Export (export.cz)
Ze světa  |  29.06.2021 12:25:11

Maroko – ekonomická lokomotiva severní Afriky

Marocká ekonomika prošla v posledních deseti letech obdobím významných změn. Hospodářství, které se tradičně opíralo o zemědělskou produkci, má za sebou důležité strukturální reformy a zvýšilo své průmyslové kapacity. Koronavirová krize urychlila digitalizaci země a na začátku dvacátých let 21. století se před Marokem rýsují nové výzvy.

Maročané přirovnávají tamní ekonomiku k lokomotivě. To má svou symboliku – Maroko bylo první africkou zemí, v níž byl zahájen provoz vysokorychlostní železnice LGV (ligne a grande vitesse), nazývané také Al-Boraq. Foto: Shutterstock

Přirovnání výkonnosti ekonomiky k silné lokomotivě je v Maroku velmi oblíbené. Skrývá v sobě také určitou symboliku. Maroko je první zemí na africkém kontinentě, kde začala operovat vysokorychlostní železnice. V roce 2018 byl mezi severním přístavním městem Tanger a ekonomickým centrem země Casablankou zahájen provoz LGV (ligne a grande vitesse), tedy vysokorychlostní železnice nazývané také jako Al-Boraq, na níž vlaky dosahují rychlosti 350 km/h. Rok 2018 tak uzavíral úspěšnou dekádu ekonomických reforem zahájenou v roce 2008 ambiciózní vládní strategií s názvem „Průmyslový akční plán“.

AUTOMOBILOVÁ JEDNIČKA V AFRICE

Průmyslový akční plán nastartoval průmyslové obory, které do té doby zůstávaly značně pozadu za svým potenciálem. Lídrem se stal automobilový průmysl. V roce 2019 bylo v Maroku vyrobeno okolo půl milionu osobních automobilů. Deset let po spuštění průmyslového plánu tak Maroko předehnalo do té doby vedoucí Jihoafrickou republiku a stalo se největším výrobcem automobilů na africkém kontinentě.

Produkci v Maroku zajišťují především francouzské značky. To je samozřejmě dáno historickým kontextem, ale také geografickou polohou Maroka. Maroko je nejbližším sousedem Evropské unie v rámci jižního pobřeží Středomoří. Osobní automobily tak skrz největší africký přístav Tanger Med putují na evropské trhy, které jsou jejich hlavním odbytištěm. Marocké silnice také křižuje čím dál tím větší počet automobilů Škoda, které se těší velké oblibě. V rámci sektoru automotive v Maroku působí české firmy, které se zaměřují například na osvětlení vozidel nebo kontrolu bezpečnosti komponentů.

Velký rozmach zaznamenal také letecký průmysl. V několika posledních letech rostl tento sektor dokonce o 20 % ročně. V roce 2020 působilo v Maroku na 140 firem z oblasti aerospace. Centrem leteckého průmyslu v Maroku je Casablanca Midparc free zone, který je označován za nejkonkurenceschopnější letecký klastr v celé Africe.

CASABLANKA – PRŮMYSLOVÁ PÁTEŘ MAROKA

Casablanka je ekonomickým centrem Maroka. V celém regionu Casablanky se koncentruje přes 44 % průmyslové výroby celé země. Na exportu Marockého království se podílí z 33 % a spotřebuje 30 % veškeré marocké energie. Exportu dominuje fosfát, jehož je Maroko největším vývozcem na světě. V Casablance se nachází též Casablanca Finance City – ekonomický a investiční „hub“, jehož cílem je spojovat investiční aktivity mezi severem a jihem kontinentu. Slouží také jako vstupní brána pro zahraniční investory na africké trhy.

Casablanca je také centrem digitální transformace Maroka. Před pandemií se zde konal každoroční veletrh Casablanca Smart City. V severní části Casablanky je v plánu výstavba městečka Zenata, prvního eko-smart city v Africe pro 8000 rodin, s optimistickým datem dokončení roku 2023. Spotřeba elektrické energie bude kryta z obnovitelných zdrojů a pohodlí života budou zajišťovat řešení pro „chytrá města“.

