Další zlepšení spotřebitelské důvěry v eurozóně

Dnešní ekonomický kalendář nabízí jen druhořadá ekonomická data, a trh tak bude mít možnost připravit se na zítřejší zasedání ČNB. Od minulé středy platí mediální karanténa. Od centrálních bankéřů tak do samotného měnověpolitického jednání již žádný názor neuslyšíme. Komentářů ale v posledních dnech zaznělo dostatek a v souhrnu naznačují, že se bankovní rada ČNB nakonec rozhodne ve prospěch zvýšení základní úrokové sazby z 0,25 % na 0,50 % již zítra. Sázky trhu na červnové zvýšení úrokové sazby během minulého týdne vzrostly.

ČNB ale zřejmě nebude první centrální bankou v regionu střední a východní Evropy, která odstartuje postpandemické zvyšování sazeb. Dnes odpoledne se koná jednání maďarské centrální banky a dle mediánu tržního odhadu bude hlavní úroková sazba zvýšena z aktuálních 0,60 % na 0,90 %. Stejně jako v případě ČR bude jedním z hlavních důvodů pro utažení měnových podmínek svižné tempo nejen spotřebitelské, ale i „výrobní“ inflace – jinými slovy růstu cen na nabídkové straně. Celkově do konce roku RBI počítá v případě Maďarska s kumulativním navýšením hlavní úrokové sazby v hodnotě 60 bazických bodů, takže na konci roku by činila 1,2 %. Od ČNB očekáváme letos zvýšení hlavní úrokové sazby kumulativně celkem o 50 bazických bodů, rok by tak zakončila na 0,75 %. Nelze ovšem vyloučit jeden další „hike“ na podzim, což by hlavní úrokovou sazbu na konci roku posunulo na 1,00 %. Záležet bude především na třech faktorech: (ne)zhoršení pandemické situace, vývoj cenových tlaků a tempo ekonomického oživení.

Po rozhodnutí maďarské centrální banky v dnešním kalendáři zbývá pouze index spotřebitelské důvěry v eurozóně a statistika prodeje existujících domů v USA.

Podle odhadu RBI se saldo spotřebitelské důvěry v červnu dále zlepšilo z květnových -5,1 na -2,7 bodu. Posun by měl reflektovat rozvolňování vládních restrikcí v řadě evropských zemích a také progres ve vakcinaci. Pozitivně by měly vyznít i další „měkké“ indikátory zveřejněné tento týden – Ifo index a PMI.

Prodej existujících rodinných domů v USA dle konsensu trhu v květnu meziměsíčně poklesl o 2,4 % (o měsíc dříve o 2,7 %). Ceny domů nadále rostou, a odrazují tak od nákupu. Navíc se 30letá hypoteční sazba již odrazila od rekordně nízkých hodnot, na které během pandemie klesla díky ultra uvolněné měnové politice Fedu. 


Autor: David Vagenknecht, analytik
Editor: Lenka Kalivodová, analytička

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.