ČNB dnes poprvé od vypuknutí pandemie pravděpodobně zvýší úrokové sazby (Ranní zpráva z finančního trhu)

Událostí číslo jedna na korunovém trhu je dnes zasedání České národní banky. Ta podle nás zvýší úrokové sazby poprvé od vypuknutí současné pandemie a bude tak v tomto ohledu patřit k prvním centrální bankám na světě. V regionu ji však už včera předběhla maďarská centrální banka. Na dnešní nárůst tuzemských úrokových sazeb ukazují především poslední vyjádření jednotlivých členů bankovní rady, podle kterých by pro vyšší sazby mohlo hlasovat pět z nich. Centrální bankéře trápí především inflace, jenž zůstává po dobu více než dvou let nad dvouprocentním cílem ČNB a ohrožuje tak ukotvenost inflačních očekávání. Ač je zvýšení sazeb široce očekáváno, o překvapení nemusí být nouze. Z hlediska makroekonomických dat dnes budou sledovány především předběžné odhady červnových indexů PMI z Evropy i USA.

Důvěra v průmyslu mírně klesá, ve službách naopak roste

Hlavní událostí dnešního dne na korunovém trhu je zasedání České národní banky (ČNB). Ta podle našeho názoru přistoupí k prvnímu zvýšení repo sazby od vypuknutí pandemie, a to o 25 bb. Ukazují na to poslední vyjádření jednotlivých členů bankovní rady. Z těch vyplývá, že pro vyšší sazby by v červnu mohlo hlasovat pět ze sedmi centrálních bankéřů. Důvodem pro takto brzké zpřísnění měnové politiky je podle nich zejména inflace, která se již po dobu více než dvou let pohybuje nad dvouprocentním cílem. To by spolu s proinflačními riziky současného ekonomického vývoje mohlo vést k ukotvení inflačních očekávání na vyšší úrovni, než je pro banku žádoucí. Červnové zvýšení sazeb by tak mělo sehrát zejména signalizační roli indikující odhodlanost ČNB s vyšší inflací bojovat. Pro druhou polovinu roku očekáváme další jedno či dvě zvýšení úrokových sazeb v závislosti na tom, jak se současné rozvolnění odrazí na vývoji pandemie. Repo sazba by tak podle naší prognózy neměla koncem roku přesáhnout 1 %. Podrobněji o dnešním zasedání ČNB píšeme v našem speciálním reportu zde https://bit.ly/3gA2AuY.

Červnové zvýšení úrokových sazeb ČNB je široce očekáváno jak investory na finančních trzích, tak i jednotlivými analytiky. Podle agentury Bloomberg očekává nárůst sazeb o 25 bb čtrnáct z šestnácti dotázaných analytiků. To však neznamená, že dnešní rozhodnutí centrální banky nemůže překvapit. Nuance mezi červnovým a srpnovým zvýšením sazeb jsou totiž velmi malé. V případě, že by nakonec ke zvýšení nedošlo, koruna by pravděpodobně zareagovala oslabením. V opačném případě pak budou finanční trhy především sledovat to, jak se bankovní rada vyjádří k dalšímu možnému utažení tuzemské měnové politiky.

Zveřejněny budou také předběžné odhady nálady nákupních manažerů za červen, a to pro Německo, eurozónu a USA. PMI ze zpracovatelského průmyslu by se měl sice mírně snížit ve všech třech případech, i tak by však měl setrvat nad 60 body, což je stále velmi dobrý výsledek svědčící o přetrvávajícím optimismu ve výrobním sektoru. Za snižující se tendencí v posledních měsících stojí především metodika výpočtu ukazatele PMI, především pak subindex hodnotící dodací lhůty. Ty se však zejména na začátku roku natahovaly nikoliv proto, že by dodavatelé byli přetíženi velkým počtem objednávek, ale kvůli problémům v přepravě způsobených různými protiepidemickými opatřeními. S tím jak se globální ekonomika a zahraniční obchod postupně normalizují dochází i k pozvolné redukci nadhodnocení PMI ukazatele ze zpracovatelského průmyslu. Díky významnému uvolnění restrikcí by v růstu měla naopak pokračovat důvěra v oblasti služeb. To se týká především evropských států. V USA se povedlo pandemii zkrotit dříve a tamní PMI by tak mělo setrvat poblíž výrazných 70 bodů.

Maďarská centrální banka zvýšila sazby o 30 bb

Maďarská centrální banka včera podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu z 0,60 % na 0,90 %. Zbylé měnově politické úrokové sazby zůstaly beze změny a v platnosti i nadále zůstávají také nákupy aktiv. Hlavním důvodem pro zpřísnění maďarské měnové politiky je přetrvávající inflace, která v dubnu vzrostla na 5 %, kde setrvala také v květnu. To je přitom výrazně nad čtyřprocentní horní hranou tolerančního pásma tamní centrální banky, což se i odrazilo v nárůstu inflačních očekávání. Rizika se přitom nyní navíc koncentrují v proinflačním směru.

K rozhodnutí o vyšších sazbách jistě přispěl i nadočekávání dobrý výkon maďarské ekonomiky v prvním letošním čtvrtletí, jenž vzrostla mezičtvrtletně o výrazná 2 %, a také optimistický výhled pro další čtvrtletí. Ten přitom souvisí i s oživením globální ekonomiky a mezinárodního obchodu. Maďarsko zároveň patří mezi země s nejvyšším podílem proočkované populace v Evropě. Pro třetí čtvrtletí tak již maďarská centrální banka očekává obnovení předkrizové úrovně agregátní produkce a za celý letošní rok by podle ní mělo HDP vzrůst o 6,2 %, což je více než původně čekala. Oproti prognóze z března zvýšila centrální banka také svůj výhled inflace, jejíž průměrnou hodnotu očekává v letošním roce ve výši 4,1 %.

Podle vyjádření maďarské centrální banky včerejší zvýšení úrokových sazeb odstartuje cyklus zvyšujících se úrokových sazeb v zájmu zajištění cenové stability a ukotvenosti inflačních očekávání. Guvernér Matolcsy na tiskové konferenci po měnově politickém zasedání dokonce uvedl, že ke zvyšování sazeb může docházet s měsíční frekvencí, když budou průběžně vyhodnocována nově zveřejněná data. Maďarský forint to tomto jestřábím prohlášení výrazně posílil k 351 HUF/EUR.

Předběžný odhad spotřebitelské důvěry v eurozóně za červen ukázal v souladu s tržním odhadem na její další zlepšení. Květnový růst maloobchodních tržeb v Polsku naopak očekávání předčil. V reálném vyjádření vzrostly tržby tamním maloobchodníkům meziročně o 13,9 %, zatímco analytici počítali v průměru s růstem o 11,4 %.

Z globálního úhlu pohledu však včerejší dění významnější impulsy nenabídlo a kurz eura k dolaru tak v podstatě stagnoval poblíž 1,19 USD/EUR. Stejné to bylo i v případě tuzemské měny, která vyčkávala na dnešní zasedání ČNB a oproti euru jen nepatrně oslabila (o cca 0,1 %).