Právě digitalizace a smart technologie v době koronavirové pandemie zažívají obrovský boom. Státní představitelé s oblibou opakují, že to, co se nepodařilo za posledních pět let v oblasti digitální transformace, se stihlo za prvních pět měsíců pandemie. E-commerce nebo elektronické bankovnictví se posunuly mílovými kroky vpřed. Ještě před pandemií Maroko představilo Digitální plán 2020-2025. Celkové investice ve výši 470 milionů eur by tak měly z Maroka udělat digitální centrum severní Afriky. V rámci žebříčku OSN e-Government Survey Index se Maročané chtějí dostat do top 40 zemí z celého světa a být trojkou na africkém kontinentu.

Ekonomickým centrem země je Casablanca. Foto: Shutterstock

ZELENÁ GENERACE A BIOEKONOMIKA

I když Maroko v posledních letech směřovalo své snahy zvýšit konkurenceschopnost především do strojírenského průmyslu, i nadále hraje významnou roli zemědělství. V přímém kontrastu s průmyslovými zónami a moderními velkoměsty severního pobřeží Maroka jsou rozlehlé zemědělské oblasti ve vnitrozemí.

zemědělství je zaměstnáno na 45 % populace Maroka a na HDP se podílí 14 %. Velkou roli hraje zemědělství v rámci skladby exportu. Na celkovém vývozu země se podílí 25 %. V regálech českých supermarketů je tak k dostání zelenina a ovoce pocházející právě z Maroka. Opačným směrem putují například cereálie. V marockých obchodech tak narazíte na české produkty od společnosti Bonavita a dalších.

V poslední době se Maroko snaží, aby do zahraničí proudily potravinové produkty s vyšší přidanou hodnotou a nikoliv pouze základní suroviny. Čeští výrobci potravinářských strojů by tak měli zpozornět.

V minulém roce byla úspěšná vládní strategie Zelený plán po dvanácti letech nahrazena strategií Green Generation. Nová vládní strategie byla podpořena ze strany Světové banky částkou 215 milionů eur.  Hlavním cílem je udržitelné efektivní zemědělství s důrazem na climate-smart řešení. Další podporu získalo Maroko od Evropské investiční banky, která v rámci podpory bioekonomiky přislíbila 200 milionů eur.

VODOHOSPODÁŘSTVÍ 2.0

Základem pro další rozvoj průmyslu a zemědělství bude v budoucnu také inteligentní vodohospodářství. Maroko vnímá potřebu zlepšení vodního managementu a tématu se dlouhodobě věnuje. Současné marocké zemědělství je závislé na ročním množství vodních srážek. Nízký srážkový úhrn tak do značné míry skrze zemědělství ovlivňuje i výkonnost marocké ekonomiky. Maroko patří mezi 23 nejohroženějších zemí, kde by mohla nastat vodní krize v několika nejbližších letech. Z těchto důvodů Maroko plánuje značné investice do modernizace vodohospodářské infrastruktury.

Důležitost celé situace podtrhává intervence samotného krále, který pověřil příslušné úřady k urychlenému vypracování „Národního plánu pro vodohospodářství“. Národní plán se skládá z úkolů v dlouhodobém horizontu do roku 2050, kdy by celkové investice měly dosáhnout téměř 380 miliard eur. Urgentní plán, tedy část národního plánu v krátkodobém horizontu, počítá mezi lety 2020-2027 s investicemi dosahujícími 110 miliard eur.

