Covid to nejméně jednou ještě zkusí. 5. vlna míří i do ČR

Dobrá nálada zavládla ve světě. Indexy nákupních manažerů jsou bezpečně nad 50 body už i ve službách.



Finanční trhy vidí výrazně méně politické nejistoty ve světě, k minimům poklesly obavy z obchodních válek. Výkonnost finančních trhů od začátku roku je velmi slušná, kromě dluhopisů, protože se zvýšily inflační očekávání a přiblížila se normalizace měnové politiky.



Nicméně covid to ještě minimálně jednou zkusí. Nárůst počtu nových případů v UK pokračuje po exponenciální křivce. Reprodukční číslo se pohybuje kolem 1,4 a není vidět náznak trendového poklesu. Naštěstí nedochází k zahlcování nemocnic. Počet pacientů je na polovině toho, co jsme viděli v říjnu při podobném náběhu další vlny. Počet zemřelých je na čtvrtině.



Připomínám, že čísla „vylepšuje“ fakt, že v UK necelá polovina populace je naočkovaná už i druhou dávkou. A trochu jej zhoršuje fakt, že tou vakcínou je v UK primárně AstraZeneca, a ne mRNA vakcíny, které mají vyšší efektivitu. Efektivita proti deltě po dvou dávkách je v případě Pfizeru na 88 % a v případě AstraZeneca 60 %. Pozor po první dávce v obou případech jen 33 %.



Jinými slovy, další vlna je v UK rozjetá a bude mít opět oběti. Ale jejich počet bude výrazně nižší díky očkování, takže by nemuselo dojít k zahlcení nemocnic. Nějaké totální rozvolnění je passé, ale kombinace proočkování a základní karanténních opatření (respirátory, testování, omezení hromadných akcí) by mohlo stačit a nemělo by dojít k lockdownu. Ale opakuji, nesmí dojít k zahlcení nemocnic, a to bude souviset s mírou proočkování. Pro srovnání v ČR je po druhé dávce 27 % lidí.

Ano, to znamená, že v ČR potřebujeme zrychlit očkování. Především ohrožených skupin, kde je největší riziko hospitalizace. Například v zařízeních dlouhodobé péče máme proočkovanost dvěma dávkami zatím jen na 67 %. Pro srovnání Dánsko 92 % nebo Španělsko hlásí dokonce 100 %. Celková proočkovanost populace 60 let a více je u nás jen na 59 %. Dánsko 85 %. V případě této věkové skupiny nestačí reklama s „Bohdalkou a spol.“, ale jsou potřeba mobilní očkovací týmy, zapojení praktiků, proaktivní přístup... Co se týká proočkovanosti zdravotního personálu, tak máme velmi dobrých 91 %.



Podle aktuálních dat, které sledují nejen počet proočkovaných, ale i zájem se očkovat (registrace a rezervace), tak míříme k 50% proočkované populaci, která se nyní očkovat může. Das ist wenig to je málo! Odhady pro kolektivní imunitu se postupně zvyšují s tím, jak mutace posunují nahoru nakažlivost. Některé odhady mluví až o 90 %. K tomu máme daleko. A zkušenost zemí, kde s očkováním jsou dál (UK, Izrael, USA) je jasná: zájem začne upadat, bez motivací, bonusů, malusů, behaviorálních šťouchání se očkování začne rychle zpomalovat.



Mimochodem, podle nové studie vydané v Nature budou vakcíny typu mRNA (Pfizer a Moderna) chránit naočkované mnoho let proti známým mutacím covidu. V případě AstraZenecy tzv. booster, třetí dávka, může posílit imunitu. 

V Lancetu zase vyšla studie, která naznačuje, že mix různých vakcín proti covidu také může zvýšit imunitu ve srovnání dvou dávek AstraZenecy. 

David Navrátil