ČSÚ (ČSÚ)
Z regionů  |  22.06.2021 00:00:00

Pracovní neschopnost v Moravskoslezském kraji v roce 2020 - meziročně nárůst o 73,5 tis. případů

 

Moravskoslezském kraji bylo v roce 2020 hlášeno 278,7 tis. nových případů dočasné pracovní neschopnosti, což znamenalo meziročně nárůst o 73,5 tis. případů. Na druhou stranu došlo ke zkrácení průměrné doby trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti o 5,8 dne na hodnotu 42,9 dne. Denně stonalo v průměru 32,6 tis. osob.

Moravskoslezském kraji bylo v roce 2020 v průměru evidováno celkem 466,6 tis. nemocensky pojištěných osob, což je o 9,7 tis. osob (o 2,0 %) méně než v roce 2019. Dá se předpokládat, že za poklesem stála zejména krize způsobená epidemií nemoci covid-19, která zapříčinila, zvláště v některých odvětvích, propouštění ze zaměstnání. Počet pojištěnců v kraji představoval přibližně 10% podíl na republikové hodnotě. Ve srovnání s ostatními kraji to byl 3. nejvyšší podíl za hlavním městem Prahou (26,7 %) a Jihomoravským krajem (10,8 %). Velmi vysoký počet pojištěnců v Praze byl zapříčiněn zejména skutečností, že data v krajském třídění jsou zpracována podle sídla zaměstnavatele, resp. jeho mzdové účtárny, a není výjimkou, že velký počet firem má své sídlo v Praze a působí v jiných regionech či dokonce republikově. Svou roli zde bezesporu sehrála i dojížďka Středočechů za prací do hlavního města, o čemž svědčí až čtvrtá příčka Středočeského kraje s 454,2 tis. nemocensky pojištěnými osobami (podíl 9,7 %). V rámci okresů Moravskoslezského kraje se meziročně zvýšil počet pojištěnců pouze ve Frýdku-Místku (o 0,3 %). 

Celkový počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz vzrostl v Moravskoslezském kraji z 205,2 tis. v roce 2019 na 278,7 tis. v roce 2020, tj. o 35,8 %. K navýšení nově hlášených případů došlo ve všech krajích Česka, nejvyšší meziroční nárůst nově hlášených případů (o 41,7 %) zaznamenali ve Zlínském kraji, naopak nejmenší navýšení vykázali v Karlovarském (o 11,3 %). Významným faktorem, který stál za nárůstem počtu nových případů mezi roky 20192020, je bezesporu pandemie nemoci covid-19, která zhruba bez 1. čtvrtletí ovlivnila celý rok 2020. Do počtu případů pro nemoc jsou kromě nemocí jako takových započteny i karantény, při nichž mají pojištěnci rovněž nárok na nemocenské, a které byly poprvé v historii vystavovány v nebývalém množství. V celkovém počtu nově hlášených případů bylo v Moravskoslezském kraji 258,0 tis. případů dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc (92,6 % všech případů pracovní neschopnosti), 4,2 tis. případů pro pracovní úraz (1,5 %) a 16,5 tis. případů ostatních úrazů (5,9 %).

Počet případů dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc v Moravskoslezském kraji meziročně vzrostl o 75,4 tis., tj. o 41,3 %. Nárůst byl evidován ve všech okresech Moravskoslezského kraje, přičemž nejvyšší zaznamenali v okrese Frýdek-Místek (+55,9 %). V případě pracovních úrazů došlo naopak k meziročnímu poklesu ve většině okresů, výjimkou byly okresy Karviná (+2,9 %) a Opava (+4,7 %). Stejný trend byl zřejmý i v případě ostatních úrazů, které oproti roku 2019 poklesly ve všech okresech. Dá se předpokládat, že to souviselo s vyhlášením nouzového stavu, celkovým omezením pohybu, uzavřením některých podniků a větší mírou práce z domova.

Moravskoslezském krajiroce 2020 připadlo na 100 pojištěnců 59,72 nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz, zatímco v roce 2019 to bylo 43,08 nově hlášených případů. Z pohledu územního členění bylo v roce 2020 nejvíce případů pracovní neschopnosti na 100 pojištěnců hlášeno v Libereckém kraji (63,73), naopak nejméně případů bylo v Praze (38,76). Hodnoty tohoto ukazatele v roce 2020 meziročně vzrostly ve všech krajích. Stejná situace nastala i ve všech okresech Moravskoslezského kraje, přičemž nejvyšší meziroční nárůst vykázal okres Karviná (o 22,46 případu). Nejméně případů bylo v roce 2020 hlášeno v okrese Ostrava-město (54,01) a nejvíce v okrese Karviná (71,52). Podle druhu dočasné pracovní neschopnosti bylo relativně nejvíce případů nemoci právě v okrese Karviná (66,67 případu na 100 pojištěnců), pracovních úrazů v okrese Bruntál (1,31 případu na 100 pojištěnců) a ostatních úrazů v okrese Frýdek-Místek (4,22 případu na 100 pojištěnců).

Průměrná doba trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v kalendářních dnech v kraji meziročně klesla o 5,8 dne na 42,9 dne. Šlo tak o druhou nejdelší průměrnou neschopenku za pojištěnci ze Zlínského kraje (43,5 dne). Nejkratší průměrná doba dočasné pracovní neschopnosti byla zaznamenána v Královéhradeckém kraji (36,8 dne). V okresech Moravskoslezského kraje se průměrná doba trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti pohybovala v intervalu od 37,9 dne v Bruntálu do 44,0 dne v Ostravě-městě.

Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti se v Moravskoslezském kraji meziročně zvýšilo z 5,750 % v roce 2019 na 6,996 % v roce 2020. Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti udává, kolik ze 100 pojištěnců bylo průměrně každý den v pracovní neschopnosti pro nemoc či úraz. Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti zohledňuje jak celkový počet případů pracovní neschopnosti (jak často lidé do pracovní neschopnosti nastupují), tak i průměrné trvání jednoho případu pracovní neschopnosti (jak dlouho v pracovní neschopnosti zůstávají). V porovnání s ostatními kraji bylo průměrné procento dočasné pracovní neschopnostiMoravskoslezském krajiroce 2020 druhé nejvyšší po Zlínském kraji (7,042 %). Nejnižší hodnotu si udržovala Praha s hodnotou 3,942 %. V okresech Moravskoslezského kraje se hodnota ukazatele pohybovala od 5,837 % v okrese Bruntál do 8,413 % v okrese Karviná.

Moravskoslezském kraji bylo v roce 2020 denně v průměru 32 640 práceneschopných osob (o 5 258 osob více než v roce 2019), z toho 28 619 osob pro nemoc, 854 osob pro pracovní úraz a 3 167 osob pro ostatní úrazy.

Poznámka: Základní ukazatele statistiky dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz jsou zpracované z dat administrativního zdroje Informačního systému České správy sociálního zabezpečení.

Rozdíly výskytu dočasné pracovní neschopnosti dle územního členění jsou značně ovlivněny strukturou zaměstnanosti, charakterem převažující ekonomické činnosti a mírou nezaměstnanosti v daném regionu. Je nutno zohlednit též metodiku zpracování dat, kdy rozlišení dle krajůokresů vychází z údaje o sídle útvaru, který vede evidenci mezd u zaměstnavatele osoby, která je v pracovní neschopnosti.

Přílohy

 


K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář









Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, nafta

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto, Spolehlivost Aut

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat     Mobil verze

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2021

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.