V současné době Maroko disponuje 149 velkoobjemovými nádržemi, které pojmou až 19 miliard kubických metrů vody. Pro stabilitu hospodářství a jako adekvátní reakci na cyklicky srážkově slabé roky je potřeba zvýšit celkovou vodní zásobu na 32 miliard kubických metrů. V roce 2020 byla zahájena stavba pěti velkých přehrad, které by v součtu měly dosáhnout objemu okolo 7,8 miliard m3. V roce 2021 pak začala stavba dalších pěti přehrad s očekávanou vodní kapacitou 4,8 miliard m3.

V rámci pěti pilířů Urgentního plánu se počítá s odsolováním mořské vody a výstavbou další vodní infrastruktury. Důležité je také zajištění zásobování zemědělských oblastí. Část investic je určena na recyklaci odpadních vod a její další využití. Další prostředky mají jít do moderního vodního managementu, který má zajistit udržitelnost veškerých těchto projektů.

Pro české firmy se v blízké době nabízí řada příležitostí ve vodohospodářském a odpadním průmyslu a mohou se tak přidat ke společnostem jako je ABO valve, která na marockém trhu nabízí široký sortiment průmyslových armatur.

Zemědělství stále hraje důležitou roli. Na snímku výroba arganového oleje. Foto: Shutterstock

ČESKÁ STOPA V MAROKU

Na marockém trhu působí mimo již zmíněných firem i řada dalších českých společností z mnoha různých odvětví. Jedním z úspěšných případů je například vítězství české společnosti Linet v tendru na dodávku 800 nemocničních lůžek do nové nemocnice v Tangeru, která má být největší univerzitní nemocnicí v Africe.

Nedávným úspěchem se může pochlubit také sklářská a designérská společnost Lasvit z Nového Boru. Její světelné instalace zdobí nejznámější a podle mnohých též nejkrásnější marocký hotel La Mamounia v Marrákeši. Pětihvězdičkový hotel z roku 1923 prošel v posledních letech nákladnou rekonstrukcí s investicemi přesahujícími 120 milionů eur. Hosté přijíždějící z celého světa tak budou společně s místní nádhernou architekturou obdivovat též dva jedinečné křišťálové skvosty, jež osvětlují čajovnu a restauraci v centrální části hotelového komplexu.

POSTCOVIDOVÁ ÉRA A BUDOUCNOST EKONOMIKY

Maroko bylo první africkou zemí, která zahájila očkovací kampaň. Návrat k předcovidové výkonnosti ekonomiky by mohl nastat v roce 2024. Současné trendy v mezinárodním obchodě jako protekcionismus a regionalizace staví Maroko před velkou výzvu. Ekonomické reformy, průmyslová politika, digitalizace marockých institucí a geografická poloha by měly Maroku v postcovidové době získat silnou pozici v rámci nearshoringu, kde bude Marocké království fungovat jako základna pro řadu evropských společností, které mají zájem přesouvat své výroby blíže starému kontinentu a využít tak strategickou příležitost, která se v globálním postcovidovém světě naskytne.

JAN HLADÍK, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Rabatu

Moderní ekonomická diplomacie



Moderní ekonomická diplomacie je časopis, který vydává Ministerstvo zahraničních věcí ČR a který je určen především pro české exportéry. Jedná se o dvouměsíčník, ve kterém vývozní firmy najdou praktické informace o exportních trzích, o službách které jim nabízí Ministerstvo zahraničních věcí a síť ambasád spolu se zahraničními kancelářemi českých státních agentur a institucí. Čtenářům přináší také informace o našich seminářích a podnikatelských misích, o možnosti zapojení se do B2B aktivit České rozvojové agentury a financování exportu. Obsahuje také články, komentáře, analýzy a rozhovory o trendech v oblasti světové ekonomiky, perspektivních exportních oborech a úspěšných českých exportérech.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář

Poslední zprávy z rubriky Ze světa:

Pá   9:46  Český herní průmysl zamířil do Turecka mzv.cz (MZv ČR)
Čt 14:53  Czech-German Innovation Festival v Berlíně mzv.cz (MZv ČR)






Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, nafta

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto, Spolehlivost Aut

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat     Mobil verze

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2021

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.