Zakázky rostou, chybí ale komponenty do výroby (Analýza makroindikátorů)

Průmyslová produkce v květnu meziměsíčně po předchozí expanzi klesla více, než se čekalo. Důvodem jsou omezené dodávky výrobních komponent. Meziroční srovnání je stále silně ovlivněno loňským propadem. Slabší průmyslová výroba se odrazila i ve snížení přebytku v zahraničním obchodě. Stavebnictví v květnu naopak mírně povyrostlo. Z hlediska finančního trhu data z výroby překvapila negativně, nicméně očekávané další utahování měnové politiky by neměla zamezit.

Průmyslová produkce v květnu meziměsíčně klesla o výrazných 3,6 %. Důvodem poklesu je nedostatek dílů a surovin do výroby, a to především v produkci automobilů. Právě z důvodu nižší produkce aut jsme počítali s meziměsíčním poklesem průmyslu kolem 1 %, ale realita byla ještě slabší. Pohled na meziroční údaje málokdy tak dobře jako tentokrát maskuje poslední vývoj. V meziročním vyjádření výroba v květnu přidala 32,3 %. Vysoký růst je stále dán srovnáním s minulým rokem, kdy byl průmysl do velké míry uzavřen. To bylo mírně pod naším odhadem 34,0 % a pod mediánem trhu 34,9 %. O vysoké nejistotě odhadů ale svědčí jejich široký rozptyl jdoucí od 30 % do 45 %.

Po očištění o meziroční výhodu v počtu dvou pracovních dnů navíc činil meziroční růst 25,3 % po předchozím tempu 55,1 %. Jak již bylo řečeno, meziroční srovnání je ovlivněno nízkou srovnávací základnou z minulého roku. Nepřekvapí proto, že navzdory květnovému meziměsíčnímu poklesu je výroba automobilů největším tahounem s meziročním příspěvkem 8,5 procentního bodu. Spektakulárně i nadále působí rovněž tempo růstu nových zakázek jejichž hodnota meziročně roste o 46,5 % po dubnovém tempu 90,0 % (WDA).

Meziroční pokles zaměstnanosti se dále snížil na 1,4 % z předchozího poklesu o 2,0 %. Růst průměrné mzdy v průmyslu zrychlil na 12,0 % y/y z předchozích 11,3 % y/y. Ale zde je opět silný vliv srovnání s loňskou pandemií.

Potíže v subdodávkách budou přetrvávat i v dalších měsících a budou omezovat výkon průmyslu. Naopak směrem vzhůru jej bude táhnout rostoucí poptávka a zakázky. O expanzi výroby nasvědčuje i vývoj předstihových indikátorů a růst důvěry podnikatelů. Efekt nízké srovnávací základny rychle zeslábne a v letních měsících se meziroční tempa růstu průmyslu vrátí do jednociferného teritoria. Naše prognóza pro letošek počítá s růstem průmyslu kolem 9 %. Poslední vývoj ale spíše ukazuje, že by celoroční výsledek mohl být v lehce dvojciferných číslech.

Zahraniční obchod ubral na síle

Bilance zahraničního obchodu skončila v květnu s přebytkem 6,3 mld. Kč. Z pohledu tržních očekávání se jednalo o poměrně výrazné zklamání. Tržní medián počítal se zvýšením přebytku z dubnových 19,3 mld. Kč na 25,3 mld. Kč. I nejpesimističtější odhad činil 20,0 mld. Kč. Oproti očekávání slabší zahraniční obchod koresponduje s poklesem průmyslové výroby, která je navázána jak na import, tak na export. Oproti dubnu se vývoz snížil o 8,1 % a dovoz o 4,1 %. Výsledkem bylo snížení přebytku obchodní bilance na zmiňovaných 6,3 mld Kč, což je stále v meziročním srovnání téměř o 7 miliard výš. Loňský květen byl ale poznamenán v podstatě paralýzou zahraničního obchodu kvůli covidovým restrikcím.

Za prvních pět měsíců letošního roku se přebytek mezi vývozy a dovozy zvýšil o výrazných 79,9 mld. Kč na 92,3 mld. Kč. Vývozy jsou meziročně vyšší o 26,3 %, dovozy pak o 20,5 %. Aktuálně se ale trendy začínají lámat s tím, jak ekonomika opouští covidovou recesi a dostává se do fáze oživení.

Z pohledu zahraničněobchodní bilance je loňský úspěšný rok za námi. Rekordnímu přebytku ve výši 181,4 mld. Kč dopomohla hlavně covidová recese a výrazné omezení dovozů. Naopak zejména díky rezistentnímu průmyslu se vývozy relativně držely. Letošní rok ekonomika prochází oživením, což se projeví ve vyšším nárůstu spotřebních i investičních dovozů, takže oproti loňsku bude přebytek zahraničního obchodu slabší.

Podobně jako v případě průmyslové výroby bude efekt meziročního srovnání rychle mizet. Podstatné je, že signály rostoucí poptávky ukazují na další expanzi exportu. Nicméně s růstem investiční aktivity by měl nabrat na síle import a měli bychom spíše vidět meziroční zhoršování obchodní bilance.

Stavebnictví v květnu povyrostlo

Stavební produkce v ČR po očištění o vliv sezonnosti a rozdílného počtu pracovních dní vzrostla v květnu meziročně o 4,4 %, po předchozím poklesu o 4,2 %. Vliv na to sice částečně měla nízká srovnávací základna loňského roku, pozitivní zprávou však je, že výroba v oblasti stavebnictví rostla také meziměsíčně, a to o výrazná 3 %. O přibližně tři procenta meziměsíčně rostlo jak pozemní, tak i inženýrské stavitelství.

Ve stavebnictví pravděpodobně zapůsobilo květnové významné rozvolnění protiepidemických restrikcí a možná i příchod teplejšího počasí. Domácnosti tak mohly začít realizovat plánované opravy a úpravy svých obydlí, které během pandemie odkládaly. Ještě silnější však pravděpodobně byl vliv obnovené poptávky firem po investicích. Ty podle národních účtů rostly mezičtvrtletně již v prvním čtvrtletí a lze předpokládat, že s klesající nejistotou kolem pandemie a se snižujícími se restrikcemi pokračoval růst soukromých investic také v druhém čtvrtletí. Na vyšší investiční aktivitu firem bude pravděpodobně navíc působit pokračující nedostatek pracovních sil.

Pozitivním signálem pro následující měsíce je pokračující růst počtu stavebních povolení, jenž se meziměsíčně zvýšily o 10 % a oproti loňsku byly vyšší o 15 %. Omezujícím faktorem dalšího růstu stavební produkce však může být již zmíněný nedostatek pracovních sil, případně také nedostatek stavebního materiálu.