Zvýšená riziková averze a posuny v tržních očekáváních dostaly korunu pod tlak

Obchodní aktivita s českou korunou byla v minulém týdnu nižší s ohledem na začínající letní prázdniny a také dva státní svátky. A tak během kratšího pracovního týdne byla česká měna ponechána na pospas globálním vlivům. Během tří dnů (od středy do pátku) oslabila z hladiny pod EUR/CZK 25,60 místy až nad 25,90. V závěru týdne koruna ztráty mírně korigovala a aktuálně se vůči euru drží poblíž 25,70. Hlavním důvodem pro oslabování české měny je vyšší riziková averze na globálních finančních trzích. Investory znepokojují zprávy ohledně vzedmutí počtu nakažených delta variantou koronaviru. Akciové indexy v USA v závěru týdne přechodně opustily svá maxima a výnosy státních dluhopisů klesaly. Současně se snížila také tržní inflační očekávání (5y5y). Trhy tak patrně na pozadí aktuálního pandemického vývoje i nedávných informací Fedu o odhodlanosti dvojího zvyšování úrokových sazeb již před koncem roku 2023 přehodnocují svůj apetit k riziku, především pak růstová a inflační očekávání. Popsaný vývoj hrál do karet dolaru na úkor rizikovějších měn, ke kterým patří i česká koruna. Tlaku se nevyhnuly ani maďarský forint a polský zlotý. Zdá se, že trh reaguje kyvadlově. Během jarních pozitivních zpráv o oživení americké ekonomiky byl až příliš optimistický. Aktuálně pozorujeme zase (možná až přehnanou) korekci opačným směrem.

Ve výsledku je tak koruna slabší, než co naznačují tuzemská ekonomická data (podle kterých by měl být kurz EUR/CZK spíše poblíž 25,50). Například týdenní data o spotřebě elektřiny očištěné o teplotní vlivy se poslední dobou již pohybovala poblíž hodnot z roku 2019 (za poslední 4 týdny činily ztráty k roku 2019 v průměru přibližně jen 0,5 %). V nejbližších dnech bude pro vývoj koruny nadále klíčový globální sentiment na finančních trzích. Pokud bude zvýšená riziková averze přetrvávat, zůstane koruna na slabších úrovních, zatímco poptávka po dolaru bude zvýšená. Napomoci by koruně mohla statistika o tuzemské inflaci za červen, pokud by výrazněji přestřelila očekávání. V souladu s konsensem trhu počítáme se zpomalením meziroční dynamiky inflace, ovšem ekonomika aktuálně prochází procesem znovuotevírání, což indikuje vyšší meziměsíční volatilitu spotřebitelských cen. Nelze tak vyloučit překvapení ve směru vyšší než očekáváné inflace (jak názorně ukazuje vývoj v Maďarsku, kde inflace v červnu zrychlila z 5,1 na 5,3 %, oproti očekávanému zpomalení na 4,9 %). Vyšší tempo tuzemských spotřebitelských cen by spolu s páteční zprávou z domácího trhu práce, jež překvapuje svou odolností během pandemického období, mohly podpořit očekávání dalšího utahování ze strany ČNB, a tím pádem podpořit domácí tržní úrokové sazby.

Autor: David Vagenknecht, analytik
Editor: Helena Horská, hlavní ekonomka

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář