Ranní glosa: Výsledky českých veřejných rozpočtů se zatím nelepší

Průběžné výsledky hospodaření veřejného sektoru ukazují, že se situace zejména státních financí, které generují největší část schodku i dluhu, zatím ještě nevrací k normálu. Na konci prvního čtvrtletí roku se tak schodek veřejných rozpočtů prohloubil na necelých -10 % HDP, nebo jak uvádí statistický úřad na -8,8 % po sezónním očištění. Určitý význam měl pokles základu v podobě nominálního HDP, nicméně hlavní roli ve zhoršení hospodaření sehrává pandemie a ekonomický útlum s ní spojený, k nimž se letos navíc přidaly i změny ve zdanění fyzických osob, které potěšily daňové poplatníky na úkor rozpočtu. Nižší daňový výběr spolu s rostoucími výdaji, zejména těmi sociálními, jsou dva základní trendy, které doposud určovaly vývoj veřejných rozpočtů, zůstávají zatím – jak se zdá – bez velkých změn. Rovněž i tentokrát se ukazuje, že v červených číslech skončilo jen hospodaření státu, zatímco místní správa a fondy sociálního zabezpečení zůstaly opět v plusu. Pozitivní zprávou je však i to, že se veřejnému rozpočtu podařilo udržet pozitivní trend investic v době, kdy ostatní sektory své investiční aktivity utlumovaly. V ročním vyjádření (a v nominální hodnotě) se objem investic veřejného sektoru vyšplhal na konci března k rekordním 284 mld. korun.

S deficitním hospodařením státu, stejně jako veřejného sektoru, jde ruku v ruce růst dluhu. Ten na konci prvního čtvrtletí překonal hranici 2,5 bilionů korun, respektive 44 % HDP. Vrací se tak na relativní úroveň, kde byl v letech 2012-2013, když ekonomika procházela obdobím vleklé recese. Ve srovnání s koncem loňského roku dochází k výraznému skoku, za kterým však nemůžeme hledat pouze vykázaný deficit, ale i úspěšnou snahu státu o včasné budování likviditního valu na financování letošního schodku a dluhovou službu. Je proto velmi pravděpodobné, že trend růstu relativního dluhu v dalších měsících výrazně zvolní. Nakonec k tomu dopomůže i restart ekonomiky a s ním spojený růst jmenovatele v podobě nominálního HDP. Problém schodkovosti českých veřejných (v tomto případě státních) financí se však zatím nevyřeší. Prohlubující se strukturální schodek bude i nadále překážkou k návratu vyrovnaného rozpočtu, k němuž se lze dobrat pouze vyššími daněmi, výraznými rozpočtovými škrty nebo spíše kombinací obojího. V každém případě ČR zůstává navzdory negativnímu vývoji veřejných financí ve skupině nejméně zadlužených zemí EU a na rozdíl od zemí eurozóny centrální banka nemusí místní dluhopisový trh podporovat svými masivními nákupy bondů.