumu, ale formu stálých transferů. Tedy ne takových, které by se v delším období vzájemně vyrovnávaly, ale které by soustavně mířily z bohatších zemí eurozóny do její chudší části.

Zdroj: Natixis