Německé ceny v průmyslu svižně vzrostly, z pracovního trhu USA dorazilo zklamání

V eurozóně došlo k potvrzení výsledku květnové spotřebitelské inflace na meziročních 2 % (po dubnových 1,6 %). U jádrové inflace došlo k revizi z 0,9 % na 1,0 %. Oproti dubnu tak došlo k nárůstu o 0,3pb. Dle očekávání ceny služeb s rozvolňováním opatření mírně navýšily meziroční tempo z 0,9 % na 1,1 %. Celkovou inflaci tlačila nahoru dynamika energií, který se díky nízké srovnávací základně snížila z 10,4 % na 13,1 %.

Vyšší ceny energií jsou do velké míry způsobeny čistě statistickým efektem nízké srovnávací základny a zrychlení jádrové inflace není nikterak výrazné. Navíc bylo taženo především zdražováním v oddílech náchylných na efekt znovuotevírání ekonomiky, jako například oděvy, obuv, letenky a služby spojené s cestováním. Jedná se o nastavení postcovidových ceníků v dlouho utlumených odvětvích, které ovšem bude citelné pouze přechodně, dokud se neustálí situace mezi nabídkou a poptávkou. V souhrnu se tak dá konstatovat, že cenové tlaky zůstávají v eurozóně navzdory probíhajícímu ekonomickému oživení relativně slabé, a to platí především ve srovnání s inflačním vývojem v USA.

Na americkém trhu práce se opět dostavilo negativní překvapení. Ve statistice počtu nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti byl přerušen klesající trend, který trval od konce dubna, a došlo k nárůstu na 412 tisíc žádostí (z předchozích 375 tisíc). Nicméně týdenní data z trhu práce patří k těm volatilnějším a jednorázový výkyv nemusí mnoho znamenat. Ostatní indikátory z trhu práce ukazují na pokračující zlepšování. Avšak včerejší zveřejnění týdenní statistiky připomíná, že oživení na trhu práce nebude přímočaré (bez občasných zádrhelů) a ještě nějaký čas potrvá. Před vypuknutím pandemie se počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti pohyboval okolo 200 tisíc. Vyjma včerejšího výkyvu statistika za posledních šest týdnů zaznamenala zlepšení v průměru o necelých 36 tisíc týden co týden. Za předpokladu, že by v tomto trendu pokračovala, tak by se počet těch, kteří žádají o podporu v nezaměstnanosti, dostal zpět na předcovidovou úroveň již za necelý měsíc a půl.

V návaznosti na zasedání Fedu, kde bylo oznámeno zvyšování úrokových sazeb do konce roku 2023, dolar vůči euru dále posiloval až na EUR/USD 1,19. Akciový index se nadále pohyboval na slabších hodnotách než před zasedáním Fedu, další ztráty již ale realizované nebyly. Zajímavý byl pohyb na dluhopisovém trhu. Výnos 10letého amerického dluhopisu během včerejšího odpoledne klesl na 1,50 % a anuloval tím téměř celé navýšení až k 1,58 %, ke kterému došlo po zasedání Fedu. To ukazuje na zvýšenou volatilitu a objem transakcí na trhu v návaznosti na zasedání Fedu. Přes tento výkyv ale obecně platí, že program nákupu aktiv, jež Fed nezměnil, bude nadále tlačit výnosy dluhopisů dolů.

Vývoj na globálních trzích, především pak silnější dolar, neprospěl koruně ani měnám regionu. Vůči euru koruna od zasedání Fedu ztratila 0,4 % a aktuálně je na EUR/CZK 25,53. 


Autor: David Vagenknecht, analytik
Editor: Lenka Kalivodová, analytička

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.